Individuální vzdělávací plán: Pomůže nemocným dětem i mimořádně nadaným. Jak plán sestavit a kde si o něj zažádat?

Máte doma nadané dítě? Nebo dítě, které je velmi často nemocné a kvůli tomu mešká a nestíhá ve škole? Nebo dítě s poruchami učení? V těchto případech budete do budoucna, nebo případně již teď, řešit možnosti vzdělávání vašeho dítěte. Je jasné, že standardní způsob vzdělávání nebude pro vaše dítě úplně vhodný. V těchto a dalších případech je možné využít při vzdělávání individuální vzdělávací plán, který je ušitý na míru pro vaše dítě podle jeho potřeb a schopností.

S individuálním vzdělávacím plánem, zkráceně IVP, se nejčastěji setkáte na základní škole, ale mohou ho mít děti i ve školce nebo na střední škole. Cesta k získání tohoto plánu je ale celkem trnitá a ne vždy dopadne podle očekávání rodičů. Rozhodně to není tak, že si jednoho dne rodič řekne, že chce pro své dítě individuál a tak to bude. IVP je jedním z podpůrných opatření, které napomáhá optimálnímu vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami nebo právě dětí nadaných.

Jaké děti mají speciální vzdělávací potřeby?

Mezi děti se speciálními vzdělávacími potřebami se řadí například děti s nějakým druhem postižení, které jsou integrované v běžné základní škole, mohou to být také děti s těžšími případy dyslexie a dysgrafie, děti mající ADHD, děti, které jsou nadané ve sportech a potřebují tento individuální vzdělávací plán k tomu, aby se mohly věnovat svému sportu (tréninky bývají i v době vyučování) a jiné. IVP mohou získat i děti, které jsou často nemocné, případně během roku několikrát pobývají v nemocnici. Dohnat probíranou látku a „nasbírat” známky běžným způsobem je pro ně poté velmi psychicky i fyzicky náročné.

„My doma máme nadané dítě a nešli jsme tedy cestou individuálního vzdělávacího plánu, ale navštěvuje přímo třídu určenou pro mimořádně nadané děti. Pokud máte doma nadané dítě, doporučuji poradit se v pedagogicko-psychologické poradně, měli by mít přehled o školách, kde mají buď třídy pro nadané děti nebo umožňují individuální vzdělávací plán a umí s ním pracovat. Ne všude jsou IVP nakloněni a hlavně pak ani třeba neumí s takovým dítětem pracovat.”

O IVP žádá rodič (zákonný zástupce) dítěte. Na začátku září toho roku, kdy chce pro své dítě tento způsob vzdělávání, musí dodat řediteli školy oficiální žádost a přiložit k ní zprávu ze školského poradenského zařízení (pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně vzdělávacího centra). Zákon uznává vyjádření pouze z těchto dvou druhů pracovišť, nestačí vyjádření soukromého psychologa, trenéra ani například potvrzení výše IQ z Mensy. Pokud uvažujete, že by IVP byl jednou z možností vzdělávání vašeho dítěte, začněte se o to zajímat dříve. Potřebné papírování nevyřídíte během měsíce. Čekací doby na vyšetření v PPP nebo SPC mohou být někdy dlouhé.

„Já i manžel máme dyslexii a dysgrafii, podědil to po nás i syn. Neberu to jako tragédii. Vím, co ty dys znamenají, sama jsem si tím prošla a naučila se s nimi učit. Po nástupu do školy jsme nechali syna vyšetřit v pedagogicko-psychologické poradně a na základě toho mu byl doporučen individuální vzdělávací plán. Se svou zkušeností a podporou v podobě individuálního vzdělávacího plánu mu dokážu velmi pomoct a ve škole zvládá vše v pohodě.”

K získání IVP je nutné vyšetření

K vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně nepotřebujete žádné doporučení, stačí se telefonicky objednat. Je nutné počítat s tím, že mají v evidenci hodně klientů, tak je potřeba se objednat s dostatečným předstihem. Testují se obecné předpoklady pro zvládání školních nároků, ale také přímo dovednosti, jako je čtení, psaní atd. Vyšetření je přizpůsobeno věku a schopnostem dítěte, probíhá formou rozhovoru, malování, psaní a využívá se i různých diagnostických her, kdy si dítě prostě hraje a je to pro něj tak velmi přirozené. Závěrečná zpráva z vyšetření se pak dle domluvy zasílá přímo do školy nebo ji tam, jako zákonný zástupce, donesete přímo vy.

Získat pro dítě IVP není tak lehké, jak by se mohlo zdát. Zjišťuje se, jestli jsou pro tuto formu vzdělávání opravdu pádné důvody. Například u dětí nadaných to nemusí být vždy vhodný způsob, protože v některých případech je sice dítě mimořádně nadané, ale jen v určité oblasti, například v matematice. Dítě pak může například místo IVP chodit na vybraný předmět do vyššího ročníku a ve zbytku se normálně vzdělávat s ostatními spolužáky.

„Pracuji v pedagogicko-psychologické poradně a s vyšetřením pro získání IVP mám zkušenosti. Individuální vzdělávací plán nemusí být jen pro děti s poruchami učení, ale lze to i na tzv. zdravotní znevýhodnění a další poruchy. Je třeba dodat nám lékařskou zprávu a na základě toho a samotného vyšetření děláme podklady. U dětí dlouhodobě nemocných, které hodně zmeškají ve škole, zjišťujeme například i to, jak moc jsou v těch hlavních předmětech pozadu a co se pro ně jeví jako lepší, zda spíše opakovat ročník nebo nastavit individuální vzdělávací plán.”

Škola spolupracuje s rodiči i školským poradenským zařízením

IVP vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy a jeho dodržování je pro školu závazné. Nato, aby tomu tak opravdu bylo, dohlíží příslušné školské poradenské zařízení, které dvakrát ročně kontroluje a vyhodnocuje dodržování postupů a opatření obsažených v IVP.

IVP vytváří konkrétní škola ve spolupráci se školským poradenským zařízením, velkou měrou se na něm podílí třídní učitel dítěte. Po jeho dokončení by měl být s rodiči a samotným dítětem zkonzultován a vše by jim mělo být vysvětleno. Rodiče potom podepíší, že s IVP byli obeznámeni a že všemu rozumí.

IVP není pevně daný a neměnný, ale právě naopak. Doplňuje se a upravuje podle toho, jak se vyvíjí dítě a jeho potřeby. V průběhu roku se tedy několikrát kontroluje.

Co je obsahem IVP

Individuální vzdělávací plán je součástí žákovy dokumentace. Obsahuje informace o obsahu, způsobu, průběhu a rozsahu poskytování speciálně pedagogické péče spolu s jejich zdůvodněním. Jsou v něm popsány cíle vzdělávání žáka, jak bude časově a obsahově učivo rozvrženo, jaký bude způsob zadávání a plnění úkolů, informuje i o způsobu hodnocení žáka, jak bude vypadat průběh závěrečných zkoušek a jiné.

Dále je v něm uvedeno, zda má žák asistenta pedagoga a v jakém rozsahu a jestli, a případně jaké, potřebuje kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky. Upravuje také, jaké speciální učebnice a didaktické materiály bude žák používat.

Spousta rodičů se těmto “úlevám” brání, protože se třeba stydí za to, že by je jejich dítě mělo mít. Nejde však o žádné stigma. Vždy myslete hlavně na své dítě a na to, co je pro něj nejlepší. Jde především o to, aby školu zvládlo. Pokud vzdělávání není možno uskutečnit klasickou cestou, je na místě zvážit tyto alternativy.

Pokud z nějakých důvodů uvažujete, že by individuální vzdělávací plán byla vhodná alternativa pro vzdělávání vašeho dítěte, myslete na to, že je nutné vše řešit s předstihem. Cesta k jeho získání není z nejlehčích, ale pokud jsou pro tento druh vzdělávání důvody, tak může dítěti ve škole velmi pomoct.

Zdroj:

http://www.nuv.cz/t/jak-ma-vypadat-individualni-vzdelavaci-plan

http://www.klicek.cz/klicek-o-skole/organizace-vyuky/devatero-o-ivp/

http://www.vasedeti.cz/skolka/ms/individualni-vzdelavaci-plan-ve-skolce/