Víte, co je těžká frajeřina? Nastoupit do rakouské školy s nulovou němčinou a první rok zakončit s jednou dvojkou - z němčiny. A pak nakecat družinářce, že na ni čekám před školou a nakecat mně, že je družina zavřená, aby mohla jít s naší návštěvou do ZOO 🙄 Takže na running sushi se mnou vyrazil jen Danda, kterého jsme chudáka museli přesvědčovat, že dvě dvojky, jedna trojka (z němčiny) a čtyři jedničky jsou v jeho případě taky super vysvědčení - zejména s ohledem na to, že trojky i čtyřky u něj ve třídě fasovaly i děti, co německy umí a že standardně tu cizince nechávají jejich první rok opakovat. Navíc učit se číst, počítat atd., když ani nerozumím, co na mě mluví a co čtu, taky nezní úplně jako sranda... Každopádně z running sushi byl nadšený a užil si to moc, stejně jako Julinka si užila ZOO, až na to, že jí pak nebylo blbě. Společně jsme to oslavili v Praze šnekama a mušlema a teď si miláčkové budou užívat tři týdny s tatínkem a prarodiči a maminka si bude užívat tři týdny bez miláčků 🤩