Naše dvou a půl letá dcera, začala vidět před dvěmi týdny doma ducha. Nejprve jsme tomu úplně “nevěřili”, ale začíná to být čím dál zajímavější. Dcerka se ducha boji a pláče. Chodí stále na stejné místo a zajímavé je, že na to místo, kam chodí tak přímo za ním za zdí leží její pradědeček. Ten teď odešel do nemocnice na rehabilitace. Od toho dne dcera vidí ducha pod hodinami. Stín tam vidět není. Najednou mě chybně, pláče, říká ducha bojím a táhne mě k tomu místu, někdy je to hysterická scénka. Duch má ruce, hlavu, oči, uši a kalhoty. Víc jsme se toho nedozvěděli. Dnes se dokonce probudila v té místnosti a plakala a říkala “ducha bojím”. Nemá někdo podobné zkušenosti nebo nějaké rady, co dělat, aby nás duch nenavštěvoval. Předem děkuji
Nebo aby jsi i ty měla vnitřní klid. Vem posvecenou vodu a vykrop danou místnost nebo místo. A bude to v pohodě a ukaz že jste to vyřešili holce.
změny teplot? Jiná atmosféra?
K nám chodila babička, po porodu dcery za mnou přišla. Vůbec jsem nevěděla co dělat, po poradě jsem dala do rohů místnosti sůl, zapálenou svíčku a řekla, že ji prosím,aby šla pryč a že ji mám ráda,ale že se jí starší syn bojí a, že přeji její duši klid a že ji děkuji za návštěvu. Poté sfouknutí svíčky a zamést sůl. Dát vše do sáčku a vyhodit hodně daleko od domu. Když byla dcera starší přišel za ní někdo jiný, hrozně plakala, bála se, říkala pán. Takže jsem na radu vše opakovala. Od té doby nic. Sama jsem tomu nikdy nevěřila,ale když jsem se nemohla zakrýt peřinou, že na ní někdo seděl, nebo mě v noci zakrývala a seděla u postýlky,tak jsem myslela, že se zblázním,ale tohle na radu, jedné místní paní jsem udělala.
synovi sjem pořídili lapač snů, řekli k čemu slouží a když se bude bát aby se na něj koukal. Když mu byli asi 2 roky, dostal horečku > začal brečet a ukazavol do rohu, že je tam pán, myslela jsem, že blouzní, ale druhý den se to pakovalo a už bez horečky, byl úplně bez sebe, když se to zase stalo tak jsem pořídlili ten lapač, samo to časem nějak odeznělo. Jen jsem mu opakovla, že jsem tady sním, že s enemusí být, že mu určitě necche ublížit, že ho chráním ...
Starší syn neříkal nic o duchách, al eměl období, kdy se bál sám v koupelně, taky hystericky brečel jen když měl jít napřed se slíknout.
@hanulka.zb ježiši, já mám husí kůžu, abych dnes vůbec usnula.
@hanulka.zb Naprosto souhlasím... Radila mi to i kamarádka, že tyto duše stačí slušně požádat ať odejdou, že nejsou zlí, jen neví kam patří. Ty zlé ani už nevypadají jako lidé. I to s tou solí, ta může být i pod postelí v misce. Ona je vídá už od dětství, takže děsivých historek má až až...
Syn když se bál řekl, ať ho nezlobí a jde pryč. Ale taky záleží jak to dceři podáš, pokud ji nevěříš nebo jsi sama nervózní cítí to z tebe. Já se ho vždycky na férovku zeptám jestli je hodnej a nebo ho zlobí a podle toho řeknu co má dělat., 😃