Pěkný den 🌼

pan doktor Nešpor (psychiatr zabývající se závislostním chováním) poukázal na to, že díky karanténě byly děti víc na počítači a zvyšuje se i počet dětí s hráčskou poruchou. Podle něj je pro děti hodina hraní denně adekvátní a děti by pak neměly mít telefon ani PC v ložnici. Kolik času schvalujete doma vy?

Děkuji za příspěvky 🙂

Jana

Celé video je zde: 

Už jste si u nás na profilu mohli přečíst článek o možnostech, kterými mohou děti platit na internetu bez vlastní platební karty. Nyní Vám přinášíme autentickou zpověď chlapce, který měl svou první zkušenost s Paysafecard již ve 13 letech. Pro možnost jejího používání musel s kamarády navštívit místo, na které by ho dříve ani nenapadlo vstoupit. Co se mu honilo hlavou? Jaké měl motivace k používání? A jak se mu dařilo získat peníze?

"Když jsem byl v sedmý třídě, tak jsem začal hrát s kamarády hry ze steamu na počítači. Často jsme hry získali tím, že jsme poprosili rodiče, aby nám je koupili. Tím, že jsme hráli čím dál tím víc, tak tím více jsme přicházeli na možnosti, jak si hru ještě víc vychutnat. Jenže naše vychutnání hry bylo spojeno s penězi. Zrovna v tomto případě se jednalo o hru CSGO. Snažili jsme se mít lepší skiny než ostatní a aby to prostě lépe vypadalo. Problémem bylo to, že lepší skiny se dají pouze koupit anebo vyhrát v lootboxu. A tak jak jsme hráli, tak tím víc jsme chtěli lepší skiny. Rodiče nám ale na to nechtěli dávat peníze a museli jsme přijít na jiný způsob, jak peníze do steamu dát. 

Jednou přišel kamarád, že přišel na způsob, jak tam ty peníze dát, jednalo se o paysafeky. Získat paysafe card byl pro nás v tu dobu složitý úkol. V našem městě bylo pouze jedno místo, kde se daly karty sehnat, a to byla jedna z nejhorších hospod ve městě. Představa, že tam přijdeme my, jako děti, nás mrazila. Co kdyby se zeptali kde máme rodiče, nebo, že dokonce tady nemáme co dělat a zavolají na nás policii. To byly otázky, které se nám honili v hlavě. Poslali jsme tam teda toho nejstatečnějšího, aby to šel koupit. Překvapivě se nic nestalo a on vyšel jako náš hrdina. Po tomto jsme tam začali chodit pokaždé, když jsme chtěli dát peníze na steam, nebylo nic jednoduššího. Vždycky jsme měli obavy, jestli se něco nestane, ale nikde se nic nestalo, a dokonce na nás byli v hospodě milý. Byl to jednoduchý způsob, jak utrácet malé peníze a dávat je do hry. Stačilo říct rodičům, že si jdeme něco koupit a jestli nám nedají dvě stovky. 5 euro byla nejmenší částka, která šla na steam vložit, takže tyhle dvě stovky nám bohatě stačily. 

Časem jsme tam chodili už jako nic a dávali třeba 10 euro a někdy i 20. Krásné na tom bylo, že jediné, co stačilo k získání karty, byl účet na steamu a trocha odvahy. Problémy, co to ale stále přinášelo, bylo například to, že skiny v CSGO jsou drahé, hlavně ty dobré skiny. A tak jsme tyhle peníze utratili vlastně za nic. Pod vidinou výhry jsme za vložené peníze kupovali klíče za 50Kč do lootboxu a ty otvírali. Doufali jsme, že něco vyhrajeme. Takhle jsme s kamarády utratili na náš věk celkem hodně peněz, kdybychom spočítali všechny tyhle peníze, co jsme do toho za roky dali, tak by to bylo v tisících. A nejhorší na tom je, že většinou z toho nemáme už nic a hry pro nás nemají takovou hodnotu jako dříve." 

(L. 16 let)

HR: Někdy i chvilkové potěšení může s odstupem času vypadat jako ztráta peněz a cesty k potěšení někdy obnáší i to, že můžete udělat věci, které pro Vás nejsou příjemné. Rozvažujte nad tím jakou cenu, mimo finanční, musíte Vy nebo Vaše děti ještě zaplatit. 

Mějte pěkný den a Naberte kurz 🙂
Jana

www.nabertekurz.cz

Zorientujte se v možných limitech pro používání internetu, které Vám mohou ukázat jak dostat hraní Vašich dětí pod kontrolu.

Pokud se rozhodnete k nastavení limitů pro Vaše děti, můžete využít široké spektrum opatření. Za nejzákladnější se dá považovat zaheslování wifi nebo časový zámek. Někteří lidé volí cestu zakoupení druhého wifi routeru, který opatří časovým zámkem a zpřístupní ho dětem. Sami jsou potom připojení na router, který zámek nemá a mohou pracovat neomezeně, případně využívají připojení přes kabel. Využít se dá také zablokování konkrétního zařízení dle jeho MAC adresy (jedinečná adresa zařízení). V obou případech se dá nastavit omezení jak na čas, tak na rychlost stahování. Další možností je vložení daného zařízení na černou listinu ve wifi routeru, kdy je po dobu udělení této restrikce zařízení blokováno.

Využít se dá ale také aplikací, které obsahují nastavení časového limitu, upozornění na místo polohy zařízení, blokování stránek s nevhodným obsahem a další. Partnerský přístup volí aplikace Google Family link k níž vytvořil náš kolega z CKP Zlín i průvodce stahováním a jejím nastavením a je opatřena například funkcí s upozorněním pro dítě, když rodič začne sledovat polohu zařízení. 

Dalším z řady aplikací je Eset Parental Control, který mimo jiné dokáže nastavit různé okruhy s poloměrem do 500 metrů, které rodiče upozorní při vstupu či výstupu ze zóny. Apple zařízení mají vlastní systém nastavení těchto upozornění, o kterých si více můžete přečíst ZDE a je potřeba Apple ID a nastavení vlastního hesla. 

Aplikací je velké množství, pokud byste potřebovali poradit, neváhejte se nám ozvat. Když se rozhodnete využívat těchto opatření, volte hesla, která Vaše děti nebudou mít snadné uhodnout. Myslete také na to, že děti jsou ve světě internetu a elektroniky velice zběhlé, snadno se z nich po nastavení opatření stanou „hackeři“ a může dojít k tomu, že se zaměří na způsoby, jak vaše opatření obejít. Například při vypnutí wifi, dokáží děti díky nastavení hotspotu snadno přesunout internetová data z mobilního telefonu do počítače. Rodiče uvádějí, že jim proto pomáhá nastavení spolu s dětmi. Je dobré děti informovat o tom, proč a jaká opatření nastavujete a že cílem není je trestat, ale naopak chránit. 

V případě že budete mít zájem, můžete si přečíst článek z iDNES, který jsme pro Vás odemkli a najdete ho ZDE. Jedná se o rozhovor s Vítem Procházkou z Terapeutického centra & Centra komplexní péče ve Zlínském kraji, který s námi spolupracuje v oblasti gamingu.

HR: Myslete na to, že primární jsou pro děti vzory. Zkuste někdy dětem místo restrikce navrhnout společný program a být společně „offline“.

A jak to máte vy? Využíváte aplikace pro kontrolu hraní? Napište nám 🙂

Mějte pěkný den a Naberte kurz 🙂
Jana

"Chytrý telefon je asi vůbec nejoblíbenější platforma, protože je dostupný a člověk ho může mít stále při sobě. Není to ale neřešitelný problém. Dnes existují funkční aplikace pro kontrolu hraní. Dá se například nastavit časový limit, kolik může uživatel strávit ve hře. Rodiče bohužel o těchto aplikacích často neví... Zajímejte se o to, jakým hrám se vaše děti věnují a klidně si je také vyzkoušejte", radí rodičům zlínský odborník na gaming Vít Procházka z Terapeutického centra & Centra komplexní péče ve Zlínském kraji. Pomáhá závislým hráčům i jejich rodinám.

"Když hraní začne narušovat klasický běh života, člověk není schopen zvládat běžné povinnosti, bortí se mu zvyky i denní režim, má problém. Můžeme mluvit o dvou základních rizicích – neúměrné délce hraní nebo nadměrnému množství utracených peněz" říká a upozorňuje, že populární počítačové hry dnes hlásí rekordní nárůst uživatelů. " Ve Zlíně jsme otevření pro telefonické i osobní konzultace. Máme také specializovanou facebookovou skupinu Gaming, videohry a otázky kolem nich, která vznikla ve spolupráci s projektem Naberte kurz. Kdokoliv tam může sdílet zkušenosti, žádat o rady." Tato facebooková skupina Gaming, videohry a otázky kolem nich nabízí také možnost dotázat se na konkrétní hry a zjistit zda, jakým způsobem, v nich jsou systémy vkládání peněz zakomponovány a jak je pro dítě dostupné jich využívat. Odkaz na skupinu naleznete ZDE.

Článek naleznete po kliknutí na iDNES.cz Odemčený článek s odborníkem na Gaming Vítem Procházkou

A jak to máte vy? Zkoušeli jste někdy hry, které hrají Vaše děti? Využíváte aplikace pro kontrolu hraní?

Děkuji za odpovědi
Jana

Pěkný den, 

nabrali jsme kurz přímo do České televize 📺. Dozvíte se zajímavé údaje o hazardu v ČR, našem projektu a zároveň nahlédnete pod pokličku života jednoho z hráčů️‍👁️‍👁.

Naše pozvání přijal štáb České televize - reportérka Barbora Blažková a šéfkameraman Jakub Legát. Mluvili jsme o našem projektu Naberte kurz. Společně s nimi jsme měli setkání s panem Janem, kterému se podařilo porazit závislost na výherních automatech, a věří, že díky svému příběhu může podpořit ostatní. 

Podívat se můžete ZDE : čas 16:39

Toto téma se dotýká všech členů rodiny a někdy může být těžké najít hranici, kdy je hraní zábavou a kdy už dochází k přerůstání do problému. Ať už jste kdekoliv, nebuďte na to sami. Spojte se s námi zdarma a anonymně na www.nabertekurz.cz .

Mějte pěkný den a Naberte kurz 🙂
Jana

Možná už jste někde zaznamenali zmínku o tiketech Paysafecard. Jak se dá vyčíst z názvu, jde vlastně o „kartu pro bezpečné placení“. Je tedy možné, aby děti utrácely na internetu nekontrolovaně peníze bez účtu či platební karty? Po přečtení článku se dozvíte nejen to, co je to Paysafecard, ale i rizika, která může přinášet. V závěru článku se navíc dozvíte desatero zodpovědného rodiče mladého hráče.

„Paysafecard je jedna z celosvětově vůdčích společností v oblasti předplacených plateb online a zároveň součást Paysafe Holdings UK Limited. Pomocí Paysafecard můžete platit u tisíců poskytovatelů z nejrůznějších oblastí – a to bez bankovních údajů nebo údajů o kreditní kartě.“ 

 (Zdroj: https://www.paysafecard.com/)

Jde o vcelku snadný způsob, jak v některých případech platit kartou – bez karty, a to vcelku v širokém rozsahu. Jedná se o oblasti:

1. Hry (Google Play, Steam, 4Game, PlayStation, Twitch …)
2. Online seznamování 
3. Hudba, film a zábava (Spotify…)
4. VoIP, telefonování a psaní zpráv (Skype, Telekom…)
5. Sportovní sázky, bingo a poker (Tipsport, Chance…)
6. Sociální média a komunity
7. Internetové služby a cestování 
8. Dobíjení digitálních peněženek

Jedná se tedy o platební metodu, která je rychlá a bezpečná, je-li bezpečným způsobem používána.  Někteří rodiče tento způsob placení využívají jako nástroj pro své děti, kdy na základě dohody a jasných pravidel učí děti využívat plateb na internetu. Výhodou je, že v případě odcizení účtu, dojde „pouze“ ke ztrátě již vložených peněz a ne celého bankovního účtu uživatele. Předmětem článku bude kategorie Her, která je v současné době hojně využívána, jak dospělými, tak dětmi a s tím spojené možné zneužívání Paysafecard.  Peníze, které lze do hry vložit, je totiž možné využít na nákup konkrétních předmětů nebo výhod. Může se jednat například o kosmetické prvky, jako skiny (vzhled postavy, zbraní a dalších herních předmětů), nakoupení lepších zbraní, brnění či nákup dalších funkcí, které hru zjednoduší. Jejich nákupem získají platící hráči při online hraní výhodu nad těmi neplatícími. V případě hry pro jednoho hráče se může jednat o časové nebo jiné výhody, které hru usnadňují. Zakoupení těchto výhod je možné prémiovou měnou (diamanty, zlaté cihly…), kterou je možné získat hraním jen obtížně, či vůbec. Výhody lze také koupit za reálné peníze. Proto je důležité uvědomit si, že ač se nám může zdát, že máme své dítě a jeho peníze pod kontrolou, existují cesty, o kterých ani nemusíme vědět. 

Rodiče nám na to ale nechtěli dávat peníze a museli jsme přijít na jiný způsob…

„Když jsem byl v sedmý třídě, tak jsem začal hrát s kamarády hry ze steamu na počítači (…) Problémem bylo to, že lepší skiny se dají pouze koupit anebo vyhrát v lootboxu. A tak jak jsme hráli, tak tím víc jsme chtěli lepší skiny. Rodiče nám na to ale nechtěli dávat peníze a museli jsme přijít na jiný způsob, jak peníze do steamu dát. Jednou přišel kamarád, že přišel na způsob, jak tam ty peníze dát, jednalo se o paysafeky. Získat paysafecard byl pro nás v tu dobu složitý úkol. V našem městě bylo pouze jedno místo, kde se daly karty sehnat, a to byla jedna z nejhorších hospod ve městě.“ (L. 16 let)

Odborník na gaming, Bc. Vít Procházka, uvádí, že „dětmi často využívaný způsob, jak si dobít peníze na účet v digitálním obchodu, je pomocí Paysafecard, které je možné koupit na mnoha prodejních místech, od některých benzinek přes pobočky Tipsport, až po obchody jako Pepco a Billa. Paysafecard je předplacený jednorázový kupon, kterým je možné platit podobně jako platební kartou. Tyto karty by neměly být prodány nikomu mladšímu 16 let bez doloženého dokladu, ale ze zkušenosti víme, že ani pro dvanáctiletého hráče není problém Paysafecard pořídit.“

Tikety jsou v nominální hodnotě 100 Kč, 300 Kč, 1000 Kč a 2000 Kč. Prodejní místa jsou snadno k nalezení na stránkách Paysafecard po zadání města či konkrétní adresy. Částku může kdokoli, i dítě, zaplatit na prodejně výměnou za 16místný kód, díky kterému lze peníze snadno převést například do herního obchodu Steam, pouze díky základní registraci v obchodu. Procházka výše popisuje jednu z možností, jak Paysafecard použít i bez registrace. Majitel tiketu nemusí použít celou částku najednou, ale odečítají se mu utracené peníze a zbytek zůstane na kuponu pro další použití. Další způsob je registrace účtu mypasefecard, který je nezbytný v případě, že chce dítě získat rozšířené možnosti pro využívání této služby. Nutnost propojení s registrovaným účtem například vyžaduje pro platby služba Google Play. Mohlo by se zdát, že je to alespoň malá brzda, která dítěti omezí možnost tikety využívat, opak je ale pravdou. Registrace je omezena věkem 16 let a po zadání osobních údajů jako jméno, přímení, adresa, telefonní číslo nebo e-mailové adresa, navíc ještě „vyžaduje“ kopii občanského průkazu, pasu nebo řidičského průkazu. Pro využívání základní formy „standard“ je možnost tuto identifikaci dokladem přeskočit. Ve výsledku je tedy možné založit si registraci se smyšlenými či upravenými údaji a otevřít dveře k dalším možnostem. Jednou z možností, které účet nabízí, je také možnost vygenerování čárového kódu. Ten je rozšířen o širší spektrum možných vložených částek jako 200 Kč, 500 Kč, 700 Kč, 1500 Kč a 2500 Kč. Kód se dá snadno vytisknout nebo stáhnout do chytrého telefonu a díky tomu může kdokoli a kdekoli do 180 minut od vygenerování kódu zvolenou částku uhradit a tím si dobít svůj účet. Hráči si mohou mezi sebou zbylé peníze na tiketu také prodat (s rizikem podvodu) či darovat. Ne vždy se jim podaří utratit celou hodnotu zakoupeného tiketu a zbylé peníze mohou takto předat dál. Někteří hráči toho využívají tak, že jdou sami s poptávkou do diskuzí, a snaží se tak chybějící peníze „vyžebrat“. Dalším rizikem je zacyklení a to tak, že když hráči na hru chybí 20 Kč, je „nucen“ dobít minimálně dalších 100 Kč, zbyde 70 Kč a další nákup může být v ceně 75 Kč, což vede k dalšímu dobití, a tak stále dokola.

Zneužití důvěřivosti 

Způsoby zneužití Paysafecard jsou i kódy, které jsou nabízeny přes internet, a to často za nižší cenu, než je hodnota kódu. Nalézt se dají na diskuzích, fórech, bazarech... Nejen, že je toto nakládání s kódy proti obchodním podmínkám společnosti, navíc je to častý zdroj podvodů, kdy nakupující posléze zjistí, že byl kód již použit, nebo účet zablokován. Podobné zneužití důvěřivosti lidí je využito i prostřednictvím počítačového viru, který Vám zablokuje počítač, a zobrazí okno, které vyžaduje zaplacení určité částky, mimo jiné i formou Paysafecard, což by mělo následně umožnit odblokování počítače. Jde ale o podvod, kdy dochází ke zneužití Paysafecard neoprávněnými lidmi či společnostmi, a je vhodné informovat policii (Zdroj: paysafecard Wertkarten AG).  Je dobré mít se na pozoru, neboť se může jednat o možnou cestu k online vydírání. 

„Na internetu se skutečně objevily případy, kdy je nabízen kupón s určitou hodnotou za mnohem nižší cenu, povětšinou se však skutečně jedná pouze o tzv. sociální inženýrství s účelem uživatele přimět k akci, při kterém dojde k aktivaci škodlivého softwaru na zařízení zájemce o takový kupón. V drtivé většině se jedná o ransomware, jinými slovy počítačový virus, který zašifruje určitou sadu souborů a poté uživatele vydírá – požaduje např. 1 BTC (jeden bitcoin – virtuální měnu) za odšifrování těchto souborů. Dalším motivem útočníků je skutečně odcizení herního účtu uživatele, který je dále nabízen k prodeji – pokud je v rámci některé hry herní účet již dobře “zafinancován” (nákup vylepšení, zbraní, štít apod.), je taková ztráta pro hráče skutečně citelná,“ dodává Roman Kohout, příslušník PČR a specialista na vyšetřování kybernetické trestné činnosti.

Je Paysafecard zdarma?

Ač je účet mypaysafecard „zdarma“, nevyhýbá se ale poplatkům jako 150 Kč při zpětné směně jakékoli částky na bankovní účet, nebo 130 Kč za nečinnost na účtu po dobu každých 12 měsíců, případně poplatku 3 % při převodu z/na euro. 

„Byl to jednoduchý způsob, jak utrácet malé peníze a dávat je do hry. Stačilo říct rodičům, že si jdeme něco koupit, a jestli nám nedají dvě stovky. 5 euro byla nejmenší částka, která šla na steam vložit, takže tyhle dvě stovky nám bohatě stačily. Časem jsme tam chodili už jako nic a dávali třeba 10 euro a někdy i 20. Krásné na tom bylo, že jediné, co stačilo k získání karty, byl účet na Steamu a trocha odvahy.“ (L. 16 let)

Desatero zodpovědného rodiče mladého hráče:

1. Soustřeďte se na to, v čem jsou Vaše děti zběhlé, a to svět počítačů, herních konzolí a her. 
2. Ptejte se, zajímejte se. Ačkoli Vám to ze začátku nemusí dávat smysl, je důležité, abyste se v této oblasti lépe vyznali. Zajímejte se o to, proč to dělají, jaké mají motivace, jakým způsobem to dělají. 
3. Není od věci zkusit brát hraní Vašich dětí jako regulérní koníček. Nemusí být profesionálními hráči, stejně jako se nemusí stát profesionálními sportovci, tanečníky či umělci. Je ale dobré, když se v něčem vidí, a je pochopitelné, že jim na tom záleží. U všech koníčků ale platí, že není dobré se zaměřovat pouze jednostranně. 
4. Berte v potaz to, že dnešní děti se do digitální doby narodily, a mají jinou startovní čáru, než jste měli Vy. Stejně jako se soustředíte na správnou výstroj pro sport, můžete se zaměřit na vhodné prostředí u počítače – kvalitní židle, herní brýle pro tlumení modrého světla, které vyzařuje monitor nebo display, správný rozměr a výška pracovního stolu… 
5. Vysvětlete Vašim dětem, že principy, které fungují ve hře nemusí být stejné jako ve skutečném životě. Ale nezapomínejte, že pocity a vztahy, které prožívají v online světě, reálné jsou. 
6. Zaměřte se ale i na změny v jejich chování – když jste zvyklí se s dětmi na toto téma bavit, a ony se pak odmlčí, může to být způsobeno spoustou příčin, trápení třeba může být zahaleno studem. Je běžné mít stud. 
7. Rodiče jsou vzorem pro své děti, nelze tedy po nich chtít něco, co sami neděláte.
8. Děti mohou hledat cesty, jak obejít rodičovské zákazy, volte dohodu na místo zákazů a příkazů.  Když dítě chce, snadno se stane „hackerem“. Může to pro něj být výzva.
9. Domluvte se společně jestli a jaká budete podnikat opatření. Může se jednat o časový limit na wifi, sledování historie prohlížeče, nebo povolené weby. Mluvte o tom, za co utrácí své peníze. Buďte parťákem, ne dozorcem. Podpoříte tak důvěru mezi Vámi a Vašimi dětmi. Bude pro ně snadnější se Vám svěřit, když se dostanou do situace, ze kterých nebudou umět samy ven.
10. Důležité je, aby Vaše děti nenabyly pocit, že hraní zakazujete na základě toho, že Vás to nezajímá a nerozumíte tomu. Měly by vědět proč podnikáte taková opatření, a že Vám na nich záleží.

Vy, ani děti na to nemusíte být sami

Internet přináší spoustu výhod, ale zároveň spoustu rizikových situací, ať už je to tajné vkládání peněz do hry, smutek z ukradeného účtu nebo posměch či hecování herních kamarádů. Nezlehčujte dětská trápení způsobená online světem. Terapeut Michal Ošťádal zmiňuje, že je v současné době běžné sdružovat se v on-line prostoru: „Spousta dnešních her je na tom primárně založená. Mluvím teď o MMO (pozn. aut.: on-line hry s větším počtem hráčů) hrách jako je třeba World of Warcraft a jemu podobné. Zde jsou hráči vysloveně nabádáni, aby se spojovali, a společně hrou procházeli. Tím dochází k vytváření sociálních kontaktů. Aby takové sociální kontakty vydržely, je třeba jim věnovat čas stejně jako "offline" vztahům.“ Pokud se na to sami necítíte neváhejte se obrátit na odborníky, kteří se v daném tématu vyznají, a mohou Vám pomoci jej pochopit. Více informací o rizikách hraní videoher se můžete dozvědět v sekci Gaming na stránkách Naberte kurz.

Mgr. Jana Šatánková
E-terénní pracovník v projektu HRaní

Společnost Podané ruce o. p. s.

www.podaneruce.cz

www.nabertekurz.cz 

Chat s odborníky z Centra komplexní péče v Olomouckém kraji a to Mgr. Kristýnou Vlačuškovou, která pracuje jako psycholožka a Bc. Michalem Ošťádalem, který je terapeutem. Téma chatu bylo Vztahy v době krize. Přinášíme Vám shrnutí celého chatu. 

V úvodu byl chat zaměřen na otázku vztahů v době karantény a jejich specifik. Současná situace přináší do rodin mnohem více času, který je trávený ve společnosti blízkých, než tomu mohlo být doposud. Můžeme pociťovat, že nemáme tolik času na sebe a vlastní aktivity, jak jsme zvyklí. To může mít za důsledek ponorkovou nemoc – mezi členy může bez bližšího důvodu vzrůstat napětí, které v extrémnějších případech může dorůst až do nesnášenlivosti či antipatií. Pomoci předcházet ponorkové nemoci můžeme právě tak, že i přes ztížené podmínky budeme hledat způsoby, jak se držet základních bodů. Ty lze shrnout jako:

1. Nezapomínat soustředit se i sám na sebe a své koníčky 
2. Otevřeně komunikovat s partnere/partnerkou/blízkým
3. Neřešit situace s "horkou hlavou" 
4. Sdílet s partnerem své pocity 
5. Nabídnout pomoc, ale myslet na to, že druhý člověk o pomoc musí stát 
6. Nastavit si režim a pravidla 
7. Komunikovat ve formě diskuse oproti příkazům
8. Nechat partnerovi vlastní prostor

Někdy se může stát, že i trávení času, které je pro nás běžné se může stát rizikovým. Pan Ošťádal na toto poukazuje na příkladu hraní her. „Pokud se vztáhneme například k hraní počítačových her, tak tam existuje reálné riziko vzniku závislosti. Ovšem vytvoření závislosti na PC hrách trvá celkem dlouhou dobu. Riziko, které může být dostupné hned, je utrácení za různé doplňky ve hře samotné. Jako například kupování různých boxů za reálné peníze. Přechod z relaxu do závislosti je postupný a nestane se ze dne na den. Provázejí jej například tyto znaky: Postupné přestávání dělání domácích povinností, zvýšení času trávení u počítače hraním PC her, postupné omezování ostatních koníčků, omezování sociálních kontaktů, můžou se objevit problémy se spaním či v práci.“ I toto se může promítnou do vztahů a to tak, že člověk začne vyplňovat svůj volný čas hraním na úkor času, který by běžně věnoval partnerovi nebo případný vznik rozporů kvůli zvýšené míře utracených peněz za hry a bonusový materiál. Upozorňuje také na to, že si někteří lidé nahrazují sociální kontakt hraním her, čemuž pomáhá i nastavení některých her, kdy jsou hráči nabádání ke spojování se a společnému procházení hrou.

Za změnou chování u blízkého samozřejmě hned nemusí být závislost. Spouštěčem těchto změn může být spousta věcí, které nejsou na první pohled jasné – stres v práci, obavy ze současné situace ale i situace, kdy druhý jen „nemá náladu“. „Nicméně je asi vždy dobré, když mám ve vztahu nějaké pochybnosti, co se právě děje, tak s manželem nebo partnerem sdílet, to, že jsme si všimli, že se v poslední době chová jinak a zeptat se, zda se něco děje“ doporučuje paní Vlačušková.

V chatu se také otevřelo téma hráčů hazardních her. 

Jak postupovat, když máte podezření, že se Váš blízký věnuje hraní hazardních her? 
„Určitě je takové podezření pro nás náročné a vyvolává v nás řadu pocitů. Důležité je zkusit situaci neřešit s horkou hlavou, ale zároveň nedělat, že o ničem nevím a se členem rodiny, kterého se to týká, sdílet své obavy z jeho hraní či sázení.“  Vlačušková

Jaké jsou možnosti, když je napětí a stres blízkého opravdu zapříčiněn hraním hazardních her?
„Jedná se pro celou rodinu o zátěžovou situaci a je dobré, když budou všichni táhnout za jeden provaz a navzájem se podporovat. Celá situace, již nějakou dobu nejspíše trvá a je možné, že potvrzení podezření, je už jen poslední kapka dlouholetého stresu a napjaté situace ve vztahu. Takže je důležité v tuto chvíli hlavně myslet na sebe a řešit vše postupně, aby se z toho člověk sám nezhroutil. Co se týče praktického postupu, tak sama osoba blízká od závislého člověka může vyhledat nějakou organizaci či zařízení, které se orientuje na pomoc lidem závislým na hazardních hrách. Tyto zařízení mohou nabídnout pomoc ve formě konzultace nebo terapie i osobám blízkým. Zde může získat cenné informace o tom, co v dané situaci dělat, protože každá situace je samozřejmě specifická, a hlavně mluvit s někým o tom, co se v jejím životě zrovna děje a získat tak podporu. Tématy, která by pak blízké osoby mohly zajímat a můžou v takových centrech řešit je například to, jak s o celé věci mluvit se závislým člověkem, otázku financí, případně tedy správy financí a podobně.“ Shodují se oba odborníci.

Jak postupovat, pokud náš blízký o své možné závislosti mluvit nechce? 
„Každá rodina je samozřejmě specifická a jedinečná, takže i otázka pomoci závislému se bude u každé rodiny do určité míry lišit. Obecně lze doporučit, aby se vše projednávalo a řešilo v klidu. Je to jistě těžké, ale když něco řekneme nebo uděláme v afektu, často toho zpětně můžeme litovat. Určitě je dobré, aby se o tom všem mluvilo, aby rodina problém nepřehlížela a zároveň, aby dala prostor i závislému se k situaci vyjádřit a opravdu o jeho stanovisko a pohled stála. Určitě by rozhovor o tom, co by mělo následovat a jak to vidí rodina měl probíhat v atmosféře pochopení a s citem. Každý z rodiny by měl mluvit za sebe, jak se v celé situaci cítí a vyhnout se vzájemnému obviňování, které nikam nevede. A dále je také dobré vyhledat nějakou odbornou pomoc.“ Vlačušková

Kde je tedy možné se obrátit, když máme pocit, že je v rodině něco v nepořádku?
„Existuje řada organizací, zařízení a služeb po celé republice, které nabízí pomoc rodinám. Může se jednat o manželské poradny, intervenční centra, sociálně aktivizační centra pro rodiny s dětmi a pokud se jedná o závislosti tak nějaké adiktologické poradny. Záleží odkud pochází a kdo v daném kraji službu poskytuje. Mám zkušenosti, že pokud zavoláte do nějaké služby, která se přímo nezabývá tím, s čím tam voláte, jsou často schopni vás odkázat na nějakou služby, která by pro vás byla vhodnější. Ještě dodám, že vždy můžete kontaktovat kolegyně z naberte kurz, jelikož jsou dostupné z celé ČR.“ Dodává Ošťádal. 

Pokud by Vás toto téma více zajímalo, neváhejte se na nás obrátit. Nejste na to sami.

Mějte pěkný den a Naberte kurz 🙂
Jana

Pěkný den, ráda bych Vás pozvala na skupinový chat ohledně tématu vztahů v době krize. Přijdťe se anonymně zeptat odborníků na otázky, které vás pálí a najděte odpovědi a tipy, které Vám mohou pomoci tuto dobu překonat.
Společně s Mgr. Kristýnou Vlačuškovou a Bc. Michalem Ošťádalem z Centra komplexní péče se budeme společně věnovat tématu Vztahy v době krize. Doba trvání chatu je 13:00 – 15:00. Připojit do chatu se můžete i v průběhu.

Náš skupinový chat můžete navštívit jak v anonymním módu či se zaregistrovat přímo pod vlastní přezdívkou. Chat navštívíte tak, že na hlavní stránce našeho webu kliknete na záložku Skupinové chaty. Otevře se Vám seznam chatů, kterých se lze účastnit a jen vstoupíte. Tento nese název Vztahy v době krize.

www.nabertekurz.cz

Těšíme se na Vás 🙂
Jana

Náhlá změna finanční situace? Na toto a další aktuální téma si povídejte s odborníky projektu Naberte kurz právě teď až do 12h.  Po krátké pauze bude následovat chat Nuda= výhra/prohra v čase 14:00 - 16:00. http://www.nabertekurz.cz/skupinove-chaty 

Jana

Děti už druhý týden nechodí do škol a to se projevuje na způsobu trávení volného času. Není proto překvapivé, že distributoři videoher právě vykazují rekordní čísla a všeobecné hraní her nabírá na ještě větší popularitě.

Například k digitálnímu obchodu Steam bylo minulý víkend v jednu chvíli připojeno přes 20 milionů hráčů, což je nejvíce za 18 let existence této platformy! Tato čísla se pak samozřejmě projevují i ve hrách samotných. Dobrým příkladem je populární online střílečka Counter-Strike: Global Offensive, která tento víkend oslavila rekord – a to přes milion hráčů online. Na tom by nemuselo být nic špatného, vždyť hraní her se v tomto krizovém období jeví jako ideální způsob zábavy. Navíc spoustě dětí a dospívajících (a i mnoha dospělým) nahrazuje hraní online her kontakt s vrstevníky, o který jsme kvůli karanténě přišli. Zároveň ale některé hry přináší úskalí v podobě hazardních prvků, které se v nich mohou nacházet. Například třeba právě Counter-Strike: Global Offensive obsahuje „lootboxy“ – krabice obsahující kosmetické úpravy zbraní, tzv. skiny. 

Tyto skiny nemají na výsledky ve hře žádný vliv, hráč tedy nezískává žádnou výhodu nad ostatními, jde pouze o estetickou změnu. Skiny, které hráč může získat, jsou různě vzácné a podle toho také naceněné. Hodnota těchto skinů se pak pohybuje od bezcenných, až po desítky tisíc reálných korun. A samozřejmě, čím vzácnější skin, tím zajímavější vzhled má. Zároveň za otevření krabice musí hráč zaplatit reálnými penězi (asi 63 Kč) a skin, který získá, je pak možné dále zpeněžit prodejem na online komunitním trhu. Hráči samozřejmě prvoplánově neotevírají krabice, aby si vydělali, ale aby získali vysněný vzhled zbraně a obdiv spoluhráčů. To že ho mohou případně prodat dál je jen další výhoda. Nicméně tak, jako tak, má vzácný skin pro hráče vždy svou hodnotu. Hráč samozřejmě netuší jaký skin otevřením krabice získá. Samotný skin je totiž vždy vybrán náhodně. Přestože je většinou u lootboxu i seznam všech skinů, které z něj potenciálně mohou vypadnout, není dopředu známá jejich pravděpodobnost. Samozřejmě můžeme tušit, že právě ty nejhezčí a nejvzácnější skiny mají tu nejnižší pravděpodobnost, a že jsou to zároveň ty, po kterých hráči nejvíce touží. 

Možná už sami vidíte tu podobnost s hazardními prvky - hráč riskuje reálné peníze a reálné peníze zase může získat. Navíc počet krabic, které hráč může otevřít, není nijak omezen. Není tedy problém utratit i větší množství peněz během krátké doby. Samozřejmě to neznamená, že všechny děti hrající Counter-Strike či podobné hry utrácí veškeré své kapesné za otevírání lootboxů. 

Většina hráčů hraje pro zábavu a díky tomu, že skiny neposkytují žádnou výhodu, nejsou hráči do otevírání beden hrou nijak tlačeni. Přesto nebo spíš právě proto doporučujeme se vždy zajímat o jednotlivé hry, které Vaše děti hrají a mluvit s nimi o případných prvcích souvisejících s hazardními hrami. 

Tím, že se budete zajímat o hry, které Vaš děti hrají, máte možnost včas zareagovat na situaci, kdy utratí více peněz než by si mohli dovolit.

Jana
Naberte kurz

Pokud si chcete o hraní dětí promluvit nebo se informovat o jednotlivých hrách, kontaktujte nás na www.nabertekurz.cz nebo na facebookové skupině Gaming, videohry a otázky kolem nich 

Kampaň 8:1 si klade za cíl informovat veřejnost o problematice patologického hraní a o tom, jak nejbližší okolí hráče může pomoci při řešení této složité situace. „Vycházeli jsme z průzkumů, že na jednoho hráče hazardních her připadá osm osob blízkých, kteří jsou nějak ovlivněni jeho závislostí nebo jeho hrou, takže proto 8:1," říká Michal Ošťádal - terapeut z olomouckého Centra komplexní péče (CKP).

Největší přínos kampaně spatřuje právě v oslovení osob blízkých. „Je to z toho důvodu, že vždycky byla spíš propagována snaha pomoct co nejvíce hráčům. Hráči byli vždycky ti vepředu a osoby blízké spíše na druhém místě. My máme na to pohled takový, že osoby blízké stejně jako hráči jsou na stejné úrovni potřeby pomoci a skrze tuhle kampaň se na to snažíme poukázat.“

Na webu 8:1 najdete kontaktní formulář, který slouží k navázaní komunikace s týmem Centra komplexní péče. Stačí zde zanechat pouze Váš e-mail, na který se Vám pracovníci ozvou zpět. „Když bude mít zájemce chuť, může napsat i krátký vzkaz, o co mu jde, co by si přál a tak," dodává Michal Ošťádal. Naši kolegové z CKP primárně pomáhají lidem v tíživé životní situaci s řešením jejich problému s návykovým chováním a rovněž právě poskytují své služby rodinným příslušníkům a partnerům osob s adiktologickým problémem. 

Je zde kladen důraz rovněž na anonymitu klientů, což Michal Ošťádal potvrzuje: „V tomto směru to anonymní být rozhodně může, záleží na přání klienta. Může být pod jménem, nic mu v tom nebrání, ale taky mu nic nebrání, aby si řekl, já si přeji být anonymní. V tom případě můžeme vymyslet přezdívku nebo napsat čistě anonym. Je to takhle taky v pořádku.“

Kampaň je propagována skrze poutavé komiksy, které se budou vyskytovat na různých místech. Za komiksy stojí celý tým Centra komplexní péče, který společně vymýšlí jednotlivé návrhy, a poté s grafičkou dávají dohromady finální podobu komiksu. „Chtěli jsme udělat něco, co si člověk přečte do tří vteřin. Bude to k tématu. Každý komiks je zaměřený na určité téma, které je spojené s hazardním hraním, co osoba blízká může prožít.“ První komiks je zaměřen na téma dluhů, tedy na jednu ze situací, která se dotýká nejen hráče, ale právě i osob blízkých. Aktuální dění ke kampani můžete sledovat rovněž na facebookovém účtu společnosti Podané ruce o.p.s.

Součástí naší práce na webu Naberte kurz je rovněž odkazování na odborníky, a jak říká náš kolega Michal Ošťádal, spolupráci mezi námi určitě vidí: „U Vás lidé nechtějí řešit svoji závislost, ale chtějí být v nějakém kontaktu. Zjišťovat si informace a tak. My jsme tu pak pro ty, co by si najednou řekli, mě už hraní stačilo, já bych chtěl něco udělat, ale moje pokusy mi nějak nestačily anebo třeba chci mít větší jistotu, že vlastně to budu dělat jinak, takže od toho tu jsme a můžeme vypomoct.“

Od půlky ledna se budou otevírat skupinová setkání zaměřená na léčbu závislosti a pro osoby blízké právě podpůrná skupina. Na závěr Michal Ošťádal dodává: „Jelikož osoby blízké jsou více méně jako první zasaženy hraním a trpí stejně jako hráč, potřebují stejnou pomoc. Takže na závěr bych chtěl povzbudit všechny osoby blízké i hráče, aby se nebáli k Vám na web jít, užili si tam všechno, co nabízíte, a v případě zájmu o léčbu, ať se nám klidně ozvou.“ Jednoduše řečeno, nebuďte na to sami!

Za tým Naberte kurz,

Markéta

Počítače, mobily a tablety jsou sice velkým soupeřem, nikoli však nepřekonatelným. S trochou fantazie, pochopením a především chladnou hlavou, bude brzy mnohem snadnější nasměrovat dítě také k jiným aktivitám.

Vaše úsilí má smysl, řešit rozvinutou závislost na internetu či hrách je mnohem obtížnější, než jí předcházet. Odborníci z brněnského Centra prevence Společnosti Podané ruce sestavili praktické desatero, které vám s tím pomůže.

10 rad pro rodiče a prarodiče, kteří chtějí být lepší než počítač

1) Nepodporujte komfort v počítačovém „doupěti“ vašeho dítěte tím, že mu tam nosíte jídlo, pití apod. Jeho potřeba odcházet od počítače se tím snižuje. Zkuste dítě naopak co nejčastěji vylákat na nějakou zajímavou aktivitu, jako je společné jídlo, sport nebo výlet.

2) Buďte dětem příkladem. Nemůžete po nich chtít, aby netrávily čas na internetu, když sami prosedíte u počítače celé hodiny. Nezapomeňte, že děti jsou vaším odrazem.

3) Neztrácejte nervy! Dříve, než ve vzteku vypnete dítěti počítač, se zkuste zeptat, co hraje a kolik času potřebuje na dokončení úkolu. Také by se vám nelíbilo, kdyby vám někdo vzal knihu, když jste na předposlední stránce.

4) To, že dítě dostanete radikálním způsobem od počítače ven, ještě neznamená, že mu tím nabízíte kvalitní alternativu trávení volného času. 
Zajímejte se, jak vaše dítě tráví čas mimo domov a nabídněte mu smysluplné aktivity.

5) Komunikujte. 
Všímejte si více toho, co vaše děti vyhledávají na internetu, jaké hry hrají, na co se dívají v televizi, čím se baví na mobilu. A než začnete vymýšlet ty nejsložitější kombinace hesel pro rodičovské zámky, zkuste si s nimi prostě více povídat.

6) Berte vážně doporučený věk u her. 
Než dítěti pořídíte novou hru, zkuste si o ní zjistit co nejvíce, stačí její název zadat do vyhledávače na internetu. A nezapomínejte, že hry už nejsou výsadou pouze počítačů.

7) Také věkové hranice pro užívání sociálních sítí mají své důvody.
Vaše děti ještě nemusí umět vyhodnotit všechna rizika kyberprostoru.

8) Přehnanou kontrolou ničeho nedocílíte. 
I když chcete být zodpovědní a vědět, s kým a o čem vaše děti na sociálních sítích komunikují, respektujte jejich soukromí. Veďte děti k samostatnosti a zodpovědnosti, abyste jim mohli důvěřovat a aby děti důvěřovaly vám.

9) Všichni máme stejné množství času, záleží jen na vás, jak s ním naložíte. 
Věnujte z něj největší kus právě dětem. Dejte si tu práci a vymýšlejte různorodé aktivity, které vaše dítě zaujmou. Spoustu tipů můžete najít (paradoxně) právě na internetu.

10) Společné chvíle jsou to nejcennější! 
Čím více času budete trávit se svými dětmi, tím lépe jim porozumíte, pochopíte, co je baví a proč. Vymyslet smysluplné činnosti pro volný čas bude potom mnohem snadnější a v praxi efektivnější.

Zdroj:https://aktualne.podaneruce.cz/desatero-pro-rodice-netolismus/ 

Je dobré znát hry, které dítě hraje a zajímat se rovněž o způsoby jakými jej mohou připravit o úspory.

Na základě naší spolupráce s panem Procházkou jsme vytvořili novou facebookovou skupinu, ve které se budeme blíže věnovat tématu gamingu. Kde je, mimo jiné, možnost dotázat se na konkrétní hry a zjistit zda, a jakým způsobem, v ní jsou tyto systémy zakomponovány. Odkaz na skupinu naleznete ZDE.

Jana
Naberte kurz

Pěkný den,

zaznamenali jste článek Britské zdravotnictví volá po zákazu loot boxů, které z dětí vychovávají gamblery ? Dočetla jsem se, že "86 % rodičů si nemyslí, že hraní her určených pro dospělé má na jejich děti vliv, přestože se objevují případy, kdy děti bez dozoru a vědomí rodičů utrácejí desetitisíce korun. A jen 62 % rodičů se po zjištění problému pokusí dítěti hru zabavit."

Jak to máte vy? Mluvíte s Vašimi dětmi o jeho hráčském světě? 

Budu ráda, když mi napíšete Vaše zkušenosti a názory 🙂

Jana 

Naberte kurz

Pozvání do dnešního chatu přijal pan Bc. Vít Procházka z Centra komplexní péče ve Zlínském kraji, který se zaměřuje na oblast hraní videoher neboli gaming.

V úvodu jsme se věnovali tématu mikrotransakcí. Těmi se v hrách rozumí platby menších finančních obnosů za obsah uvnitř hry. Znamená to tedy, že nejen placené hry, ale i hry, které se dají pořídit zdarma, jich mohou být plné. Hráč v tomto případě totiž neplatí za hru samotnou, ale za konkrétní předměty nebo výhody. Může se jednat například o kosmetické prvky jako skiny (vzhled postavy, zbraní a dalších herních předmětů), pro kosmetickou úpravu hry, nakoupení lepších zbraní, brnění či nákup dalších funkcí, které hru zjednoduší. Jejich nákupem má platící hráči při online hraní výhodu nad těmi neplatícími a v případě hry pro jednoho hráče, se může jednat o časové, nebo jiné výhody, které hru usnadňují. Zakoupení těchto výhod je možné prémiovou měnou (diamanty, zlaté cihly…), kterou je možné získat hraním jen obtížně, či vůbec a lze koupit reálnými penězi. Pořizovací částka obvykle začíná na 25 Kč, ale dosáhnout může až do řádek tisíců korun. Počet takových transakcí není nijak omezen a v kombinaci s hazardními prvky jsou činitelem, díky kterému hráč může přijít o velké obnosy peněz. 

Jak je ale možné reálné peníze do hry dostat? Možnost představují hlavně platební karty. Mladší hráči, kteří je nemají, často využívají Paysafecard, nebo přímo předplacenou kartou s určitým obnosem (tak to bývá například u Steamu, Xboxu, Sony…), které je možné koupit na mnoha prodejních místech od některých benzinek přes pobočky Tipsport až po obchody jako Pepco a Billa. Paysafecard je předplacený jednorázový kupon, kterým je možné platit podobně jako platební kartou. Tyto karty by neměly být prodány nikomu mladšímu 16 let bez doloženého dokladu, problémem ale je, že ani pro dvanáctiletého hráče není problém Paysafecard pořídit.Používá se především online k nákupu her, dobíjení peněz na Google Play, nebo placení za služby jako Spotify. Jednoduchá dostupnost často vede k opakovaným nákupům, které mohou mít za důsledek utracení vysoké sumy reálných peněz. 

Pan Procházka rovněž upozorňoval na to, že je důležité, aby rodiče věděli, za co jejich děti peníze utrácejí, kolik a jak často. Může se jednat o jednorázový nákup hry jako takové, v čemž problém nevidí, na druhou stranu, ale může jít o četné utrácení peněz, o kterém rodiče leckdy vědět vůbec nemusí. Poukazuje na to, že je důležité s dětmi o jejich koníčcích mluvit a zajímat se. I když samotné hraní nemusí být problémové, doporučuje mít k němu nějaký aktivní koníček.

Další oblastí byl pojem lootbox. Tím je jednoduchý, ale velice účinný systém odměňování, který v různých obměnách používá velké množství her. Odměny pro hráče jsou ukryté v lootboxech, které mají podobu truhly, bedny, krabice, dárku, nebo čehokoli, v čem může být odměna ukrytá. Samotný trik spočívá v tom, že hráč nikdy předem neví, jaká odměna (a jak hodnotná!) na něj v krabici čeká. Na základě tohoto principu přirovnal tyto „krabice překvapení“ ke stíracím losům. Hráč může lootbox dostat zdarma, ale buď je ohraničen časově, je zpoplatněné otevírání (zamčená truhla, ke které si musíte koupit klíč), nebo je možné si za peníze samotné bedny přikoupit. Jako příklad uvedl Counter-Strike: Global Offensive, kde hráči získávají lootboxy za hraní hry, ale klíče k nim už je potřeba zakoupit. 

Na základě naší spolupráce s panem Procházkou jsme vytvořili novou facebookovou skupinu, ve které se budeme blíže věnovat tématu gamingu. Kde, mimo jiné, je možnost dotázat se na konkrétní hry a zjistit zda, a jakým způsobem, v ní jsou tyto systémy zakomponovány. Odkaz na skupinu naleznete ZDE. 

Mějte pěkný den a Naberte kurz 🙂

Jana

Pozvání do skupinového chatu na webových stránkách Nabertekurz.cz  ze dne 24.01.2020 přijala naše kolegyně a odborná poradkyně z Poradenského centra v Olomouckém kraji, Denisa Plišťáková, DiS., která mimo jiní poukazuje na to jak zjistit, zda dluhy máte ještě dříve, než se o ně začnou zajímat věřitelé/exekutoři.

Samotní dluhoví poradci se setkávají s klienty, kteří si nechali své dluhy přerůst přes hlavu. Jak ale půjčky brát a nenechat si je přerůst přes hlavu? Základem je zcela jistě tolik důležitá finanční gramotnost. Naučit se hospodařit, mít kontrolu svých příjmů/výdajů a přistupovat k půjčkám s rozumem.

Jak poznám, kdy už je ale na čase řešit svou dluhovou situaci? Jednoduše řešeno, je to v tom případě, kdy se dostaneme do platební neschopnosti. Tedy, kdy se klient dostává do dluhů tím, že není schopen splácet svoje závazky vůči věřiteli/věřitelům. Denisa Plišťáková, DiS. z Poradenského centra v Olomouckém kraji, upozorňuje, že už v tomto případě by se měla neschopnost splácet začít řešit a pokusit se s věřiteli domluvit na splátkovém kalendáři. 

V případě neřešení situace, dluhy narůstají o sankce, úroky a smluvní pokuty. Nastává potom problém, kdy věřitel může zesplatnit pohledávku a požaduje po dlužníkovi úhradu celého dluhu vč. příslušenství – sankce, úroky z prodlení, smluvní pokuty. Jestliže dlužník neuhradí, věřitel přistoupí k vymáhání své pohledávky vůči dlužníkovi, a to buď s pomocí inkasní agentury nebo exekutora. V případě dlouhodobého nesplácení a vymáhání pohledávky věřitelem/věřiteli vůči dlužníkovi, je již nejvyšší čas začít problém s dluhy řešit. Přesto, že již vymáhá exekutor, stále může dlužník svoje závazky-pohledávky řešit a stále existuje řada možností, jak jeho situaci vyřešit.

Může však člověk zjistit, že má dluhy ještě předtím, než jej začnou řešit věřitelé/exekutoři? Na začátku je potřeba nechat si udělat výpis na svoji osobu u všech soudů, kde se člověk trvale kdy zdržoval. Dále jsou možnosti využít CzechPoint, registr Sollus a v případě, že není od dluhů jediný dokument, kde všude by mohly dluhy být, si klient sám může rozvzpomínat.

Jaký je tedy první krok v případě, že chci začít řešit svou dluhovou situaci? Nejlepší je obrátit se na odborníka v oblasti dluhové problematiky. Pozor si ale dejte na podvodné firmy. Další možností je obrátit se na advokáta s praxí, který řeší dluhovou problematiku a insolvence. Jestliže dlužník bude chtít svoji situaci řešit sám, určitě musí být znalý problematiky. Je nutno udělat si soupis jednotlivých závazků-dluhů, kontaktovat věřitele, zjistit stavy – zda se pohledávka neprodala, případně nepředala dál na vymáhání inkasním agenturám, exekutorům. Dalším krokem je zjistit celkové částky u jednotlivých věřitelů, eventuálně agentur, exekutorů. Následně je zapotřebí vyhodnotit situaci. Buď je oslovit se žádostí o splátkové kalendáře nebo je vhodná insolvence – oddlužení. V tomto případě, ale nelze, aby si dlužník podal návrh na povolení oddlužení společně s insolvenčním návrhem sám (výjimku tvoří advokáti a ekonomové).

Téma dluhů je natolik rozsáhlé, že se budeme této problematice věnovat i nadále. O dalším skupinovém chatu Vás budeme dopředu informovat pomocí naší FB stránky. 

Mějte pěkný den a naberte kurz 🙂

www.nabertekurz.cz

Hrajete vy, Vaše děti, partneři nebo blízcí videohry? Věděli jste, že se za videohry utratilo v České republice v loňském roce 3,6 miliardy korun? Čím myslíte, že to je? Slyšeli jste třeba o mikrotransakcích?

Navázali jsme spolupráci s kolegou Bc. Vítem Procházkou z Centra komplexní péče ve Zlínském kraji. Ten se zaměřuje se na gaming - hraní videoher, a to ať už na PC, Xboxu, Playstationu nebo třeba Nintendu.

„V posledních letech se ve videohrách objevují hazardní prvky a můžeme na ně narazit nejen u mobilních her, ale i ve hrách, které na první pohled vypadají zcela nezávadně jako FIFA nebo NBA.“, říká náš kolega Procházka.

V rámci chystané rubriky Gaming se zaměříme na prvky hazardu, které jsou do videoher vložené. Dále se budeme věnovat tomu, jak tyto prvky ve hrách rozpoznat nebo jakým způsobem se vlastně peníze ve hře dají utratit a jak tlaku nepodlehnout. 

Bc. Vít Procházka přijal pozvání a zúčastní se našeho skupinového chatu, který proběhne 31. 01. 2020 od 10:00 na webu www.nabertekurz.cz . Vysvětlí nám pojmy, které jsou s hrami spojené jako lootboxy, mikrotransakce nebo třeba skiny, a mají zásadní vliv na částky do hry vložené. Suma za nákup samotné hry se ani zdaleka nemusí rovnat financím, které z Vás nebo Vašich blízkých může hraní dostat.

Rádi bychom Vás proto pozvali a pomohli Vám rozšířit obzory. Ukážeme Vám, proč je důležité s Vašimi dětmi, nebo blízkými o hraní videoher (gamingu) mluvit. Vaše dotazy jsou vítány.

Mějte pěkný den a Naberte kurz 🙂
Jana