Naše dlouhá cesta za poznáním co se ukrývá u maminky v bříšku začalo 2.8.2013.

2.8.2013

Jako každý pátek jsem šla ke svému dr. Na KTG a na předposlední kontrolu.

Ten den bylo strašné horko, už hned ráno jsme se zapotili J.KTG dopadlo bohužel špatně, miminko se vůbec nehýbalo a doktorovi se křivky nezdály. Poté mi změřil tlak, který vyskočil vysoko. Po konzultaci mě raději hned poslal do nemocnice na pozorování kvůli tlaku a taky mi řekl, že pokud se to nezlepší může porod skončit císařský řezem. Říkala jsem si, že to snad ne že ještě máme 14 dní do termínu.Ihned mě mamka odvezla do porodnice. A bylo jasné, že už se vrátíme dva.

Ležela jsem tam týden a pořád mi měřili tlak, na který nasadily léky pro snížení a taky jsme každou chvíli chodili na KTG, které se nezlepšovalo, bylo pořád stejné.

Po týdnu pozorování doktorka usoudila, že porod vyvolají, přeci jen už zbýval jeden týden takže to bylo jedno.

10.8.2013

Sobota ráno, po vizitě za mnou přišla doktorka a řekla mi ať se sbalím, že půjdu na porodní sál, že se pokusí porod vyvolat, najednou mě polél horký pot a až po chvíli mi došlo, že už je to tady, že za pár hodin už budu maminka.Zavolala jsme manželovi, který byl v práci, co a jak a že už je to tady. Poté jsem volala mamce a ta už byla nedočkavá že se to blíží a bude z ní babička.

10:00 hod.

Přijali mě na porodní sál. Po vyšetření mi doktorka zavedla jednu tabletku, prý na dozrání porodní cest. A poté se uvidí co a jak se rozjede. Celý den jsem ležela na pokoji a koukala na telku, a v hlavně se mi honilo milion myšlenek o porodu (kdy asi bude, jestli to bude bolet atd…) V průběhu dne se mě sestřičky chodily ptát, zda se něco děje a natáčeli pořád dokola KTG, které se zlepšovalo J během dne jsem střídavě volala s manželem a s mamkou. Mamka si přála, aby se miminko narodilo  v neděli 11.8.

15:00 hod.

Doktorka mě opět vyšetřila a po vyšetření usoudila, že to na porod zatím nevypadá, že spíš zítra a to v neděli 11.8. Odpoledne, když přijel manžel, řekla jsem mu že zatím to na porod nevypadá, že může jet klidně domů, a že kdyby se něco změnilo hned bych volala.

Manžel odjel domů a mě začaly mírné nepravidelné bolesti v podbřišku, které na porod nebyly. Mamce jsem opět volala a informovala je, že rodit budeme v neděli J byla víc nervózní než já, pořád hypnotizovala telefon, zda se něco neděje, prožívala to víc než my s manželem. K večeru už mi docházelo, že už se to opravdu blíží, ale žádný strach jsem zatím neměla, až se mi to zdálo podezřelé, že se vůbec nebojím.

Poslední noc 2v1 byla celkem klidná, k ránu se miminko začalo více hýbat, asi si připravovalo cestu za náma.

11.8.2013

7:30 hod.

Opět vyšetření za účelem zjištění nálezu, doktorka byla překvapená jak se to přes noc hezky otevřelo a posunulo. Zavedla mi tedy druhou tabletku a už se jen čekalo až to vypukne.

8:40 hod.

Začaly nepravidelné bolesti, které se během chvilky staly pravidelné. Doktorka mě chodila kontrolovat a ptát se jak se cítím.Po jejím odchodu začaly opravdové bolesti v pravidelných intervalech. Zkoušela jsem je rozehnat teplou sprchou, ale vůbec to nepomohlo. Když jsem vylezla ze sprchy cítila jsem nutkavou potřebu na velkou, jenže pak jsem se nemohla vůbec zvednou, myslela jsem, že porodím na wc. Dobelhala jsem se zpět do postele a prodýchávala.

9:10 hod.

Udělalo se mi náhle hrozně zle, nemohla jsem dýchat ani mluvit, zazvonila jsem na sestřičku, že je mi hrozně zle, změřila mi tlak a zjistila, že je strašně nízký, dala mi trochu napít a zavolala doktorku. Když přišla, řekla jsem jí že je mi hrozně, už jsem ležela v bolestech, řekla ať se snažím prodýchávat. Pak mi řekla ať zavolám manžela k porodu, že miminko bude brzy venku. Volala jsem manželovi, nemohla jsem bolestí ani mluvit jen jsem mu ve zkratce řekla ať už přijede, že je to tu…….RODÍME!!!!!!! Ihned to volal našim, kteří mi volali, když jsem jim řekla že je to tu znervózněli, víc než já. Žádná nervozita u mě nebyla, až to bylo podezřelé.

9:55 hod.

Cítila jsem, že ze mě něco vyteklo, zavolala jsem doktorku aby se podívala, myslela jsem, že je to plodovka. Doktorka se podívala a řekla, že je to krev že rodíme. Byl to hrozný fofr, sestřičky rychle přivezli lehátko, na které jsem vůbec nemohla z postele přelízt, ale podařilo se. Pak už jsem jen vnímala jak rychle mě vezou na porodní pokoj.

10:03 hod.

přelezla jsem na porodní kozu, bolesti byli v čím dál kratších intervalech. Přišla první kontrakce, při které jsem zatlačila a hlavička miminka už byla trochu vidět. Během chvilky přišla další kontrakce a po zatlačení byla hlavička venku celá, v tu chvíli se otevřely dveře a v nich byl můj vykulený manžel, ani se nestihl převléct a přišel rovnou v civilu. Stoupl si ke mně a podporoval mě.

10:18 hod.

Přišla další kontrakce, a pro mě poslední zatlačení asi 4.

10:21 hod.      

Na svět vykoukl náš miláček Patrik.vůbec neplakal tak jsem se lekla zda je vše pořádku a doktorka mi řekla, že jo jenže malý měl 3x omotanou pupeční sňůru kolem krku a jednou kolem nožičky.Manžel přestřihl pupeční šňůru a byl nejšťastnějším chlapem pod sluncem.byl z celého tak vyplašený, že zapomněl fotit musela jsem mu říct ať fotí, aby to stihl. Dali mi malého na prsa, ten pocit blaha byl neskutečný, bolesti odešly a já byla nejšťastnější maminka.

Patriček vážil 2950g a měřil 49 cm.

Jelikož mě museli nastřihnout doktorka mi řekla že mě zašije, ale mě to bylo úplně jedno co dělá měla jsem v náručí naše miminko a užívala jsem si pocit blaha a krásný pocit toho, že už jsme konečně RODINA.O našem rychlém porodu se povídalo na celém oddělení.