• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
a uvidíš všechny příspěvky!
verbalinka
28. zář 2010
William od 1,5 roku 22 fotek
verbalinka
10. kvě 2009
WILLIAM - od 5. měsíců 46 fotek
verbalinka
5. pro 2008
Naše zlatíčko WILLIAM 50 fotek
verbalinka
10. čer 2010

Začínám mít zase choutky na další mimino, tak jsem se rozhodla se znovu v myšlenkách vrátit ke svému prvnímu porodu a podělit se. A i když ta bolest byla neskutečná, tak jsem hned po porodu oznámila, že do toho jdu klidně znovu :slight_smile:

V Pátek 28.11. jsem byla v poradně v Podolí, přenášela jsem už 11 dní, takže se se mnou domluvili na vyvolání, a to v pondělí 1.12. Dříve to nešlo, protože malovali a otevírat sály měli až během neděle :frowning2: Pan doktor mi řekl, že porod se blíží a že si myslí, že do neděle porodím. Pokud by se tak stalo, mám volat 155 a ti mě odvezou, kde bude místo. Ale protože mi tohle bylo řečeno už 3x, tak jsem se zasmála a rozloučila se s tím, že v pondělí mě tam mají :slight_smile:

Po kontrole jsem šla domů a měla jsem tak jednou za hodinu kontrakci. Ale myslela jsem, že jsou to poslíčci a nevěnovala jsem jim pozornost. Odpoledne jsem měla schůzku s paní grafoložkou, po cestě jsem se stavila v cukrárně, prostě pohoda jazz :slight_smile:

Po 18h jsem dorazila domů a kontrakce byly častější - asi po 15 minutách. Začínaly být docela bolestivé, ale pořád jsem měla pocit, že jsou to poslíčci. Dala jsem si dort, který jsem si koupila a koukala na telku. Po hodině byly kontrakce po deseti minutách a byly teda už fakt dost nepříjemné, tak jsem je šla rozehnat horkou sprchou. Ale neodešly, naopak zesílily na 7 minutové intervaly. Kroutila jsem se na gauči a začala jsem zapisovat pravidelnost. Ale pořád jsem si myslela, že nerodím. Interval se zkracoval na 5-6 minut, volala jsem mamce, jestli kontrakce takhle strašně bolí a ta mi řekla, že rodím a ať okamžitě jedeme do porodnice. Mně se to ale nějak nezdálo. Byla jsem připravená na pondělí a najednou bych měla rodit už teď? No, ale asi v půl deváté jsem teda šla se dobalit - naházela jsem do tašky kosmetiku a pár chybějících věcí. Manžel volal do Podolí, jestli by nás i přes malování přece jen nevzali (měli pro akutní případy volné sály), ale tam řekli, ať jedem jinam. Tak jsme si řekli, že to risknem a pojedeme na blind do Krče. To už jsem opravdu trpěla a svíjela se bolestí. Po 22h jsme dojeli do Krče (a já si pořád myslela, že mě pošlou domů, že nerodím) a tam z nás nebyli nadšení. Bez ohlášení jsme je tam přepadli a určitě by nás poslali jinam, kdybych nebyla otevřená už na 4 cm. Kontrakce byly úděsné, po příjmu jsem si vyšlápla na porodní sály do 1. patra. Následovaly zase dotazy na mou anamnézu a pořád otravovali, jak se bude jmenovat holka, že to nemáme vyplněný. My ale věděli, že čekáme kluka. Porodní asistentka se mnou prošla porodní plán a musím říct, že mi bylo všechno jedno. A to jsem byla připravená na přirozený porod bez jakýchkoliv zásahů. Prošla jsem i klystýrem - zbytečně, protože jsem se několikrát vyprázdnila už doma, ale nebylo to nějak nepříjemný. Akorát, že v přípravně se mnou byla i jiná maminka, která čekala už čtvrtou holčičku a ta oproti mně neměla vůbec bolestivé kontrakce. Já tam trpěla a bylo mi trapně, že já se permanentně svíjím a ona jen tak sedí a občas vzdychne. Pak mě dali na porodní sál. Napíchli mi žílu a ládovali do mě vodu. Vlastně zpětně nevím proč. Žádala jsem epidurál, jinak bych tam asi omdlela bolestí. Nechávám si vrtat zuby bez umrtvení a nedělá mi to problém, ale porodní bolest mě opravdu zaskočila a bez epi bych nebyla schopná porodit. Během kontrakcí jsem nemohla vůbec dýchat, děsně jsem se třásla zimou a svíjela se opravdu neskutečně - anesteziolog se na mě tak soucitně díval a říká mi, že mám ty bolesti nějak silnější než ostatní. Kolem jedné v noci mi ho napíchl a to byla za chvilku úleva. Na monitoru lítala křivka mimo papír a já skoro nic necítila. Prostě paráda. Bohužel jen asi na hodinku. Napíchli mi vodu a já se pořád víc a víc otevírala, PA mě průběžně kontrolovala a manžel výborně pomáhal – podával vodu :slight_smile:) Potom mi PA dala oxytocin a za chvilku jsem byla už na 8 cm, PA mi vysvětlovala, jak tlačit a zkoušela jsem to nanečisto a u toho mi masírovala hráz, abych mohla být bez nástřihu. Za chvilku přišla i s druhou porodní asistentkou a začala vše připravovat na porod. Já se nechápavě ptala: "To už jako budu rodit?" Jsem si myslela, že budu trpět jako prvorodička ještě několik hodin. A opravdu jsem rodila. Pak jsem ukázkově tlačila, musela mě nastřihnout, protože malej šel ven s rukou vedle hlavy, a za chviličku byl Willík na světě, ve 3.20h.Protože měl pupečník lehce omotaný kolem krku, tak ho radši hned odnesli, ale vše bylo v pořádku a malej byl a je krásný a zdravý miminko :slight_smile:)

A když odešly obě porodní asistentky, tak jsem se podívala před sebe a viděla jsem svoje mezinoží jako v zrcadle – ležela jsem totiž v noci proti oknu. Mrzí mě, že mi syna přinesli až po 45 minutách, ale rozkojila jsem se bez problémů a nakonec zpětně, i když jsem prožila úplně jiný porod, než jsem čekala, na něj vzpomínám s láskou :slight_smile:

Čti celý článek
verbalinka
30. bře 2008
Naše první :slight_smile: 17 fotek