Milé maminky, tatínci a všichni příznivci stránek modrykonik.cz,

připravili jsme pro Vás soutěž o fotomagnety od Magnetynalednicku.cz.
Odměněno bude celkem 10 výherců. Získají 6 hotový magnetů zcela zdarma včetně poštovného.

Magnety jsou tištěné speciální fotolab tiskárnou, jejich kvalita je shodná jako klasická fotografie z minilabu. Lze je vytvořit z libovolné fotografie. Stačí se jen přihlásit na stránku http://magnetynalednicku.cz, přidat zvolené fotografie a jednoduše objednat.

Cena magnetu je 20,- Kč a minimální objednávka je 6 magnetů. Poštovné je 19,- Kč. Tzn. například za 6 magnetů zaplatíte 139,- Kč i s poštovným.
Nyní se dá využít i speciální nabídka do konce měsíce, tedy do 31.10.2013: poštovné zcela zdarma na všechny objednávky.

Obchod Magnety na ledničku.cz získal díky spokojenosti ověřených zákazníků prestižní certifikát Zlaté Ověřeno zákazníky.
Recenzi na tento obchod mohou psát pouze ověření zákazníci - tím získáváte jistotu pravdivosti recenzí. Více jak 260 hodnocení a 100% doporučení zákazníků si můžete přečíst zde.

Pravidla soutěže:

Porod má většina lidí spojený s velkou bolestí a následnou úlevou a štěstím, když je po všem. Můj druhý porod byl ale odlišný. Nevím, jestli to bylo mým momentálním psychickým rozpoložením, ale mám pocit, že byl protkán štěstím od začátku do konce.

Ale vezmeme to od začátku. Ve středu 2.10., den před termínem, mě nepotěšil na prohlídce pan doktor. K porodu se zatím nic nechystá, miminko má velký váhový odhad (3800 g v 38 tt), no maminko, vidím to příští týden na vyvolávání. Přijďte za dva dny.  Chytila mě depka. Už první dcera byla vyvolávaná. To jako nejsem schopná normálně porodit dítě? Navíc jsem si tentokrát vysnila porod bez chemie a urychlováni, to vše by bylo tímto taky pasé…

V pátek 4.10. jedu tedy znovu do porodnice. Doktor (jiný, než ve středu) se na mě nevěřícně podívá. Co vás sem přivádí po dvou dnech? Vysvětluji, že mě sem poslal středeční doktor. Tento doktor jen zakroutí očima a se slovy jste jen den po termínu, vyšetřovat vás tedy nebudu, se podepisuje do průkazky. Koukám na něj, jestli myslí vážně, že to je tedy všechno a v duchu si říkám, že to jsem se sem tedy nemusela vláčet 35 km, shánět hlídání pro dceru atd. Ptám se ho ještě na názor na dřívější vyvolávání kvůli velkému váhovému odhadu. Vidí na mě, jak jsem rozhozená a vysvětluje, ať nemám strach, že dítě nenaroste za týden o kilo. A i kdyby náhodou jo, tak ať nemám strach, že i čtyř a půl kilové dítě se dá porodit. Podotýkám, že jeden takový podobný porod už mám za sebou. No vidíte, říká, udělejte si s manželem hezký víkend a nemějte strach, do vyvolávání času dost. Cestou v autě mi dochází, že tenhle doktor mě sice nevyšetřil, ale absolutně mě uklidnil. OK, už to nebudu řešit… ale ricinovým koktejlem to přeci jen pojistím, jistota je jistota 🙂

První pokus ricinového koktejlu proveden hned v pátek. Po třech hodinách a neuvěřitelném průjmu odchází hlenová zátka a následuje pár hodin docela silných poslíků. Ty jo, aspoň něco se děje. Od soboty do neděle je Mariánka u babičky a my si užíváme poslední pohodu ve dvou.

Neděle, 6.10.  Po obědě piju další ricinový koktejl s tím, že poslední dávku oleje si schovám případně na večer před vyvoláváním. Mariánka se vrátila od babičky a jdeme si společně lehnout po obědě. Kolem 16 hodiny se probouzím, následuje už známý průjem způsobený ricinovým olejem a po něm první kontrakce. Za chvíli další, tak vytahuju mobil a spouštím aplikaci Kalkulačka kontrakcí. Po několika zmáčknutí start a stop se dívám, že kontrakce jsou po pěti minutách. Ha, že by? Volám manželovi, který není doma, ať se raději po cestě nikde nezdržuje. A sedám k počítači a mezi kontrakcemi narychlo zpracovávám mzdy posledního klienta, které mi tento měsíc ještě chybí udělat 🙂 Kontrakce stále po pěti minutách, ale o dost silnější. Dobaluji tedy tašku do porodnice a mezitím pouštím Mariánce další a další díly Krtka, abych měla trošku klidu. Moc to ale nezabírá a tak, když mám kontrakci, společně tančíme, kroutíme pánví nebo skáčeme na míči. Po 18 hod přijíždí manžel, tak napouštím vanu. Kontrakce sílí. Rozhodnuto, vyrazíme do porodnice.  Kolem 19.30 předáváme Mariánku zpátky k babičce a večeřím bábovku, kterou mi tchýně přivezla. Ještě dokoukáme zprávy a jedem.

Do porodnice jsme dorazili kolem 21 hod. Ačkoliv v autě jsem měla celou dobu kontrakce po třech minutách, na kontrolním monitoru jsou v o dost delším intervalu. Sakra, doufám, že mě nepošlou zpátky. Přichází doktor a prohlíží mě. Hmm hmm, tady je asi ještě nespotřebovaný čípek. Obracím oči v sloup. Ááá, moment moment, to není čípek! To už je vak blan. Jste otevřená na 4 prsty. Ty jo, dobrý. Skoro půlka za mnou a ještě to ani pořádně nebolelo. Je po 22 hod a odcházím se ubytovat na pokoj. Stojím u okna, povídáme si s manželem a prodýchávám docela silné kontrakce. S PA jsme domluvené, že mi dá klystýr a pak si vlezu do vany. Po klystýru kontrakce ještě sílí, ale dobrý, stále zvládám informovat na naší termínové diskuzi 🙂