Dneska jsem se podívala na zoubek minipivovaru na jednom pražském sídlišti. http://hladovamama.cz/jihomestsky-pivovar/
Musím se podělit. Dnes mé miminko odpoledne spí zázrak po třech dnech řevu. Tak jsem se dívala na rozdíl jak to bylo před čtyřmi měsíci s mým miminkem a jaky je dnes a povedlo se mi najít dvě fotky... První je stará čtyři měsíce a pět dní a druhá je ze včerejška. Holky musím říct nečekala jsem že to takhle zvládneme.
V hlubokém údolí Dyje, v samém srdci Národního parku Podyjí leží na úbočí skalního ostrohu v meandru řeky jedna z nejstarších a patrně nejlepších vinic evropských vinařských poloh – Šobes. Za své vynikající vlastnosti vděčí šobeské víno právě ideální poloze vinice, ležící v nižší nadmořské výšce na prosluněném jižním svahu, chráněném ze severozápadu i severovýchodu proti větrům. Zvláštní význam má i řeka Dyje, která vinici obtéká, teplé dny a chladnější noci, mlhy a nakonec i kamenitá, kyselá hlína na rulovém podkladě, která přes den nasává sluneční teplo a v noci je zase intenzivně vyzařuje. Zdejší mikroklima se podobá podmínkám například na Rýně či v údolí francouzské Rhôny. Vina z teto vinice jsou jedinecna a nenapodobitelna. Ochutnat je muzete primo na teto vinici od cervna do zari.
Otazka za ♥
Co je Šobes?
DNES NAPOSLED! Doprava na luxusní capáčy z biokůže zdarma. Capáčky jsou šity v Německu a jsou certifikovány také pro alergiky. Pro dopravu zdarma vložte při objednávce kód: 3mLbMd0epi Kde? www.naturbabyshop.cz
Hoooolky, prosim, nevite, jestli je jeste nekde k sehnani album Albertova zahradka? Nebo nema pripadne nekdo jedno navic? Samozrejme ho zaplatim 🙂 Dekuji moc....
Ahojky,...Mám za sebou asi 8 operací z vaječníkama a jedním slepákem. Když jsem byla na poslední v roce 2006 tak mi paní doktorka řekla že asi děti mít nebudu. Byla jsem na poslední operaci s vaječníkama v roce 2006 a neměla tatínka pro mého budoucího potomka.Pak náhle když jsem byla na neschopence po operaci tak se u mé sousedky objevil potencionální taťka a já mu narovinu řekla že to bude problém a tak jsme to neřešily a po třech měsících co jsme byly spolu najednou miminko na cestě ale v 10tt přestalo srdíčko fungovat a tak to muselo ven. Po půl roce mě doktor hnal na vyšetření kvůli umělému oplodnění ale já odmítla říkala jsem si že to nechám a uvidíme. Každou náštěvu se o
ptal jestli pojedu a já odmítala...Rok potom jsem otěhotněla ale měla jsem velký strach ale, povedlo se narodila se mi holčička Eliška měla 3720g,50 cm a dva roky na to jsme to zase začaly zkoušet abych si protáhla mateřskou ale marně...Tak jsem nastoupila do práce a další dva roky bylo marné snažení...Pak se to najednou povedlo ale v den kdy jsem měla 33 narozeniny jsem začala krvácet a nastalo lítaní na gyndu na injekce a prášky na udržení ale vše bylo marné a tak opět to muselo ven. Další rok snažení a když po dovolené malá byla s babičkou venku tak mě taťka ukecal na odpolední milování . A najednou jsem zase byla v tom. Tak jsem šla vesele k paní doktorce a řekla že jsem těhotná, pozvala mě na druhou kontrolu a vše bylo super. Udělala mi cytolku a pak ultrazvuk. Když koukala tak říkala že mě si trochu škrábla a je tam vaček krve a když jsem přišla na další kontrolu tak z váčku bylo druhé miminko. A já byla v šoku.Měla jsem strach aby vše bylo v pořádku a dávala na sebe pozor a vše dobře dopadlo. Jsou z toho dva kluci. Jakub 2400g 45cm a Matěj 2700g 45cm a tak jsem nedávno vzpomínala jak mi říkaly že se může stát že nebudu mít děti a najednou budu mám tři...Tak třeba můj příběh nějakou budoucí maminku povzbudí....A ještě jsem si vzpomněla. Kdysi asi před 15 lety jsem byla u kartářky a ta mi před povídala že budu mít tři děti a já si klepala na čelo že na dnešní dobu maximálně dvě a víc nic. A koukejte, jak ji to vyšlo.
Asi prasknu udelala jsem cokoladove americke susenky a snedla jsem uz pulku 😀 bylo jich 44
S jakou lahví na vodu pro starší děti máte dobrou zkušenost? Zdravou lahev už nechci. Děkuji za recenze 😉
Milé konikovky máte některá zkušenost u u dítěte s imaginárním kamarádem malej ho asi má už to pozorují pár dní je to zvláštní ... Mám se obávat ?

Jak Matěj na svět přišel
Je 31.12. poslední den v roce 2015 a náš termín porodu. Od rána připravuji pohoštění k odpolednímu sledování televize. Nic nenasvědčuje tomu, že bych měla ten den rodit.
O půlnoci si přeji, aby se malý dnes 1.1. nenarodil, protože to datum se mi nelíbí.
V 11:30 mám kontrolu v porodnici, tašku si beru raději sebou. Paní doktorka mě nepotěší, nic se nechystá, otevřená jsem pořád na prst a hlavička je dost vysoko. Pokud se to nezlepší do pondělí tak mi udělá Hamiltona a jestli do pátku neporodím tak vyvolávačka. Dostanu domácí úkol – sex a jedu domu. Jenže M. má rýmičku a se smrtelnou nemocí to nejde tak se chopím vyhánění sama.
Na internetu jsem zjistila, že pomáhá horká vana, ale musí mít aspoň 40 °C. Měřím, měřím ale přes 38 °C to nedám. Musí to stačit, po vaně vypiju hrnek Maliníku a udělám 5 dřepů. To mě vyčerpá natolik, že si musím jít lehnout.
2.1.2016 v cca 3:30 mě budí slabé píchání v podbřišku. Začínám měřit: 8min., 6min., 4min., 8min., říkám si, že asi blbý poslové a snažím se usnout. Ve 4:30 naštvaná, že musím vylézt, lehám do vany. Kontrakce opět nepravidelné, vylézám a píšu mamce info, aby byla v obraze. Zase lezu do postele a vydržím tam až do 8:00. Budím M. aby si připravil věci do práce, protože ty slabé bolesti nepřestávají a já dnes asi porodím. V 9 dávám další vanu a bolesti opět nepravidelné. Zpravidelní se mi až když jsem v pohybu. Cca v 11:30 uklízím nádobí do myčky a M. , který mi mezitím měří kontrakce na stopkách, oznamuje že už je to pátá kontrakce po 2 minutách a tak zavelim a jedeme. Po cestě jsme chytli kolonu a já začínám plašit, že je to bouračka – píšu info na koně, mamce a možná ještě někomu.. .Jdou na mě mdloby, že porodím v autě. Naštěstí to jsou jen lufťáci co se vrací z hor a ucpali kruháč. Za 20 min. jsme v porodnici.
Přijíždíme něco po 12.hodině. Vyšetří mě, otevřená už konečně na 3 prsty, kontrakce po minutě, ale pořád slabé a krátké – tak 20 max.30 sekund. Oblékám anděla a ujišťuji se u sestřičky, že mě za chvilku zdrogují. M.byl vyhnán na oběd a já dostávám klystýr. Toho jsem se bála víc než samotného porodu. Ve 13:00 dorazí M. a sestra mi přijde píchnout vodu a konečně mě zdrogovat, bolesti sice nejsou silné, ale já jsem srab. Asi 2 hodiny jsem vysmátá jak lečo a říkám si, že ten porod není až tak strašněj. Jenže po 2 hodinách se začínají bolesti stupňovat a já dostávám druhou dávku epidurálu, ta ty bolesti ještě zhorší. Zrovna dávají výměnu manželek na kterou jsem se těšila a místo koukání klečím ve sprše a prodýchávám kontrakce, zvoním na sestřičku, že už od píchnutí vody s každou kontrakcí krvácím jestli je to normální a že jsem chudokrevná. Prý to nevadí, tak fajn asi mám dost krve. 🙂 V půl 5. přichází paní doktorka a ptá se mě jak jsem na tom. No jak asi ? Takže pícháme třetí dávku a jsem opět happy, otevřená už na 8. Jenže jsem už tak unavená, že místo pohybu ležím v posteli a vtipkuji jestli vůbec stihnu večeři, protože mám hrozný hlad.





































































