Tak, když už obě děti krásně chrupkaj, tak vám taky napíšu, jak probíhal můj druhý, tentokrát vaginální porod #mujporod. Termín jsem měla stanoven na 6.5., ale moc jsem si přála, aby se Kaťa narodila 2.5., protože syn je 5.2., tak by se mi to dobře pamatovalo. Ale bohužel Kačka si vybrala jiný datum, neméně zajímavý a to na čarodějnice, což bylo zároveň i datum našeho s přítelem 15ti letého výročí.
Vše začalo nevinně ve dvě ráno, kdy jsem si samozřejmě myslela, že jde opět o poslíčky. Pokoušela jsem se je zaspat, ale když ani ve čtyři ráno jim nebyl konec, začala jsem tedy napůl rozespalá sledovat víc hodinky. Bylo to docela pravidelné, ale asi tak po 15-20min., proto jsem "manžela" (Robina) ještě nebudila. Dalo se to v pohodě vydržet. Co mne ale trápilo bylo, že v horním patře našeho domu s námi bydlela moje mamka se kterou jsme sdíleli koupelnu a wc u nás dole a která je hrozný plašan (až hysterka ☹slight_smile: a proto jsem s vanou chtěla počkat až odejde do práce. Odpočítávala jsem doslova každou minutu než zabouchne dveře, protože jsem se už těšila až se do vany naložim. Vždy mi vana pomůže se zrelaxovat a navíc jsem chtěla vědět, jestli se to rozjede nebo ne. Když konečně v půl šesté odešla, tak jsem šla na to a docela se to po vaně rozjelo.
V osm jsem už budila Robina, že už to dnes asi bude (ale že to chci co nejvíc oddálit). Ondra z toho byl chudák takový přepadlý, že zrovna dnes, když jsme měli jít večer na lampionový průvod, ale když jsme mu řekli, že půjde i tak, ale s babičkou, tak se začal těšit, že se konečně dozví, jestli bude mít bratříčka, nebo sestřičku (nenechal si to jako jediný z celé rodiny říct a vydržel to až do dne D) a ujišťoval se, že mu hned, až se miminko narodí, ještě z porodního sálu zavolám, co teda má 🙂.
Po snídani asi v 9h už byl interval okolo7-10 min, ale nebylo to pravidelné a ani moc silné, tak jsem si šla umýt hlavu. Po 12h, už to nabíralo na intenzitě a když už jsem kontrakce musela rozdýchávat a byly po cca 5-7 min., tak jsme se rozhodli, že vyrazíme. Teda že mě tam muž hodí a pak pojede s Ondrou domu a až babička dorazí z práce a dá jí ho na hlídání, tak že se vrátí. Dorazili jsme tam asi ve 13h. Vzala si mě na starosti taková silnější PA ve věku asi mojí mamky a byla taková trochu od rány, ale ne vyloženě nepříjemná, to ne. Vyšetřila mě a řikala, že jsem otevřená jen na dva a že mě nejspíš pošlou domu. Napojila mě na pásy a když se na to přišla podívat, tak řikala, že tam ty kontrakce jsou hodně slabý a divila se, že tam vůbec jsem. Připadala jsem si, jak když jsem si to vymyslela, ale cítila jsem sama, že se kontrakce nějak zeslabují. Nechápala jsem..Za hodinu přišla znovu i s doktorkou, že mě ještě vyšetří a kdyžtak pošlou domu. Ale u toho vyšetření mi omylem praskla vodu a tak si mě tam chtíc nechtíc musely nechat 😂.
Pak se to během další hodiny rozjelo brutálním způsobem a ta PA, když mě zase vyšetřila řikala, že to stihnem ještě než jí skončí směna a že vedle na sále se taky rodí a taky to vypadá na rychlovku. To už jsem měla opravdu velký bolesti, zvlášť po klystýru, který jsem v sobě vydržela mít asi 3 min maximálně 😅. Pak jsem se dobelhala do sprchy a zase k lehátku a v tom konečně přišel chlap. Když mě viděl, jak se tam doslova plazim po zdech, tak docela čuměl. Už se to nedalo vydržet a když přišla sestra, tak jsem jí poprosila o něco na bolest a ona mi něco píchla do zadku. To jsem neměla chtít, protože od bolesti mi to nepomohlo vůbec a navíc mě to úplně unavilo, nemohla jsem udržet pomalu oči otevřené. Hrozně jsem proklínala, že mi to píchla a po půl hodině jsem si řekla o epidurál. Pak to byla pohoda 🙂
S Robinem jsme se dost nasmáli a vzpomínali na první porod. Kontrakce mi nějak vymizely a do toho mě přišla zase vyšetřit sestra, to mohlo být okolo půl šesté navečer. A hned, že jdeme rodit, že jsem už uplně otevřená. Ale já kontrakce cítila úplně slabounce a tlačit mě nic nenutilo. Jen PA. Ani jsem jí to neřekla a prostě nějak tlačila. (ještě jsem zapomněla dodat, že jsem u toho Robina nechtěla a tak ho poslali do nějaké vedlejší místnosti koukat na TV. Ale ne nadlouho, protože asi na šesté zatlačení byla v 18:10 Kačka venku. Trvalo to max 15 min. Ale řeknu vám, myslela jsem si, že to nezvládnu, protože jsem tlačila naplno a PA mi furt řikala musíte ještě víc a ani mě nenechala vydýchat a už zase tlačte, tlačte. Myslela jsem, že to neudejchám, ale udejchlala 🙂
Jen co mi jí daly na břicho, byla to šílená úleva, že jsme to obě zvládly i když jsem necítila pořádně kontrakce a už vůbec, kdy mám tlačit. Prostě jsem jen naslepo tlačila. Uff. Když si Kačku PA vzala i s Robinem, tak mě začali šít. Měla jsem "jen" 3 stehy vevnitř a dva venku. Šila mě mladá doktorka a bylo to doost nepříjmné, ale dalo se to vydržet. Za chvilku přišel Robin s Káťou a tak jsme byli všichni pohromadě. Rychle zavolat Ondrovi, že má ségru 🙂 On tomu nemohl uvěřit, že už je na světě a na to že si přál o kousek víc bráchu si ani nevzpomněl.
Byl by to idylický porod, ale bohužel se to trochu zvrtlo.
Půl hodiny po porodu, tedy ještě na sále jsem začala mít šílený bolesti, až mi Robin musel zavolat doktora. Přišla ta mladá doktorka ještě s jiným doktorem, koukali do mě a sdělili mi, že se mi tam udělali v místě šití velké hematomy a že to budou muset rozpárat a znovu přešít a jestli chci uspat. Já jsem to odmítla, protože jsem byla ráda, že jsem to tak dobře zvládla a myslela jsem si asi ještě v tom transu, že to tak hrozný nebude. Bohužel bylo to šílený. Robin byl bohužel u toho a to jsem ho u porodu nechtěla. U porodu jsem ani nepípla, ale tady jsem řvala a naříkala. Bylo to peklo, který trvalo skoro půl hodiny, pro mě nekonečně dlouho. Doktor furt řikal neřvěte, vždyť jste sama nechtěla uspat (napsal to i do zprávy, že jsem na operaci odmítla anestezii). Když to dodělal měla jsem strašný strach, že se to bude zase opakovat, ale naštěstí ne. Odvezli mě pak na šestinedělí a Káťu mi dali až ráno. Ráno jsem se dozvěděla, že ležim na pokoji s maminkou, která rodila současně se mnou, jen její chlapeček vážil o 2,5kg víc 🙂. Dodnes jsme kamarádky a navštěvujeme se a váhový rozdíl už není téměř znát.
Jo a já jsem si bez kruhu nesedla celé tři týdny po porodu. Vžycky když jsme nasedali do auta, vypadali jsme jako když jedeme na koupaliště, protože já si svůj nafukovací kruh nosila poctivě všude😂
PS: Děti spí od půl 9, tak aspoň vidíte, jak dlouho jsem se s tím mořila 🙂