Vojtovka, když ji dítě ignoruje?
Už mám dneska nervy v kýblu... Vojtovka. I doktorka se smála, že to má být REFLEXNÍ záležitost, ale malá se prostě po pár lekcích smířila s tím že ji mučíme a občas nějaký ten pohýbek teda udělá - tedav ordinaci, ale doma jí vpodstatě mačkám jako blázen a ona nic. Jen tam leží , řve, vzlyká, občas přestane i to, jen si tam prostě leží. V polohách na zádech se intenzivně věnuje vzteklému vykopávání nohou a řevu. Nepoužívá vůbec ruce na opírání, jen na vyděšené mávání s nima. Takže máme za úkol je posilovat třeba pokládáním na míček (ten doma nemám, pokládám jí na stočený polštář). Tam se do nich 2x během půl hodiny řvaní opřela. Je to takhle normální? Je nám takhle ta Vojtovka k něčemu? Jako zatím se teda začala přetáčet ze zad na břicho občas..
@jahodi tak z toho co popisuješ co umí, tak takhle "na dálku" se nezdá nijak pozadu 🙂
manuálně cokoli co v tom věku zvládne, např. trhat noviny, stavět kostky větší (později Lego Duplo apod.), ale třeba i jednoduché věci - něco rozhoupat na provázku a ať to zastaví a chytí... koulet míček... vkládání věcí (oblíbené vkládací hračky... nebo vkládat jednu menší věci do další větší
pokud nemá ráda masírování, tak hlazení také do určité míry stimuluje...
některé děti mají rádi, když jim po těle chodí plyšák nebo jezdí autíčko
důležitá je i ta psychika, aby byl doma klid a aby se na ni nepospíchalo... nejsme roboti, abychom byli všichni přesně podle tabulky 😉
@jahodi nošení je dobré pro její psychiku... pro motoriku je zase lepší aby byla na zemi na dece nebo na trávě apod.... takže nejlepší zlatý střed, nepřehánět to ani jedním směrem 😉
vzhledem k tomu osvojení bych se ale hodně věnovala té psychice.. důležité je hodně, aby byla maminka v klidu, protože malé děti z maminky hodně čerpají.... jakékoli její vnitřní konflikty se na dítě velmi lehce přenáší
@jahodi Jednou jsem taky byla u zaskakující fyzio. A bylo to milionkrát lepší, i mě pochválila, jak mám cviky v malíku - to z té "naší" takový dobrý pocit nemám. Ale pořád mi přijde, že na ten jeden bod malá prostě vůbec nereaguje, ale uvidíme. No vidíš, co jsem četla, tak ten Bobath je takový lepší, ale pro nás to ještě asi nebude. No, doufám že mi to "nadšení" vydrží.
@bachovy_esence_poradna Ahoj, reaguju na "ono to jak jsou stažené nebo povolené svaly hodně souvisí s psychikou"...můžete k tomu prosím napsat něco víc? Dcerce byla ve 3 měs. diagnost. svalová hypotonie...v podstatě se s tím pereme dosud (16m) - má mírně opožděný vývoj...je to naštěstí prý jen motorická záležitost, ale přesto by mě zajímala případná psychická souvislost...děkuju.
@urtica jde o reakce na prostředí a o to jaké to prostředí vyvolává v tom konkrétním člověku pocity... pokud zažíváme nějaké nepříjemné pocity (např. strach, úzkost, osamělost, velká nejistota apod.), tak se některé svaly mohou stahovat více a nebo naopak ve svalech chybí svalové napětí....
nemusí jít nutně o velké "trauma" z našeho pohledu dospělého... ale dítě danou situaci může vnímat jako hodně ohrožující - nejsou to jen velké stresy typu např. matka neví jestli dítě chce... partnerské konflikty... velká finanční nejistota,.. potíže v širší rodině (komunikace s prarodiči atd.)...ale může jít i o "menší" věci typu dítě je nemocné, moc chce matku, ale ta zrovna není doma a ten den ho to z nějakého důvodu velmi zasáhne (jindy by to třeba zvládlo, ale je v citlivějším období)... nebo jiný příklad: dítě se probudí a pláče, ale třeba půl hodiny ho nikdo neslyší a prožívá zoufalství...dítě jde na operaci a je v nemocnici samo, zažije hluboký pocit osamělosti
navenek může potom vypadat i vcelku v pořádku, ale zážitek se ukládá do těla, konkrétně do svalů - které pak mají i vliv na fungování orgánů / na psychiku...
ad hypotonie u takhle malého děťátka: důležité by byly okolnosti narození, pocitů během těhotenství i po narození dítěte...
psychika je velmi mocná...
samozřejmě do toho pak ještě vstupuje genetika, výživa atd...
ale i za tím také do velké míry stojí psychika, protože jde také o vliv navyklého životního stylu a komunikace v rodině (příklady dvojčat kdy např. všichni v rodině mají geneticky srdeční potíže, jedno dvojče je adoptované do rodiny kde je naprosto jiná atmosféra a jde o jediného člena rodiny, u kterého se tato nemoc neprojeví)
psychosomatický faktor je vždycky dobré uvážit... tělo a mysl je jedno, nejsou rozdělené
@bachovy_esence_poradna Děkuju moc za obsáhlou a vyčerpávající odpověď. Takže je to vlastně hodně individuální a nedá se to zobecnit na jeden konkrétní faktor.
No, u mě to byl velký strach z potratu celé těhotenství (o první jsme přišli), dcerka je svým způsobem vymodlená + porod byl dlouhý a komplikovaný, těžká novorozenecká žloutenka, já sama mám dg. úzkostnou poruchu...takže to by samo o sobě by asi mohlo na svalovou hypotonii u dcery stačit...🙂
@urtica každopádně 😉
jinak individuální je to vždy, proto nefunguje mnoho "mustrů" a tabulek leckdy...
jde o to, že někdo má např. ty samé podmínky už v prenatálu, ale maminka není úzkostná a je tam např. jiný kladný faktor (např. velmi podporující tchýně)... pak může být blok ve svalu mnohem menší a projeví se až při nějaké zátěži...
@jahodi pokud je malá osvojená, tak tam zážitky z doby prenatálu a před osvojením budou hrát dost velkou roli...
ono to jak jsou stažené nebo povolené svaly hodně souvisí s psychikou 😉