@perla28 moje babi pracovala v knihkupectví a já dostávala desítky knih a byla jsem otrávená s každou další, protože než jsem se tím přelouskala, tak jsem u toho málem brečela. Měla jsem problém, že to trvalo dlouho, porozumět psanému textu mi dělalo problém... Každou větu jsem musela číst několikrát. 🤦♀️ Fakt jsem si vybudovala hlavně nechuť. Povinná literatura byla pro mě horším trestem než dostat za každou nepřečtenou knihu pětku...
No, čtu nerada dodnes, ale ty audioknihy jsou pro mě fakt úžasným krokem dopředu. Spoustu knih mám fyzicky doma a čtu u toho, jak mi to mluví do ucha a to je pro mě ideální stav.
@anezka22 Otázka je, jestli mluvíš španělsky. Moc jich totiž do cz přeložených není, já čtu /poslouchám originál. Moje srdcovka je Marquez, coz je Mexican/Kolumbijec, ale žeru magický realismus. Třeba Memorias de mis putas tristes (Myslím v češtině Na paměť mým smutným courám) je super knížka. Nebo moc zajímavá knížka je Juan Bonilla Nubijsští princové, Camilo José Cela - Úl...
@tratatundra no jo ono asi jak se to zprotivi jednou je z toho těžko ven
Taky mám své dys (asi tři 🤦♂️), ale ke čtení jsem si překvapivě našla moc hezkou cestu.. Ale až někdy v pubertě. Dříve mě naštěstí máma moc číst nenutila a povinnou literaturu mi pouštěli.. Mno my jsme dys obě dvě i se ségrou... Pro mamku vystudovanou knihovnici to asi nebylo lehký... 🤔 😂 Ségra začala číst kolem 10 na Harry Potterech a já kolem 14 na dívčích románech a oběma nám láska ke kniha nějak tak zůstala 🙂