Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
    Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
    misina01
    25. bře 2017    Čtené 245x

    Porod naší krásné Nelinky

    Všem přeji krásný podvečer a připojím k tomu i svůj příběh o porodu naší holčičky. Měla jsem bezproblémové těhotenství, chodila jsem do práce, dokud to šlo. Na mateřskou jsem nastoupila 6 týdnů před termínem porodu. Jednou jsem byla hospitalizována v nemocnici s předčasnými kontrakcemi ve 34tt, zastaveno magneskem a pak už jsem se jen modlila, abych holčičku donosila co nejdéle. Termín porodu jsem měla stanoven podle MS na 5.4. a podle UTZ na 3.4. Doktoři se drželi termínu 3.4. A teď už samotný příběh. Byl normální čtvrteční večer, leželi jsme s manželem u televize a já najednou cítila trochu tepla po nohách. Vstala jsem a bylo tam toho tak zhruba hrneček. Běžela jsem na WC a říkam manželovi, že mi asi odtekla plodová voda. Vše jsme měli sbaleno, zavolala jsem tedy PA, ta mi řekla, ať zkusím hodinu ve vaně a pak zavolám, jestli se něco děje. Lehla jsem si tedy v 10 do vany. Měla jsem trochu bolesti, jako při MS. Nic extra, po 10 minutach, pak po 7 minutách. V 11 jsem tedy vylezla, zavolala PA, která mi řekla, že mám prijet. Sbalili jsme tedy věci, svačinu a vyrazili. Do porodnice jsme dojeli kolem třičtvrtě na 12. Přijali nás, natočili monitory, udělali kontrolu, při které odtekla i další část plodové vody. Bylo mi sděleno, otevřená na prst, nález nic moc, že to hned tak nebude. Řekli nám tedy, jestli manžel pojede domu a já půjdu na čekanky, nebo že je volný jeden sál, kam by nám eventuálně mohli taky dat. Manžel tedy řekl, že chce být po celou dobu se mnou a že chceme na sál. V 1 nas tedy ubytovali na sále (krásný porodní pokoj s míčem, vanou, sprchou, zebrinama, sedací vaky, gauč, paráda). A řekli, ať se prospime. Bolesti jsem měla snesitelné, ale po 5 minutách, takže spát nešlo. Od 2 už to zaclo být horší, ale dalo se to. Po celou dobu mi byl neuvěřitelnou podporou manžel, který má můj neskutečný obdiv. V půl 5 ráno jsem byla otevřená na 4-5 cm, nic moc. Bolesti sílily. Nechtěla jsem nic proti nim, neměla jsem žádnou kanylu, chtela jsem to zmakout přirozeně. Měla jsem i sepsaný porodní plán, který pracovníci četli. Dostala jsem přípravu, klystýr. No, že to mám udržet 5 minut se řeklo v pohodě, ale nedalo se to 😀 letěla jsem po chvíli. Kolem 6.hodiny začala být bolesti obrovské. Prodejchavala jsem je zavešena do manžela, na míči ve sprše, kde mi manžel nahrival břicho. To už jsem teda měla pocit, že rozdrtíme všechna madla ve sprše bolestí 😀 kolem půl 8 jsem vlezla na kozu, PA mi nabízela možnost rodit v kleče, ve stoje. Ale bolestí už jsem nemohla ani chodit, třásly se mi nohy a chodila jsem jen opřená o manžela. Takže jsem byla vdecna za kozu. Na koze mi říkala, ať zkusím tlačit. Zkusila jsem jednou, nešlo to. Řekla mi, ať zkusím ještě půl hodky sprchu a míč, že hlavička sestoupí úplně. Ploužila jsem se tedy zavesena do manžela do sprchy. Nahrival mi břicho. V 8:10 jsem vylezla na kozu, že zkusíme tlačit. Otevřená jsem byla. Lehla jsem si, připojili mi monitor. Měla jsem jasný úkol, tlačit. Teda, to byla asi největší síla. Bolest neskutečná, během kontrakci jsem měla prodychat a až bude kontrakce opravdu silná, tak manžel mi měl přidržet hlavu na hrudník, PA mi masirovala břicho a já měla zatlačit. No, myslela jsem, že se roztrhnu, strašně to bolelo, cvičila jsem s aniballem ,ale místy jsem v těch bolestech snad ani nevěděla, jak tlačit. No, každopádně asi na 6 zatlačení byla malá venku, doktor mi tlačil hráz, aby pomohl 🙂 samotné tlačení pro mě osobně byla snad jedna z těch nejbolestivější části, ale trvalo cca 10 minut. Nelinka se narodila v 8:32 ráno za neuvěřitelné podpory tatinka. Hned mi ji dali na břicho, manzel brečel, já taky. Bylo to neskutečně silný, obrovský, pevný, krásný. Doteď to mám před očima. Dotepani pupečníku, bonding jsme měli 2 hodiny, kdy jsem mě malou já nebo tatínek. Neměla jsem nástřih ani žádné jiné poranění. Z kozy jsem seskočila za dvě hodiny, osprchovala se a během půl hodky  seběhla dolů na pokoj, kam mi malou hned prinesli. Tatínek se o nás krásně stará, z Nelinky je uneseny. A já jsem mu neskutečně  vděčná. Kazdou minutu porodu byl se mnou, nehnul se od mě na krok. Když jsem tlačila, říkal mi, že už vidí hlavičku a ze už jen kousek. Diky němu jsem měla nádherny porod, na který budu vzpomínat jen v dobrém. Bylo to fantastické 🙂 máme krásnou holcicku, která váží 2850g a měří 49cm. Krásné papa, spinka, skoro nepláče a my už se těšíme, až si ji odneseme domů z porodnice. Kdo jste dočetl až sem, moc dík 🙂 a holky, doporučuji aniball, věřit svému tělu a pořádnou oporu u porodu, to je to nejdůležitější. Chtěla jsem jen říct, že porod může být krásný. Já krásný měla a nezměnila bych na něm nic 🙂 hezký den 🙂a věřte si! Všem, koho to čeká,držím palce. Pro nás to byl asi nejhezčí zážitek na celý život 🙂