Co dělat, když dcera trpí středně těžkou depresí?
Dnes jsem s dcerou navštívila psychologa. Po sdělení diagnózy jsem málem omdlela. Středně těžká deprese se sklony k sebepoškozování. Je možné, že bude potřeba psychiatr a léky. Moje úžasná, chytrá a krásná holčička to v sobě už nějakou dobu držela... Paní psycholožka mi toho moc nemohla říct, protože si to dcera nepřeje.
A já, která jsem si o sobě vždycky myslela, že jsem silná a všechno zvládnu, teď brečím a jsem úplně na dně.
Přesně - deprese je komplikované a dlouhodobé onemocnění. Postihuje právě často ty úžasné, chytré a krásné - když pak narazí na realitu, že ne vše jim začne vycházet tak, jak by chtěli, přidají se komplikace a oni neví, jak na ně. Je super, že si dcera řekla o pomoc / někdo to podchytil. A vlastně je super i to, že evidentně psycholožce řekla kupu věcí, které držela dosud v sobě, má zjevně psycholožku, k níž má důvěru. To je také krásné a nadějné. A ono "je možné, že bude potřeba psychiatr a léky" v podstatě z těch depresí je spíše ta méně závažná forma / podchyceno v začátcích - a vše se ještě může spravit (léky se pak berou třeba jen chvíli). Ač samozřejmě pro rodiče to je šok. Osobně bych v podobné situaci doporučila schůzku s psychologem i pro vás samotnou - pomoci se s tím srovnat, naučit se i třeba s dcerou komunikovat, možná snížit nároky i sama na sebe, víc si užívat život.
@merope děkuji 💐 Tohle všechno vím a přemýšlím o psychologovi pro sebe. Jsem s dětmi sama, otec se velice nezapojuje.
Také si myslím, že bys mohla zkusit terapii pro sebe, rodinné vztahy jsou dost komplikované, rozchody náročné. A občas člověk má nějakého kostlivce ve skříni a ani o tom neví.
Jinak pozitivní je, že dcera se o tom byla ochotna bavit s psycholožkou.
Určitě bych tu terapii doporučila - zvláště pokud jsi s dětmi sama. A neboj se, pokud si s psychologem nesedneš, dá se i vyměnit. Já jednu dobu jezdila k psycholožce z Prahy do Mladé Boleslavi, byla na doporučení a moc mi sedla.
Byla jsem na tom bohužel úplně stejně jako tvoje dcera. Zvládnete to neboj se♥️♥️♥️
Jako doplňkovou terapii bych zkusila hypnózu. Řeší věci na podvědomé úrovni a má skvělé výsledky. Kvalitního terapeuta sice zaplatíte, ale tady to má ohromný smysl.
Hypnozy bych se bala, protoze muze pomoct, ale nevim zda nemuze treba i uskodit. Je to pro mne neuchopitelne, nemohu prubeh vedome ovlivnit, tak bych se tomu radsi vyhla. Muj osobni nazor.
@amazienka Pro tazatelku klidně, pro dceru bych byla opatrná. Jinak já takto nedám dopustit na holotropní dýchání - ale zrovna u depresí vím, že to chce opravdu opatrnost. A určitě bych s tím nezačínala jako se začátkem terapie. Já na první holotropní dýchání jela spíše ve stylu "zážitkovka, chci poznat, co na tom ten chlap má" a protože jsem tam v danou chvíli už nějakou tu "diagnózu" (ač do té doby nevyslovenou a neřešenou, o to silnější) měla, tak to bylo opravdu velmi velmi divoké. A vlastně klika byla, že jsem měla doma chlapa, který s holotropním dýcháním měl opravdu velkou zkušenost, tak tušil + velmi velmi zkušeného terapeuta (mj. učí další terapeuty), tak to nakonec bylo v pohodě a dost to pomohlo. Ale v situaci, kdy se dcera poprvé svěřila, rodič ještě ani netuší, jaký tam je problém, navíc ve 13 letech, bych do podobných terapií zaměřených na práci s podvědomím určitě netlačila.
Já bych začala klasickou psychoterapií u dcery a u tebe, pak bych jako doplněk zkusila klidně něco alternativního. Já byla třeba u alternativní terapeutky, vychází z kineziologie, ale šla vlastním směrem a pracuje s minulými životy. Pomohlo mi to vyřešit daný problém. U vás bych spíš zkusila rodinné konstelace.
Dobry den,urcite je dobre,ze na to prisli vcas.
Deprese je nemoc,jako kazda jina,je treba ji lecit kor u deti Alternativni lecbu nechte na jindy.Nexperimentujte se zdravym sve dcery.
Chce to urcite leky,psychiatra a podpurne i psychologa .Toho doporucuji i Vam,hlavne,aby jste se dozvedela neco o nemoci,prubehu lecby jejich moznostech a lecich.Tez,aby jste se s tou niviu situaci mohla srovnat a byt pak dceri oporou.
Lecba ani leky nejsou ostuda,jak je to splecnosti casto posuzovane a nalepkovane.Zapomente na predsudky,mame v republice psychiatry odborniky i kdyz detskych je obecne malo(ne odborniku,ale vubec detskych pdychiatru).
Je to beh na dlouhou trat a nejake "abraka dabraka" nepomuze.Vim,o cem mluvim 8 let jsem pracovala na psychiatricke klinece.Kdybych nesla na materskou ,jsem tam dal . Deprese je zakerna a sebeposkozovani tez.Nebojte se leku a lecby,jen to muze opravdu na dlouho pomoci a teda i psychoterapie. Bude lip uvidite.Drz te se.
Holky, včera jsem zjistila, že nějakou dobu brala denně léky na bolest, takže všechno musím schovat. Vůbec nevím, kolik jich tam mohlo být, beru si lék tak 2 krát za rok na bolest hlavy.
Ale po tom vyšetření je úplně jiná, mnohem veselejší, sdílnější, dokonce mě po dlouhé době objala. Myslím a doufám, že jsme na dobré cestě...
Jen jako vždy zklamal otec, chtěla jsem, aby to babičce nějak vysvětlil a samozřejmě se na to vykašlal 😢
tak hlavně že jste to podchytili, teď už bude jen líp😘 Lékům a psychiatrovi bych se nebránila, pomůže to 🙂