Jednou z věcí, se kterou se jako rodič můžete doma reálně potkat a měli byste ji umět neprodleně řešit, je dušení. Malé děti se mohou dusit jídlem, případně čímkoliv z drobných věcí, co nepozorovaně strčí do pusinky. Nejzásadnější je reagovat ihned a okamžitě začít s tzv. vypuzovacími manévry (pokud dítěti zaskočí před vámi, máte tak cca 1 minutu na to, začít jednat)! 

Tady však pozor – co je potřeba si zapamatovat, vypuzovací manévry se liší u dětí do 1 roku a nad 1 rok. U všech dětí se používají údery do zad, ale u dětí do 1 roku nemůžeme použít stlačování břicha – tzv Heimlichův manévr. Je to kvůli uložení jater – ty nejsou u dětí do 1 roku věku ještě chráněna hrudním košem a mohlo by tak dojít k jejich poškození. Místo toho se u takto malých dětí provádí stlačování hrudníku, stejné jako při resuscitaci.

Podle velikosti dítěte je potřeba zvolit vhodnou polohu – u nejmenších dětí je to poloha na předloktí, hlavička směřuje dolů a bradičku držíme mezi palcem a ukazovákem. Poté provedeme vypuzovací manévr úderem hřbetu ruky do zádíček - na spojnici lopatek. Údery jsou vedeny pod úhlem, ne shora dolů (v podstatě pod stejným úhlem, v jakém máme položené děťátko na předloktí). Provádí se z pravidla 5 úderů, poté, pokud jídlo nebo předmět nevypadne, otočíme děťátko pouze na druhou ruku – na zádíčka, zůstává nakloněné hlavou dolů a provedeme 5 stlačení hrudníku (prsty). 

Údery do zad a stlačení hrudníku se střídá tak dlouho, dokud se nám nepodaří dýchací cesty zprůchodnit, nebo pokud dítě neupadne do bezvědomí – poté je potřeba zahájit neodkladnou resuscitaci (o té zase někdy příště).

U větších dětí již nevolíme polohu na předloktí, ale posadíme se a položíme si je obličejem dolů na naše stehna, jeho nožičky vedou roztažené dozadu podél našeho těla (naše nohy podklesneme, aby byla hlavička níž). Dál už je to stejné jako u nejmenších dětí.

U dětí, které již chodí a dokáží se před nás postavit, je pouze přidržujeme jednou rukou před hrudníčkem, aby nespadly a v jejich mírném předklonu opět vedeme 5 úderů do zad, zase na spojnici lopatek. Síla úderu je poměrně velká, ale věřím, že to nejlépe vyhodnotíte v dané situaci ( i když pevně věřím, že ji nikdy nezažijete!). 

Mezi velmi časté a přitom závažné úrazy dětí patří popáleniny. 

Dítě se může popálit/opařit vřelým čajem, kávou, polévkou… Jelikož právě tyto případy bývají nejčastější příčinou, v přítomnosti malých dětí vařte vždy na zadních plotýnkách, nenechávejte vřelé nápoje stát bez dozoru na konferenčním stolku, na okraji stolu atd (pozor na přečnívající ubrusy)!  

Pozor ale také na méně běžné popálení – např. vřelou vodou ze zahradní hadice, která leží na sluníčku, na rozpálené kovové skluzavky, krbová kamna, žehličky…, ale také na popálení elektrickým proudem (zapojené nabíječky). 

V případě popálení se v prvé řadě zahajuje první pomoc. Ta má totiž velký vliv na následné hojení i na výsledek! Poté dle vážnosti a rozsahu volejte rychlou záchrannou službu. Okamžitě volat RZS je však určitě na místě, pokud je rozsah popálení velký – např. dítě na sebe převrátí hrnec vřelé polévky! Pozor na to, že u dětí je třeba zohlednit rozdíly od dospělého - větší povrch těla vzhledem k hmotnosti (zde také platí, že čím je dítě menší, tím větší je povrch jeho hlavy), snížená odolnost k podchlazení, až 15x větší citlivost kůže atd. Ku prospěchu je snad jen to, že dětská kůže má oproti kůži dospělého lepší schopnost hojení.

Pro představu, za těžké popálení je považován rozsah: 

• u dětí do 2 let větší než 5% povrchu těla
• u dětí 2 - 10 let větší než 10% povrchu těla
• u dětí 10 - 15 let větší než 15% povrchu těla