Dialogy se nezakládají na skutečných událostech. Jakákoli podobnost s osobou ve vašem okolí je zcela náhodná. 

ONA: Lásen, co myslíš, co mu mám oblíct?

ON: Je tam teplo, nech mu jen tričko.

ONA: S dlouhým?

ON: Ne, je tam fakt teplo.

ONA: A tepláčky?

ON: Je tam TEPLO!

ONA: Takže kraťásky... Kýšo, nelítej a pojď si pro čepičku!

ON: ???

ON: Zlato kde máš peněženku, dám ti tam papíry od auta.

ONA: Asi na stole.

ON: Na stole není.

ONA: Tak to nevím...

ON: Jak, nevím...

ONA: Nevím, už jsem ji neviděla asi 4 dny.

ON: Jak to myslíš, že si neviděla svoji peněženku 4 dny.

ONA: No normálně...

ON: Mluvíme oba o tý peněžence, co v ní máš karty, doklady...

ONA: Tak já ji doma k ničemu nepotřebuju... Asi bude v nějaký kabelce.

ON: A v jaký?

ONA: No asi logicky v tý, co jsem měla naposledy, ne?

ON:??? 

ONA: Lásko budeme brát golfky?

ON: Ne, stejně v nich nechce sedět.

ONA: A v čem bude spinkat?

ON: Cestou tam nebo cestou zpět v autě.

ONA: A co když bude unavenej tam?

ON: Vezmu ho na ramena, jako vždycky.

ONA: A kam dáme všechny věci?

ON: Do batohu. Ty je chceš vzít?

ONA: Ne, mně je to jedno. A co když bude pršet? Golfky mají pláštěnku. 

ON:??? 

A nakládá golfky. Samozřejmě to pak vypadá tak, že dítě v golfkách řve, on ho nese na zádech a ona táhne golfky. A když začne pršet tak zjistí, že pláštěnku nechala doma.