Výsledky vyhledávání pro slovo “#vyvoj”
Zruš hledání
U jídla se nemluví
Opravdu?
Toto pravidlo při společné večeři, jedné z mých nejoblíbenějších chvilek dne, nedodržujeme. Táta vypraví, nejen co a jak v práci. Máma vypraví, co a jak nejen na domácí půdě a náš 18 měsíční syn do toho vstupuje komentáři "po svém".
Kdy se pravidlo "u jídla se nemluví" objevilo? Po válce s nástupem dětí do jeslí a mateřských škol? A když se traduje v rodinném prostředí, je opravdu důvodem obava, že zaskočí sousto?;) A co výjev tradiční italské večeře? Platí kraj, jiný mrav?
Kdy jindy by si měla rodina spolu povídat, než když se po návratu z práce, školy... potká u společné večeře. Všichni na sebe dobře vidí, nic je nerozptyluje. Teda nemělo by. U nás doma ctíme pravidlo vypnutého počítače a odložených telefonů mimo stůl. Někdy mi dá dodžování pravidla zabrat víc, než bych si kdy u sebe byla dřív ochotna připustit, bohužel.
A až teprve nedávno, jsem si uvědomila, že jsem tuto frázi doma, zvláště od prarodičů, slýchavala a že u nás rituál jídla probíhal více méně beze slov. Tak nevím, možná až nás bude víc? Děti budou hlučnější, budou se dohadovat, budou nám odmlouvat, nebo budou mít dotazy, na které bude těžké a nepříjemné odpovídat? Pak možná fráze u stolu zazní?;) Chce se mi slíbit, že ne.
Tip k rozvíjení řeči dnes patří právě chvilce společného hodování a můžete za něj poděkovat mé mamce. Podělím se s vámi o vzpomínku z mého dětství. Když jsme doma seděli už hladoví za stolem a mamka ještě potřebovala dokončit poslední dodělávky s obědem či večeří, hrála se u nás hra: "Všechno lítá, co má peří" Znáte ji? Má máma ji zná ze školky. My ji teď hrajeme lehce obměněnou a v těchto variantách.
Všechno lítá, co má křídla.
Všechno jede, co má kola.
Všecho chodí, co má nohy.
Sice létá letající talíř, který nemá křídla a stůl má nohy, ale nechodí (jako starší děti, jsme měly rády právě ty chytáky), ale je to jednoduchá hra bez pomůcek sloužící k rozvoji porozumění slovesům. U nás se osvědčila, náš Toník ji má rád a neustále se jí dožaduje. Každá večeře teď u nás končí "všechno lítá...." a porcelánové talíře to nejsou. 🙂
další tipy k rozvoji řeči najdte na
a ještě více na fb stránkách proSLOVA
MĚJTE SE A UŽÍVEJTE VŠECH SPOLEČNÝCH CHVILEK U DOBRÉHO JÍDLA.
#blogujeme #mk_blog_academy #blogujeme #materstvi #vyvoj reci
Když dítě odmítá knížky/ jak probouzet slova 2
Čekáte na první slůvka? Blíží se 1. narozeniny vašeho dítěte a nebo už je dávno po nich? Ať už chcete jen tak trošku podpořit první slůvka nebo vám jde o cílenou stimulaci, protože slova ne a ne přijít, mé dnešní řádky patří vám.
Než začne dítě pojmenovávat lidi, zvířata, věci... musí mít tyto pojmy ve své pasivní slovní zásobě. Tedy slovům rozumí, má o nich konkrétní představu. Když slova nepřichází, přichází komentáře typu:
"asi na něj málo mluvíš" nebo "málo si prohlížíte knížky."
Knížky jsou nesporně významným pomocníkem pro vývoj řeči, trénujete u nich sdílenou pozornost a ta je klíčová pro komunikaci. Ale když dítě knížky spíše odmítá, nevydrží u nich, nezoufejte. Zkoušejte dál a ke kratičkým chvilkám s knížkou přidejte i
m a n i p u l a č n í h r u.
U prohlížení knížek dítě nasloucháním vašich komentářů a ohlížením obrázků dítě spíše jen přijímá, je pasivnější. Když k tomu ale přidáme ještě motorickou činnost (dítě manipuluje s předmětem) "útočíme" tak přes více smyslů a z toho může vaše dítě profitovat.
Asi si umíte představit mé okouzlení a radost, když náš Toník začal trousit první slůvka. Jak jejich produkci podporuji? Intuitivně využívám jednoduchých manipulační her.
Máme doma mísu (každá máma nemá Emu, ale určitě má mísu;) ), do té mísy dáváme nejen hračky, ale i předměty, které Toníka zaujaly a jsou bezpečné pro hru. Její obsah se tedy mění. Do mísy jsem přidala například figurku krávy.
Každý den jsme "hledali" krávu s doprovodným komentářem:
Toni, kde je BÚ? BÚ! Následně vybírám a pak vybírá i sám Toník krávu z mísy. Zvedne ji a následuje společná radost, že jsme ji zase našli. Jé tady je. Tady je BÚ, kráva, BÚ!
Tedy než od Toníka zaznělo BÚ (ano, i krátké BÚ je slovo, pokud je opravdu adresované krávě, protože děti broukají hlásky a slabiky nejdříve jako vokální hru a to za slova ještě nepovažujeme), mohl rituál s mísou přinést své ovoce a
rituály děti milují, všimli jste si toho?
Toto "schovávání" oblíbených hraček a věcí nemusí být jen rituálem. Může být hrou pro rozvoj orientace, zrakového vnímání. U starších dětí, můžete "přitvrdit" umístěním hračky na dobře viditelné místo v pokoji, v úrovni dětských očí a trénovat už v postoru. Nemusíte se tak omezovat jen na mísu, krabici či polici....
Zdraví Vás Barbora
kde najdete tipy a návody, aby řeč Vašeho dítěte byla dobrá.
#blogujeme #mk_blog_academy #blogujeme #materstvi #vyvoj reci
Máme doma houbu?! /před prvními slovy
Máte doma půlroční mimino? Člověk tak nějak tuší, že se v dítěti toho musí spoustu "odehrávat" a to nejen na poli řečového vývoje. A i když dítě ještě nemluví "opravdovými" slovy, každý rodič ví, že dítě komunikuje už dávno před tím, po svém. Než ale spustí se slovy, musí řeč nebo jazyk, chcete-li, doslova nasát.
Víme, že děti jsou v kontaktu s jazykem už v prenatálním období /předčítáme břichu/, tedy v 6 měsících už jsou to zběhlí posluchači. Děti totiž v tomto období disponují mimořádnou fonematickou citlivostí, což znamená, že rozlišují i ty kontrasty jednotlivých hlásek, které my dospěláci už NEjsme schopni zachytit i kdybychom se snažili sebevíce.
(fonematická od slova foném = zvuková podoba hlásky)
Citlivost k hláskám dětí okolo 6. měsíce je omračující.
naše malá "houba" v 6měsících ;)
Pokud máte doma dítě tohoto věku, věřte, že je nyní "ultrahoubou" na hlásky. Werkerová a Tess (1984) svým výzkumem prokázali, že děti 6-8 měsíční dokáží například zachytit a rozeznat hlásky, které vůbec nejsou obsaženy v jejich mateřštině. Citlivost se dále vztahuje třebas i na nuance jedné hlásky (př. slovenská a česká varianta hlásky L).
Tu nejsilnější citlivost děti začnout ztrácet přibližně od 8. měsíce. Objevilo se ve vás "cukání", zda by nebylo od věci vašemu "superdítěti" už v půl roce pouštět pohádky v cízím, nejlépe exotickém jazyce? ;) Nebo povzdech, že tuto "supervlastnost" ztrácejí?
Neplašte se, jedná se o jev typu "využij nebo zapomeň". Mozek totiž potřebuje volnou kapacitu a dítě se tak může věnovat třeba samotné produkci slov.
A vůbec, v prvním půlroce se děti mají co nejvíce mazlit s rodiči, má se jim zpívat ... a ne jim nabízet k poslechu nahrávky cizích jazyků nebo jim platit čínskou chůvu ;) Není snad důležitější, že z dítěte vyroste harmonická osobnost s tématy k dialogu, než že umí v pěti jazycích mluvit o počasí? (trošku přeháním)
Onu fonematickou citlivost ztrácí dítě nejdříve u samohlásek, které zodpovídají za akcent, dialekt. Pokud chcete mluvit co nejvěrněji nějakým akcentem, třebas britskou angličtinou, musíte dokonale zvládnout samohlásky, souhlásky totiž nejsou tak podstatné. A tak se už v půl roce začíná klubat např. malý "severomoravaček", který dokáže vnímat, že samohlásky lze vyslovovat i dlouze, ale nakonec upotřebí do svých slov to, co slyší od rodičů a v nejbližším okolí nejčastěji - tedy "všeckokratce".
Následně se vytrácí citlivost u souhlásek, ta klesá pomaleji a vyhasíná mezi 8 až 10 rokem. Tedy nějakou citlivost děti využijí ještě při učení se cizímu jazyku i na základní škole.
Co dalšího dokáží děti "nasát" z oblasti řeči, před tím než promluví, zmíním i v některém z příštích příspěvků. Je obdivuhodné, v jak krátkém čase si děti dokáží řeč osvojit. Nechtějme po nich více, nechme je hrát si a přirozeně vnímat. Zaslouží si to a nutně to potřebují.
více článků k tématu vývoje řeči/ logopedka matkou zde pro slova
#blogujeme(24) #mk_blog_academy(18) #vyvoj_ditete #vychova_vzdelani
Růstový spurt
Růstový spurt je termín označující období zrychleného růstu člověka. Nejrychleji za celý svůj život roste jedinec v prvním roce, tj. v novorozeneckém a kojeneckém období. Další zrychlení růstu obvykle přichází v 7 letech a pokračuje pubertální akcelerací (u dívek od 12-13 let, u chlapců od 14 -15 až do dosažení tělesné dospělosti v 17, příp. 20 letech).
V růstovém grafu Státního zdravotního ústavu je dobře vidět, že růst kojeného dítěte není lineární - v určitých obdobích je rychlejší (první 2-3 měsíce života), jindy pomalejší (zejména kolem 5-6. měsíce věku), viz červená křivka:
Růstový spurt a kojení
V souvislosti s kojením se mluví o růstovém spurtu kolem 7.-10. dne, 2-3 týdnů, 4-6 týdnů, ve 3. měsíci, 4. měsíci, 6. měsíci a 9. měsíci, nicméně tyto časové údaje jsou jen orientační. Některé zdroje uvádějí jako období spurtů jen 3. a 6. týden a 3. a 6. měsíc.
V této době matka pozoruje častější zájem o kojení přes den. Miminko je více neklidné a plačtivé, vyjadřuje vyšší potřebu příjmu mléka. Na krmení se budí častěji i v noci, hůře spí. Při kojení může dávat najevo nespokojenost nad nedostatečným tokem mléka. Růstový spurt tak může přecházet až v bojkot kojení.
Příznaky růstového spurtu matky většinou pozorují 2-3 dny než dojde k úpravě produkce mléka. Někdy může trvat i týden a déle, v tom případě se doporučuje zkontrolovat, zda je vše v pořádku s technikou kojení. V této době by se matka měla řídit obecnými doporučeními pro zvýšení tvorby mateřského mléka a dítěti v jeho požadavcích na kojení vyhovět. Dokrm umělým mlékem nebývá nutný a není ani doporučován.
Růstový spurt se může vyskytovat i u dětí nekojených, na umělé výživě. V tomto případě se doporučuje konzultovat s pediatrem množství umělého mléka, které by mělo dítě přijmout.
Růstový spurt jako kojící mýtus
Výše uvedenému oponuje teorie tvrdící, že příjem mateřského mléka je mezi 1. – 5. měsícem téměř konstantní co do objemu. Podle nároků dítěte se pouze mění jeho aktuální složení. Podle této teorie je časté kojení naprosto běžným jevem, a kromě nutritivní funkce má i silnou funkci psychosociální a regulační pro tělesné pochody (tělesná teplota, tep, hormonální činnost, cirkadiánní rytmy).
Náhlá vyšší potřeba kojení a neklid pak není důsledkem růstového spurtu a potřeby většího množství mléka, nýbrž nejčastěji je následkem snížení tvorby mléka, nástupu nemoci nebo psychického vypětí, kdy se dítě u prsu uklidňuje. Snížení tvorby mléka může souviset s horší technikou kojení, používáním dokrmu či náhražek prsu (kloboučky, dudlíky, láhve), s omezováním délky a frekvence kojení. Také méně častý blízký fyzický kontakt s dítětem a používání hormonální antikoncepce může ovlivňovat laktogenezi.
Řešením je opět navýšit tvorbu mateřského mléka, o této problematice naleznete více ve článku Jak kojit.
Související články
Více o růstovém spurtu na modrykonik.cz
Diskuze: Jak poznám růstový spurt?
Diskuze: Růstový spurt. Co je to?
Diskuze: Růstový spurt a krmení UM/MM flaškou.
Diskuze: Růstový spurt nebo hlad?
Diskuze: Růstový spurt nebo málo mléka?
Použité zdroje
Průpravná cvičení, znáte je?
Kdo chodí na logopedii, ten ví, kdo ne, možná bude překvapen, že součástí celého procesu není pouhý nácvik jednotlivých hlásek a slov. Pro tento nácvik je velmi důležité správné postavení mluvidel, práce s hlasem i správné dýchání. To si ale málokdo uvědomuje. Pokud má dítě v některé z této oblastí potíž, projeví se to. Proto jsou součástí nácviku výslovnosti i tzv. průpravná cvičení.
Co jsou průpravná cvičení
Průpravná cvičení jsou velmi důležitou součástí celého procesu nácviku správné výslovnosti. Mohou je však s dětmi provádět i rodiče doma, i učitelé v mateřských školách v rámci pravidelných aktivit. Stačí pár minut. Je však nutné provádět je správně a zábavnou formou. Do těchto cvičení řadíme dechová, fonační a artikulační cvičení.
To, že logopedické cvičení není pouze o samotném nácviku hlásek, potvrzuje i jedna z maminek: "Logo není, že tam jdeš, dítě sedí a něco opakuje. To je souhrn činností, které vedou k tomu, aby se dítě vyvíjelo správným směrem - k dobré výslovnosti. Pracuje se s přiřazováním obrázků, logickým uvažováním, kreslením, musí ovládat motoriku - nejen ruce, ale i ústa, obličej...“
Dechová cvičení
Dechová cvičení mají navodit klid a koncentraci. Zařazují se tedy na začátek hodiny. Lze je provádět vleže i ve stoje, vždy dbáme na správné držení těla, aby docházelo ke správnému nádechu a výdechu. Cílem cvičení je prohloubit správný nádech a výdech a umět s ním pracovat – prodloužit ho a usměrnit.
K dechovým cvičením využíváme různé pomůcky např. brčka, píšťalky, frkačka, bublifuky, větrníky, foukací harmoniky atd. Existují i různé hry, které lze koupit např. foukadlo, foukací lotto či logopedickou turbínku. Je dobré je provádět ve vyvětrané místnosti a kombinovat s cvičeními fonačními či pohybovými. Pozor u epileptiků, pro ně nejsou dechová cvičení vhodná.
V rámci dechových cvičení lze procvičovat především:
Prodloužený nádech nosem bez zvedání ramen - čichání ke květině, využití vonných polštářků a čichání k nim.
Postupné prodlužování a zpomalování výdechu - foukání na zrcadlo, do vlasů, na chmýří z pampelišky, využití bublifuku, foukání brčkem do sklenice s vodou, foukání na zapálenou svíčku tak, aby nezhasla.
Usměrňování výdechového proudu - foukání do peříček, foukání do míčku z papíru, který se snažíme fouknout do brány, foukání do lístku na vodě a jeho posouvání vpřed, rozfoukávání barev na papíře.
Nácvik dechové výdrže - přenášení drobného a lehkého obrázku brčkem z místa na místo, např. na strom z papíru přeneseme brčkem jablíčka z papíru a opačně.
Hospodaření s dechem - vyslovování slov či slabik na jeden nádech, bublání brčkem do vody, fajfka s míčkem.
Fonační cvičení
Jak již bylo zmíněno, s nácvikem dýchání se současně provádí cviční fonační. Jejich cílem je nácvik správného hlasového (mluvního, pěveckého) projevu. Důležité ale je dodržet hlasovou hygienu a tím předejít poruchám hlasu. To znamená nepřepínat hlas a zbytečně nekřičet, používat měkký hlasový začátek, dodržovat pitný režim a pít nápoje v pokojové teplotě, při nachlazení hlas nepřepínat, snížit hlučnost tam, kde pobýváme, aby nás to nenutilo se překřikovat a mluvit a zpívat ve vhodném rozsahu.
V těchto cvičeních se uplatní, zejména u malých dětí, nápodoba hlasů a zvuků zvířat či různých předmětů. To známe všichni, např. hůůůů, bééé, mééé, túúú atd.
Vhodné jsou také jednoduché říkanky ve spojení s hrou na tělo, např. Paci, paci, pacičky…, Vařila myšička…, Hlava, ramena, kolena palce… atd.
Patří sem i vyslovování několika slov na jeden nádech či postupný výdech a přidávání intenzity v hlase při výslovnosti hlásek, např. ééé, ííí, óóó.
Artikulační cvičení
Tato cvičení jsou velmi důležitá, a nezbytná, pro motoriku mluvidel. Pouze pokud jsou mluvidla správně pohyblivá, dokáží zaujmout správné postavení pro danou hlásku. Není to otázka pouze rtů, ale i jazyka, tváří, čelistí, měkkého patra a mimického svalstva. Všechny tyto oblasti je nutné procvičovat. Jen při jejich správné souhře lze hlásky správně vyslovovat.
Tato cvičení se provádí jako hra a je zde nezbytné zapojit i zrakové vnímání. Dobré je provádět jednotlivé cviky před zrcadlem. Existují i různé pomůcky, například logopedická hra s ústy ve formě kartiček, podle kterých děti opakují pohyby rtů a jazyka.
K těmto cvičením patří následující cvičení:
Cvičení pro pohyblivost jazyka – např. kroužení jazykem, rychlé vysunování a zasunování jazyka, olizování horního i dolního rtu z jedné strany na druhou, vyplazování jazyka, houpání vypláznutého jazyka zprava doleva, kreslení kroužku vypláznutým jazykem, mlaskání jazykem o patro, olizování řezák ze strany na stranu atd.
Cvičení pro pohyblivost rtů – např. špulení rtů a vtahování tváří, posílání pusy, zívání, vytahování koutků do stran, schování jednoho rtu, frkání koníka, střídání úsměvů, brnkání prstem o spodní ret atd.
Cvičení pro pohyblivost tváří – např. nafukování tváří a jejich splasknutí rukama, předávání vzduchu z jedné tváře do druhé a jejích střídavé vyboulení, vtlačování jazyka do tváří, vtahování popleskávání a poklepávání na tváře prsty atd.
Cvičení pro pohyblivost čelistí – např. kroužení čelistí, otvírání čelistí, vysouvání dolní čelisti a předsazování horní čelisti atd.
Cvičení pro pohyblivost měkkého patra – např. šeptání, využití bublifuku, pití brčkem či kloktání.
Cvičení ro mimické svalstvo - např. různé šklebení se, střídání úsměvu a smutku atd.
Uvedené příklady všech cvičení jsou pouhou inspirací, rozhodně zde nejsou uvedeny všechny možné cviky a jejich varianty, to by bylo na velmi dlouho. Mějte však na paměti, že je nesmírně důležité tato cvičení brát jako hru, ne jako přísný nácvik. Dítě to musí bavit, aby spolupracovalo a rovněž dítě by mělo být na určité úrovni, aby bylo schopné spolupracovat a cvičení vedla k úspěchu. „Lauře třeba trvalo, než byla schopná olizovat si rty kroužením nebo dávat jazyk na horní a dolní ret, přejíždět jazykem zezadu přes zuby atd.“, příklad jedné z maminek, která to potvrzuje.
Různé zkušenosti maminek můžete najít například i ve fóru Jdeme do první třídy a máme špatnou řeč
Použité zdroje:
Metodická příručka logopedické prevence pro účastníky kurzu, Asociace logopedů ve školství, o. s.
Šimonovy pracovní listy 10, Markéta Mlčochová
Zdroj obrázků: pixbay.com
Dáváte mu dudlíka ???
Dnešní ozvěnou z blogu pro slova bude poněkud "ožehavé" téma pro rodiče, ale také časté téma pro logopeda.
Tento příspěvek jsem psala jako logoped i jako rodič. Téma je totiž zasazeno v nejasné situaci současných tendencí a starých osvěčených mouder, ale i zjitřených emocí spánkovou deprivací a bolavými bradavkami. Posílám snad výstižný příspěvěk, pro Vás rodiče.
Už jen to, kdo všechno může užívání dudlíku komentovat:
laktační poradkyně - "Určitě ne, zvláště pak v období šestinedělí, dudlík kazí techniku kojení" / souhlasím
uvědomělá matka - "Dudlík? jiným jménem šidítko? Své dítě přece nebudu šidit" / souhlasím
unavený rodič - "Co? Jo, dítě snáze usne, vyspíme se" / souhlasím
vystrašená matka - "Nevím... Pokud mu ho nedám nestane se z něj frustrovanej nervák?" /souhlasím
matka s bolavýma bradavkama - "Šmarjá ANO, jestli mi to alespoň trochu uleví a dříve usne" / souhlasím
manžel, čili otec - "Dudlík? za mě jo! pokud se pak častěji dostane i na mě, jsou to přece tak trochu i moje prsa, ne?" /chápu
vaše matka, čili babička - "Za nás se to tak neřešilo, dudlík měl každej druhej a taky jste vyrostli" / asi souhlasím, maminka má vždycky pravdu
ortodont - "Ano, jedná-li se o dudlík ortodontický, který nemá tak negativní vliv na vývoj zubního oblouku" / souhlasím
logoped - "Ano, lépe dumlání dudlíku než dumlání palce, které je pro vývoj výslovnosti téměř pohromou" /souhlasím, pokud je dudlík dudán pár měsíců, ne let, protože pohroma může přijít i pak
U nás byl dudlík odmítnut. Toník se nenechal ošidit, všechny potřeby se podařilo doslova UKOJIT ;)
Dotaz "dávat dítěti dudlík?"
mě provází nejen profesně už nějakou dobu. Dříve jsem se já tázala rodičů dětí, kteří přišli ke mně na vstupní vyšetření a nyní jsem sama dotazována svými přáteli, kteří se rodiči stali. Snažím se o krátký příspěvek s vědomím toho, že žádné z našich dětí není stejné, má jinou intenzitu potřeby sání a taky s vědomím hrozby, že místo dudlíku se může objevit v pusině palec a to je pak často pro logopeda "vymalováno". Co snad můžu, je vnést do té nejasné situace trochu světla a vysypat jedno eso z rukávu v podobě
i n f o r m a c e
která snad může pomoci Vám, rodičům, matkám, na kterých tak často leží tíha rozhodování.
Pro dítě je charakteristický vývoj a pokud víte, kdy a jak se vyvíjí škála pohybů jazyka, můžete taktizovat! Přibližně do 6 měsíců totiž dítě užívá předozadní pohyb jazyka, při kterém dudlík až tolik "nezavazí". Následně začne dítě pilovat pohyb jazyka směrem vzhůru, zrovna tak jako ve vývoji hrubé motoriky (pasení koníčků, sed...). Dalším podnětem pro polohování směrem vzhůru je také zavádění pevné stravy. Sousto totiž potřebuje podtlak ke snadnějšímu polknutí, a ten vznikne, právě s jazykem u horního patra. Jenže při onom pohybu jazyka směrem vzhůru už na dudlík nepochybně narazí a jazyk na horní patro nemůže dost dobře doléhat. Celkově jsou pak pohyby jazyka, při častém a dlouhodobějším dumlání, nedostatečně "zacílené" a následkem toho je negativně ovlivněná (nejen) výslovnost více hlásek.
Dudlík, pokud ho do nějaké role obsadíte, by měl mít roli dočasného pomocníka, protože následně zaujme i roli záškodníka.
Zkrátka pokud to jde, zkuste to bez něj. Pokud to nejde, nevadí. Můžete taktizovat a nabídku dudlíku přibližně od 6. měsíce začít omezovat. Potřebu sání nemůžeme u dítěte ignorovat. Jsme přeci savci a pro ty nejmenší je sání doslova životní potřebou, tak jako potřeba "být s někým". Tady záleží na rodičích, jak se jim podaří situaci vybalancovat, protože okolnosti (kojení, spánková deprivace,...) v rodinách a naturel našich dětí jsou různé. Mnoho zdraru ať už bez dudlíku nebo s ním!
Vaše Barbora
více článků k tématu vývoje řeči a komunikace u dětí
#dudlik #blogujeme #mk_blog_academy #blogujeme #materstvi #vyvoj reci
Jak probouzet slova /1
Dnes téma klasické a možná s jedním malým tipem pro rodiče v poklusu, pro rodiče dětí, které odmítají knížky.
Probouzet dětskou řeč lze různě. Čtením, se kterým, jak se můžete dočíst v mém prvním článku předčítáme břichu, můžete začít ještě dřív, než se dítě narodí. Pro někoho možná přehnané, pro někoho kdo se už moc těší, radostné.
Na stará dobrá říkadla nedám dopustit nejen já - náš Toník říkadla doslova hltá.
nad Toníkovou postýlkou
Nejen jako zaklínadlo proti pláči a chmurům poslouží zpívání, v refrénech pomocí rytmu a melodie mohou tolik vyznít očekávaná slůvka. Popisováním obrázků v knížkách můžete taky přispět k tomu, aby dítě "rozvázalo" a možná nejjednodušší způsob k rozvíjení řeči je
komentování.
Komentovat můžete cokoli: vybalování nákupu, dění na procházce, oblékání dítěte. Ano, i obyčejné komentování, je velmi důležitým a logopedem doporučovaným pomocníkem v rozvíjení řeči. Komentovat nemusíte jen věci, které jsou hmatatelné či viditelné. Komentujte i to na co těšíte, ale i to co vás zlobí, mrzí... Komentování emocí neslouží jen k nabídce slovní zásoby. Právě ono komentování zejména negativních emocí, kladně hodnotí i kolegové psychologové. Pokud se na dítě nebo před dítětem rozčílíte, komentujte to. I když vaše "maličké" zcela neporozumí, předáváte energii, atmosféru sdělení. Dítě pak může lépe komunikovat v emočně vypjatých situacích později až bude samo řečníkem.
V naší době, která je tolik orientovaná na výkon, můžou mé následující rady znít poněkud málo efektně - zachovejte si autentičnost. Dítě se narodilo vám, do vaší rodiny, bude komunikovat s vámi a bude s vámi muset vyjít ;) Je správné chtít být lepším člověkem, lepším rodičem, ale přirozenost komunikace je podstatná.
Ale především buďte spolu, a povídejte si! Není nic lepšího a důležitějšího.
další tipy, jak probouzet slova na
#blogujeme(23) #mk_blog_academy(18) #vychova_vzdelani #vyvoj_ditete
Babi, šišlat ne, ale zdrobňovat, ano?
Vrátili jsme se z víkendu na severní Moravě, kde máme celou naši rodinu a kde, jak se říká, je kraj razovity a tvrdý. A tak i lidé tam mluví krátce a tvrději a často třebas slovy, kterému člověk z místa jen o pár kilometrů dále už nerozumí. Každý region a nářečí má to svoje, ale ať už jde o babičku z Ostravy nebo dědu z Prahy, u všech najdete něco společného. Všichni v povídání si se svými vnuky použijí zdrobněliny a snad už jen v mizivé míře šišlají.
O faktu, že na dítě nešišláme se zde nechci nijak rozepisovat, ale někdo by mohl mylně k šišlání řadit i užívání zdrobnělin. Zdrobnělin se netřeba bát a v rozumné míře patří do slovníku při komunikaci s dítětem. (Rozumím tomu, že máme rozumnou míru každý jinde ;)
Užívání zdrobnělin má kromě svého emočního náboje, i pro děti užitečnou vlastnost pomocníka ve skloňování našeho krásného, ale také poměrně složitého jazyka, jak už jsem před časem psala na blogu.
Zdrobněliny jednoho rodu se totiž skloňují stejně. Dítě má u zdrobněliny možnost se zorientovat snadněji, než když slyší slovo v základním tvaru a skloňování tak pro něj bude čitelnější. Zkuste si to!
příklad:
- slova ženského rodu
VODA bez vody, o vodě, s vodou
VODIČKA bez vodičky, o vodičce, s vodičkou
POSTEL bez postele, o posteli, s postelí
POSTÝLKA bez postýlky, o postýlce, s postýlkou
- slova mužského rodu
POLŠTÁŘ bez polštáře, o polštáři, s poštářem
POLŠTÁŘEK bez polštářku, o polštářku, s polštářkem
KLOBOUK bez klobouku, o klobouku, s kloboukem
KLOBOUČEK bez kloboučku, o kloboučku, s kloboučkem
U malých dětí, které se slovy teprve začínají, používám spíše slova v základním tvaru, jsou kratší a pro dítě tak "stravitelnější". Až později, kdy u dětí očekáváme, že začnou tvořit věty a taky ovládat gramatiku, se zdrobněliny mohou hodit.
více článků o vývoji řeči a radostech z mého světa - logopedka matkou
#blogujeme(23) #mk_blog_academy(18) #vyvoj_ditete #vychova_vzdelani
