Nějak to všechno přestávám zvládat. Tolik štěstí kolem mě, ale ke mně se mu nějak nechce...
@zazulka Hodně těžce. Nejhorší pro mě bylo období státnic. Mamka mě přemluvila k tomu, abych zkusila udělat si alespoň jednu, abych toho pak měla míň. Ráno, když jsem šla do školy, tak měla moje spolužačky připomínky: "Tady se někdo má". Už to mě dostalo...předseda komise mě nastartoval dál, když se mě ptal, proč dělám jen jednu státnici a jestli opakuju, nebo proč. Docent já nevím čeho všeho, pracuje v pomáhajících profesích, vidí holku se šátkem na hlavě a když jsem mu řekla, že to je kvůli zdravotním důvodům, tak dodal: "no to je jedno, tak pojďte". Sem myslela, že se rozbrečím a uteču. Pak byla ohromná radost všech, kteří to udělaly (až na jednu) a vím, že některé si to nezasloužily, takže to, že jsem to udělala za 1 bylo pro mě nic ☹ Pak čteš, jak se každý dostal na Mgr. obory a jedou na super dovču a pozítří jsou promoce a já jsem prostě totálně rozsekaná. Dovču jsme měli taky a super, bylo krásně, ale prostě všechny plány, co jsme měli na letos jdou stranou a prostě ta otázka: "proč já, co jsem komu udělala?" Vím, že zdraví je to nejdůležitější, ale někdy se štěstí a úspěch těžko nese, i když to těm lidem strašně moc přeju a jsem fakt za to šťastná, že se jim to povedlo...
@evik31 Já jen doufám, že jsme si to špatné už vybraly a čeká nás jen a jen to dobré a bude vše zase moc hezké...
neboj,ono příjde.jen nás někdy zkouší.nevzdávejto 🙂