Výsledky vyhledávání pro slovo “Iva”
Prodloužený víkend má něco do sebe... A když už je ten volný Velký pátek, dali jsme se u nás doma do práce. Velikonoční přípravy jsou v plném proudu! 😉 A co vy? Jak jste využili dnešní den? Podělte se s námi na https://www.modrykonik.cz/forum/dny-s-kojeneckou-vodou-rajec/jak-slavite-velikonoce/ o to, jak prožíváte Velikonoce. A pokud už vaši domácnost ovládla sváteční atmosféra, můžete se i zapojit do naší soutěže o fotorámečky! Více na https://www.modrykonik.cz/forum/dny-s-kojeneckou-vodou-rajec/soutez-o-fotoramecky-rajec-2/
Když mluvíme o Velkých Karlovicích, nesmím zapomenout na pěvecký ženský sbor Karlovjanky 🙂 Na Valašsku se vždy hodně doma zpívalo, ale také při práci a ty nejlepší zpěvačky byly najímány na zpěv hečených, kterými se ohlašoval konec žní. Stejně jako helekačky se nesly zpěvy od kopečku k hoře. Po druhé světové válce se začaly zpěvačky scházet pod vedením Zdeňka Kašpara a s ním nacvičily první pásmo hečených. Zpívaly ho v Rožnově pod Radhoštěm a měly úspěch. Zpívaly několikrát ve Strážnici, na různých festivalech, v Polsku, Maďarsku, na Slovensku, ale hlavně doma a v okolí. Ročně 25 a více vystoupení. Rozhodly se, že se pokusí zachránit a udržet helekačky i hečené. Zemědělství totiž potkaly takové změny, že se nepase dobytek a žně rovněž se vytrácejí. Stejné je to, s původními zpěvačkami. Už jen několik žen je dovede zazpívat tak, jak se kdysi hečené a helekačky zpívaly.
Pojďme se podívat na krásné památky, které můžete ve Velkých Karlovicích zhlédnout.
Karlovský kostel - byl založen v roce 1754 Františkem hrabětem ze Žerotína. Římskokatolický kostel má půdorys kříže, stavba je sroubena ze dřeva, a proto byla ramena kříže zakončena diagonálně. Ve stavbě je 24 úhlů. Celá linie střech je vedena v jedné přímce. Nad středem kostela je barokní věžička se dvěma zvony. První mše svatá obětována v novém chrámu se konala 15. srpna 1754, poté byl 21. srpna kostel slavnostně požehnán meziříčským děkanem. Tento den se také slavila první pouť, a to až do roku 1811, poté byla přeložena na neděli, která připadne po 5. srpnu, což se tak děje dodnes. V roce 1946 bylo instalováno elektrické osvětlení i do lustrů, které roku 1892 daroval Žid, majitel skláren, Salomon Reich. Jedná se o skutečně monumentální barokní stavbu, která si velice mistrně podrobila jako materiál dřevo. Kostel je zasvěcen Panně Marii Sněžné.
Deníček vyrovnané matky 1.
Začalo to tím, že sem se rozhodla mít děti...
Lukášek přišel celkem nečekaně a přitom už jsem myslela, že pozdě....
Že sme v očekávání sme zjistili asi po dvou letech známosti...už sme spolu skoro bydleli a brali sme to jako další level...
Těhotenství naprosto bezproblémové, všichni se těšili (z manželovo strany první vnouče, takže sme všem staším sourozencům vypálili rybník), z mojí strany celkem bezemocí (asi osmé vnouče, přičemž, nejstarší sestra oznámila těhotenství s novým partnerem pár měsíců před námi)...
Lukášek se narodil 18.9.2008 (termín 21.9)...jakáto náhoda, že prvoděděček zrovna na den přesně slavil 59...porod teda nic moc, táta nechtěl být při tom, ale kvůli komplikacím a slušivému fialovému oblečku zůstal..a do teď nelituje...
Užívala sem si vše co šlo..lákovali sme, nosili v šátku, tatínek to moc nedával, ale přizpůsobil se. Lukášek byl mazílek a konečně sme byli rodina...asi tak do půl roku jeho věku, než sem se začali snažit o další (tatínek chtěl tři děti, ať si to dělám, jak chci...ikdyž po našem slavném porodu slevil na to, ať sama řeknu)...
Jak Emmička na svět přišla 🙂
Krásný den dámy 🙂
Skoro po měsíci jsem se dokopala napsat článek o mém prvním porodu. 🙂 Nejsem spisovatelka, tak doufám, že to bude dávat smysl 😀
1.3.2016 Jsem šla na předporodní kontrolu ke svému gynekologovi kde mi provedl Hamiltonův hmat (již po druhé, po prvním odešla zátka). Já jsem mu oznámila, že mám pocit občasného úniku plodovky, ale nic strašného. Pro jistotu mě zkontroloval na UZ a zjistil, že tam mám málo plodovky a, že mě pošle do porodonice kde mi vyvolají porod. Tak jsme s manželem nasedli do auta s taškama a jeli do porodnice s doporučením od dr. V této době jsem už měla pravidelné, ale snesitelné bolesti. V porodnici mě sestřičky příjmuly, natočily monitor a přišla doktorka. Ta mě vyšetřila, udělala UZ a Hamiltona (velmi drsným způsobem, zlatý můj dr 😀 ). Na konec se rozhodla, že sice vody mám málo, ale ještě to jde. Poslala mě domů s tím, že se mám v pátek 4.3. hlásit na vyvolání. Že mi píchnou vodu a půjde to samo (jako kdyby mi ji nemohli píchnout ten den). Do zprávy napsala bez bolesti i když jsem ji jasně říkala, že je mám a, že jsou větší než při cestě do nemocnice. No, tak jsme jeli domů 😀 Bolesti byly stále a pokračovali celou středu (2.3.) ve dne v noci.
No a pak v noci na 3.3. se ty bolesti zesílily a zpravidelnily. Nakonec o půlnoci přišla jedna kontrakce, slyšela jsem lupnutí a tekla voda 😀
Tak jsme vyjeli. Cesta byla strašná ! Museli jsme jet pomalu, protože neuvěřitelně pršelo. Do porodnice jsme přijeli 0:30. Zde mě (hurá jiná dr) vyšetřila a zjistila, že opravdu rodím 😀 sestřičky byly úžasné! Udělaly mi klistýr (u kterého jsem myslela, že vypustím duši 😀 ale opravdu pomohl a porod urychlil). Na porodní sál jsme se dostali kolem 1 hodiny ranní. Tam jsem chvilku "skákala" na balóně a manžel mi masíroval a nahříval kříž. 🙂 Ve 3 hodiny jsem prosila manžela ať zavolá sestřičku, že mám neuvěřitelné nutkání tlačit. Ani nic na bolest jsem nestihla 🙂 Sestřička přišla, vyšetřila a zjistila, že to je na spadnutí. 🙂 Pak mi pomohla a přes hlavičku přetáhla branku (což nebylo zrovna příjemné, ale prý mi tím pomohla od další bolesti). Následně přišla dr. hodily mi nohy nahoru.
Nevím jak to mají ostatní, ale mě vše tak bolelo, že jsem nerozeznala kdy je kontrakce
Sklárny Karolinka - Karolinská sklárna s více jak 140 letou tradicí tvořila po celá léta zdroj obživy pro mnoho lidí v místě i okolí. Mistrovství zdejších sklářů bylo a je známé i za hranicemi naší republiky. Hlavní sortiment sklárny představuje užitkové stolní sklo a to především leptané a malované. K malování se používají preparáty z drahých kovů - pravého zlata a platiny - pro docílení speciálních efektů. Za zakladatele je považována podnikatelská rodina Reichů, která byla židovského původu. V letech 1861 – 1862 byla založena a otevřena sklárna Karolinina Huť a to zakladatelem Salomonem Reichem, který ji pojmenoval po své matce, podle níž byl na přelomu 40. – 50. let 20. století odvozen dnešní název města. V provozu sklárna přečkala i první světovou válku. Během hospodářské krize ve třicátých letech dvacátého století se firma S. Reich a spol. dostala do finančních potíží, které se jí nepodařilo vyřešit a firma zkrachovala. Na jejich troskách vznikla nová společnost Českomoravské sklárny, ta však již Reichům nepatřila. Během 2. světové války huť pracovala, ale při přechodu fronty se její provoz na skoro 3 měsíce zastavil. V roce 1946 byla znárodněna a stal se z ní národní podnik Českomoravské sklárny. Tehdejší doba přála radikálním změnám a tak roku 1949 se průmyslová část okolí sklárny stala samostatnou obcí Karolinina Huť, která byla zanedlouho v roce 1951 přejmenována na obec Karolinka. Podnik v této době nesl zejména název Moravské sklárny, poté byl začleněn pod státní podnik Crystalex a vyráběl především nápojové sklo. Po privatizaci v devadesátých letech se celý Crystalex stal součástí uskupení Pocela Plus. Hutní ruční výroba se začala soustředit na výrobu stolních doplňkových kusů - karafy, láhve, decantery a vázy. Majitelé sklárny přesunuli v roce 2005 hutní výrobu skla a závod se začal specializovat pouze na dekorování skla. Po krachu skupiny Porcela Plus v roce 2008 se nově vzniklé společnosti Crystalex CZ s.r.o. úspěšně daří obnovovat výrobu dekorovaného skla v Karolince a směřovat většinu produkce na zahraniční trhy.
Stálá expozice skla se nachází v budově MUZEA SKLÁŘSTVÍ KAROLINKA. PROHLÍDKA SKLÁRNY - exkurzi je nutné si dopředu zamluvit telefonicky min. 2dny předem.
Roku 1991 uspořádala sklárna k 130. výročí svého vzniku první Sklářský jarmark, který se během dalších let stal už tradiční akcí. Součástí jarmarku je i bohatý kulturní program.
Podíváme se tedy z blízka na Soláň, Sklárny Karolinka a na přehradu Stanovnice. Speciálně pro @druidee ,, její Soláň“ ke které se váže její krásná vzpomínka na celý život 🙂 Soláň - žádná velehora není. Je to jen kopec, kterému naměřili 860 metrů nad hladinou moře. Má ale privilegium být více opěvován a vzpomínán než jeho vyšší sousedé. Vyjádřit atmosféru Soláně není snadné. Od doby, co si lidé kopce Soláň všimli, je lákal k vyprávění, protože je to bájná hora. Vyprávěly se pověsti, zpívaly písničky. Soláň patří mezi obydlené kopce, což je dnes už zvláštností. Byla zde také škola. Škole se říkalo „vysoké učení“, to podle nadmořské výšky. Učitel denně chodil z Velkých Karlovic pěšky. V roce 1927 byla škola zrušena. Soláni zůstali věrni významní umělci, někteří se na něm usadili, aby měli svůj kopec na dosah ( např: akademický malíř Karel Hofman, akademický malíř František Podešva,akademický malíř Jan Kobzáň, akademický malíř Alois Schneiderka, akademický malíř Ilja Hartinger a další. Informační a výtvarné centrum Zvonice je nejmladší stavbou na Soláni. Vznikla rozvedením původní myšlenky malíře Františka Podešvy vytvořit v horském prostředí architektonickou dominantu upozorňující na kořeny duchovního života Valachů. Prostory zvonice nabízejí návštěvníkům stálou expozici valašských umělců, malířů, sochařů, grafiků, řezbářů a fotografů, jejichž tvorba je inspirována Valašskem a lidovým umění jiných regionů. Otevírací doba: červen-září Po-Pá 9.00 - 17.00 říjen - květen úterý - pátek 9-16 hodin sobota a neděle 9.00 -17.00
Plena roku - hlasujte v anketě Plena roku - https://docs.google.com/…/1NkEM9nQJwRy0zjR-PO1A...
Informace o anketě:
Plena roku je pravidelná každoroční soutěž, ve které spotřebitelé udělují hlas svým nejoblíbenějším plenám. Do soutěže se zapojují především čeští výrobci a dodavatelé moderních látkových plen. Tuto soutěž pořádáme již od roku 2009 proto, abychom podpořili a propagovali látkové pleny na straně spotřebitelů a také stimulovali neustálý vývoj jejich kvality a funkčnosti na straně výrobců. Titul "Plena roku" je prestižním označením, které ukazuje na vítěze v oblíbenosti konkrétního produktu mezi spotřebiteli. Plena roku je výrobkem, který se osvědčil při každodenním používání stovkám maminek a dětí.
Soutěž probíhá každoročně formou internetové ankety, která bývá spuštěna na jaře měsíc před zahájením Týdne opravdových plen na stránkách www.plenaroku.cz. Co největší objektivita hlasování je defaultně zajištěna nastavením webové ankety - z jedné e-mailové adresy je možno hlasovat pouze jednou. Soutěží se celkem v šesti kategoriích: čtvercová plena, kalhotková plena, AIO plena (neboli plena typu "vše v jednom"), svrchní kalhotky, plena sympatie a absolutní vítěz.
V každé kategorii vyhrává plena s nejvyšším počtem hlasů. Absolutním vítězem se stává produkt, který získá nejvíce hlasů v kterékoli ze čtyř prvních kategorií (tedy čtvercová plena,kalhotková plena, AIO plena a svrchní kalhotky).Výrobci, jejichž produkty vyhrají, mají tímto způsobem zaručenou nejlepší propagaci. Plena sympatie je naopak univerzální kategorií, kam pleny, respektive značky látkových plen, nepřihlašují výrobci a dodavatelé, nýbrž sami uživatelé. Plenou roku se stává plena nejlepší, tedy nejoblíbenější.
Akce je pořádána u příležitosti mezinárodního Týdne opravdových plen (Real Nappy Week), který probíhá po celém světě ve druhé polovině dubna. Jedná se o kampaň za pleny šetrné k životnímu prostředí, kterou v České republice koordinuje organizace Rosa o.p.s. V rámci Týdne opravdových plen bývají po celé republice pořádány besedy, workshopy, přednášky, happeningy, kurzy, soutěže a nejrůznější prodejní akce. Jejich cílem je seznámit spotřebitele s alternativami jednorázových plen. Pořadatelé akcí se snaží pomocí této události zvýšit v české společnosti povědomí o látkových plenách, propagovat jejich používání a zároveň informovat veřejnost o rozmanitosti nabídky, která zde panuje. Aktuální informace o Týdnu opravdových plen naleznete na www.tydenopravdovychplen.cz.
Ohooo, sestřih našeho nedělního koncertu už je na světě! Můžete si poslechnout mou maličkost od 1:15. Ačkoliv nevím nevím, i v těch zachycených 15 vteřinách mi to stihlo slušně ulítnout a oči jsem neodtrhla od not 😅 Každopádně začínám trochu pochybovat o kvalitě nahrávacího přístroje, jelikož i naše vypůjčená výborně zpívající sopranistka tu zní dost falešně. Prostě horší kousky už vybrat nemohli....
Ani Erben neví všechno....
Pár dní po revizi jsem byla přesvědčená, že už, jak by asi pravil klasik, slunce nikdy nevysvitne... Naštěstí můj gynekolog je drsný zkušený muž a místo neschopenky, kdy bych seděla doma a pročítala diskuze na internetu, kde jsem udělala chybu, mě poslal hned druhý den do práce. Náladu mi pozvedla kolegyně, která si mě v kuchyňce pátravě prohlédla a vysekla poklonu: "Teda Karjo, ty jsi dost zhubla, co?" "To víš, liposukce..." vysvětluji, jak je možné zbavit se přes noc vypouleného břicha.
Ale sleduji na sobě, že jsem notně oslabena. Jednak jsem se dobrovolně přihlásila do realizačního týmu jednoho odporného projektu, jednak v nějakém pominutí smyslů přislíbila pomoc s chystáním občerstvení pro poměrně velkou zahraniční delegaci.
O víkendu jsme vyrazili na ohlášenou návštěvu tchýně a tchána. Tchýně, na rozdíl od kolegyně, se domnívala, že jsem teda fakt nějak ztloustla, a pohotově vytáhla jakousi knihu o hubnutí, kterou si koupila v levných knihách, ale u té diety se nesmí margotka, tak by mi ji dala. Knihu, ne margotku...S díky odmítám.
Odpoledne jedeme navštívít tetu Martu. Teta Marta žije v pohraničí. V oblasti, kam by se i bohyně ze Žítkové bály vkročit. Tety tu věří na skřítky a lesní víly a v dlouhých zimních večerech vyvolávají duchy. (Dlužno podotknout, že zde není signál. Pak by asi tety založily Skype a vrhly se do kyberprostoru...)
Teta je doopravdy ztělesněním moudré čarodějky. Na každou chorobu umí namíchat
čaj, počasí na druhý den vyvěští z pavučiny a její kynuté buchty jsou prostě kulinární zázrak. Po posilujícím čaji a pekáči buchet se na mě teta zahleděla a prohlásila :"Víš o tom, že jsi těhotná? V červenci budeš rodit. Je to holčička. S Helčou jsme vyvolávaly ducha Karla Jaromíra Erbena a ten nám to řekl." Zachovala jsem dekorum a snažila se jí přesvědčit, že ani Erben neví všechno. Ale teta si trvala na svém. Manžel nakonec psychicky nevydržel a všechno vyklopil. Návštěva skončila neslavně - tchýně uraženě odešla na vycházku, tchán (cíťa) se zavřel na záchod, čímž mě naštval, tam jsem se chtěla zavřít já, v koupelně má teta strašnou zimu, a teta ve svém pokoji vyvolávala ducha Marie Terezie. Šestnáctinásobná matka ji přišla jako důvěryhodný zdroj informací. Výsledku jsme se ale nedočkali, odjeli jsme dřív, než Marta vyšla z pokoje. Třeba přece jen něco Marie vyvěštila....
A dorazili jsme tam, kde to já přímo miluji !!! 🙂 Další naše zastávka bude ve 27 km vzdáleném lyžařském areálu Kohútka. Lyžařské středisko na Kohútce se nachází v překrásném koutu Moravy - Javorníkách, v hraničním pásmu hor mezi Slovenskou a Českou republikou v nad.výš. 913 m. Jako jediné ve zlínském kraji disponuje čtyřsedačkovou lanovkou. Nachází se zde velké množství sjezdových tratí nejen pro zdatné lyžaře ale také pro začátečníky. Sjezdové tratě jsou uměle zasněžovány a pravidelně upravovány. Hřebenové túry po Javornické magistrále Vám umožní výhled na Moravskoslezské Beskydy, Jeseníky, na Slovensku Malou a Velkou Fatru, Martinské hole a Kysuce. Příjemné ubytování nabízí Horská chata Kohútka.V místní restauraci si můžete pochutnat na jejich specialitě ,,kynutých borůvkových knedlících“.
Další hotel, který chci zmínit v této lokalitě je Hotel Portáš. Budova hotelu byla postavena v roce 1932 přímo pod vrcholem Stolečný, kde měli podle legend své stanoviště valašští strážci hranic "Portáši" a dodnes si udržela svůj styl tradiční horské stavby. Leží v nadmořské výšce 960m, tzn. že za pěkného počasí je odsud nádherný výhled na panorama Moravskoslezských Beskyd (od Radhoště přes Pustevny až k Lysé hoře), případně na druhou stranu hraničního hřebene na slovenskou Kysuci a Malou Fatru. Při obzvlášť dobré viditelnosti je dohled až na Praděd v Jeseníkách. Hotel je prakticky na samotě, takže nabízí ideální podmínky k nerušené relaxaci uprostřed horské přírody. V těsné blízkosti hotelu jsou 2 upravované sjezdovky - jedna dětská a pro začínající lyžaře, druhá středně náročná pro ty zdatnější. Dalších několik sjezdovek je ve vzdálenosti několika minut od hotelu. Trasa běžkařské hřebenové stopy probíhá přímo před hotelem. V letním období je stejná hřebenová trasa hojně využívána turisty i cykloturisty.
V zimním období se na Kohútku a Portáš dostanete pouze se sněhovými řetězy – velké stoupání je zde semafor – intervaly cca 20 minut !!!
První, kde se zastavíme je obec Hovězí. Obec Hovězí leží asi 6 k od města Vsetín směr Velké Karlovice. Rozkládá se v údolí tvořeném Vsetínskou Bečvou a jejími přítoky, potoky Hořanský a Hovízský. Kolem obce se zvedají vrcholky Vsetínských vrchů. V okolí obce je řada osad a chat, které jsou roztroušeny na svazích okolních kopců. Nejvyšší vrchol zvedající se nad obcí je jižním směrem Filka ( 769 m.n.m.). V obci u kostela rostou dvě stoleté lípy a v zámeckém parku najdeme sedm kaštanů jírovců. Dominantou obce je katolický kostel sv. Maří Magdaleny z roku 1733.
V obci Hovězí je v rámci letního osvěžení hojně využíváno přírodní koupaliště na řece Bečvě pod Bradovským jezem tzv. Hovězský splav. V blízkosti tohoto koupaliště provozuje Klub českých turistů Autokemp u splavu, který nabízí ubytování v dřevěných chatkách a prostory pro stanování. Součástí kempu je dětský koutek a sezónní zahradní restaurace. Vedle kempu provozuje soukromý podnikatel stylové restaurační zařízení Koliba, u kterého se nachází tenisový kurt s umělým povrchem a hřiště na plážový volejbal
Vracíme se zpět ke Vsetínu z Brumova - Bylnice a z hlavní cesty uděláme odbočku vlevo do obce Seninka. Ukazatele nás navedou 🙂 Od centra Vsetína i od centra Vizovic je rozhledna Vartovna vzdálena vzdušnou čarou 9 km. Na Vartovnu je možné vyrazit z obcí Seninka, Liptál, Prlov nebo Jasenná. Rozhledna na vrcholu Vartovna (635 metrů nad mořem) byla otevřena 17. listopadu 2009. Je ze dřeva, měří 37 metrů a je jednou ze čtyř rozhleden na Valašsku. Byla postavena v rámci partnerského projetu se slovenskou rozhlednou na Tlstej hore v Hodňanech. Autorem návrhu rozhledny je architekt Ivan Bergmann. Rozhledna má tvar kovové spirály, kterou doplňuje kamenný sokl, uvnitř je točité schodiště. Vyhlídková plošina krytá střechou je ve výšce 35 metrů. Rozhledna je otevřena celoročně, podle návštěvního řádu je na rozhlednu zakázán vstup při námraze, sněhu, bouřce, mlze a nepříznivém počasí.
Dnes už musíme být milé koníkovky z toho našeho výletu hodně unavené,ale ještě než skončí den, se při zpáteční cestě podíváme na rozhlednu Vartovna a určitě si ještě dnes zasoutěžíme. Teď pro oddych vkládám jednu z našich nejoblíbenějších valašských písniček ,,My jsme Valaši" v podání valašské kapely Kotáranka.Tak čapněte manžela, přítele nebo děti a pěkně dokola, okolo stola 🙂
Říkala jsem si, že když už jsme se spolu vydaly cérky tímto směrem, ráda bych Vás pozvala do Valašských Klobouk a Brumova – Bylnice 🙂 Valašské Klobouky jsou od Vsetína cca 30 km. Stále jsme na trase východ, teď už téměř u slovenských hranic. Valašské Klobouky - město leží v údolí říčky Klobučky na pomezí Bílých Karpat a Vizovických vrchů v severním cípu Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, která byla v roce 1996 zařazena na seznam biosférických rezervací UNESCO. V okolí města se nachází několik velmi cenných území s výskytem bělokarpatských orchidejí. Podle pověsti získalo město svůj název od klobouku, který brumovská vrchnost použila k označení své oblíbené studánky. Když tady byla později založena osada nazvali ji Klobouky. Od roku 1885 město užívá dnešní název Valašské Klobouky. Nad.výška je 405 m.n.m. K 1.1. 2015 zde žilo cca 5000 obyvatel. I ve Valašských Kloboukách je spousta historických památek, které stojí za zhlédnutí a to např: sloup se sochou Panny Marie, kašna Socha svatého Jana Nepomuckého, Pranýř, Měšťanský dům - kupecký dům kostel Nalezení svatého Kříže.
Další místa, která bych Vám ráda představila jsou Čertovy a Pulčínské skály. Jsou nedaleko od sebe a cca 10 km od naší minulé zastávky partyzánské obce Prlov. Čertovy skály - jde o cca 150 m dlouhý, až 25 m vysoký a ve vrcholových partiích věžovitého charakteru 1 až 3 m široký skalní pískovcový masiv. Čertovy skály jsou chráněné zákonem jako Přírodní památka . Skála je známá pověstí o sázce mlynáře s čertem. Spolu s nedalekými Pulčínskými skalami jsou pravděpodobně nejznámějším i nejmohutnějším skalním útvarem v celé popisované oblasti i na celé Moravě vůbec. Patří zároveň na rozdíl od většiny skal této oblasti k popularizovaným a uznávaným přírodním a turistickým atraktivitám, jednomu ze symbolů Valašska. Čertovy skály leží na levém břehu řeky Senice, vedle hlavní cesty i železniční tratě ze Vsetína do Horní Lidče a jsou z obou dobře pozorovatelné. Celý skalní masiv má dvě poměrně odlišné tváře. Ze strany od řeky, resp. od cesty představuje bizarní skalní útvar vyzývající ke skalolezení, z turistického hlediska neprůstupný. Z druhé odvrácené strany jde kolem něj chodník, nad který vyčnívají pouze několik metrů vysoké skalní věžičky a ze kterého je možno v mnoha místech přímo vystoupit nad skalní stěnu a dívat se do údolí Senice. V tomto smyslu jde o jakoby romantickou procházku malým skalním městem. Pulčínské skály - území NPR tvoří Pulčínské skály spolu s vrcholem Hradisko (773 m n. m.) včetně jeho prudkých svahů a dalších v lese ukrytých skalních útvarů. Rezervace je situována v jihozápadní části horského pásma Javorníků (podcelek Makytská hornatina, okrsek Pulčínská pahorkatina), v blízkosti průlomového údolí řeky Senice (Lomensko), kterým jsou Javorníky odděleny od Vizovické vrchoviny. Nachází se v nadmořské výšce 510 až 773 m, asi 0,5 km severně od obce Pulčín.
Dneska mam fakt krizi! Vubec nevim jak tu holku zabavit! Porad me někam taha, ze si s ni mam hrát, tancovat apod a ja jsem dneska priserne leniva, otravena! Jak přežít tento den, Uaaa!

PLUS a PRO jako balík pro každého
Spustili jsme největší změnu od existence služby PRO. Stal se z ní balík výhod. Aktivovat si ho může kdokoliv a už není třeba si na to vytvářet nový účet.
Používání služby PRO bylo dosud zaměřeno pouze na komerční prezentaci. Nebylo možné přispívat do fóra ani vstupovat do skupin. Kvůli tomu jste si často vytvářeli dva účty. Jeden pro prodej a druhý pro své soukromí (diskutování ve skupinách a ve fóru). Proto jsme celou službu zjednodušili a nyní můžete využívat celou stránku i s balíkem PRO.
Na PRO již není nutné přihlašovat se přes podstránku www.modrykonik-pro.cz . Ta bude brzy zrušena. Vše už máte na jednom místě a přímo na www.modrykonik.cz .
Co nabízí PRO?
1. Reklamní příspěvky ve svém blogu
Balík PRO jako jediný nabízí možnost prezentovat své zboží, služby a slevy v Blozích. Ostatní balíky (PLUS a bezplatný účet) tuto možnost nemají a jejich reklamní příspěvky mohou být zablokovány.

PRO se mění: Můžete s ním využívat celou stránku
Dnes jsme spustili největší změnu od existence služby PRO: přesunutí PRO na kmenovou stránku www.modrykonik.cz . Služba PRO se tak stává nástavbou běžného profilu a vy jste získali všechny funkce, které na koníku pro uživatele máme.
Přihlašujete se tedy už na www.modrykonik.cz, přihlašovací jméno (login) i heslo vám zůstává stejné. Původní přihlašování na www.modrykonik-pro.cz bude fungovat do 18.4., pak se definitivně zruší.
Co se tedy změní?
Stejně jako dosud můžete pro komerční působení využívat svůj bazar a svůj blog.
Na ostatní části stránky můžete volně přispívat, ale JEN nekomerčně.
Můj blog
Město Vsetín opustíme pozvánkou na akce, které se u nás pořádají. Je jich hodně, ale seznámím Vás s těmi největšími. Vsetínský krpec - Mezinárodní festival nazvaný Vsetínský krpec má za cíl představit lidovou kulturu Valašska. Účastní se jej folklórní soubory z celého světa. Tato akce se koná vždy jednou za dva roky. Pravidelně se tohoto festivalu zúčastňuje 5 až 8 zahraničních souborů, a to jak evropských tak mimoevropských. Na festival jsou kromě zahraničních hostů zvány i jiné folklorní soubory z Čech a Moravy. Valašské záření - od roku 1999 patří na Vsetíně vždy druhý víkend v září kulturně společenské akci nazvané Valašké záření. Tato akce trvá tři dny a divákům nabízí množství koncertů, soutěží, divadelních představení a další zábavy. Divákům se rovněž představují taneční, pěvecké či kulturní soubory, rovněž sportovní kluby nejen ze Vsetína. V parku v Panské zahradě pak probíhá zábavný program pro děti, který tradičně sestavuje středisko volného času Alcedo.Nedílnou součástí programu je i večerní představení u rybníčku spojené s ohňostrojem a divadelním ztvárněním jedné z historických událostí vážících se ke Vsetínu. Bohatý program Záření je obohacen o tradiční jarmark lidových výrobců a řemesel, ale také o soutěž družstev ve valašských disciplínách, tzv. Valachiáda. Nezřídka se vsetínští v rámci akce pokouší o nejrůznější rekordy.
Včera jsem se zmínila o zimních možnostech v našem městě,ať už návštěvou sjezdovky a nebo místního hokejového stadionu,ale nesmím zapomenout na naše bazény 🙂V letních měsících milé koníkovky můžete navštívit u nás na Vsetíně koupaliště a nebo si přímo zajít do městských lázní. Areál nekrytého umělého koupaliště se nachází ve Vsetíně, Pod Pecníkem 2241 (U průmyslovky). Koupaliště je využíváno v letních měsících. Najdete zde víceúčelový bazén a dětský bazén. Součástí areálu je provozně sociální objekt s hygienickým a sociálním zázemím (šatny, sprchy, WC), 2x WC včetně sprch a umyvadel pro imobilní a bufetem pro prodej občerstvení a navazující rekreační travnatou slunící plochou.Dále je v areálu umístěno víceúčelové sportovní hřiště s umělým odpruženým povrchem, 4 ks fitness prvků pro dospělé a dětské houpačky. Městské lázně provozují kryté bazény a venkovní bazén Sokolák v areálu Jiráskova 340. Krytý bazén má 25 m, tobogán 98 m, dětské brouzdaliště, whirpool, relaxační bazén s podvodní masážní hlavicí, dětský bazén s atrakcí, venkovní bazén 18×14 m s přírodním relaxačním areálem, bezbariérový přístup a volně přístupná infrakabina, která je umístěna u výjezdového bazénku tobogánu.V městských lázních si můžete vybrat i spousty wellness procedur a lázně jsou otevřeny celoročně.
#foto-soutez-vileda
Maminky, máme tu velikonoční soutěž s Viledou
Jaký je váš úkol? Pořidte vlastní fotografii na téma "Potřebuji Viledu", foto vložte na svůj blog a označte tagem #foto-soutez-vileda (můžete zkopírovat).
Výhry:
1. cena: Windomatic
2. – 10. cena: Rukavice comfort and care + Abrazivní houbový hadřík
Pravidla soutěže:
Zúčastnit se může každý registrovaný uživatel MK.
Foto musí být vaše vlastní, a na téma "potřebuji Viledu", tzvn. z fota musí být vidět, že potřebujete jakýkoli výrobek Vileda. Můžete doplnit slogan k vaší fotce.
Každý smí do soutěže vložit jen jedno foto.
Na fotce nesmí být žádná osoba, dítě ani zvířátko.
Fotky nesplnující pravidla, budou vyřazeny ze soutěže.
Soutěž začíná okamžikem jejího zveřejnění, a končí 28.3.2016 o půlnoci.
Výherci budou vybráni 29.3.2016, formou losování s videodokumentací-s odkazem na youtube.
Přeji všem hodně štěstí v soutěži
Vileda vám přeje krásné velikonoce
#vileda
Zpověď utýrané maminky
Předem předesílám, že sem si všeho vědoma, nejsem hloupá, ani nijak utiskovaná (ani naše děti), vše sem si zvolila sama(moje děti sice asi ne, ale daří se jim dobře)....prosím berte s nadhledem....
Číslo jedna - Lukáš
Toho kluka miluju....když je ve škole...odpoledne ve znaku přemlouvání, že by si měla napsat úkoly...Luky, tak teď, mám chvilku, tak na to mrknem, ne? Víš, že večer budu skákat kolem holek....Pokud se náhodou zadaří a úkoly se splní dřív než obvykle (obvykle znamená v 9 večer) tak mám plný dům bubáků, zombí a podobných příšer, co ječí všude okolo a není místo, kde by se člověk zašil...Víkend je v podobném duchu, většinou duchu motliteb....motliteb stylu: Ať už je venku teplo, aby na chvilku vypadli ven...
Číslo dvě - Vitorka
Skvělá úžasná holčička, která potřebuje mít nad vším kontrolu...když něco řeknu, přetlumočí to o minutu mladší sestřičce stylem....Jijiko, íš, jedeme a babikou, íš, ale ne inou. A babikou inou pojedeme ítla...Od babičky má přezdívku (panikářka) a ne náhodou...když se něco děje, Viktorka jako první piští, utíká a ostatní, protože neví proč, se přidají...Naprosto nechápu, proč taková rozumná holka, co všechno ví, dokáže rozmatlat palstelínu na zdi ložnice (kde si to táta každý večer kontroluje) nebo vykuchat pyšáka a s jeho výplí si hrát na to, že sněží....největší katastrofa je, když se číslo jedna spojí s číslem dvě....nejen, že poslouchám neustálé stížnosti od čísla tři, protože ji nechcou pustit do pokojíčku, nebo že ji mlátí apod...
Číslo tři Lilinka
Ano, správně, uhodly jste Jarmila Šuláková, srdíčka jsou rozeslána a já díky paní Šulákové můžu navázat na jednu z posledních zmínek o Vsetínu, než se vydáme po výletech v okolí a to jsou jeho folklórní soubory Vsacan a Jasénka. Soubor valašských písní a tanců VSACAN patří k nejstarším amatérským souborům v České republice. Byl založen v roce 1943 a za více než 65 let své činnosti významně propaguje a reprezentuje Valašsko nejen po celé České republice, ale zejména na folklórních festivalech konajících se po celém světě. Repertoár souboru VSACAN tvoří jak tance točivé, tak i tance figurální, tance řemeslnické, tanec starodávný, sólový mužský tanec - "odzemek", i valašský čardáš. Při souboru Vsacan působí rovněž dětský soubor s názvem Vsacánek. Tento soubor má pod sebou ještě přípravku, kde se děti ve věku od 4 do 7 let připravují formou dětských her a říkadel na působení v souboru Vsacánek. Soubor Jasenka vznikl v roce 1944 a jeho vznik inicioval vynikající muzikant a sběratel písní a tanců Zdeňek Kašpar. Zdeňek Kašpar byl od vzniku tohoto souboru na postu primáše a uměleckého vedoucího až do svého úmrtí v roce 2002. Soubor Jasenka na rozdíl od souboru Vsacan prezentuje folklor regionu Valašska, především oblast Horního Vsacka. Snahou souboru je vracet lidem krásu lidového umění. Za dobu svého trvání soubor uskutečnil přes 4.000 vystoupení, absolvoval více než 60 zahraničních zájezdů, např. do Německa, Francie, Itálie, Španělska, Portugalska, Švýcarska, Irska, Welsu atd., kde získal řadu ocenění.
A máme tady další SOUTĚŽ. Prvním pěti nejrychlejším pošlu ráda srdíčko. Známých Vsetíňáků je ve světě dost. Z těch nejznámějších bych ráda jmenovala: Eliška Balzerová – herečka, Jiří Čunek – politik KDU – ČSL a starosta Vsetína, Roman Vojtek – herec a muzikálový zpěvák, Antonín Kaderka – malíř a pedagog, Kornelie Němečková – výtvarnice a ilustrátorka, Mirek Topolánek – politik, Kristýna Janáčková – herečka, František Segrado – zpěvák a výtvarník. Ale já se ptám…. Jsem žena, narodila jsem se 27. června 1929 ve Vsetíně, jsem nejznámější valašská zpěvačka, vyučila jsem se švadlenou, později pracovala v prodejně Supraphonu. Celý život se věnuji zpěvu a lidové muzice. Zpívala jsem s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů, s valašskými soubory Vsacan, Jasénka nebo Kyčera. Můj hlas je zachycen na mnoha albech. Velký úspěch sklízím i s rockovou skupinou Fleret, se kterou vystupuji a nahrávám od devadesátých let. KDO JSEM ???



































