Kompost v bytě a plný žížal? Poznejte princip vermikompostování
“Naše domácnost produkuje tolik kompostovatelného odpadu, až je škoda, že to vyhazujeme do směsných kontejnerů. Bydlíme v paneláku, chatu se zahrádkou nemáme, jen lodžii mimo byt, takže možnosti jsou omezené. Na vermikompostování jsem přišla terpve nedávno a je to perfektní metoda, která se nám hned zalíbila a osvědčila,” vypráví svou zkušenost jedna z maminek v diskuzi.
Základním principem vermikompostování je schopnost žížal přeměnit rostlinné zbytky na vermikompost. Bioodpad se tak může efektivně přeměnit na organické hnojivo, které následně můžete využít při pěstování rostlinek jak doma, tak na zahrádce. A ještě ke všemu je vhodný i do bytu. Vermikompostování má řadu výhod, pojďme se na ně společně podívat!
Základem vermikompostování jsou žížaly
Mnoho lidí, když slyší něco o žížalách, se otřese a naskočí jim husí kůže. Přeci jen to nejsou nejkrásnější tvorové pod sluncem. Spousta z vás teď znechuceně čte tyto řádky a říkáte si, že kompost, ještě nedejbože v bytě, musí strašně smrdět. Jenže opak je pravdou - žížaly ve vermikompostéru jsou právě tím důvodem, proč z něj nevychází žádný zápach.
Říkáte si, jak je to možné? Bioodpad se v kompostu rozkládá pomocí bakterií. Žížaly nemají zuby a proto čekají, než se zbytky v kompostu začnou rozkládat a pak ho začnou pojídat samy. To zaručí vermikompost stále svěží a půdu v něm krásně čistou.
A co je vlastně ten vermikompost?
Poté, co žížala požere zbytky, projdou její trávicí trubicí, kde podstoupí řadu změn díky trávicím enzymům, mikroorganismům a bakteriím, které se v její trávicí soustavě přirozeně nacházejí. Jenže i žížala pak musí přebytečnou a pro ní nestravitelnou potravu vyloučit - její exkrementy jsou tedy vermikompostem.
Vermikompost, který z nádoby jednoduše odeberete a můžete dál využívat. Podstatnou informací je, že bez žížal, ty si v nádobě ponechejte, aby mohly dál vesele požírat zbytky z kuchyně a vytvářet další produkty. Žížalí vermikompost poté můžete využít jako hnojivo, protože je plný organických látek a živin, které bohatě prospívají všem rostlinkám. Je dokonce považován za nejúčinnější organické hnojivo.
Kam vhodně umístit vermikompostér
Vermikompostér si můžete umístit téměř kamkoliv, na balkón, do garáže, i do bytu. Jediné, na co si dejte pozor, aby měly žížaly ideální teplotu kolem 20 °C, nádoba nebyla vystavena přímému slunci ani mrazu a aby byla zajištěná dostatečná vlhkost.
Vyrobte si vlastní
Sice na trhu můžete najít spousta nádob určené přímo k vermikompostování, ovšem není nic jednoduššího, než si vyrobit doma vlastní. Nádoba by měla být velká podle toho, jaké množství bioodpadu vaše rodina vyprodukuje.
Měla by být prostorná, ale zároveň ne moc hluboká, protože žížaly potřebují dostatek vzduchu ke svému životu. Dno je zase vhodné opatřit otvory, aby přebytečná vlhkost měla možnost se odpařit a přebytečná tekutina odtéct. Také otvory přispívají vzdušnosti kompostéru.
Dobrou vychytávkou je opatřit si kompostér, který má více pater, umožňuje to efektivnější kompostování. Žížaly se mezi patry stěhují a dokáží tak zpracovávat více materiálu najednou.
Kde vzít žížalky?
Žížal je obrovské množství druhů, v České republice dokonce přes 50. Ideálním druhem na vermikompostování je žížala hnojní, která se běžně vyskytuje na zahradách a zahradních kompostech. Na trhu ale seženete i speciálně vyšlechtěné žížaly kalifornské, které dokáží odpad zpracovávat rychleji a efektivněji.
Lidé mívají strach, že jim žížaly z nádoby utečou. Pokud nebude nádoba dostatečně zajištěná, tak se to opravdu může stát. Když je najdete, můžete je klidně vrátit zpátky do nádoby. Důležité je pamatovat na to, že kalifornské žížaly neumí žít v našich podmínkách a neměli bychom je pouštět do volné přírody.
Co do vermikompostéru patří?
Jak už bylo zmíněno, to, co budete dávat do vaší kompostovací nádoby, slouží žížalám jako jejich potrava. Do vermikompostéru tedy patří zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina, čajové sáčky, papírové ubrousky a dají se tak zužitkovat i odstřižky z pokojových rostlin nebo tráva.
Žížaly zvládnou i zbytky těsta, kůrky chlebu nebo skořápky vajíček, které ale rozbijte na drobné kousky. Klidně jim naservírujte i opadané listí, v něm se nachází spousta minerálů, které žížaly potřebují a jsou pro ně náležitě prospěšné. Obecně u všeho odpadu, co žížalám dáte, je lepší ho nakrájet nebo nastříhat na menší kousky, aby pro ně byl celý proces jednodušší. Co určitě žížalám neudělá dobře jsou mléčné výrobky, maso, kosti, sádlo nebo další tuky.
Začínáme s vermikompostováním
Už máte doma nádobu a jste celí natěšení, až budete moci začít. Dejte si ale pozor na pár základních věcí, jinak by celý proces nemusel probíhat podle plánů.
Na dno se umístí podestýlka - listí, tráva, půda nebo rašelina. Koupené nádoby už podestýlku obsahují a ta je tvořena z navlhčeného papíru a kokosového vlákna. Pokud kompostování nefunguje, na vině nejčastěji bývá právě nevhodně zvolená nebo příliš vlhká podestýlka.
Poté do nádoby nasaďte žížaly. Hrubým odhadem se dá říci, že 0,5 kg žížal dokáže za den spořádat a postupně přeměnit 0,25 kg rostlinného odpadu. Toto množství odpovídá produkci odpadu za den ve čtyřčlenné rodině. Důležitou informací také je, že žížaly se nesmí překrmovat! Ze začátku je krmte dvakrát týdně a postupně přidávejte, protože i jejich počet se bude zvyšovat. Přibližně za tři měsíce jich bude v kompostéru dvojnásobek.
Sledujte, zda žížaly přibývají nebo ne. Pokud by se málo množily, zase sledujte, zda je podestýlka vhodná, jestli mají dostatek vzdušnosti a ideální vlhkost. Pokud se naopak budou množit velmi rychle, mohl by jim být prostor rychle “malý”. Nikdy je nepouštějte do volné přírody, darujte je někomu v okolí nebo si vyhledejte službu, která je od vás odkoupí.
Přebytečná vlhkost se při správném odvětrávání nádoby bude odpařovat a odtékat mimo. Pod nádobu si proto dejte další, která bude tekutinu zachytávat. Jedná o tzv. žížalí čaj, což je velmi prospěšné hnojivo v kapalné formě pro pokojové rostliny. Na rostlinky se pak ředí v poměru s vodou 1:1.
Co když to nefunguje?
Pokud vermikompostér přeci jen zapáchá nebo bioodpad neubývá, ujistite se, že jste žížalám nedali moc zbytků, který nestíhají zpracovat. Na vině jejich neprospívání také může být nevhodná podestýlka, nesprávná vlhkost nebo nedostatek vzduchu v nádobě.
Pokud vás vermikompostování zaujalo, nic vám nebrání v tom, abyste se do něj opravdu pustili. Je to jednoduchý princip, který vás nijak neomezuje, nezapáchá, ani nepřekáží a ještě ke všemu si vyrobíte vlastní organické hnojivo. Chce to sice trochu cviku, ale s výsledkem budete velmi spokojeni!
Zdroje:
http://www.kompostuj.cz/vime-jak/vermikompostovani/
http://www.kompostuj.cz/vime-jak/vermikompostovani/zakladni-pravidla-vermikompostovani/
Doporučujeme
Začni psát komentář...
