Můj porod 29,9,2010

Do nemocnice jsem nastoupila v pondělí 27,9,2010.Po prohlídce mi primář řekl,že se vůbec neotvírám a nejlepší by bylo dát mi vyvolávačku.Vyvoláváčku jsem dostala kolem 8-9h a na další prohlídku jsem měla jít ve 12h.Zatim jsem ležela na pokoji a žádné bolesti nepřicházeli.Ve 12h jsem šla za doktorem a opět se nic nezměnilo :(( Takže další vyvolávačka.Už jsem byla z těch vyvolávaček unavená a zeptala jsem se jestli mi nemůžou udělat císař.Ale to se nesmí pokud neni matka nebo dítě v ohrožení.Takhle se to opakovalo až do středy,kdy konečně 5 vyvolávačka zabrala.Den předtím jsem měla od 18h bolesti a trvali až do 6h.Kontrakce jsem měla po 30min a pak po 10min.Ale na monitoru mi nic nenaměřili.Ráno jsem šla za primářem a konečně mi bylo sděleno,že jsem se otevřela ale pro jistotu mi dá ještě jednu.V 8h jsem šla zpátky na pokoj a v 8,30 se dostavili bolesti.Rychle jsem si zbalila pár věcí a sotva jsem došla za doktorem.Naměřili mi monitor a opět žádné kopce se neukázali ale já bolesti měla.V 9,00h mi praskla voda a já ihned volala manželovi,že do 16h budu rodit.Manželovi zrovna ten den skončila dovolená a rychle scháněl náhradu.Na pokoji jsem už měla kontrakce po 10min a furt jsem lítala do sprchy a do postele.Jenže jak jsem ve sprše nahřívala pupík tak pak jsem měla strašnou zimnici,že i doktorka se mi nemohla trefit píchnout injekci.Dostala jsem injekci na utlumení bolesti a ve 12h se ve dveřích objevil manžel.Měla jsem ohromnou radost ale zároven sem ho moc nevnímala jak jsem byla oblbnutá po té injekci.Asi po 2h jsem měla hrozné tlaky na konečník a už jsem neměla ani sílu rozdýchávat kontrakce.Doktorka mi řekla at ještě vydržím a dostanu kapačku na vyvolání větších kontrakcí.Jo ale to bych musela mít vidět žíly :( Až po čtvrté se konečně trefila a  už mě v 15,00h vedli na sál.Porod byl pro mě dost těžký.Malej byl furt vysoko a  moc se mu vykouknout na svět nechtělo.Musela jsem si lehat i na bok ale nic nezabíralo.Manžel mi moc pomáhal,furt mě otíral a podporoval.Pak mi začala pomáhat sestra,že mi lehala na břicho a po 45min byl Martínek na světě.Martínek měl 2x omotanou pupeční šnůru kolem krku a ještě přes celé tělíčko :((( A pak jsem uslyšela ten krásný pláč a manžel běžel hned Martínka fotit.Následovalo už jen šití,to bylo docela nepříjemné a 2h jsme ještě byli na sále a manžel obvolával rodinu,že už se nám naše štěstíčko narodilo 🙂)))