Předem bych chtěla napsat, že jsme se o miminko s manželem snažili první měsíc od vytažení tělíska a hned se zadarilo... Na jeden jediný pokus... Byli jsme moc šťastní doma již mame 5 letou holčičku dostavili jsme domeček a tak byl sourozenec přáním nás všech.. Jenže život je nevyzpytatelny a s vytouzeneho miminka se ukazalo mimodelozni těhotenství... Věděla jsem co me čeká, pokud ho lékař potvrdí... Přijdu o vejcovod... A také ano... Vzali mi levý vejcovod a ja se vzbudila z narkozy a bylo mi šíleně špatně...  V te době jsem mela kolem sebe těhotnou ségru moji nejbližší bytost jiz druhé miminko jsme čekaly spolu a i manželka od mého bráchy čekala miminko... Těhotné jsme byly všechny měsíc od sebe... Takze kdyz ony vybiraly vybavicku a tesily se z příchodu miminka ja odjizdela na měsíc od mojí milované dcerky a manžela do lázní... Lékař mi to doporučil kvůli srustum a šanci na to mít ještě dítě... Byla to šílená představa být měsíc bez rodiny... Hlavně bez moji male dcery... Ale v lázních život plyne jinak, nemáte starosti a tak máte čas se regenerovat na těle i na duši... Měsíc uběhl a ja se vrátila domů... Bylo léto začínaly prázdniny... S manželem jsem se domluvila ze nyní miminko na čas odlozime doděláme vse na domečku užijeme si děti co se chystají přijít k nám do rodiny... Jenže život píše scénář sám... A tak se nám jiz potřetí podařilo udělat miminko na první pokus ( i první dcera byla na poprvé) otěhotněla jsem absolutně mimo ovulaci den po menstruaci... Ale když miminko chce přijít cestu si prostě najde... Ze začátku jsem se moc neradovala byla jsem vnitřně šťastná ale po mimodeloznim těhotenstvi jiz opatrná... Mezitím, kdyz jsem chodila od začátku na odběry hcg jako samoplatce protože to je největší ukazatel prosperujícího tehu, jsem celá šťastná s hodnotou 6386 jela ukázat sestře, a mela jsem dopravní nehodu... Naštěstí ze zadu a nic moc vážného se nestalo ale i tak ten stres... Ale to vse špatné uz jsem si vybrala a od te chvíle jsem celé tehu mela ukázkové... Zadny problém všechny testy ok niminku se darilo krásně ♥️♥️♥️ v 38+2 mi doktor na kontrole řekl, ze za chvíli budu rodit, porodní cesty připravené vak blan naleha takže si myslí ze co nevidět praskne voda... Okamžitě volam manžela protože jezdí kamionem, tak at si vezme dovolenou ze doktor přece říkal... Nevěděli jsme pohlaví a manžel u porodu chtěl moc být.. Mela jsem každou noc šílené Poslicky ležela jsem kazdou noc ve vaně a nespala... Manžel hrál s mym bráchou fifu a čekali jsme kdy to jako přijde... Vypila jsem 3krat ricinový kojtejl, delala bylinnou naparku. Lnene semínko jedla na kila a malinik pila na litry... To vse mi doporučila ma sestřička a za to ji mockrát děkuji.. Ale o tom později... Ve Cvrtek mi. Mudr udelal Hamilton. Hmat..  To jsem byla 38+4... Rikal ze je vazne vse krásně nachystané a ze mi teda trošku pomůže..  Nic nedelo.. Jen jsem mela opět poslicky.   V pátek jsen sla s kamaradkou a dětmi na hřiště dala jsem si boruvkove mochito a ještě jsme si dělaly srandu ze je to muj drink k porodu... Večer jsme se s manželem koukli na film a sli spát... Spala jsem celou noc tak krásne jsem se dlouho nevyspala... V 5 ráno me ale vzbudila zima. Pod sebou jsem mela kaluz... Rikam si ze bych se jako pocurala? Rychle jsem spěchala na wc.. Nic neteklo..  Ale jakmile jsen se zvedla a sla do obýváku vedela jsem na tuty ze je to voda.   Přesně takhle jsem si to vysnila... V klidu doma... Kolem půl 6 budím manžela ten nechápe co se děje... Rikam lásko praskla mi voda... A on cože jako ted! Tak brzo? Samozřejmě si dělal srandu. Čekali jsme týden az to přijde a těšili se 9 měsíců na to az miminko bude s námi... Jdu do sprchy. Manžel budí dcerku, chystá ji snídani. Nese tašky do porodnice na chodbu a batůžek co ma dcerka sbaleny k babičce. V 7 hodin vyrazíme. Volame tchyni ze vezeme malou ze rodime. Volám moji mamci a ségře. Cestou vylozime malou... Loučím se samozřejmě brečím. Bylo to dojemné jak tam stála s batuzkem a rikala ze se tesi na bráchu nebo ségru... manzel pouští písničky zpíváme si... Stále mě nic nebolí... Cestou kupujeme dobroty na benzince přesně tak jak jsme si slíbili 😀 v 8 hodin jsme již v porodnici a zvonime... Vychází sestra říkám ji ze rodim ze mi praskla voda... A ona se ptá kdy? A at ji dam vlozku zda mam... Jenze ja přece nevím kdy mi praskla voda vzbudila jsem se uz mokra a totálně zmrzla... Tak říkám v 5... Zkouší vlozku... Je to voda... Přichází doktor... Nález : porodní cesty zralé, hlavička naléha otevřená na 2 prsty víc jsem ani nečekala kdyz nemám bolesti... Dali nas na porodní box... Připojí monitor kontrakce žádné... Rodina nervózní všichni volají píšou čekají zprávu ze uz a ono nic... Cítím se skvěle nic me neboli tohle přece není porod... Bez kontrakci se přece nemůžu otevřít říkám si... Tak s manželem sedíme na pokoji on lusti křížovky, ja bulim protože uz mam antibiotika proti infekci je jiz vice jak 12 hodin od prasknutí vody... V 9 večer přichází doktor a říká mi ze se mam vyspat ze ráno mi daji tabletu ze se stále nic neděje... To vim sakra taky kdyz me nic nebolí... Manžel jede domu at nemusí spát v křesle kdyby cokoliv hned přijede...celou noc se prevaluji... Začínám se bát... Je 8 ráno jdeme na věc manzel uz je tady přichází doktor a zavádí mi pul tablety... Manžel krásně voní.. Oholil se sluší mu to... To jsou starosti u porodu napominam se... Asi 8:45 dochází sestra kontroluje mě otevřená jsem na 3 prsty bolesti téměř žádné... V 9 hodin dochází s klystyrem... Manžel jde ven... Vraci se 9:20 a říká lásko uz to začíná že? Dívám se na něj a v očích asi smrt.. Utíkám na wc.. Vracím se za ním na pokoj a něco ve mě kruplo... Slyšel to i manžel a poučen sestrou začíná psát kontrakce... Co. To ma byt? Bolí to... Hrozne to bolí jako při porodu první dcery ale v te nejhorší poslední hodině... A tohle je jako začátek? Tohle je ten porod po tabletě kterého se tolik žen boji? Tak tohle nedám... Přichází sestra otevřená jsem na 4 cm... Chci jit do sprchy ta mi pomůže... Jenže sestra me nepustí musím ležet na řadě je další dávka antibiotik proti infekci.. Ležím na zádech na břichu monitor napíchnuta na kapackach a kontrakce mam jednu za druhou boli to... 20 min uběhlo jdu do sprchy ale nemůžu dojít krvácím a klekam si na zem.. Brecim sestra mi rika ze at nepanikarim ze ty pravé kontrakce teprve přijdou... Mam chuť ji zabít.. Přemýšlím jak bych to udělala protože nafintena blondýna co ještě nerodila vůbec nechápe jak to bolí a jak je to jiné nez muj první krásný porod mi bude něco vykládat... Otevřená na 4 cm.. Kašlu na ni jdu do sprchy... Je 9:50... Zhasinam pouštím vodu... Ponorena do ticha a do tmy... Vroucí vodou masiruji břicho kazda bolest je dobrá každou bolesti jsem ti blíž lásko... Opakuji si v hlavě... Je 10 hodin je mi děsne vedro... Volam manžela... Přichází sestra... Kontroluje stav rika jdeme okamžitě na sal... Ja ani manžel nechápeme vždyť jsme na začátku... U lehátka na sále chápu... Musím tlačit a to hned... Křičím na ne ze uz tlačim.. Blondýna zase chytrá ze jako nesmim vraždím ji v duchu podruhé... Jak asi tohle zastavím? Nicméně druhá sestřička je hodná milá a říká netlačte potrhate se... Vylezte na kozu... Manžel i sestra pomáhá.. Přijde další kontrakce a budeme rodit mam zavřene oči a čekám.. Je to tady... Jdeme na to! Tlačení je boží vůbec neboli necítím pálení jde to krásně ( tady vděčím všemu co mi má sestra doporučila před porodem) hlavička je venku... Hned přichází další kontrakce... Je na světě... 10:17 min.. 1 hodinu a 25 min od první bolesti.. Je to holčička.. DARINKA... 3000g a 48 cm... Manžel striha šňůru a jde ji podepsat.. Placenta jde asi do 5 minut... Bez nastrihu bez siti... Kdyby mi někdo řekl ze za hodinku a půl budu držet malickou v náručí nevěřím... Takhle probíhal můj druhý dlouhý a přitom krátký porod... Nebyl stejně krásný jako u první dcery nebyl úplně přirozený... Mám srovnání... Malička je zdravá moc hodná... Nyní má 3 měsíce a je to náš dáreček na druhý pokus... Proto jméno Darinka ❤️❤️❤️