Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
petruuushkaaa
4. črc 2017
885 

Můj první porod

Vše začlo listopadem. Objevili jsme, tehdy ještě s přítelem, dvě čárky na těhotenském testu. Oba jsme byli naprosto šťastní, že budeme rodiči.

V prosinci jsme se dozvěděli, že čekáme chlapečka. 

1.4. jsme svoji lásku potvrdili snubním prstýnkem. Byla to svatba snů, i přesto, že jsem byla těhotná, v šestém měsíci. 

Doma se začalo pro miminko vše chystat, postýlka, kočárek, převalovací pult... moc jsme se těšili, až přijde brouček na svět.

5.7.2017 jsme měli podle ultrazvuku oficiální termín porodu. 3.7. Jsem byla v 8 hodin na kontrole v porodnici, lékař mi provedl Hamiltona, na základě mých slov, že bych už chtěla začít rodit. Bylo mi řečeno, že na porod to připravené ještě úplně není, i přesto, že jsem měla od čtvrtka slušné poslíčky. Po zákroku mi bylo pěkně mizerně, chtělo se mi zvracet, šílená tupá bolest břicha, únava.. šla jsem si na chvilku lehnout, abych bolest zaspala. Probudila jsem se v 11 hodin dopoledne. Začaly mi pravidelné kontrakce po 10 minutách. Byla jsem nervózní, že trvají celý den, chvilkama o 2 minuty delší, chvilkama kratší. Večer jsme se s manželem domluvili, že si následující den vezme dovolenu, tedy 4.7.. a ještě, že tak udělal. Večer po desáté jsme si šli lehnout, s tím, že buď mi probudí bolesti a pro jistotu pojedeme do porodnice, nebo prostě nic nebude. Už jsem si připadala s prominutím jak debil, zbláznila jsem celou rodinu, že prostě nevím, ale že to asi už na nás jde. A taky že jo. V noci mě budily silné křeče do břicha, no silné, to jsem ještě zdaleka nevěděla, co znamená silné křeče a vůbec, co znamená slovo kontrakce. 😂

Po jedné hodině ráno jsem šla zkusit sprchu, která zkrátila intervaly kontrakcí na 3-5 minut. Tak jsme jeli, hlavně z důvodu pozitivního streptokoka ve stěru. V porodnici nás přijaly strašně milé sestřičky, hned ze mě opadl stres a takový ten pocit, jestli to náhodou nejsou zase poslíčci. Protože nebyly 😊 kontrakce se zkrátily do intervalu po třech minutách. Čím dál tím více byly nesnesitelnější a při každé z nich jsem nadávala, že to není možné. Po radě kamarádky, že chůzí i při kontrakci urychlím otevírání a celkově porod, jsem v pokoji nachodila snad desetikilometry. 😄

První várka antibiotik byla kolem 4 hodiny, tudíž další jsem dostala v 8 hodin. 

V půl sedmé ráno při kontrakci ve mě luplo a začala odtékat plodová voda. Následně mnohem silnější kontrakce, které jsem se snažila rozhánět sprchou, zapírala jsem se o co jsem mohla. Nechala jsem si dát klystýr, který k mému údivu byl v tu chvíli docela i příjemný. Hlavně urychlil můj porod, řekla bych. No bohužel i tak byl porod neskutečně dlouhý, pořád jsem kontrolovala hodiny, byla jsem vyřízená, unavená a modlila se, ať už to skončí. 

Po deváté hodině přišly šílené, ale opravdu už ty šílené kontrakce, bolesti. Jako nezkušená prvorodička jsem je neuměla samozřejmě udýchat. A nezvládla bych to asi ani jako zkušená desetirodička. Pořád jsem měla tlak, pořád jsem tlačila miminko ven, i když mi to bylo zakázáno, já to prostě nemohla nijak ovlivnit. 

Nakonec mi tedy zlaté asistentky řekly, ať to nechám volně, prodýchám co půjde a jestli mi to nutí tlačit, tak ať tlačím. Měly strach, že se potrhám, což mě bylo v tu chvíli úplně jedno, potřebovala jsem hned dostat malého ze sebe ven. Po několika kontrakcích, při kterých jsem omdlívala, se konečně začala protlačovat hlavička. Lékař mi bohužel musel nastřihnout, aby se povedlo malého protlačit. Nakonec se povedlo v 9:42 hodin. Tady už si můžete spočítat, že můj porod trval asi 22 hodin od prvních pravidelných kontrakcí. 

V podstatě jsem při porodu zažila vše, z čeho jsem měla strach a co jsem nechtěla, naštěstí ale jen s jednou injekcí na bolest do svalu. Už chápu, že dneska hodně žen preferuje císaře, i přesto, že vůbec není nutný. 

Když jsem viděla ten malý uplakaný uzlíček, začala jsem brečet. Můj manžel brečel taky, bylo to neskutečně ulevující, dojemné. Ty nejhorší bolesti byly za mnou, to nejkrásnější, bonding, přede mnou. Malého jsem dostala hned po porodu na hrudník, poté ho sestřičky přeměřily, zatímco já porodila placentu. Ta už šla téměř sama. Ale velký vliv měl i můj porodník. Hned jsem dostala prcka na sebe, v červené huňaté dece, no bylo to kouzelné. Nemohla jsem se vynadívat, bylo mi úplně jedno, že mi porodník šije nástřih, to bylo už jen pár štípnutí (ale teď večer, když to přišlo pořádně k sobe, s kombinací asi 3 vytlačených hemeroidů, je to pro mě pomalu další nepříjemná kontrakce). 

Po dvou hodinách od porodu jsem byla i s mrňouskem prevezena na nadstandart, který jsem vyžadovala, hlavně proto, aby tu se mnou mohl manžel být klidně celý den. Porod jsme s manželem téměř detailně rozebraly, shodli se, že to by nejhorší zážitek pro oba, s nejkrásnějším koncem. Na miminko se nemůžeme vynadívat. Já ho celý den chovala, prostě jsem musela. Ihned jsem mu odpustila všechny probdělé noci, strie a samozřejmě i porodní bolesti, vždyť pro něj to bylo určitě ještě náročnější. 

Dnešní první noc, ač je mi to líto, si ho nechávám hlídat sestřičkou. Bohužel jsem ho dnes nezvládla ani přebalit, neudržím se na nohou. Ale zítra to snad vše napravím a budu fungovat jako opravdová máma.

Můj manžel je pro mě bůh. Trávil se mnou úplně všechny chvilky porodu, po porodu, na pokoji šestinedělí.. to co dnes viděl a zažil, by nezvládl asi žádný chlap. Pro mě byl šílenou oporou, potřebovala jsem vědět, že tam je, i když měl několikrát na mále, ani jednou neodešel. Prožíval se mnou každou kontrakci, všechnu bolest i konečné pocity štěstí. Jsem šťastná, že ho mám po svém boku. Jsme rodina. Krásná rodina. A já děkuju, že mám takové štěstí, milujícího manžela a zdravé miminko. 

Pěkný příběh...já první porod od příjezdu do porodnice měla za sebou za 8 hodin a druhý za hodinu a půl..😃 podruhé jsem malém porodila do záchodu 😃 zrovna jsem byla na WC, kontrakce..nutilo mě to hrozně tlačit, nemohla jsem vstát..PA na mě volá ať netlačím na tom záchodě,já že to nejde 😃 přiběhla a s manželem mě zvedali z WC a vedli na sál😃

4. črc 2017

Plus taky jsem měla malého u sester, abych se dala trochu do kupy, a odpočinula si po porodu..neni to žádný hrich...vždyť je to fyzicky náročný...odpočineš si a budeš pro toho drobečka nejlepší mámou🙂

4. črc 2017

@monyszek dekuju za podporu, byl to pro nas opravdu hruzny zazitek, doufala jsem v rychly bezbolestny porod ☹

5. črc 2017

Znie to poriadne narocne, ale snad to cas zahoji a uz ostane len ten uzlicek;) ja som pred tyzdnom absolvovala (nie z vlastnej vole) cisare a absolvovala som len 16hodin kontrakcii po 5min, tak si neviem ten zaver ani predstavit, ale poviem ti, ze od porodu si hovorim, ze nechapem, kto si dobrovolne vyberie cisare. U normalneho porodu si clovek vie dat nieco na utisenie, ale cisar je tak obrovsky zasah. Clovek ma x dni velky problem sam so sebou a do toho mimino, o ktore by sa tak moc chcel starat a casto to nejde. Bolesti, hadicky, vyvody, chodit, vstavat, lahat si je pr dni mega narocne, kojenie je komplikovanejsie. A nehovoriac o tej psychickej ujme, ze som to miminko hned nevidela (bohuzial som musela byt v celkovej anesteze) a je to zivotna strata, s ktorou sa budem musiet vyrovnavat.

5. črc 2017

Můžu říct, žes to mela dost podobne. Akorát mě ho na konci museli vytahnout vexem a nemohla jsem zažít ani tu ulevu s miminkem, protože mi ho nedali. Nadstandard taky nebyl volny, takže se mniu nemohl ani zustat manžel, který byl u porodu fakt nejlepší. A dítě mi dali v noci a vše mi vysvětlovali, přesto že jsem byla úplně mimo. A ze na starani se nemam silu nikoho nezajimalo. Jinak jsem měla z toho rozdychavani kontrakci dychavicnodt ještě tri dny, dva dny jsem se nemohla pořádně narovnat, nohy mam slaby ještě ted a jak mi u porodu vylezly hemeroidy, tak to je fakt horší než nastrih, že jsem nemohla sedět spíš kvůli tomu.

5. črc 2017

Bulím jako želva, moc krásný 😢😀 přeji zdravíčko 😘

5. črc 2017

@lenka062017 naprosto te chapu a rozumim, nekdy to bohuzel nejde jinak 😞 pro nekoho je cisar pohodlnejsi, js chtela za kazdou cenu rodit prirozene, mela jsem strach, aby se maly nezasekl, kdyz nesel vytlacit, nastesti se vse podarilo, ale bylo to silene, ty bolesti nikdy nezapomenu. 😞
@bridekengee me tu s malym dneska nechali a kdybych se neptala, tak ani nic nevim, nadstandart ma vyhodu neomezenych navstev (manzel tu muze byt cely den), ale nevyhodu, ze si me skoro nikdo nevsima, ale nejak tu peci snad zvladnu. O hemeroidech nemluvim, mam jich nekolik a nekolikacentimetrove, nastrih ani necitim, ale ten zadek, to je peklo, takze jsem s tim na tom stejne 😞 hrozne mi vadi, kdyz mi sestricky nabidnou at zkusim nakojit, vezmou maleho a narvou ho vsi silou k prsu, ten samozrejme nevi co se deje tak place, prisaje se jen kdyz odejdou. Mela jsem strach, ze to nezvladnu, ale postupne prichazim na to co a jak 🙂

@ivetka136 dekujeme 🙂 no druhe miminko si po zazitku asi rozmyslim 🙂

5. črc 2017

Oni ani na tom normalnim pokoji si tě zas tak nevšímají, jen to povinné a jinak když si za nima zajdeš. Asi nechtějí rušit. Ale jako mě po 22 hod porodu říkaly info jak se starat ve 2-3 v noci, kdy jsem byla uplně hotová, jaký div, že jsem si toho druhý den moc nepamatovala a když jsem se zeptala, tak příjemné moc nebyly... :-/ Pak už ale zbytek pobytu všichni milí.

5. črc 2017

@bridekengee podle me by prvorodickam meli rict i sebemensi hlouposti, i treba jak si ho vzit do ruky a tak... sice to prijde samo, ale i tak by to meli ukazat.. 😖

5. črc 2017

@bridekengee jsem treba ani nevedela jestli mam maleho vazit, jestli si ho mam prebalit, vazit plenky nebo neco.. az dneska jsem se dozvedela kde je kuchynka s ledem a cajem 😞 holt jsou svatky, tak chteji klid, coz chapu, ale ja jsem take sestra a tohle bych proste delala jinak.. 😏

5. črc 2017

@petruuushkaaa jo, to mi ukázali, ale ve 3 v noci po porodu. A je fakt, že jsem se bála rodit v tomhle týdnu, že budou mít vsichni dovču a budem se rvat o doktora :D

5. črc 2017

@bridekengee super tohle cist😀 ja kvuli vysokemu tlaku nastupuji zitra a v patek budou vyvolavat. To me teda cekaj hezky veci😨

5. črc 2017

@lklea Kolem mě rodili všichni bez problémů. Určitě budeš mít porod bez problémů a zbyde na tebe i nadstandard 😉

5. črc 2017

@bridekengee presne, kolem me take vsichni rodili v pohode 🙂
@lklea

5. črc 2017

Ten konec Vám vcelku závidím - my bonding neměli a přítel ani neviděl, když malý přišel na svět, protože ho tým doktorů "vyhnal" na chodbu - ne kvůli tomu, že by to sám nezvládal, ale kvůli samotnému porodu. Tlačila jsem neskutečně dlouho ale malý ne a ne se vytlačit ven. Hlavičkou se zasekl vevnitř, takže už nebyl možný ani císař. Za pomocí nástřihu a hexu (zvonu) mi malého dostali ven. Bylo to za 5min 12. Jelikož byl malý vevnitř dlouho a už měl i špatné ozvy, tak ho ihned ošetřovali a rozdýchavali, proto jsem neměla bonding (to mě mrzí ze všeho nejvíc, protože jsem byla ochuzena o ten krásný okamžik) - ale co, hlavně, že je Filípek zdravej. Můj přítel mi byl taky opravdu oporou, i když jsem ho spíše nevnímala a snažila jsem se vše dělat tak, ji mi říkaly PA a doktoři. Kontrakce a bolesti při porodu se daly zvládnout a dobře prodýchat - čekala jsem, že to bude mnohem horší. I když to byla opravdu neskutečně šílená bolest, tak jsem den po porodu řekla, že půjdu rodit znovu. Pro mě bylo horší, když se šití dostávalo k sobě. Vše jsem zvládla bez léků a oblbováků. Jediné, co mi dávali byl kyslík - a to jen kvůli malému.

10. črc 2017

@hananevrla bonding je uzasny, je mi lito, ze jste o tohle prisli, ale zdravi malickeho je jasne prednejsiba krasne okamziky si vynahradite ted 😘

10. črc 2017

Začni psát komentář...

Odešli

Doporučujeme