Dobrou noc všem a zdravím ty, co zažily to samé. Pamatuju si to i u první dcery, ale dneska mě to nějak dostalo...

Moje tříměsíční Terezka se teď při kojení kouká kolem sebe a občas jí padnu do oka i já. To si tak prostě přestane pít a zadívá se mi přímo do očí - a na chvíli se náš svět zastaví. Usmívá se, vzdychne a pije dál.

A já jsem ztracena. 

I teď, když zavřu oči, si vybavím její pohled.

Je v něm vše. 

Zrcadlí vědomí mého malého miminka. Zrcadlí to nejdůležitější, co člověk může od jiného člověka dostat - čistou nezměrnou lásku a bezmeznou důvěru.