Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
nenulinecka
Zpráva byla změněna 30. čer 2018
:heartpulse::heartpulse::heartpulse:držet svého Andílka je to nejvíc
Zobraz celou zprávu
nenulinecka
26. čer 2018
Ahooooj, tak merim 70,5 a vazim 8, 390 kg. A abyste věděli, tak jsem dneska byl očkovaný a tím mi začíná víc výletů a taaaaaaak. :heart_eyes: A ještě jedna skvělá novinka. Paní neuroložka mi v pátek odebrala zbylé dva léky a jsem už jen na vitamínu D, který má každé miminko. To je pohoda, když už mi nestrkají doma všelijaký injekce do pusinky a hořký věci... a taky o mě psali v naší osmičce. :heart_eyes: :green_heart: tak se mějte hezky, já jdu odpočívat po té injekci. :four_leaf_clover:ahooooj
Zobraz celou zprávu
nenulinecka
7. čer 2018
:heart_eyes::heart_eyes::heart_eyes:
Zobraz celou zprávu
nenulinecka
7. čer 2018
Ahooooj holky, tak vážím 8195 g a měřím 69 cm. Zachvíli mi už bude pět měsíců... :heart_eyes: no, ty největší vyšetření mám za sebou. Sono mozečku a taaaak . A podle neuroložky jsou to moc dobré výsledky. Fyzioterapeutka také říkala, jaké dělám pokroky ( něco se jí dřív asi nezdálo ) a že prý umím moc krásně cvičit ... jenom rehabilitační mě dala papír, že nic neumím a to jen proto, že jsem na ní prostě neměl náladu, tak jsem ji nic neukázal. No mamka to natočila, poslala emailem a volala, že to teda umím, ale že to prostě přes můj pláč nešlo posoudit... no, co k tomu říct... Prostě nechápe, že s ní si hrát nechci... No a to čemu rozumím nejvíc je, že moje pediatrička , ta hodná babička, mi dovolila už baštit i masíčko, prý se má dávat 60ml celého oběda, ale slyšel jsem, že mamce říká, že já toho asi sblajznu víc.:heart_eyes: Jinak se mám moc dobře a představte si, že v pondělí přijede děda z Hradce a děda s babičkou z Trutnova. Je nějaká velká párty miminkovská. ( vítání občanků ). Tak se moc těším. Když už jsem měl tak špatný start do života, tak že mě alespoň krásně uvítají :relaxed::heart_eyes:Jenže jsem včera zjistil, že jak jsem přibral, tak přes zadeček neobléknu můj obleček, co jsem měl nachystaný, tak musím do OC a vybrat si něco jiného... dnes mám tatínka doma. Tak už budu končit. Mějte se hezky všichni. Ahoooooj
Zobraz celou zprávu
nenulinecka
3. čer 2018
Moje dvě lásky :heartpulse::heart_eyes:
Zobraz celou zprávu
nenulinecka
3. čer 2018
Jinak je to cely tatinek :heart_eyes::heart_eyes::heart_eyes:
Zobraz celou zprávu
nenulinecka
3. čer 2018
Zobraz celou zprávu
nenulinecka
3. čer 2018
Takhle je vzdycky smutný po nejakem vysetreni. A ze jich je hodne.
Zobraz celou zprávu
nenulinecka
3. čer 2018
Zobraz celou zprávu
nenulinecka
Zpráva byla změněna 3. čer 2018
Ahoj holky, tak jsem se rozhodla i ja popsat nas porod.
rikali vsichni - mysli pozitivne, porod pak bude pozitivni. Blbost nade vse. Byl vypiplany vitaminama, zadny problem v tehu. Jelikoz jsme potratili uz, tak jsem byla doma celych 8 mesicu, aby se mu nic nestalo.

Na predposledni kontrole v tehu poradne Na Bulovce mi rekli, ze se domluvime pristi navstevu na vyvolani. Vahovy odhad byl 4 kg a 14 dni do porodu, aby pry nevznikly komplikace. Za tyden tam nebyla mudr, co to vyvolani slibila, ale jina, ktera i pres to, ze jsem ji rikala, ze mam dojem, ze mi odteka plodova voda ( lakmusove papirky potvrdily doma ),'me poslala domu i bez kontroly z poradny. Dalsi den na to mi praskla voda, kdy me muz odvezl Na Bulovku. 24 hodin se nic krome noci, kdy jsem neusnula ani na pul hodiny, nedelo. Za dalsich 5 hodin zacli vyvolavat. Cipky, oxy, nasledoval epidural po kterem jsem si mohla hodinu zdrimnout. Byla jsem uz tak vycerpana kdyz padla 35 hodina. Nasledoval dalsi oxy, dalsi epidural, dalsi oxy do druhe ruky antibiotika. Prisel lekar a rekl, ze kdyz uz jsme se dostali az sem, ze uz musim za kazdou cenu porodil. Mezitim nez prisel manzel prosil doslova o cs. Zacli jsme tlacit, PA mi doslova skakala celou vahou po brise ( neuveritelna bolest, dychat jsem nemohla ) , syna tahal 3x klestema, ktere mu pokazde vyklouzly, rval mi tam ruce aby ho dostal ven. Pak pouzil petkrat vex. To, ze jsem byla potrhana, neuveritelne vycerpana a jako kdyz me prejel kamion, to se prezit dalo, ale ze jsem misto place videla modre miminko kteremu spadly rucicky a hlavicka a byl v bezvedomi to v zivote nezapomenu. Ta bezmoc nevedet, nemoct si ho pomazlit. Ptala jsem se doktora, proc neplace a on mlcel. Rekl jen.: soustredte se na sebe ted. Hned po vskriseni nam Misu odvezli na Jip. Ten den rano mohl k nemu nachvilinku pouze muz. Ja az po sesti hodinach. Ve 12 a v 20 dva . Druhy den ve 12 jsem klokankovala ( obrovske zraneni na hlavicce ). Prestaval mi dychat v naruci a zacal modrat a sedivet. Tak mi ho vzali rychle a poslali na pokoj kam prisla mudr, ze ma krvaceni do mozku a rychly prevoz do Motola. Ptam se : prezije to, ze jo ? A ona : to nevim. Manzel stihl jet za sanitkou. Tam mu rekli, ze ma od klesti rozdrcene lebecni kustky, otok mozku, krvaceni do nej, neumel sam dychat, udelali mu vyvod z mocacku, dve kanylky a bojoval o zivot v Motole, kam me neprevezli a z Bulovky hned rano propustily ani ne 24 hodin po porodu. Podotykam nebyl to revers. Dojizdeli jsme dva tydny s mlickem. Pak uz jen ja metrem se silnym zanetem spodku, s dvaceti stehama a doufali, ze to prezije. Po trech tydne boje zvitezil nas maly bojovnicek a mohla jsem se ubytovat k nemu. Vracet se domu bez nej do vybaveneho pokojicku, videt novy kocarek, postylku, oblecky, plinky a nevedet jestli vubec domu prijede bylo strasne. Devet druhu leku jsme si odvezli s sebou domu a po mesici mohl byt ve svem pelisku. U nas v naruci. Verte, ze ani monitoru dechu jsem dlouho neverila. Konecne jsem mu mohla ukazat jeho domov, jeho obleceni, hracky, postylku a byla to neskutecna uleva, ze se s nami dostal domu.

Prognozy jsou ruzne , ale jista je tezka mozkova obrna. Kazdy den kdyz spinka dekuji vsem andelum, ze nam ho nevzali. Je to nekdy tezke 2x do tydne mudr, rehabilitace ,fyzioterapie, neurologie, eeg, jeste nas ceka znovu resonance, ale jeste nechteji zatezovat mozecek ani ockovanim. Po 4 mesicich mame z 9 uz jen 3 leky, vyvojove dela co ma zatim, cvicime vojtovku, eeg v poradku, mocacek strostly, na mozku srostle zraneni. Tvori se mu tam jizvy s cystickami. Tolik noci probrecenych kdyz spinka. Mam strach, ze nebude chodit, hur slyset, videt, nebo postupem casu treba i vnimat. Ale moc mu verim a nikdy v zivote mu nedam najevo, ze bych o nem nejak pochybovala. Dame mu veskerou lasku a peci. Je to nas smisek a kolikrat si rikam, ze se porad usmiva, jakoby byl stastny, ze tu s nami mohl zustat.

Kolikrat mam v sobe takovou agresi, pud, vztek, ze bych jela na Bulovku a opravdu mu znicila hlavu jako to udelal on Michalkovi. To ale ja neznam, takova nejsem. Ale v tomhle pripade...to uvnitr je.

Stiznost bude na nemocnici podana az ted po 4 mesicich. Uz jen pro Michalkovu kazdou slzicku, kterou uronil bolesti, slzicky pri vojtovce a zpackany prichod na svet.
Preji vsem krasne rychle porody a hlavne zdrava miminka
Zobraz celou zprávu