Nejen za Koníka, ale i za "Beremko" a Střechu. Za moc prima server, kde jsem našla nespočet rad, tipů, inspirace, kde jsem našla přátele, z nichž některé jsem poznala i osobně .. Člověk je od pradávna rád, když v něčem není sám - ať už jde o sdílení radostí nebo strastí. Lidské srdce (je-li daný člověk aspoň trošku normální) rádo plesá blahem a usmívá se, když vidí radost a štěstí u ostatních .. stejně tak si srdíčko rádo uleví, když má starosti a dostane se mu dobrého slova a podpory od jiných. V neposlední řadě je člověk tvor zvídavý, zkoumavý, neustále vymýšlející, inovující a tudíž i hledající inspiraci. A tohle jsou všechno důvody, proč tenhle server miluju a proč na něj stále chodím, ač by bylo i dost důvodů tu zabouchnout dveře a mít svatej 😉
proč to všechno píšu ..
Jsem spíš pozorovatel. Brouzdám, když mě něco zaujme, prohlédnu, přečtu. Příliš nekomentuji, ač bych občas možná i mohla. Ale aspoň neškodím.. Troufám si říci, že má alba a vůbec má existence zde nijak nepohoršují, nevadí, naopak snad dost lidí potěší, pohladí a snad občas i pomůžou a třeba i inspirují - stejně jako mě alba jiných - a že jich není málo ..
V naprosté většině sjíždím pouze alba a statusy přátel, k ostatním fotoblogům se dostanu opravdu spíše náhodou, když se jó nudím - může se vůbec částečně pracující matka dvou dětí s vytíženým manželem nudit? 🙂 co vám budu povídat, jsem kapka v moři, víte samy 😉 ale prostě už jen ta změna před nějakým časem, kdy se Koník začal podobat facebooku v tom smyslu, že vidím, co moji přátelé kde "olajkují", způsobila, že se dostanu k článkům a fotoblogům, kterých bych si jinak nevšimla a - ano přiznávám, jsem zvědavá - občas titulek nebo status "rozbalím" a číhnu .. jejda, už to fakt dělat nebudu, zůstanu u přátel a u jejich blogů - mám totiž v přátelích normální lidi, znám jich dost (ač většinu pouze virtuálně) už z dob "Beremka" a jsem ráda, že je tu mám.
Na druhou stranu je tu i dost maminek, žen (možná i nějaký muž by se našel, nevím), které v okruhu mých přátel nejsou, přesto jejich nicky, parádní inteligentní humor a dokonalý sloh si vždy ráda rozkliknu a pustím trochu blíže k tělu .. za všechny mě teď napadá mamča s nickem @pilgrim 😉
no, ale znovu k otázce, proč tady v deset večer místo zaslouženého denního odpočinku cvakám do klávesnice - a vlastně tím i odpočívám 🙂
všichni asi tušíme, co byl impulz, zprávu o Amálce zde zachytil snad každý, většina určitě na tento fotoblog natrefila až v onen smutný moment (stejně jako já) .. rozlila se vlna soustrastí, stejně jako nelítostný souboj dvou už dávno znepřátelených stran "očkovat" a "neočkovat" .. pár dnů nebyl Koník o ničem jiném .. OK, i mě to zasáhlo, nekomentovala jsem, ale silně soucítila a začala (snad poprvé v životě) o potřebě očkování našich dětí přemýšlet .. a najednou je to všechno fake??? bože kde to jsme??
nechci a nebudu se přiklánět k žádné straně - buďto to je fake nebo není .. to není to, o co tu jde .. jisté je však to, že se tady lže, už tady nikdy nikomu nemůžu věřit, nestalo se to tu poprvé, lidé s bujarou fantazií a smyslem pro hodně černý humor byli, jsou a budou, stejně tak jako reálné příběhy, které se z prapodivných příčin staly mýtem či přímo nesmyslem ..
proč to děláme? to se opravdu tolik z nás chodí schovávat za virtuální oponu, abychom si něco dokázali? Něco, na co v reálném životě nemáme koule? Jak může pak člověk chodit pro radu a pochopení někam, kde se lže a záměrně uvádí v omyl? Lidem nebude nikdy nic dost dobré, dost vzácné a dost citlivé na to, aby si toho vážili..
zůstávám v roli pozorovalele, nepřijímám nová přátelství, vtipné hlášky si budu dál číst a smát se jim. Smutné příběhy ignoruji (až na jednu či dvě výjimky). Život je příliš krátký a krásný na to, abychom se trápili a smutnili nad něčím, nad čím se na druhém konci drátu někdo bezcitně směje. Díky za Koníka a za všechny normální lidi, které mám čest ve svém životě poznat ..
Moje řeč 🙂