Můj tchán je z devíti sourozenců. Žili v chaloupce s hospodou a hospodářstvím na Valašsku. ⛰Všechny děti od mala doma pracovaly. Jedno sekalo dřevo a zajišťovalo, že ho bude v kuchyni vždy dost, další páslo krávy, jiné krmilo dobytek, také práce na poli a v kuchyni. Domácí úkoly dělaly děti na dvorku mezi slepicemi a když bylo hotovo, šup do práce a po práci legrace. 🌽🐄🐂🐓

    Naše děti proti tomuto žijí v blahobytu a prakticky sterilním prostředí. Krom těch pár povinností, které jsou oproti těm dávnovalašským spíše symbolické, nic nemusí. Na “všechno” jsou totiž ještě moc malé! Copak byste dnes dali pětiletému sekeru do ruky? ⛏

    Jediné, v čem je to u nás doma podobné je sourozenecká láska a péče. U nich v chalupě tomu však bylo tak, že po narození nejmladšího dítěte přišla maminka k tomu předposlednímu a nehledě na věk, jej sundala ze stolu na zem a na stůl položila novorozeně. Tímto rituálem umístila to předposlední dítě do náruče sourozenců. Dodnes se ti nejstarší chovají k těm mladším s doslova rodičovskou péčí.

    Možná vám to přijde kruté, ale ona to byla těžká doba. Žena porodila, chvilku si odpočinula a s miminkem v náručí naskočila do svých nelehkých povinností. Dvouleťáček se batolil s ostatními, kteři se podíleli na jeho výchově.

    Když máte více dětí, vše co děláte je náročnější na čas. Už jen naškrábat brambory na oběd pro celou rodinu trvá min. 3x déle. A tak vám nezbyde nic jiného než nechat děti, aby byly spolu a staraly se o sebe. A když vidím, jak jim to jde, mám radost. I když někdy je to na špunty do uší přiznávám.

    Čím více nás je, tím větší mám důvěru, že se o sebe děti jednou dobře postarají, až my tu nebudeme. A že náš láskyplný přístup k životu v nich bude žít dál. A to mě uklidňuje. ❤️#sebevedomarodina #sourozenci #sourozeneckalaska #jsoukontaktni #velkarodina #jebozi