Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
    Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
    mysce
    22. bře 2020    Čtené 305x

    Test Nutrilon Profutura

    Již nějakou dobu přikrmuji před večerním spaním dceru UM a protože je v poslední době dost vybíravá, pokukuji po různých značkách. V tu samou dobu se objevila výzva na testování Nutrilonu a bylo jasné, že se zapojím. 

    Velkým překvapením bylo, když mi přišla zpráva, že jsme byly s dcerou vybrány.  Do několika málo dní přišel balíček a v něm úžasné a hlavně praktické balení Nutrilonu Profutura 2. 

    Pustily jsme se do testování. A tady je recenze od nás. 

    • Velké plus má opravdu úžasná krabička, která je plná příjemných vychytávek a pomocníků. 
    • Víčko výborně drží, neotvírá se ani když si ho zabalím s sebou, a pod víčkem se skrývá držáček na odměrku, kterou já osobně věčně někde hledám. Tady je to prakticky uspořádané a vše má své místo.
    • Dále oceňuji konzistenci po rozmíchání, kdy u jiných značek občas mléko zhoustne na nepříjemně hustou kašičku, i když dodržují dávkování. Nutrilon je stále stejné příjemné řidší, nenechává moc mastný film.  

    Za nás příjemně výrobek v super balení. Rozhodně doporučuji.

    Naše dny jsou opět ve znamení růstu zubů. To znamená že si slečna velice dobr vybírá, co do pusy vůbec strčí 🙈 takže nás mimo domov zachraňuje UM, které můžu díky krabičce brát všude s sebou.

    #test_nutrilonprofutura

    #test_nutrilonprofutura

    Pomalu se blíží konec prvního týdne testování Nutrilonu. Karolínka ho dostává každý den večer před spaním a musím říct, že ji chutná. Někdy se stane, že láhev nevypije celou a než ji stihnu odnést k umytí, mléko značky, kterou používáme běžně, zhoustne v lahvičce. Nutrilon má ale stále stejnou příjemnou hustotu a ani po chvilce ji nemění. Za nás zatím paráda.

    mysce
    Zpráva byla změněna    4. bře 2020    

    Jako první věc, která mě vážně milé překvapila je parádně vychytaný obal, který se celkem pevně dá uzavřít a ve víčku se skrývá úžasná vychytávka v podobně držáku na odměrku. Konečně ji nemusím lovit v sáčku 😉

    #test_nutrilonprofutura

    (3 fotky)

    Balíček je u nás a já mám velkou radost, že můžeme testovat Nutrilon Profutura.
    Karolinka je přes den natolik zaměstnaná objevováním všeho okolo, že jsou dny, kdy prakticky odmítá kojení, pouze v noci. Pak jsou dny, kdy hlídá manžel, nebo babička a i v tu chvíli sahám po UM, abych alespoň částečně nahradila kojení. Zatím jsme zkoušeli dvě různé značky a sedla jen jedna, proto jsem moc zvědavá na Nutrilon.

    #test_nutrilonprofutura

    mysce
    Zpráva byla změněna    15. únor 2020    

    Dneska jsme jeli s kamarádkou a dětma na výstavu zvířat s plánem rozšířit nás "velkochov" slepic 😂 slepici jsme nepřivezli žádnou. Za to máme novou kámošku Amálku a aby ji nebylo smutno, tak dostala ještě kámošku morče. Ještě že máme tu králíkárnu, jinak by nás manžel asi vystěhoval 🙈🐰

    (2 fotky)
    mysce
    Zpráva byla změněna    3. únor 2020    

    Holky, prosím o pomoc. Zná někdo nějaký fígl, jak spolehlivě odebrat moč dítěti s plenkou? Zítra v poledne jdeme k doktorce, mám přinést moč, ale už jsem fakt zoufalá. Od oběda prakticky nedělám nic jinýho, než se Káju snažím přemluvit. Nechávám ji bez plenky, pouštím vodu z kohoutku, na nočníku sedí půl dne, u toho pouštím písničky, zpívame, prohlížíme knížky, pije, svačí, kojím, všechno...a prostě ne. Jednou se.mi vyčůrala když slézla z nočníku asi po hodině snažení, takže ve zkumavce mám asi tak půl centimetr vzorku, který jsem stihla chytit do nočníku. To no všechno. Jinak samozřejmě všechno vyčůrala do plinky když šla spát. Koupila jsem i sáčky v lékárně, ale než jsem ji dala plinu, už byl dole a byla úplně nepříčetná. Tak fakt nevím. Předpokládám, že to co máme stačit nebude. ☹️

    mysce
    9. zář 2019    Čtené 474x

    Testování BabyDove

    Před nějakou dobou jsem se zapojila do výzvy o testování produktů BabyDove. Nepočítala jsem s tím, v tom obrovském množství zájemců jsem měla šanci úplně minimální. O to větší překvapení bylo, když jsem po nějaké době našla v interní poště zprávu, že jsme byly s Karolínkou vybrány na testování. 

    Za nedlouho přišel balíček plný produktů. Měly jsme možnost otestovat dva druhy mycích gelů, vlhčené ubrousky, krém na opruzeniny a tělové mléko. 

    Vezmu to tedy popořadě. 

    Vlhčené ubrousky mě milé překvapily. Musím říct, že je používám velmi často, mám tedy vyzkoušeno plno značek. BabyDove jsou jemné, příjemné na dotyk a hlavně se při vytahování nevyrve deset dalších, ale jen jeden. Za nás super, splnily mé očekávání.

    Krém na opruzeniny moc nepoužívám. Karolínka nemívá problém s opruzením, ale i tak, při velkém vedru, nebo delším cestování v sedačce se objeví začervenání zadečku. Krém je příjemný, hezký voní a dobře se roztírá. Nemá takovou tu klasickou hutnou konzistencí, která mě osobně moc nevyhovuje. Naším testem tedy prošel.

    Sprchové gely jsou oba top. Super je hlavně dávkovač, který je podle mě při koupání malých dětí opravu praktičtější, než lití z lahvičky. Pění málo, neštíppu v očích a bílý je zcela bez parfemace, je tedy vhodný u pro citlivější pokožku. Nezaznamenala jsem žádné vysušení pro pravidelném používání, takže paráda.

    Tělový krém se výborně roztírá, tak akorát voní a nechává jemný film, který ale není mastný. 

    Celkově jsme s kosmetikou BabyDove byla spokojená, nezaznamenala jsem žádnou alergickou reakci a proto ho můžu doporučit. 

    mysce
    29. črc 2019    Čtené 679x

    Testování Pampers premium care

    Poslední den testování plenek Pampers premium care je za námi. A jaké to vlastně bylo?

    Musím říct, že jsem od nich moc nečekala. Naše první zkušenost s Pampers nebyla úplně ideální, vyzkousela jsem je na Káje hned po propuštění z porodnice a po pár dnech jsem přestala. Úplně ji neseděly, bývalá po nich občas, ne pravidelně, červená na zadečku. 

    Tentokrát jsem očekávala podobný výsledek. Nejsem úplně zvyklá používat různé mastičky a krémy na zadeček, Karolínka nemá problém s opruzením, ani s červeným zadečkem. Většinou omývám vodou nebo vlhčeným ubrouskem. 

    Balíček přišel zrovna v době, kdy jsem se rozhodovala jestli přejít na větší velikost plenek naší stálé značky. Milé mě překvapilo, že Pampers jsou celkem veliké a tak velikost 3 byla stále ještě ideální a to i přes noc, kdy většinou musím dávat větší velikost, jelikož u nás se v noci spí a nepřebaluje. 

    První dny jsem zaznamenala sem tam začervenání, takže bez krému na zadeček to nešlo. Po pár dnech se to ale urovnalo a dál už nebyl potřeba. Veliké plus má pro mě indikátor vlhkosti, který se běžně už u větších velikostí nedělá a super pevně zapínací pásky, které perfektně drží i po několika odepnutí. Mekoučká membrána v plence perfektně odvádí vlhkost a zadeček je opravdu pořád suchý. 

    Jediná věc který mi opravdu vadí a na kterou jsem si nezvykla je "vůně". Ačkoli jsou jemně parfémované a většině lidí přijdou krásné voňavé, mě tedy bohužel ne. Dávám raději přednost plenkám bez vůně a zápachu a Pampers se do mého vkusu bohužel opravdu netrefil. 

    Nicmene celkově plenky obstály dobře, jsou příjemné na dotyk, mají hezké jemné obrázky a opravdu splňují moje představy o perfektně savé plence. 

    mysce
    8. čer 2019    Čtené 1701x

    Jak si nás našla láska

    O tom, že si s manželem pořídíme miminko, jsme začali uvažovat skoro po 8 letech vztahu. Nějak jsme k tomu potřebovali dospět. Nic jsme nelámali přes koleno, až to přijde, tak to bude, nemá smysl se tím stresovat. Mezi tím nás čekala ještě dlouho plánovaná svatba, tak nebyl ani moc čas to řešit. A tak jsem v naprostém klidu cca měsíc po svatbě zjistila, že jsem těhotná. O tom, jaká hrůza mě popadla, jsem někde už psala. Bylo to v den, kdy jsme si jeli pro štěně, které bylo v plánu už několik let, ale hledali jsme toho správného člena rodiny. Při představě pubertálního psa, jejichž chování kolísá mezi totální retardací a šílenstvím a novorozence jsem chytala záchvaty paniky. Ale co už. Chtěli jsme to, tak to máme, i když nikdo nepočítal s tím, že by se to stalo tak rychle.

    Asi tak od 7 týdne mi začalo být neskutečně špatně. Z počátku ranní nevolnosti přešli v celodenní nevolnosti a ty mi vydrželi až skoro do 7 měsíce. Nebyl den, abych nepřemýšlela nad tím, kde je to jedno z nejkrásnějších období v životě ženy.😅  Nicméně jsem se rozhodla pracovat co nejdéle to půjde, jelikož jsem zjistila, že když nedělám nic, je mi ještě hůř, než když dělám. K nelibosti mého manžela, který by byl nejraději, kdybych celé těhotenství seděla doma s nohama na stole, jsem odcházela z práce až 6 týdnů před porodem, hrdá, že jsem to přežila. Když už mi konečně přestalo být špatně, vyměnilo se zvracení za bolesti zad a moje zoufalství, kdy jsem si začala připadat jako nemotorná velryba. 

    Moje představa, že před porodem udělám generální úklid celého domu, všechno nachystám, sbalím si tašku a budu jenom sedět a čekat vzala za své, když jsem pochopila že s tímhle pupkem okna asi neumyju. Rozplánovala jsem si tedy všechny úkoly až do porodu, s přihlédnutím k mým momentálním možnostem. 

    18 dní před TP jsem vyrazila do porodnice na klasickou poradnu, po které jsem měla v plánu jeste nějaké nákupy. Tentokrát se mnou jel i manžel. Všechno probíhalo báječně, se sestřičkami jsme si báječné popovídali a pak jsem šla na monitor. Po 10 minutách v křesle napojena na monitor mě z relaxace vytrhl zvuk monitoru, který nepříjemně oznamoval, že něco není ok. V tu chvíli se ke mě seběhla půlka oddělení. Malé začaly padat ozvy. V tom fofru jsem ani nestihla zaznamenat, co se vlastně děje. Do minuty jsem ležela na porodním boxe napojena na kyslík, kolem mě plno lidí se zoufalým výrazem v obličeji. V tu chvíli mi došlo, že manžel si akorát chvilku předtím odskočil pro něco k pití do kantýny a neví, co se stalo. Naštěstí to po chvíli někomu došlo a poslali pro něj. Moje doktorka se mě celou dobu snažila uklidnit, ale i tak pořád vysela ve vzduchu možnost akutního císaře, když se to do chvíle nezlepší. Bylo mi to jedno. Jak jsem celou dobu věděla, že chci rodit přirozeně, v tu chvíli jsem byla vděčná za to, že je tu možnost malou dostat během několika minut ven. 

    Naštěstí se vše do několika málo minut ustálilo a nejpravděpodobnější verze toho co se stalo byla, že si malá v polosedu na monitoru přimáčkla pupečník. 

    Pro jistotu si mě tam ještě nechali do oběda a pak nás pustili domů, s tím, že druhý den ráno pro jistotu uděláme monitor znovu, tentokrát už v leže. 

    Co se vlastně všechno mohlo stát mi docházelo postupně. V noci jsem prakticky nespala, dohnalo mě zoufalství z toho, že jsem vůbec nepoznala, že se s ní něco děje. Žádné prudké, nebo neobvyklé pohyby, nic. 

    Druhý den byl monitor opět ukázkový a nález 17 dní před TP nulový. Mohli jsme domů.

    O tři dny později, byla to sobota, jsme naplánovali grilování s pár přáteli. Večer byl klidný a já šla spát kolem půlnoci. Ve dvě v noci mě probudila bolest zad, ale nepřikládala jsem tomu žádný význam. Záda mě bolela již několik měsíců a porod se dle doktorka nechal. V noci jsem se převálcovala, nemohla pořádně usnout. Ráno jsme posnídali, manžel odjel k rodičům, pomoct tátovi s nějakou prací a já se dala do úklidu. V kříži mě bolelo čím dál tím víc, ale říkala jsem si, že to budou poslíčci. Doteď jsem žádné nikdy necítila. Vybavená informacemi z internetu jsem si napustila vanu a uvidím, co to udělá. 

    Moje představa prvorodičky o začátku porodu byla nepřehlédnutelné prasknutí vody, odchod hlenové zátky a bolesti, kdy se budu ohýbat v pase...Nestalo se nic. Ve vaně bolesti neustupovali, byly nepravidelné, ale přes to jsem se odhodlala zavolat moji doktorce a poradit se s ní. Byla neděle ráno, cca 9 hodin a já byla připravena na to, že mi řekne že zbytečně plaším.  Místo toho mě poslala pro jistotu, po středeční akci, do porodnice na kontrolu. Zalarmovala jsem manžela a mezitím si připravila tašku, co kdyby. V 10 hodin už jsem ležela na monitoru a i přes to, že jsem začínala mír co 4 minuty křeče do zad, sestra se tvářili že se nic moc neděje a že můžu klidně jet domů.

    Já si to ale nemyslela. Po dalších 15 minutách se rozhodli mě ubytovat s tím, že jestli by se něco začalo dit, tak nejdřív v noci. Po vyplnění všechno papíru jsem dostala rovnou nové zrekonstruovaný porodní box. Nebýt těch přístrojů, přišla bych si jako na hotelu. Televizi a gauč nejvíc ocenil manžel 😂

    Přišla mě zkontrolovat porodní asistentka s lékařkou, co měla zrovna službu. Verdikt byl otevřená na jeden prst, odpočívejte, zatím se nic moc dít nebude. Byla jsem domluvená, že až to bude vypadat, zavolají mojí doktorce a ta přijede, jak jsme byly domluvené. Byla neděle, něco málo přes polednem, nebudeme ji tedy kazit neděli 😅

    Asi po půl hodině se situace celkem rychle změnila a já se pomalu a jistě začala stěhovat do sprchy, protože to bylo nejpříjemnější. Po kontrole mi doktorka oznámila že otevřená jsem na čtyři. Jediný co mě napadlo bylo, jak je to tak rychle možný 😆 PA se tedy rozhodla že je čas zavolat moji posilu. Paní doktorka přijela kolem 13 hodiny a to už jsem se svíjela při v krizových kontrakcích. Že čtyř byly najednou šest prstů a já v zoufalství začala připouštět možnost čehokoliv, co mi utlumí to přelamování páteře. Dostala jsem na výběr buď teď hned a hned nebo vůbec. Ani nevím proč jsem řekla, že to ještě vydržím, že teď mi to přijde ještě zbytečný. 

    Potom už to bylo rychlý. Zpestřili jsme si to mým krvácením z nosu a hledáním plodové vody. Žádná praskací akce se nekonala, filmový proud vody nebyl. Manžel si ulevil, že jsem mu nevytopila auto.😂 Nejspíš jsme ji ani nepřivezli. 😂 Pravděpodobně zůstala u nás nebo v porodnici ve sprše. Těžko bych ji neměla vůbec 😆 Ale zase jsme si všichni ušetřili to vytírání. 

    Karolínka se narodila 14 dní před termínem, navzdory všem vyšetřením a nálezům z kontrol, v neděli 24.3.2019 v 15.40. Je to Beran. Už od jejího narození si dělá co chce a pravděpodobně to tak i zůstane. 😂

    Dík všem co tenhle elaborát přečetli až do konce a i těm, co to vzdali dřív ☺️😉