Dnes už musíme být milé koníkovky z toho našeho výletu hodně unavené,ale ještě než skončí den, se při zpáteční cestě podíváme na rozhlednu Vartovna a určitě si ještě dnes zasoutěžíme. Teď pro oddych vkládám jednu z našich nejoblíbenějších valašských písniček ,,My jsme Valaši" v podání valašské kapely Kotáranka.Tak čapněte manžela, přítele nebo děti a pěkně dokola, okolo stola 🙂
A jsme v Brumově – Bylnici 🙂 Brumov-Bylnice je město v údolí říčky Brumovky v Bílých Karpatech, asi 6 km jižně od Valašských Klobouk. Žije zde necelých 5 700 obyvatel. Za první republiky byla v Brumově postavena železniční trať. 14. června 1964 došlo ke sloučení obcí Brumova a Bylnice do jednoho celku a nově vzniklá obec Brumov-Bylnice získala od 1. ledna 1965 status města. Od 15. července 1976 je součástí města také Svatý Štěpán a od 24. července 1997 také před tím slovenská část osady Sidonie. Mezi nejvýznamnější památky oblasti patří zřícenina královského hradu a barokní sousoší z roku 1777, které je umístěné na náměstí. Historické jádro Brumova a blízká dělnická kolonie jsou od roku 1995 městskými památkovými zónami, dále kostel svatého Václava.
Hrad Brumov – založení hradu se datuje přibližně do let 1210-1220 markrabětem Vladislavem Jindřichem za vlády Přemysla Otakara I. Roku 1421 datuje listiny na hradě Zikmund Lucemburský, který obsazuje hrady východní Moravy uherskými správci. V roce 1760 zde vzniká první velký požár a hrad je jen částečně opraven. Druhý požár nastává v roce 1820 a v roce 1827 se z hradu stává ruina. Až v roce 1995 se začíná s novou definitivní rekonstrukcí a 6. května 2000 probíhá jeho slavnostní otevření. V současné době se zde uskutečňují různé kulturní akce. Jedné takové akce jsem se zúčastnila a bylo zde moc krásně, dokonce mám pořízenou fotku s živým hadem Že jste to Vy, dole ji přikládám. Roku 1997 byla vysvěcena Křížová cesta v Bylnické části města na Květnou neděli za přítomnosti kněží Mariánů. Tvoří ji čtrnáct pašijových obrázků v rámečku připevněných na dřevěné kříže. Každé zastavení je oplechováno, jednotlivé obrázky jsou chráněny sklem. Cesta byla zhotovena s pomocí farníků Bylnice, Singulární společnost Bylnice zajistila dřevo. Roku 2010 byla provedena oprava cesty - byly zhotoveny nové rámečky a opraveny nápisy.
Říkala jsem si, že když už jsme se spolu vydaly cérky tímto směrem, ráda bych Vás pozvala do Valašských Klobouk a Brumova – Bylnice 🙂 Valašské Klobouky jsou od Vsetína cca 30 km. Stále jsme na trase východ, teď už téměř u slovenských hranic. Valašské Klobouky - město leží v údolí říčky Klobučky na pomezí Bílých Karpat a Vizovických vrchů v severním cípu Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, která byla v roce 1996 zařazena na seznam biosférických rezervací UNESCO. V okolí města se nachází několik velmi cenných území s výskytem bělokarpatských orchidejí. Podle pověsti získalo město svůj název od klobouku, který brumovská vrchnost použila k označení své oblíbené studánky. Když tady byla později založena osada nazvali ji Klobouky. Od roku 1885 město užívá dnešní název Valašské Klobouky. Nad.výška je 405 m.n.m. K 1.1. 2015 zde žilo cca 5000 obyvatel. I ve Valašských Kloboukách je spousta historických památek, které stojí za zhlédnutí a to např: sloup se sochou Panny Marie, kašna Socha svatého Jana Nepomuckého, Pranýř, Měšťanský dům - kupecký dům kostel Nalezení svatého Kříže.
Spolu s naší novinkou, kojeneckou vodou Rajec v 0,33l balení, přišel na svět i náš první maskot. Jsme na něj právem hrdí. Jeho "maminka" ho háčkuje s láskou a vzhledem k tomu, že ho vyrábí ručně, jeho "cesta na svět" trvá týdny. I proto je jich v Čechách i na Slovensku jen pár kousků, o které se se staráte jako oko v hlavě. Tři háčkované medvídky můžete získat i vy - v naší soutěži v průběhu s kojeneckou vodou Rajec. Podrobnosti najdete na https://www.modrykonik.cz/forum/dny-s-kojeneckou-vodou-rajec/velka-soutez-o-originalniho-medvidka-rajec/
Včerejší výlet za Amálkou (sestřenice) 🙂 :-*
Moje návštěva v GESTU
Tak od rána jsem byla vyklepaná jako ratlík. Ale úplně zbytečně. Pan doktor je starší, ale hroznej komediant :D. Jeho slova mě strašně uklidnila. Jen jsem si s partnerem sedla a jeho věta ,,Tak jsem slyšel že nemůžete otěhotnět" mě odrovnala. Přítel se jen smál. Ptal se mě jak dlouho se snažíme. Když jsem mu řekla že rok a z toho 4 samovolné potraty tak mu trochu ztuhl úsměv. Ptal se mě na léčbu, tak jsem mu řekla, o mé bývalé gynekoložce tak se usmál a pronesl co to je za hmm doktorku :D. Takže opět smích. Asi jsem ho pobavila i já, ptal se mě na moje nemoci (to neměl dělat 🙂 ). Tak mu řikám operace kolenou 2× a kotníku. Doktor se směje a řiká mi ,no to máte blbý co? Vás asi dělali po tmě. Tak pokračujem dál co mi udělá za vyšetření. A já joo ještě jsem si vzpomněla měla jsem na plicích chlamydie :D . Se začal smát s tím, že to ze mě leze jak z chupaté deky :D. Závěr? Doktor je pohodář, mám udělaný hormonální profil, příští týden jdeme s partnerem na genetiku a já se musím objednat na imunologii -prý ať je taky zaměstnáme. A ujistil nás, že moje mutace protrombinu mi tolik potratů neudělá a ikdyby, tak se to dá řešit. Odcházíme domů a já na přítele no do prdele, já mu zapomněla říct o mononukleoze, příušnicích a astmatu :D. Tak prý příště ho mám zase potěšit. A přítele se ptal, zda se snažím otěhotnět jen s ním a partner to doufám :D.
Takže všechny moje obavy jsou pryč a já plná naděje a sil 🙂
Prázdninový pobyt pro děti od 5 do 10 let
Mám tady jednu aktualitu z 20. Března 2016 milé koníkovky, stále se nacházíme na východ od Vsetína a valašské louky v okolí obce Lačnov na Hornolidečsku pokrývá letos opět fialovo-bílý koberec drobných kvítků vzácného šafránu bělokvětého. Tato přísně chráněná květinka zde každoročně vykvétá v hojném počtu - jedná se o nejbohatší naleziště této exotické rostlinky v České republice. Jedním z důkazů nástupu nejkrásnějšího ročního období jsou šafránem poseté louky v Lačnově a v jeho okolí - např. na Sucháčkových pasekách. Podle místní legendy se šafrány do Lačnova dostaly spolu s napoleonským vojskem. Semena této rostliny se údajně vytrousily z vojenských povozů vystlaných senem. Kromě Lačnova jsou šafrány k vidění také v Pozděchově či na Vařákových pasekách. Jestliže se vypravíte za kvítky šafránu na výlet, jedním z výhodných výchozích bodů by mohla být Horní Lideč, kam lze přijet také vlakem. Louky poseté koberci fialových květů jsou odtud dobře dostupné. Stačí sledovat žlutou značku, která vede souběžně s naučnou stezkou Vařákovy paseky. Po zhruba 4 kilometrech pěkné procházky se dostanete k severnímu okraji obce Lačnov. Tak hurá mrknout na šafrán a netrhat !!!
Dárek k druhým narozeninám 🙂
Když už jsme koníkovky navštívily v této oblasti obec Prlov, Čertovy a Pulčínské skály, byla by škoda nenavštívit blízké Vařákovy paseky, které jsou vzdálené od Čertových skal cca 5 km a lze na ně dojít pouze pěšky po vyznačené stezce. V době pasekářské kolonizace na Valašsku v 17. století byly původní jedlobukové porosty mýceny pro získání zemědělské půdy. Tak následně vznikla na tomto místě osada Vařákovy paseky, kdy si zde Martin Vařák z Pozděchova (*1845) před rokem 1870 postavil chalupu č. p. 113. V roce 1890 zde byla již tři stavení, ve kterých žilo celkem 18 osob. Pasekáři se živili zemědělstvím. Při sčítání lidu v roce 1910 zde byly čtyři usedlosti s celkem 26 obyvateli. Příjmení všech bylo Vařák, protože všechny hlavy rodin byli synové prvního obyvatele pasek Martina Vařáka.V následujících třiceti letech se počet chalup rozrostl na deset. Jejich obyvatelé byli většinou evangelíci, kteří navštěvovali kostel v Pozděchově. Katastrálně spadalo 9 stavení do Lačnova, jedno do Pozděchova. Děti docházely denně do školy v těchto obcích. Půda pasek byla značně neúrodná a tvořilo ji tehdy bezmála 60 malých políček a pastvin. Během druhé světové války se Vařákovy paseky staly častým útočištěm partyzánů, jejichž počet v tomto prostoru se zvýšil zejména po vypálení Ploštiny (18. 4. 1945) a Prlova (23. 4. 1945). To vše způsobovalo obyvatelům pasek, kterých bylo v té době už 56, dlouhodobé strádání a stres. Tak zemřel na následky bití při výslechu 23. 4. 1945 Tomáš Vařák z č. p. 81.Dne 1. května 1945 instaloval německý radiotelegrafický oddíl na Vařákových pasekách vysílačku. Po nešťastném útoku partyzánů na čtyři německé vojáky a předchozím zastřelení tří dalších, byly Vařákovy paseky večer 2. května 1945 obklíčeny a osm z desíti chalup bylo vypáleno. Obyvatelé byli hnáni v noci do obce Valašská Polanka, kde byly na přímluvu zdejšího katolického faráře a jeho německé hospodyně propuštěny ženy s dětmi. Karel Vařák, František Žák, Jan Polčák a Růžena Šopová byli gestapem odvezeni do obce Hošťálková a zde po krutém mučení 3. května, v den osvobození obce Lačnova, zavražděni.
Jedem na výlet😄
Prosím poraďte mě který kočárek vybrat jsem nerozhodná.děkuji.
mimi
Povedlo se nekdy nekomu u kadernice ne doma stahnout hnede vlasy na takovou blond?
Další místa, která bych Vám ráda představila jsou Čertovy a Pulčínské skály. Jsou nedaleko od sebe a cca 10 km od naší minulé zastávky partyzánské obce Prlov. Čertovy skály - jde o cca 150 m dlouhý, až 25 m vysoký a ve vrcholových partiích věžovitého charakteru 1 až 3 m široký skalní pískovcový masiv. Čertovy skály jsou chráněné zákonem jako Přírodní památka . Skála je známá pověstí o sázce mlynáře s čertem. Spolu s nedalekými Pulčínskými skalami jsou pravděpodobně nejznámějším i nejmohutnějším skalním útvarem v celé popisované oblasti i na celé Moravě vůbec. Patří zároveň na rozdíl od většiny skal této oblasti k popularizovaným a uznávaným přírodním a turistickým atraktivitám, jednomu ze symbolů Valašska. Čertovy skály leží na levém břehu řeky Senice, vedle hlavní cesty i železniční tratě ze Vsetína do Horní Lidče a jsou z obou dobře pozorovatelné. Celý skalní masiv má dvě poměrně odlišné tváře. Ze strany od řeky, resp. od cesty představuje bizarní skalní útvar vyzývající ke skalolezení, z turistického hlediska neprůstupný. Z druhé odvrácené strany jde kolem něj chodník, nad který vyčnívají pouze několik metrů vysoké skalní věžičky a ze kterého je možno v mnoha místech přímo vystoupit nad skalní stěnu a dívat se do údolí Senice. V tomto smyslu jde o jakoby romantickou procházku malým skalním městem. Pulčínské skály - území NPR tvoří Pulčínské skály spolu s vrcholem Hradisko (773 m n. m.) včetně jeho prudkých svahů a dalších v lese ukrytých skalních útvarů. Rezervace je situována v jihozápadní části horského pásma Javorníků (podcelek Makytská hornatina, okrsek Pulčínská pahorkatina), v blízkosti průlomového údolí řeky Senice (Lomensko), kterým jsou Javorníky odděleny od Vizovické vrchoviny. Nachází se v nadmořské výšce 510 až 773 m, asi 0,5 km severně od obce Pulčín.
Holky prosim radu. Úplně si teď nejsem jistá jak je to s výměnou savicek na lavičkách. Malému byl vcera měsíc. A nasavicce číslo 2 je psáno 2+ jakoze druhy měsíc a výš..ale bere se to jako začátek nebo od ukončeného druhého měsíce? Mam mu ji tedy už vyměnit na větší??? Jsem jak pako ale normálně si fakt nepamatuji jak jsem to dělala u prvního dítěte 🙂🙂
