Dříve to byly spíše náhodné úsměvy... ALE dnes ráno... naprosto cíleně se na mě krásně z postýlky usmívala, když mě uviděla. Nic krásnějšího jsem snad doposud kromě prvního pohkedu na ní nezažila. No a jsem zase poprděná 😀