Do 31.3 200,- sleva na tsbohemia.cz při nákupu nad 2000,- Slevový kód: sleva200
Na coopydoo.cz sleva 10% Ppři nákupu nad 1100,- doprava zdarma platí do 6.6. Kód : DPK0616
Na decodoma.cz sleva 20% při nákupu nad 1500,- platí do 31.5 kód : VIPSLEVA20
Kdo chcete písněte

holka dneska přišla dcerka, že máme doma udělat kostýmek husy na představení pro maminky. Nemáte nějaké nápady jak udělat ??

Zajímají vás kvalitní výrobky Vileda? Vše kolem výroby a produktů se dovíte ve skupince "Úklid hrou s Viledou" https://www.modrykonik.cz/group/7312

Smejeme se na maminku 😍😍💗 je to prvni dite a zrejme i posledni 😃 a jsem z ni uplne hotova. Vetsi stesti v podobe ditete opravdu neznam.

Ženky je tu prosím některá co žije v Německu potřebovala bych s něčím poradit 🙂

Holky, máme ZPMV - proplácí očkování? jak postupovat (jde to jen přes internet)? mám tu účtenku na 520 Kč za prevenar.

holky která z vás máte telefon Sony xperia MP4 ? jaký na něm máte flipové poudro? Jde dokoupit jiné něž to originální? to se mi moc nelíbí? Díky všem

Ekzém - blog - pokračování
http://zdraviakrasacz.blog.cz/1603/ekzem-pokrac...

Opravy koupaliště

Obnova „Malvaňáku“ vyhrála soutěž o nejlepší úpravu veřejného prostranství, kterou organizuje Nadace Via. I další nominované projekty soutěže ukazují, že v Česku věci měnit jdou - a jsou inspirací, jak na to.
Tohle je příběh o tom, že minulost lze probudit. Že místo, kde žijeme, lze změnit podle našich představ. A taky o tom, že důležitější než výstavba nového koupaliště může být jedna zdánlivá drobnost: že se lidé při práci začnou bavit se sousedy.

Za první světové války se pan Jelen dostal na italskou frontu a viděl tu i hezké věci: třeba plovárny. Když se vrátil do středočeských Velvar, dal lidi dohromady a založili plovárnu vlastní. Žilo to tam, u plovárny hrával orchestr v plavkách a do Velvar jezdívali lidé až z Prahy! Jenže v 50 letech vše zchátralo. Pak přišly další vlny, postavilo se koupaliště, následovala další spoušť a po revoluci místo pustlo.
Obrat přišel nedávno. Velvarské sdružení Natvrdlí se rozhodlo spojit obyvatele a situaci změnit. Společně získali startovací grant a uspořádali první veřejné diskuse. Záměr byl jasný: Vrátit Malovarskému rybníku zašlou slávu. Na plánovací setkání chodilo i přes sto lidí. Diskutovalo se, co s „Malvaňákem“ udělat. Bylo třeba vyřešit spoustu věcí ke spokojenosti každého – třeba odhlučnění od okolních domů. Přidal se architekt Jan Červený, který měl navrhnout projekt, ovšem „musel potlačit své ego“. Nápady všech totiž měly stejnou váhu a bylo třeba najít kompromis.

Pak začaly brigády, chodily desítky lidí. Stavěly se lavičky, přírodní prolézačky, sázely se stromy, hromady kusů betonu musely pryč. Následovat mají další úpravy rybníka nebo třeba jeviště pro koncerty a divadlo.

Penězi, konzultacemi a další pomocí projekt podpořila Nadace Via a další dárci. Jak ale říká Radim Wolák ze sdružení Natvrdlí, peníze nakonec nebyly to nejdůležitější. „Finance z grantu nadace se skoro nepodařilo vyčerpat. Často se totiž našel někdo, kdo danou věc na poslední chvíli sám zaplatil.“
„Projekt Velvarský Malvaňák jsme ocenili za obrovskou dávku energie, která přilákala obrovské množství lidí, a spolu citlivě proměnili tak obrovský prostor,“ řekla Zuzana Kučerová ze společnosti NET4GAS, která je v rámci svého programu Blíž regionům generálním partnerem Nadace Via v programu „Místo, kde žijeme“.
Ve Velvarech to dobře dopadlo. Na společných brigádách (odpracovalo se tu nějakých 2000 hodin!) padly bariéry, a když šlo o „Malvaňák“, propojili se lidi různých profesí, generací í zájmů. Lidé, kteří se do té doby mnohdy neznali či se spolu nebavili. Spojil je společný cíl.

TJ Slovan Velvary

Založení klubu sahá až do roku 1919, kdy se 8.března konala ustavující schůze oddílu v sále hostince p.Adamce (bývalý kulturní dům, dnes Základní umělecká škola na Třebízského náměstí). Sportovní klub Velvary byl založen a přihlášen do Středočeské župy fotbalové v Praze a řádně povolen Okresní politickou správou. V historii klubu stojí za zmínku hlavně mimořádné úspěchy velvarského dorostu kolem roku 1962-1966, kdy postoupil do krajského přeboru a pokoušel se postoupit do tehdejší dorostenecké ligy. Druhým vrcholem byl první postup A mužstva dospělých do krajského přeboru v sezóně 1977-78, kde vydrželi dvě sezóny. A třetím vrcholem byl opětovný postup A mužstva dospělých do středočeského přeboru v sezóně 2007-2008. V současnosti se daří zajistit chod pěti mládežnických mužstev a dvou mužstev dospělích.

Velvarská kostka

Velvarská Kostka je kulturně vzdělávací volnočasové centrum, které vzniklo za podpory města a
za přispění několika nadšenců v budově bývalé synagogy v ulici Karla Krohna 527 ve městě Velvary.
Ve velmi krátkém čase se nám podařilo provést drobné úpravy interiéru budovy.
V přízemí se nachází dvě učebny (modrá a zelená) a v patře sál se dvěma kruhovými okny.

Provoz Kostky byl zahájen v říjnu 2014.

V současné době zde probíhá pestrá škála dlouhodobých kurzů a pořádáme nejméně jednou měsíčně i nejrůznější kurzy víkendové.

Nabídku kurzů najdete v kalendáři akcí.

Nenajdete-li v naší nabídce to, co by Vás zajímalo, můžete nám napsat a třeba v budoucnu otevřeme i Váš vysněný kurz.

Neváhejte nás rovněž kontaktovat, pokud byste sami chtěli v Kostce uskutečnit nějaký zajímavý kurz, ať už jednorázový nebo dlouhodobý.

Pro dětičky toho ve městě moc není, ale záleží jak jsou děti i rodiče nároční. Máme ve městě Mateřskou školu, Základní školu, Základní uměleckou školu, také se zde najde Městská knihovna a několik dětských hřišť. Velice oblíbenou je Velvarská kostka- volnočasové centrum.
Město se snaží již pár let za pomoci občanů zprovoznit městské koupaliště. Pro chlapce je tady i fotbalové vyžití a to v klubu Slovan Velvary.

Velvary pohledem objektivu

Ve Velvarech také žili a žijí známe a významné osobnosti 🙂

František Dvořák (1814-1894) – otec skladatele Antonína Dvořáka, závěr života prožil u své dcery Jany ve Velvarech, kde je také pochován
Jan Antonín Koželuh (1738–1814) – hudební skladatel, ředitel chrámového kůru u sv. Víta v Praze
Leopold Koželuh (1747–1818) – dvorní skladatel a komorní kapelník ve Vídni
Václav Klement (1868–1938) – původně knihkupec a později spoluzakladatel továrny Laurin & Klement na výrobu motocyklů a automobilů v Mladé Boleslavi
Karel Krohn (1846–1913) – založil ve Velvarech první dobrovolný hasičský sbor v Čechách, starosta města 1891–1901
Berta Mühlsteinová (1841-1887) - spisovatelka
Ferdinand Stiebitz (1894–1961) – klasický filolog, profesor Masarykovy univerzity v Brně, překladatel řeckých dramat
Jaroslav Vozáb (1919–1988) – český herec, člen divadla Járy Cimrmana v letech 1969–1988 a jazykový překladatel
Václav Nebeský (1889–1949) – výtvarník, profesor estetiky na UMPRUM, vnuk básníka Václava Bolemíra Nebeského
Ferdinand Vaněk (1849−1939) − středoškolský profesor, historik
Zdeněk Kratochvíl (1865−1942) − malíř, karikaturista
Santini Malvazione (?−1626) − architekt a stavitel v období renesance, pocházel z Itálie
Emanuel Adam Homolka (1796−1849) − zakladatel předního houslařského rodu
Ferdinand August Vincenc Homolka (1828−1890) − houslista, umělec
Karel Treybal (1885−1941) − šachový mistr, popraven za druhé světové války
František Šimek (1898–1964) – český fotograf a malíř
Tomáš Vosolsobě (1937-2011) - český malíř
Zdeňka Ortová (*1961) − česká spisovatelka
Martina Bittnerová (*1975) − česká spisovatelka

Znak města

Kdy byl znak městu udělen se neví. Na nejstarší pečeti s latinským nápisem *S*ecretum**d*welwar, která podle typu písma pochází z poloviny 15. století, je zobrazen lev zepředu, držící tlapami dvě věže. Od poloviny 16. století máme pak na pečetích doložen v podstatě dnešní vzhled znaku. Jeho definitivní podobu měl dotvořit v roce 1607 správce velvarské školy Pavel Raphigius Litomyšlský, když namaloval do městské knihy Liber memorabilium et contractum barevný znak města a písař Štěpán Peristerius jej doplnil latinskou a českou básní, v nichž vysvětluje význam barev a figur. Na červeném štítě stojí na nízkém kvádrovém soklu dvě dvoupatrové věže s okny, nárožními věžičkami a valbovými střechami. Mezi věžemi stojí na soklu stříbrný vztyčený lev se zlatými drápy, červeným jazykem a zlatou korunou. Předními tlapami se dotýká pravé věže, jako by ji přidržoval. Jeho jednoduchý velmi dlouhý ocas ovíjí zezadu levou věž a jeho konec je propletený dolním oknem. Toto propletení je připisováno až Raphigiovi a písař Peristerius je v české básni vysvětluje takto: „Co znamená lev za ohon k věžím vázaný? Řeknu ti to: Totě odznak vedle práva; město mocného krále zasluhuje královského znamení. Vezdy bylo královské. Proto lev k věžím jest přivázán, aby krále od nich neodloučil.“

Výše uvedené doklady jednoznačně vyvracejí názor, že Velvary nejprve užívaly jako erbu císařského orla a současný znak jim byl udělen v roce 1621. Podle dnešní literatury o městských erbech jsou rovněž nesprávné novodobé úpravy erbu jako cimbuří mezi věžemi, zelený trávník pod nimi i dvojitý ocas lva.

Trocha pověstí:

K Panské hospodě se s největší pravděpodobností váže vznik písně Ó Velvary. Podle místní tradice stála u jejího zrodu událost z přelomu ledna a února roku 1591, kdy byla v Panské hospodě Jáchymovi z Bílé odcizena truhla s 996 tolary. Málokdo dnes ví, že spor, jestli mu byly peníze odcizeny, nebo zda je propil, se táhl mnoho let a dědil se z generace na generaci. A proto píseň Ó Velvary nesložil Jáchym z Bílé, ale až některý z jeho potomků.
Zvon pro hřbitovní kostel sv. Jiří byl odlit v Nabdíně. Před litím přišlo několik dívek z Černuce a vhodily hrst stříbrných mincí do roztavené zvonoviny, aby tak zlepšily hlas zvonu. Jedna z mincí se nerozpustila, ale zůstala zalita na povrchu zvonu.
Další z povídek a pověstí o Velvarech pochází z doby, kdy se stavěl Karlův most. Na stavbu Karlova mostu se totiž vozila vajíčka, která se prý přidávala do malty, ze všech obcí, které byly někde poblíž. Velvaráci vymysleli, že je povezou uvařená natvrdo, aby se jim po cestě nerozbila. Když s tímto nákladem dojeli na Karlův most, zjistili že vajíčka uvařená natvrdo se do malty přidávat nedají. A proto se dodnes Velvarákům říká tvrdovaječníci.

Pamětihodnosti města

Kostel sv. Kateřiny ze 14. století je gotický, jednolodní s jednou věží. Byl upraven roku 1478 mistrem Linhartem, znovu po požáru 1580 a koncem 17. století P. I. Bayerem. Roku 1929 skončila důkladná oprava a regotizace. Uvnitř má síťovou klenbu a renesanční kruchtu s emporou na sloupových arkádách. Vnitřní zařízení je barokní, v kostele je pozdně gotická Madona (kolem 1510). Severně od kostela (naproti věži) je jednoduchá nízká zvonice. Na severní stěně kostela je mramorová náhrobní deska z roku 1588 a socha sv. Josefa od E. A. Střebského z roku 1745.[4]
Pražská brána, postavená roku 1580 snad na starších základech mistrem Bartolomějem Vlachem a opravená romu 1701 (znaky na jižní straně). Je čtverhranná, třípatrová s postranním točitým schodištěm.[5]
Paládium Panny Marie staroboleslavské − barokní pískovcový vysoký reliéf z roku 1674.
Barokní radnici postavil v letech 1721-1724 stavitel Volf a po roce 1795 ji upravil Ignác Palliardi.
Mariánský sloup na náměstí krále Vladislava postavil v letech 1716-1719 František Tollinger z Litoměřic a kameník Antonín Falke. Na vrcholu je socha Panny Marie, dole na nárožích jsou sochy sv. Václava, sv. Prokopa a sv. Šebastiána. Sloup byl postaven na poděkování, že morová epidemie roku 1713 skončila.[6]
Goticko-renesanční hřbitovní kostel sv. Jiří dal postavit bohatý měšťan Jiřík Pechar, zv. Dryáčník v letech 1613-1616 pod vedením B. Santiniho. Na severní straně má renesanční portál a uvnitř barokní zařízení.[7]
Dům čp. 57 na náměstí, zvaný u Dryjáků, z doby kolem 1600 s mohutným pozdně renesančním kamenným portálem a mansardovou střechou.
Další měšťanské domy ze 17.-18. století, zejména na náměstí.
Přírodní památka Pod Šibenicí, louka s výskytem slanomilných rostlin, v údolí Vranského potoka severně od města při silnici do Miletic.
Lípa u Horova mlýna, památný strom u samoty jihozápadně od města
Lípy u sv. Trojice, trojice památných stromů u kapličky a pramene pod osadou Radovič, vjv. od města.
Městské muzeum - Pražská 109
Městská knihovna - Náměstí krále Vladislava 10, Velvary. tel. : 315 761 312
V Městském muzeu, jež v roce 2002 oslavilo 70. výročí zpřístupnění svých sbírek veřejnosti, si můžete prohlédnout stálou expozici, představující historii města Velvary a jeho okolí. Ve vitrínách jsou ukázky archeologických nálezů od starší doby kamenné po raný středověk, najdete zde doklady o vývoji města od 13. století do roku 1918, ukázky historického nábytku a odívání z 19. století,

Velvary jsou město v okrese Kladno, 7 km severozápadně od Kralup nad Vltavou a 25 km severozápadně od Prahy. Město se rozkládá na pravém břehu Bakovského potoka, při jeho soutoku s Červeným potokem. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Velvary se dělí na tyto části Radovič
Ješín
Malá Bučina
Velká Bučina
Velvary
První písemná zmínka o Velvarech pochází z roku 1282.

Vznik jména Velvary uvádí kronikář Václav Hájek z Libočan do souvislosti s bojem proti Maďarům. Maďarský vojevůdce měl v noci sen, jak mu nějaký muž podává střídku chleba. Pojmenoval proto město střídka chleba, což je maďarsky Belvar a počeštěno to znělo jako Velvar. Podle jiné domněnky je název odvozen od slova var, což ve staré češtině znamenalo obydlený dům. A vyskytl se i názor, že šlo o obec velvarů, tedy lidí, kteří mnoho vařili. Slovo var však nejpravděpodobněji označovalo místa, kde ze země vyvěrají prameny.

Obec Velvary povýšil král Vladislav na královské město podruhé v roce 1482. Podruhé proto, že na začátku roku 1482 postihl město Velvary velký požár, při kterém shořely všechny písemné doklady o tom, že Velvary byly královským městem již jednou jmenovány. Velvary tak získaly právo vařit pivo, pořádat trhy a opevnit se hradbami, což také vzápětí udělaly. Až do poloviny 19. století bylo městečko důležitou zastávkou na staré cestě z Prahy do Saska.

Město Velvary bylo opevněno hradbami a vstup byl možný čtyřmi branami. Pražskou branou, kterou vystavěl na jižní straně náměstí za purkmistra Jiřího Mydláře v roce 1580 stavitel Bartoloměj Vlach. Roudnickou branou, která byla v roce 1841 z neznámých důvodů zbourána. A bránou Malovarskou, na jejímž místě později vznikla renesanční brána Slánská. Slánská brána byla později zbourána na příkaz paní hraběnky, které prý stínila do zahrady. Chržínskou bránu tvořila vlastně jenom vrata mezi dvěma zděnými pilíři. Dodnes se zachovala jen brána Pražská. Vedle Roudnické brány bývala Panská hospoda.

Roku 1864 vznikl v domě v Pražské ulici Sbor dobrovolných hasičů, jeden z prvních v Čechách. V roce 1882 byl zahájen provoz na železniční trati Kralupy – Velvary. Kolem roku 1900 zde začal vznikat průmysl, zejména výroba nábytku, které se však po roce 1990 silně omezila.

Dobré ranko kobylky, dnes se budu věnovat Velvarům. Je to malé ale krásné městečko. Je nejblíž k naší minivesnici a tak bych vám ho ráda také představila. Zítra se pokusím představit naší vesničku a poté bych vás ráda zahrnula typy na výlety. Snad se mi to vše povede. Jelikož mi včera syn učil plavat ntb, tak mám momentalně omezeny přistup k pc. Ale zvládnu to 🙂

V pátek 4.3. opět mířím směr Velké Pavlovice a zůstanu celý víkend 😉
Jsou pro vás Pavlovice blíž pro vyzvednutí objednávky? Neváhejte, objednávejte! Po domluvě je možné předat i v Hustopečích 😉
Chcete si prohlédnout něco z nabídky eshopu? Není nic jednoduššího, než mi napsat a domluvíme se na "osahávárně"..

#vileda
Zítra proběhne test dvou výrobků Vileda na plovoucí podlaze! Nezapomeňte si ohlídat výsledek ve skupince https://www.modrykonik.cz/group/7312
Nemůžu se dočkat, jak to dopadne 🙂

Holky pokud máte zájem o velikonoční sladkosti pro dítka tak máte ještě možnost do Velikonoc pojedeme do DE ještě 2x , takže je čas ještě dítkám dopřát i to zakázané ovoce lepší🙂

Barefoot balerínky pro děti i pro dospělé: http://vpavucine.blogspot.cz/2016/03/barefoot-b...

Setkal se někdo s reakcí na kapky Sinupret? Syn 4 roky má po nich červené malé fleky po těle. Hrozně mě to mrzí, protože na zadní rýmu jsou fakt super a včas tak předcházíme laryngitidě, která ho dost často trápí. Máte taky někdo takovou reakci?

Tuhle jsem domlouvala s kolegyní v ZUŠ, jestli by vzala příští rok Valí na zpěv. Divila se, proč ji neučím sama. Ale ono to prostě nejde.
Takto probíhá naše "hodina zpěvu" u soundtracku Frozen a při hře s legem.
Já: "Valí, moc na to tlačíš, musíš zpívat lehoučce." Což je fakt, prostě vysoký tóny pere hlava nehlava.
Valí: " Mami, ty taky nezpíváš vždycky lehoučce, tak mi do toho nemluv, jo?"
😀 😀