Kojení, příkrmy a nejčastější potraviny
Na přelomu let 2013-2014 byla provedena studie nutričních návyků a výživy dětí od 6 měsíců až 3 roky. Do průzkumu bylo zařazeno 823 dětí ze 4 oblastí (Praha, Kutná Hora, Ostrava, Plzeň).
Průběžné výsledky studie prezentovala dnes MUDr. Eva Kudlová, CSc. ze Společnosti pro výživu na tiskové konferenci u příležitosti oslav Světového týdne kojení.
Vybrala jsem pro vás některá zajímavá čísla a zjištění.
Kolik dětí bylo kojeno:
- ve věku 6-11 měsíců : 50%
- po 1. roku: 38%
- po 2. roku: 7,4%
Kdy se začal podávat příkrm:
- před ukončeným 4 měsícem: 1% (podle všech odborných názorů je to předčasně!)
- mezi ukončeným 4. až 6. měsícem : 45%
- přesně v ukončeném 6. měsíci: 23%
- v průběhu ukončeného 6. měsíce: 17%
- po ukončeném 7. měsíci: 4% (podle všech odborných názorů je to pozdě!)
Podle doporučení Ministerstva zdravotnictví (2013) by mělo kojené i nekojené dítě dostávat příkrmy nejpozději po ukončeném 6. měsíci, ale ne před ukončeným 4. měsícem.
Jaký první příkrm dítě dostalo?
Nejčastěji zeleninu nebo brambory (89%), jen malý počet dostal jako první ovoce (8%) a nejméně obilovinu (3%).
Podle záznamů skutečně podaných potravin jsou nejčastěji konzumované potraviny (na prvním místě jsou uvedené vždy nejvíce podávané):
- z mléčných výrobků: bílý jogurt, bílá activia, pribinák/lipánek, ovocný jogurt
- z druhů masa: kuře, krůta, králík, vepřové, jehněčí
- ze zeleniny: brambory, mrkev, dýně, špenát, kukuřice
- z ovoce: banány, jablka, ovocné přesnídávky
- z obilovin: obilné kaše, sladké pečivo a sušenky (!), chléb, rýže
- z tekutin: voda, neslazený čaj, džus
Jak je to se železem u kojenců (6-11 měsíců)?
U části dětí byl v této studii zjištěný nedostatečný příjem železa. Podívejme se, odkud děti železo přijímaly:
- z obilovin (ve velké míře z komerčních kojeneckých kaší)
- zelenina
- mléko a náhrady mateřského mléka
- ovoce
- maso
Maso je tradičně považované za nejlepší zdroj železa, bohužel typy masa podávané ve studii dětem (6-11 měsíců) nejsou z tohoto hlediska příliš vhodné:
- kuřecí maso (67%). Kuřecí maso má ze všech druhů masa nejméně železa, jen 0,5mg ve 100g.
- krůtí maso (1 mg ve 100g)
- králičí maso (2,81mg ve 100g)
A co uzeniny?
Studie zjistila, že u dětí v kategorii 2-3 roky tvořily 22% hmotnosti ve skupině „maso“ právě uzeniny (salám a párky). Přitom tyto nejsou pro malé děti vůbec vhodné. Mějme to na paměti!
Studie zkoumala také závislost délky kojení na různých faktorech. Jak to dopadlo?
- zda kojíme holčičku nebo chlapečka nemá na délku kojení vliv
- čím vyšší vzdělání matky, tím déle kojí
- věk matky má velký vliv (matek do 20 let kojí jen cca 20%, ve věku 25-34 let kojí 51% žen)
- s vyšším příjmem rodiny se zvyšuje % kojících matek
Prokázaná závislost délky kojení na vzdělání matky naznačuje, že posílení laktačního poradenství by mohlo prodloužit délku kojení.
A jaké jsou vaše zkušenosti a zvyklosti? Našly jste se ve studii, nebo se vymykáte? Napište nám do komentáře, možná zjistíme zajímavé postřehy 🙂
Vlaďka Hulíková, Modrý koník team
Doporučujeme
10% dětí asi podle tohoto vyhodnocení nikdy neochutná příkrm.. pač tam nějak chybí..🙂. Pěkný článek i studie. Ale vím, že respondenti často berou podobné průzkumy jako "test" a mnozí neodpovídají podle skutečnosti, ale podle toho, "co bude asi správná odpověď", takže bych s tím při interpretaci výsledků lehce počítala (zvlášť ženy jsou v podobém pletichaření odbornice-viz jistý výzkum "věrnosti".. nepamatuju si přesně, plácnu: 90% mužů je nevěrných, POUZE 1% žen je nevěrných.. to by ono 1% asi nestíhalo těch přiznaných 90%.. aneb co je asi "správná odpověď", která se od nás "čeká"..? 🙂 🙂.
Osobně mě překvapila pouhá 3% obilných kaší jako první příkrm. Většina maminek v mém okolí má tendence děti na noc co nejdříve (nejlíp už v šestinedělí) "zaplácnout" kaší s argumentací, že jim mlíko "nestačí".. což je samozřejmě naprostá blbost.. jen jsem čekala tudíž cifru o dost vyšší-inu, třeba se nepřiznaly..😀.
Začni psát komentář...


Zajímavý