Vitamín početí i správného vývoje plodu: Užívání kyseliny listové snižuje riziko vrozených vývojových vad

Píší to všude. Zaručené tipy na otěhotnění. Počítání plodných dní, polykání tabletek, půst, koktejly nebo speciální milostné polohy. Když se konečně zadaří, opět jsou všude. Tipy, co jíst, aby miminko prospívalo a správně se vyvíjelo. Patří k nim řada minerálních látek, živin a vitamínů. Každý z nich ovlivňuje jiný mechanismus a dohromady tvoří důležitý souhrn živin pro ten malý dar života, který nosíte pod srdcem. Znáte je všechny? Začněme třeba jedním zajímavým vitamínem.

Řeč je o kyselině listové. Jde o vitamín rozpustný ve vodě, patřící do skupiny B-komplexu. Přispívá ke správné krvetvorbě, hojení ran a k normálnímu růstu a vývoji lidského plodu. Důležitost jejího podávání v období těhotenství je, že u plodu pomáhá dělení buněk, podporuje jeho růst a tvorbu tkání, hlavně v oblasti nervové soustavy. Právě její užívání snižuje riziko vrozených vývojových vad (rozštěpové vady v obličeji, různé typy kýl, postižení ledvin a jiných orgánů) plodu. Pomáhá také připravit dělohu pro nového obyvatele, dostatečně ji vyživit a zajistit tak budoucímu podnájemníkovi příjemných devět měsíců.

Hlídejte dostatečný příjem kyseliny listové

Kyselina listová se v těle přeměňuje na důležité látky, foláty. Bohužel, organismus téměř 50 % žen z genetických příčin nedokáže přeměnit dostatek kyseliny listové na tyto látky. Jejich nedostatečné množství v počátku těhotenství může způsobit spontánní potrat, rozštěp páteře či vrozenou srdeční vadu. V těhotenství je denní potřeba kyseliny listové 3–4krát vyšší než obvykle. Před otěhotněním to je 0,4 mg/den, poté 0,6-1 mg denně ve formě potravinových doplňků.  

Doporučuje se užívat již 2–3 měsíce před otěhotněním, aby se vytvořila dostatečná hladina v těle už pro první dny těhotenství, kdy se tvoří základy všech orgánů plodu a uzavírá nervová trubice, a dále po celou dobu těhotenství.

Zdroje kyseliny listové

Jak už její název napovídá, kyselinu listovou naleznete zejména v listové zelenině, jako je například špenát, brokolice, chřest či růžičková kapusta. K dalším významným zdrojům patří luštěniny, ovesné vločky, sušené datle a fíky, celozrnné pečivo, kvasnice, játra či ledvinky. Obohacuje se jí dokonce i některé druhy pečiva a snídaňových cereálií. Zdá se tedy, že k početí stačí dát si k snídani ovesnou kaši se sušenými datlemi a fíky, k obědu dušená játra s celozrnnou rýží a večer misku zelených lupenů. Kdyby to ovšem bylo tak jednoduché.

Kyselina listová je totiž velmi labilní vitamín, ničí se teplem, přístupem vzduchu, světla, je citlivý i na oxidaci při styku s kovem. Zeleninový salát by se neměl dávat do kovové misky, lepší je ho trhat, nikoliv krájet. I dlouhé skladování a používání nerezového nádobí má negativní vliv na její obsah. Vzhledem k tomu, že kyselina listová se ve větším množství dá těžko získat, je lepší si ji koupit v lékárně. Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem, který vám doporučí přípravek vhodný přímo pro vás.

Tápete stále, nebo potřebujete poradit? V našem fóru se dozvíte konkrétní příběhy a tipy maminek, které kyselinu listovou či jiné vitamíny užívaly.

Kyselina listová v těhotenství, užíváte ji? 

Jaké brát vitamíny, když plánujete miminko a kdy začít?

Zdroj: Kyselina listová v reprodukčním období ženy, Kristýna Hrubá