"Není nic krásnějšího, než dát svému dítěti sourozence," říká se. Ale je to opravdu tak?

"Můj starší měl rok, když jsem otěhotněla. Postupně jsme mu řekli, že mamince roste bříško, protože je tam miminko, že to bude jeho sourozenec, že bude maličký a pak až vyroste, budou si spolu hrát. Krémoval mi bříško, dával na něj pusinku a podobně..."

Jak připravit malé dítě, které si ještě vyžaduje většinu vaší pozornosti, na sourozence? Tak zní dnešní otázka. Maminky, ty flegmatické, se chytí za hlavu a řeknou si: "Zase tu dělají z komára velblouda". Maminky v očekávání, kterým běhá doma po kuchyni už jedno malé stvoření, zbystřete pozornost - můžete získat inspiraci, jak se s podobnou situací popraly jiné maminky.

Na věku záleží

Přístup, který zvolíte, záleží samozřejmě na věku staršího sourozence. Pokud máte čapí donášku objednanou ještě před druhými narozeninami vašeho děťátka, bude to náročné především fyzicky. Pro vás. Starat se současně o dvě děti, které vyžadují aktivní účast maminky na každodenních drobnostech, dá zabrat. Na druhou stranu je to pro děti výhodné. Prvotní šok rychleji zmizí a děti se lépe adaptují na novou situaci. Věkový rozdíl se vyrovná "co by dup" a z dětí se stanou parťáci s přibližně stejnými zájmy.

"Můj starší měl rok, když jsem otěhotněla. Postupně jsme mu řekli, že mamince roste bříško, protože je tam miminko, že to bude jeho sourozenec, že bude maličký a pak až vyroste, budou si spolu hrát. Krémoval mi bříško, dával na něj pusinku a podobně. Když se mladší narodil, tak si toho nejdříve nevšímal. Jakože přišel se na něj podívat do nemocnice, ale to bylo všechno. Doma si ho už všímal víc, bral ho hned s láskou, pusinkoval, půjčoval mu hračky. Vůbec nežárlil, díky Bohu. Problémy nastaly až později, když mu začal brát malý jeho hračky, ale nic vážného. Jen občas chtějí právě to stejné autíčko, přestože mají minimálně 150 podobných. Ale jinak se milují, hrají si spolu. Když dám nebo koupím něco jednomu, hned je nutné to zařídit i bratříčkovi," popisuje krásný vztah svých dětí maminka z Modrého koníka.

Aktivně zapojte vaše děti do čekání na sourozence

Dětičky starší dvou let, které již začínají více chápat souvislosti a prosazovat si svou osobnost, to mohou snášet trošku hůř. Jejich závislost na matce je jiného charakteru než uspokojování životních potřeb a na matku si dělají nárok.

Dopřejte mu možnost mluvit s vámi - rodiči o narození sourozence. Dejte mu prostor k vyjádření své radosti, očekávání a možná i obav z příchodu bratříčka nebo sestřičky. Těšte se společně na příchod sourozence. Nechte ho hladit miminko v bříšku a cítit jeho pohyby.

"Každé ráno přiběhne dcerka, z nočního stolku vezme mašinku na poslech srdíčka miminka v bříšku a musíme ho 'vyšetřit'. Vypráví mi, že poslouchá srdíčko, že miminko v bříšku plave, že tam žbluňkne. Bříško mi políbí, pohladí. Jaká bude realita, až se malé narodí, na to jsem sama zvědavá," popisuje třicetiletá druhorodička na Modrém koníku jejich ranní rutinu.

Starší dítě můžete zapojit do příprav na příchod sourozence - např. nákup výbavičky, složení postýlky, apod. "Já budu rodit za měsíc. Začali jsme tím, že jsem přestala nosit dcerku tolik v náruči, protože má mamina v bříšku miminko. Potom, když jsme zjistili, že to bude sestřička, tak jsme spolu vybrali jméno a jménem ji i nazýváme. Když koupím nějaké oblečení, tak ví, že je to pro sestřičku. Těší se, že ji bude chovat, tulit se k ní a vozit v kočárku," vysvětluje maminka dvou a půl ročního děvčátka.

"Moje Kája břicho a vysvětlování ignorovala. Když mi praskla voda a šla jsem do porodnice, tak strašně plakala a chtěla jít se mnou. Měla jsem sto chutí zůstat doma a odrodit to v koupelně. Koupili jsme panenku, jakože dárek od miminka, ale měla ji na háku. Od první chvíle se na miminko nalepila a furt by ho jen hladila, líbala a snažila se chovat. Z  méně příjemnějších věcí je možná fakt, že když vidí, jak kojím sestřičku, chce také. Musím hlídat, aby ji nezranila, ještě nemá nějakou super motoriku. Jednou na ni dokonce spadla. Podařilo se mi její pád ztlumit, ale docela dlouho jsme z toho byli ve stresu. Kája je nyní nějak více uplakaná a nesnese, aby byla malá mimo její dosah. Když chceme maličkou zavřít do pokoje, ať spinká a chci jí dopřát klid, tak se k ní Kája stále dobíjí a pláče. Když otevřu, hned běží k ní, chce ji hladit a zkouší ji vzít s sebou do pokoje. Takže u nás je to zatím pozitivní a asi až příliš normální. Mám strach z toho, kdy se něco podělá. Kdykoliv během dne tu starší líbám, objímám, hladím během hry apod. Snažím se jí projevovat co nejvíce lásky, aby se necítila odstrčená. Někdy opravdu ale musí jít stranou a počkat, dokud se nepostarám o mimčo, podruhé zas mimčo musí počkat, dokud se nepostarám o Káju. Zatím docela v pohodě fungujeme, ale tak doma jsme jen necelé dva týdny. Ještě se to celé jen rýsuje, " svěřila se maminka dvou dcerek.

Nezanedbávejte ho

I přes velké radosti a zároveň množství povinností nezapomeňte mít čas, kdy se věnujete pouze a jenom staršímu dítěti, jeho starostem nebo jeho zálibám. "Chodívala jsem se synem na hudebku. Samozřejmě, že s příchodem miminka se náš denní režim radikálně změnil. K jednomu dlouhému dennímu spánku staršího přibyly tři krátké mladšího. V podstatě je jen pár hodin, kdy jeden z nich nespí. Proto jsme přestali na kroužek chodit. Byla to velká chyba. Jelikož na hudebku jsme jezdili do sousedního města, poprosila jsem svojí babičku, malých prababičku o pomoc, protože v tom městě bydlí. I když je už stará, procházet se s kočárkem v blízkosti našeho kroužku zvládne. Malého přístup k miminku se zlepšil. A velmi si dávám záležet na tom, abychom měli nadále chvilku času jen pro nás dva, " svěřuje se další maminka.

Pozor na velké změny

Pokud plánujete dát děťátko do jeslí, školky nebo ho jen přestěhovat do vlastního pokoje, učiňte tak dříve, než se narodí sourozenec. Každá změna je pro dítě náročná a není nic horšího, než aby si to pak dítě spojovalo s příchodem miminka na svět. Mohlo by se cítit odsunuté, zanedbávané a zbytečně byste narušili křehké vztahy mezi sourozenci.

Jak jste zvládli příchod sourozence ve vaší rodině? Jak jste děti připravovali a jaká byla realita?