Je mi strasne smutno z toho, kolik spatnych vzpominek zde čtu na skolu. Kolik z vas bylo šikanováno... Bojovali proti tomu nejak vasi rodice?
Kdyz ja zavzpominam na sva skolni leta, prvně na nasi vesnickou petiletku, kde nas v rocniku bylo 5. Dva kluci, tri holky.
Milovala jsem Vitu uz od skolky... Vzdycky na vanoce jsme si davali všichni darecky mezi sebou a ja dostala od Vitka keramicky budik a Jana vybalila srdicko. Dodneska si pamatuju, jak me zabolelo, kdyz to rozbalila😂 Vita mi pak ale rekl, ze to mělo byt pro me, ale ze si neoznacil darecky. No, nevim, zda se lekl me pobledle tvare a slzaveho udoli v ocich, ale verila jsem mu🙂
Dalsi skolni vzpominky mam na novou třídu od 6-9 tridy, kde uz nas bylo podstatne vice a ja zazivala sve prvni lasky. Vždycky jsem teda "milovala" stejny kluky, co ma nejlepsi kamaradka. Pamatuji si, ze jednoho jsme zboznovaly az fanaticky, volali jsne mu na telefon domů a po zvednuti telefon pokladaly. Zvonily jsne na zvonek u dveri a pak jsme utekly🙂 no, chudak kluk (Michal)🙂)) opisovaly jsme zamilovane smsky z bravicka a posilaly mu to.🙂
Další vzpominky mam na stredni. No, to uz byla tezka puberta. Zacala jsem kourit, chodit na diskoteku a chlapi me zajimali cim dal vic. Rozhodne vic, jak skola a taky tam vypadala i ma dochazka. Ve druhaku na stredni nas policajti dokonce chytili, jak kourime travu a byl z toho strašný prusvih, ve skole jsme meli podminecne vylouceni a resila to i socialka (prisaham bohu, ze nasi o tom do dnes nevi🙂) myslim, ze nebyt me nemoci, ktera me pak na skoro rok vyradila z "bezneho provozu" a ja mela ve skole individual, jsem se docela srovnala a po navratu do skoly uz jsem byla vzornou studentkou🙂
@sarihy je to hrozny, je mi to moc lito. Neumim si to predstavit... meli jsne vetride sikanovaneho spolužáka, kluci mu zlonili ruku, vyhodili batoh z okna do bahna, ale mam pocit, ze to take bikdo neresil.
Ono ani za nas se moc o sikane nemluvilo, pokud si dobre pamatuji...☹
@tereza2016h Právě, nemluvilo...ale jak jsem psala v mém příspěvku, jsem za tu zkušenost vlastně ráda, protože se z toho můžu poučit a můžu mým dcerám případně pomoct...
@sarihy tak alespon neco dobreho si z toho cloveek vezme. Ne nadarmo se rika, ze vsechno zlé, je k něčemu dobre.
@tereza2016h Jojo, tak to beru...jako spoustu věcí - prostě se poučit a dělat to jinak a líp...
@sarihy Asi jsem měla kliku, moje máma to řešila, mluvila o tom se zástupkyní ředitele a vymyslely spolu přestup o ročník níž, znala jsem je z plaveckých tréninků a měli jsme tam celkem dobrý vztahy (cítila jsem se tam pevná v kramflecích natolik, že jsem bránila holku, kterou šikanovali oni). Tak nějak dobou to plus mínus odpovídá, možná to bylo před lety dvaceti.
Nebojovali, nevěděli to...před těmi 22L se o šikaně nemluvilo, ani se vlastně ten termín nepoužíval..bralo se to jinak...já měla prostě pocit, že to je asi normální, že je to moje chyba atd., snažila jsem se to nevnímat, žít mimo školu...a navíc ve spoustě domácností nebylo zvykem o těch věcech mluvit...já to našim řekla až v 25 asi...