Jak to, ženy, děláte?
Jsem prvomatka. Těší mě.
Mnozí by mě považovali za "alternativní" a nevím, já si tak nepřipadám. Spíš naopak. Občas si totiž - pravda, se studem - koupím nějaký hadr z H&M vyrobený v Bangladéši, ale s tím bude brzo utrum, jak naznačil muž, který mi proto před časem pořídil šicí stroj. Nicméně, dudlík nemáme, protože si pamatuju své dudlíkové trauma a kočárek také nevedu, protože si s ním připadám značně neohrabaná.
Ale pojďme k věci. Do teď jsem se lehce pohoršovala nad davy matek s dětmi v jídelních sekcích obchodních center. Nyní se jim všem hluboce omlouvám a začínám je velmi dobře chápat. Občas teď dokonce toužím se k nim přidat a zvolat "jsem úplně stejná, vezměte mě mezi sebe!". A proč? Protože jednoduše nechápu, jak může takový malý prcek zabrat ženě matce celý den pozornosti a ona opravdu steží stihne vypít studený čaj.
Nebýt mého úžasného, schopného muže, umřela bych na konci dne hlady, protože mi Píďa vždycky usne u kojení a tím, jak ho nechci budit, sedím na gauči s ním (jsem jediná, kdo to tak dělá?!). A tak minou hodiny proložené přebalováním, cukrblikama a vařením čaje (výkon dne!), až je najednou večer a já jsem z toho "nicnedělání" tak unavená, že ani na sex nemám náladu.
Díky bohu za našich 250 metrů čtverečních, kde se drží prach na místech od sebe dost vzdálených, protože být v menším prostoru, udusili bychom se tou pomalu ale jistě vznikající hnilobou. Pravda, jsou i dny, kdy úspěšně zvládám svou agenturní činnost, upeču 4 mrkvové koláče, zreju záhon a ušiju si kalhoty na spaní, ale to musí být buď úplněk nebo nov, protože jinak si to nedovedu vysvětlit...
Ano, možná by bylo snažší dát dítěti dudlíka nebo ho nechat v postýlce vyřvat a vesele si šůrovat obývák. Ale ty časy, kdy jsem si mohla dělat co se mi zrovna hodilo, nenávratně minuly. Bohužel mi to došlo až teď.. A to mám jen 1 (slovy jedno) dítě! Smekám před vámi všemi, které jich máte víc, protože to už mi opravdu hlava nebere, jak můžete zvládnout připravit jídlo a zároveň přebalovat, hrát si se starším, utírat prach a ještě být venku na vzdělávací procházce či didaktickém hřišti! Neuvěřitelné! Pokud se ze mě nestane do dvou let chobotnice, myslím, že druhé dítě nikdy mít nebudeme...
Tímto tedy vzdávám hold vám všem ženám, které jste si tímto již prošly a ve zdraví vše přežily a máte navíc další šťastné děti. Také děkuji mému muži, bez kterého bych si nic nepočala. 🙂
A na závěr - co mi v těchto dnech pomáhá? Uvědomit si následující:
Všechna práce na mě počká, dětství má Píďa jen jedno...
Možná, že mi časem budou ty dvě chapadla stačit k tomu, abych byla dobrou chobotnicí. 🙂
Krásně sepsané 🙂 .. i já to tak občas cítím 😉
No tak já to měla stejně. Muž byl teda v práci, takže jsem musela tak nějak stíhat i s malou vařit, ale většinou jsem to teda dělala tak, že jsem ji měla v kočárku, jednou rukou míchala jídlo na sporáku a druhou drndala. Druhé dítě jsem měla, když byli malé 2,5 roku a musím teda říct, že to byl opravdu velkej záhul! Malá hrozně na malýho žárlila...celé dny proplakala, navíc jsem neměla na ní vůbec čas, protože jsem měla málo mléka a kojení nám trvalo i hodinu a za hodinu jsem mohla začít kojit znovu. No nakonec to skončilo ve třech měsících tak, že se malej už kojit nechtěl a já jsem musela každé 3 hodiny mléko odsávat. To jsem dělala do desátého měsíce, až malej odmítal i to mléko z lahve, veškeré jídlo a pití a my jsme skončili na kapačkách. Ted jsou malému 2 roky a konečně si ty dvě ratolesti začínám užívat. Naše společné začátky byly hodně krušné a i když jsem chtěla mít vždycky 3 děti, tak zůstaneme u těch dvou, protože bych jisto jistě skončila po třetím porodu v blázinci 😀
Moc hezky napsané 🙂 Adélka je od narození nošená, některé dny jsem ji vyndávala jen na kojení a jen díky tomu zvládám vařit, nakupovat, uklízet, prát, žehlit-vše.
taky zůstávám sedět na gauči 🙂 .. hezký článek 🙂
Ale rybizko! Vždyť sis na to všechno odpověděla úplně stručně a jasně právě těma dvěma větama v závěru... 😉 Selský rozum Ti nechybí a budeš vynikající chobotnicí! 🙂 Když jsem měla jedno dítě, vnímala jsem to naprosto stejně. Teď mám děti tři a vůbec nic se nezměnilo, jen ta hora prádla se zvětšila! 🙂 A právě proto, že to beru přesně jako Ty. Tak je občas v bytě prach, no a co? A to prádlo není vyžehlené - no a co? To nádobí se koneckonců taky nemusí mýt hned po obědě... Hlavně, že si s dětma zablbneme, místo úklidu jdeme radši ven a neexistuje večerní uspávání bez pohádek, vyprávění a šimrání. Jak píšeš - to dětství je jen jedno a až jednou večer nebudou ty pohádky vyžadovat, tak to bude čistě jejich rozhodnutí. Sice mi to bude líto, ale bude to přirozený vývoj. Ne utržený - broučku, dneska pohádka nebude, protože musím žehlit... A jinak k těm chapadlům: To je cvik, však žádná gymnastka by nebyla tak úžasně ohebná bez pravidelného cvičení! 😀 A s těma chapadlama je to stejné - čím víc s nima budeš chňapat, chytat dítě, nákup, hledat v kapse klíče a v kabelce zvonící mobil, případně chytat nádobí letící ze stolu, s tím větší elegancí to budeš provádět. A pak už nad tím ani nebudeš muset přemýšlet a půjde to samo... 😀
😀 Ono ty dvě děti už zase nejsou takový rozdíl.. A když je starší u babičky, tak si říkám, co jsem celé dny dělala, když jsem měla jen jednu cácorku 😉
Moc pekne napsano 🙂
super!!!!cítím to stejně🙂
super napsané 😀
😘😘😘😍😍😍💋💋💋💜💜💜Simply the best!
Pěkné, cítím se obdobně. Mám štěstí na báječného chlapa, který mi neskutečně pomáhá. Uklízet sice moc nestíhám, takže doteď nejsou ani okna umyte, ale něco rámcově poklidim a navarim. Malá bude mít 3 měsíce a za tu dobu jsem si mnohé uvědomila. A zejména přesně to, co pises - malá je jen jednou prace neuteče, a já mám díky tomuto přístupu usměvavé miminko, které téměř neplace. A to mi stojí i za ten bordel v bytě. Zlatá myčka, pračka... 🙂 Už se těším na druhé dítko.
@valex krásně jste to zvládla. Mám radost a třeba se třeťátko ještě objeví, protože my ženy jsme silné silnice ač to tak nevypadá, do blázince máme mnohdy hodně daleko 😉
@zuzmenda Já právě Píďu taky nosím a díky tomu taky zvládám (občas 😀 ) fungovat.
@sherilka Děkuju, to mě potěšilo, že nejsem sama 🙂
@frufrunka Děkuju za krásnou reakci. Hora prádla mi nevadí, žehlení mě baví, jen muž občas pak už kňučí, že nemá spodky 😀 tak uvidíme, až budou tři skřítkové doma, tak budem možná chodit nahatí nebo jen s rouškou 😀 Na uspávání s pohádkou a šimráním se moc těším, zní to kouzelně...
@hf Jojo, myslím, že si budu říkat to samé potom 😀
@fafetka Och, děkuju! *.* Jsem ráda, že v tom nejsem sama 😀 v tom je Modrý koník super, když už nemáme ty rodinné kruhy, klany a blízké komunity. To dřív mateřství, myslím, velmi v tomto pohledu usnadňovalo.
@blondie007 Ty jsi moje bestofka, viď :*
@nissi Děkuju, jsem ráda, že je to i v jiných rodinkách podobné 🙂 Já mám taky úžasného muže, který se během chviličky a sám od sebe naučil prát a vařit 😀 A přesně, každý den děkuju pomocníčkům jako je myčka, pračka, sušička. Ještě by to chtělo vařičku a vytíračku a samočistící okna. Na druhé prtě se taky těším, jen si chci ještě každý den užívat bžundu s tímto rybízkem malým, který se začíná nahlas chechtat 🙂 zítra má 3 měsíce 🙂 (asi budu dojatá...)
Děkuju vám všem, jste úžasné a mám radost, že nejsem praštěná a divná, ale že je to, co prožívám, v pořádku 😀 Děkuju za sdílení vašich příběhů, učím se z nich. Krásné dny 🙂
Jak výstižné 😀 Nicméně já se v 9 měsících prvního děťátka neuváženě vrhla na výrobu dalšího (protože tenkrát jsem měla pocit, že to ještě není takový záhul). Už od 10 měsíců věku toho prvního se mé pocity významně změnily (nechápala jsem, že mě to mrně skutečně zaměstná na celý den a já budu ráda, když sním suchý rohlík) a já jsem teď napnutá jak špagát, jak to všechno za 2 měsíce zvládnu 😀
@brouzdalka děkuju, budu si to pamatovat a na podzim, až bude pošmurno a "nudná" zim, budu na to myslet 😀 Držím pěsti štěstí k porodu a jsem přesvědčená, že vše budeš hravě zvládat a navíc budeš ještě o jedno mrňátko šťastnější 🐒
Tak nevím jestli se smát nebo plakat 🙂 s narozením první dcerky mne potkalo to samé 🙂 Byla jsem tak zarytě alternativní, že mi trvalo skoro 2 roky si uvědomit, že na prvním místě jsem JÁ. Když já budu vyspalá a odpočatá, tak mohu dát pohodu a lásku všem. Jinak to dle mého nejde a pokud odpočatá znamená, že víkendy prospím misto toho abych plánovala společné rodinné chvíle, tak je prostě prospím. Pořád lepší, aby si děti pamatovaly, že maminka hodně spala, ale pak byla milá, než aby sice viděly, co vše jsem zvládla, ale pak jsem neměla už sílu na ně 🙂 Ona ta mateřská s malým prckem na prsu, je takové únavné "nic nedělání", které zpravidla vyústí v jediné volání "vemte si proboha někdo to dítě aspoň na chvíli, jinak puknu" 🙂 Děti miluju, budeme chtít určitě 3, ale je potřeba si nastavit hranice vlastní svobody. Ony to přežijou, jsou tak naprogramovaný 🙂
Asi tě pozvu k nám, do našeho 42m čtverečních bytu, drahá😀
Pěkně napsáno 🙂 Já už jenom vzpomínám, kdy jsem musela v noci vstávat ke dvěma dětem a nestrávila hodinu oblíkáním, než všechny (včetně dvou čivav) dostanu z bytu :D To byla pohoda, bohužel chapadla mi pořádn nenarostla :( :( :D
@tomikjoejoe 😀 to se mám na co těšit 😉
Jdu do toho počtvrté ti dva pacholci už odrůstají a tak ať ty dva další prcky mám zase při jednom bordelu.Mateřství ZDAR😉👍
Začni psát komentář...
😀 hezkéé !!