Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
yanca
3. lis 2010

Stala jsem se mámou

Vždycky jsem chtěla být mámou. Odjakživa jsem se rozplývala nad kočárky s miminky, nad miniaturními oblečky v obchodech nebo nad batolícími se špunty na pískovišti. Zkrátka jsem věděla, že jednou budu chtít být mámou a mít právě takového rozkošného drobečka.

Když jsme se s Mírou vzali, doposud tikající biologické hodiny začaly bít. Měla jsem vedle sebe chlapa svého života a byla přesvědčená, že nikdo jiný nebude lepší táta než on. Miminko jsme si přáli oba, tak jsme na něm začali pracovat.

Počít, donosit a porodit zdravé dítě je dnes obrovské štěstí, proto jsem byla neskutečně šťastná, když jsem jednoho listopadového rána (mimochodem, byl to pátek třináctého) držela v třesoucích se rukou pozitivní těhotenský test. Euforii co chvíli střídaly obavy a strach, aby všechno probíhalo bez problémů, aby naše miminko bylo zdravé, rostlo tak, jak má, zkrátka aby se z obyčejných dvou čárek na testu stal za devět měsíců neobyčejný a vytoužený človíček.

Těhotenství jsem si nesmírně užila. Žádné problémy, žádné nevolnosti, ze svého života jsem eliminovala stres a napětí. Vše jsem podřizovala potřebám svého těla, protože jsem od začátku ctila teorii „potřeby mého těla = potřeby mého dítěte“. Možná i proto vše probíhalo hladce, devět měsíců uteklo jako voda, přišel den D a já se stala mámou.

Nikdy nezapomenu na to, když jsme se s naším maličkým poprvé uviděli. Ležel vedle mě v prosklené vyhřívané skříňce zabalený do neforemné zavinovačky, na hlavě měl učesaného kohouta a s obrovskou vervou si cumlal svou malou rozmáčenou pěstičku. Koukali jsme na sebe a já se do něho zamilovala. Věděla jsem, že za tenhle pohled bych dala všechno na světě, že za to stála všechna bolest a vyčerpání, které jsem cítila. Uvědomila jsem si, že tenhle malý tvoreček je můj syn, kterému jsem dala život, a tomuhle pocitu se nevyrovná nic na světě.

Stala jsem se MÁMOU. Jak krásně to zní! Ocitla jsem se v roli, která je pro každou ženu tou nepřirozenější a přesto stále častěji tolik nedosažitelnou. Proto si vážím toho štěstí, že mohu vychovávat vlastní zdravé dítě.

Můj život se změnil, najednou nejde jen o mě. Najednou nejde vůbec o mě. Potřeby mého syna jdou na úkor potřeb mých, jeho štěstí a zdraví jsou pro mě naprostou prioritou. Nic není v životě důležitější než on. Jsem máma na plný úvazek a přirozeným způsobem si užívám všechny změny, které mi má nová role přinesla – i permanentní únavu, která mizí jako mávnutím kouzelného proutku s každým Mirečkovým úsměvem, i věčně plné odpadkové koše pokakaných plen, plyšáky a chrastítka, o které zakopávám na každém kroku v našem malém bytě. Místo sklenky vína si teď s chutí dám čaj pro kojící maminky, místo bulvárních plátků čtu časopis „Maminka“, který jsem si rovnou předplatila. Náš byt voní po miminku a moje srdce je naplněné bezmeznou mateřskou láskou.

Snažím se užít si každou vteřinu se svým malým chlapečkem. Každý jeho pokrok, každá nová věc, kterou se naučí, mě dojímá k slzám nejen štěstím, jak je šikovný, ale i steskem, jak to letí a že s každým dalším dnem přestává být tím maličkým miminkem, tím sotva patrným uzlíčkem ručiček a nožiček, který jsme si onoho deštivého letního dne přivezli z porodnice.

Stala jsem se mámou. A chci být tou nejlepší mámou pod sluncem. Přirozeně, s chutí a s úctou k osudu, že mi tuto šanci dal...

    Krásně si to napsala 🙂 😵 Fakt nádhera! 🙂

    3. lis 2010
    yanca
    autor

    @tuliberka díky moc! 😉

    3. lis 2010

    Mám to tak také 😵

    3. lis 2010

    krásné.

    3. lis 2010

    mooooc krásně napsané 🙂

    3. lis 2010

    no, a zase jsem to obrečela 🙂. Úžasně napsané a já říkám díky bohu že jsem ženská a že mi dal ten dar být mámou 🙂. Nejkrásnější povolání je být mámou 🙂

    3. lis 2010

    No nádhera,já mám taky slzičky na krajíčku.🙂

    3. lis 2010

    Kráááásné!!! 🙂 Já už se také moc těším na svého syna, který se narodí v únoru! Zatím si užívám jeho kopání v bříšku 🙂

    3. lis 2010
    yanca
    autor
    3. lis 2010
    yanca
    autor

    @sylvka
    @veve.b
    @barusinecka
    @m.pod.
    díky moc holky!

    3. lis 2010
    yanca
    autor

    @jiitkka díky a těš se, je to fakt ne nejúžasnější, co můžeš zažít 🙂 přeju, ať je vše v pořádku!

    3. lis 2010

    @yanca děkuji 🙂

    4. lis 2010

    Jani, to je nádherně napsané 😵

    5. lis 2010
    yanca
    autor

    @zvizatinka díky moc!

    5. lis 2010

    nááádhera!!! Husí kůže vystřídala slzička 😅 Taky doufám, že se mi jednou poštěstí 🙂

    5. lis 2010

    jani, ty bys měla být spisovatelka 🙂 moc hezky napsané, takové jemné a vkusné 🙂
    ať se máte pořád tak krásně 😵

    7. lis 2010
    yanca
    autor

    @verunkaf děkuju 🙂 a držím palce, ať se zadaří 😉

    7. lis 2010
    yanca
    autor

    @ikarkulka díky moc 🙂 jo spisovatelka asi ne, múza mě políbí jen občas, musí na to být nálada a klídek, ale sem tam něco napíšu .. strašně ráda přemýšlím o životě, teď mám navíc úžasnou novou motivaci, a říkám si, že je škoda, aby některé hezké myšlenky zůstaly jen myšlenkama 😉

    7. lis 2010

    Jee, já taky našla na testu čárky v pátek 13.11. ale v 11 večer 🙂

    12. lis 2010

    Dočetla jsem do konce...a bulim jak želva.

    12. lis 2010
    yanca
    autor

    @marcelkap fákt? to je náhodička .. zítra máme výročí testování 😉

    12. lis 2010
    yanca
    autor

    @marcelkap 🙂

    12. lis 2010

    Nádhera 🙂 Mám taky husí kůži a slzy v očí. Můj uzlíček mi tady vedle mě spinká a já plně souhlasím, že je to ten nejkrásnější dar - být mámou 🙂

    25. únor 2011

    Napsáno přímo od sdrce! Moc hezké!

    17. dub 2011

    Nádherné jste to napsala 🙂.

    5. lis 2011