Kde jinde jsou perfektní nekončící rovinky než v kraji kaprů a rybníků? A že je tu co k vidění! Milovníci přírody ocení krásné rybníky a lesy (CHKO Třeboňsko, Rožmberk - největší rybník v Česku) a kdo má rád historii, může navštívit zámek, pivovar nebo nádherné náměstí. Vse doplňují muzea, cyklostezky a různé kulturní akce v průběhu roku. A že je to lázeňské město je už jen třešnička na dortu. 🙂

Třeboň mám moc ráda, několikrát jsme tu byli na dovolené na kolo nebo jen navštívit mamku v lázních. Rozhodně doporučuji i festival Okolo Třeboně - jeden rok jsme vychytali koncert Jarka Nohavici v zámeckém parku a byl to nezapomenutelný zážitek. Nebe, pávi a Jarek - co víc si přát? 🙂

Letos poprvé jsme vyrazili i s prckem a zjistili jsme, že místo je ideální i pro dítě v kočárku. Centrum a přilehlé parky kolem Bertiných lázní a lázní Aurora se přímo vybízí k procházkám a promenádám (však je to taky v lázních, že 🙂 ), ale pokud se vám město omrzí, vyražte do okolí!

Cesta kolem Světa je trochu delší, tu doporučuji spíš na kole, ale s kočárkem je perfektní procházka ke Schwarzenberské hrobce. Cesta je příjemná - po hrázi rybníka a pak parkem, a když vyrazíte v červnu, máte šanci udělat si malý piknik s borůvkami. 

My jsme tedy cestu museli absolvovat s jednou přestávkou na kojení a zpáteční cestu s šátkem, ale odměna, kterou jsem si pak dopřála na náměstí, za to stála...

A ani tatínci nepřijdou zkrátka. 🙂

Dlouho jsem přemýšlela, jak vyřešit přebalování. Variant jsem měla několik - od koupení speciálního přebalovací pultíku až po místo na sedačce 🙂 Nakonec vyhrál kompromis, který nám vyhovuje oběma.

Z klasického psacího stolu (původně můj školní) jsme vytahali šuplíky a vznikl prostor pro náhradní vlhčené ubrousky a odpadkový koš. 

Pod stůl se taky perfektně vejdou i náhradní přebalovací podložky a plenky.

Poličku pod stolem momentálně využívám na uložení čistého oblečení, které právě Lucka nosí.

A na vrchní části pak máme přebalovací podložku a puzzle (to aby podložka neklouzala a na cvičení) a košík s kosmetikou a plenkami. 

A jak přebalujete vy? 🙂

Naštěstí nemám blicí miminko, takže naše výbava pro začátek nebyla nijak velká... I když jak se to vezme - dostala jsem spoustu oblečení od sestry po jejím prckovi, takže bylo z čeho vybírat, ale byli jsme věrní jen pár kouskům. A díky sušičce, která mi hodně usnadňuje práci, je oblečení po vyprání suché během chvilky, tak jsme toho opravdu moc nepotřebovali (a vlastně ani do teď nepotřebujeme).

Už v porodnici se mi nejvíc osvědčily propínací body, stačilo nám jich pro začátek jen 5 ve vel. 50-56. Ostatní body přes hlavu jsme měli jako rezervní, použili jsme je asi jen dvakrát... A bodyčka s krátkým rukávem jsme poprvé oblékli až v cca 2 měsících, kdy venku byly teploty přes 30 stupňů.

K tomu nejčastěji Lucka nosila polodupačky (kalhoty s integrovanými ťapkami) nebo dlouhé ponožky, když jsme chtěli navázat do šátku.

Klasické dupačky nebo kalhoty jsme nepužívali vůbec.

Na spaní mám pro Lucku nejraději overaly - nikde ji nic naškrtí a když jsme chodily přebalovat, rozepnutí i zapnutí bylo rychlé. Tyhle ve vel. 56 nám vydržely až skoro do 2,5 měsíce.

Hodně se mi taky osvědčily body z Lídlu ve vel. 50/56 - ze začátku byly hodně dlouhé, větší než body ve velikosti 56, co jsme měli doma, ale v nouzi se daly, a jak posupně Lucka přibírala, tak byly perfektní mezivelikost. Teď ve 3 mesících je ještě pořád obleče, ale už koukám po větších...

Protože se snažím držet dietu kvůli sooru, tj. nejíst bílý cukr a bílou mouku, a protože mě občas honí mlsná, udělala jsem obměnu mého oblíbeného receptu na muffiny.

Snad se taky někomu bude hodit pro inspiraci...

A té tahiny pasty se nebojte, příště jí dám i více - i když samotná se jíst moc nedá, v muffinech je moc dobrá.

Suroviny:

• 150 g špaldové mouky
• 50 g celozrnné mouky
• 80 g olivového oleje
• 90 ml kefíru
• 2 lžičky prášku do pečiva
• 1 lžička tahiny pasty
• 3 banány
• 25 g rýžového sirupu
• vanilka
• 2 vejce

Postup: