Imunitní systém malých miminek se nejlépe vyvíjí a utužuje kojením. Mateřské mléko totiž obsahuje obrovské množství prospěšných látek, mezi které patří i ochranné protilátky a prebiotika (důležitá „potrava“ pro prospěšné střevní bakterie). Pokud maminka z jakéhokoliv důvodu kojit nemůže, může si vybrat z velké nabídky kvalitních umělých mlék, které se stále více a více snaží svým složením mateřskému mléku přiblížit.

Později, když do stravy děťátka začínáme zavádět pomocí příkrmů i jinou stravu, je velmi důležité dbát na to, aby šlo o co nejkvalitnější a postupně i nejpestřejší suroviny. Právě složení dětského jídelníčku má totiž obrovský vliv na správný vývoj imunitního systému. Nesmíme však zapomenout ani na dostatek pohybu na čerstvém vzduchu – dvě hodiny denně by mělo být minimum. Jde to téměř za každého počasí, jen je potřeba zvolit vhodné oblečení. Neméně důležitý je samozřejmě také kvalitní spánek.

Vybudovat dítěti silnou imunitu je velmi důležité pro celý jeho následující život. A i když je mu dopřán dobrý genetický základ a dbáme na všechny zásadní faktory, které vývoj imunity podporují, jsou tu některá rizikovější období, kdy je vhodné imunitu podpořit – nástup do školky, období chřipek, podzimní a zimní měsíce s nedostatkem slunečních paprsků a mnohé další. V těchto případech můžeme zvolit různé více či méně známé přírodní produkty, nebo můžeme vybírat z nepřeberného množství multivitaminů a jiných prostředků určených na podporu imunity. Vždy je však potřeba mít na paměti, že žádné syntetické vitamíny nenahradí pestrou stravu.

Pediatři vitaminy ve formě multivitaminových přípravků doporučují doplňovat hlavně před zařazením dítěte do většího kolektivu, v průběhu chřipkových epidemií nebo po již prodělaném onemocnění. Dobrou službu mohou vykonat i během podzimních a zimních měsíců – tedy v rizikovém období s vyšším výskytem nemocí jako je chřipka či nachlazení. Zvýšený výskyt těchto nemocí je způsoben hlavně častým přechodem z tepla do zimy, nepříznivým počasím a s ním omezeným pohybem venku, nebo také nedostatkem slunečních paprsků.

Pokud se tedy rozhodneme podpořit imunitu pomocí multivitaminů či jiných preparátů, určitě neuděláme chybu. Je však důležité volit přípravky vyvinuté speciálně pro děti! Mezi nimi pak vybíráme dle věku dítěte. Na místě je také věnovat pozornost jejich složení, protože není výjimkou, že dětské multivitaminy a prostředky na podporu imunity obsahují látky, kterým je lepší se vyhnout. Jde především o různá umělá barviva, sladidla a podobně. Ty pak mohou imunitu paradoxně spíše narušovat. A pozor – myslete také na to, že podávat dětem umělé vitaminy dlouhodobě, nebo dokonce trvale není zapotřebí, ba ani žádoucí! Tělo, které by si na nadbytečný přísun umělých vitaminů zvyklo, by po jejich vysazení mohlo reagovat stejně, jako by jich mělo nedostatek, i když by tomu tak nebylo.

Mezi vitaminy, které jsou velmi důležité pro správnou funkci imunitního systému, patří mimo jiné hlavně vitaminy C a D. Jejich dostatečný přísun, hlavně v zimních obdobích, kdy je nedostatek sezónní zeleniny a slunečních paprsků, můžeme zajistit i přírodními cestami. Vitamin C můžeme doplňovat např. pomocí citrusů, kvalitních nepasterovaných džusů, nebo třeba rakytníkového sirupu. Přísun vitaminu D, který organismus získává hlavně ze slunečního záření, můžeme podpořit konzumací mléčných výrobků (nejvíce vit. D má tvrdý sýr), tučných ryb (např. losos), nebo užíváním rybího oleje.

 Co je to vlastně imunita? Jednoduše řečeno jde o schopnost lidského organismu bránit se všemu, co vyhodnotí jako škodlivé. Tato schopnost se rozvíjí nejvíce v dětském věku, a i když to, jak bude fungovat, je z velké míry dáno geneticky, můžeme ji zásadně ovlivnit. Jak? Vcelku jednoduše – co nejlepším způsobem života. Základ tvoří co nejkvalitnější a nejpestřejší strava s dostatkem vitamínů a minerálů, dostatek pohybu - hlavně na čerstvém vzduchu, psychická pohoda, ale také vhodné hygienické návyky (ne však přehnané!).

Imunita člověka se začíná budovat ihned po narození. Vlastně by se dalo říci, že ještě dřív, protože úplné základy se utváří již v prenatálním období – tedy u maminky v bříšku. Nejvíce se pak rozvíjí v kojeneckém, batolecím a předškolním věku.

Jedním z nejdůležitějších orgánů pro co nejlepší vývoj a funkci imunitního systému je střevo. Přijde vám to zvláštní? Je to opravdu tak. Ve střevě totiž sídlí až kolem 70 % imunitního systému. Zásadní význam při rozvoji imunity má správná střevní mikroflóra - tedy osídlení střeva vhodnými bakteriemi. K prvnímu osídlení dochází již během porodu, a proto je způsob porodu jedním z prvních faktorů ovlivňujících osídlení střeva miminka (před porodem je střevo miminka sterilní). Při vaginálním porodu si miminko „nasbírá“ prospěšné bakterie při průchodu porodními cestami od matky.

Další bonus je pak co nejdřívější kontakt kůže na kůži, kdy se kůže miminka pomalu osidluje bakteriemi z kůže maminky. Nezralý imunitní systém novorozence je pak také konfrontován s bakteriemi a viry, které matčina imunita zná a umí se proti nim účinně bránit vhodnými protilátkami. Ty se pak k děťátku dostanou v mateřském mléce. Naopak děti narozené císařským řezem jsou o toto prvotní osídlení ochuzené. Namísto toho je jako prvotní osídlují bakterie z nemocničního prostředí. Zajímavé je, že některé lékařské studie se již zabývají tím, jak o tyto prospěšné bakterie miminka narozené císařským řezem neochudit. Jedna studie například zkoušela metodu, kdy se novorozenec narozený císařským řezem potřel vaginálním sekretem matky. Metoda z této studie má však mezi odborníky jak své příznivce, tak své odpůrce.

Zdravý novorozenec i přes svůj nezralý imunitní systém v prvních měsících svého života onemocní naštěstí jen výjimečně. Jak je to možné? Rodí se totiž s tzv. novorozeneckou imunitou, kterou tvoří např. makrofágy (druh bílých krvinek, který dokáže rozpoznat a zničit škodlivé mikroorganizmy), ale hlavně s obrannými látkami získanými od matky během těhotenství. Jsou to tzv. mateřské protilátky IgG, které procházející přes placentu. Jejich množství je u novorozence velmi vysoké, ale již během prvních měsíců rapidně klesá, až kolem 7. měsíce téměř vymizí. Přechodný nedostatek protilátek, kdy hladina mateřských protilátek značně klesne, ale tvorba vlastních ještě není dostatečná je hlavně mezi 3. a 6. měsícem života dítěte. Proto je v tomto období miminko obzvláště náchylné k získání různých infekčních nemocí. Dostatečnou imunitu mívá dítě až kolem 5. Roku. I proto je období školkové docházky doprovázené zvýšenou nemocností. Do podobné úrovně jako má dospělý člověk se imunitní systém dopracuje nejdříve kolem osmého, spíše ale až kolem desátého roku dítěte.

Další velmi důležitou roli v budování imunity hraje kojení. Mateřské mléko obsahuje obrovské množství prospěšných látek, které jsou tvořené přímo na míru každému dítěti. Mezi hlavní patří mimo jiné ochranné protilátky a prebiotika, která jsou v podstatě „potravou“ pro prospěšné střevní bakterie, tudíž podporují růst i aktivitu správné střevní mikroflóry. Mateřské mléko obsahuje například také živé leukocyty (bílé krvinky), které hrají důležitou úlohu v boji s infekčními nemocemi.