• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Cvičení Vojtovou metodou, vaše názory a zkušenosti

19. září 2017 
minea, ja ten cvik na boku tiez nezvladam :frowning2:. Uz sme skusali 2 verzie, jedna je ze pridrziavam spodne kolienko, tak mi vykruca hlavu dozadu, zuje ruku, a vytahuje si dopredu celu spodnu ruku, takze ju nema podlozenu, ako ma mat a nevie sa do nej potom zapriet.
Druhy moznost bola, ze si nohy nevsimam, a drzim spodny laket, tak sa mi do luku neprehyba, ale vysmykne mi vrchnu ruku a rozhadzuje panvu :frowning2:. No proste z 3x denne co mam cvicit tento cvik sa mi podari 1-2x, ale aspon raz sa uplne rozhadzuje. Pritom na chrbte a na bruchu cvici bezproblemov, aj ho pekne udrzim, aj cvici, aj sa velmi nezlosti.
29. kvě 2008 ve 22:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
No, čo minea, ako ste dnes dopadli, poradili ti nejaký nový trik?

My na boku cvičíme tak, že mu pridržiavam spodné kolienko oboma rukami a predlaktím jednej ruky mu zároveň fixujem jeho horné rameno a tým vlastne aj celú ruku a svojim telom mu bránim, aby zakláňal hlavičku. No a ako som spomínala, nožičky musia byť vo vzduchu, aby sa nimi nezapieral o podložku. my sme zatiaľ mali len túto verziu, lebo od začiatku sa nám s ňou darilo a malý reagoval a dokonca po týždni,ako sme to začali cvičiť sa mi začal pekne pretáčať na bruško, to mal vtedy 4,5 mesiaca. Niekedy sa pri tom zlostí a niekedy je ticho alebo si len džavoce....Ale najhorší cvik je ked ho držím na jednom pokrčenom kolienku tvárou k podložke :cry: :angry: To nenávidííím, malý pri ňom ukrutne vrieska a bráni sa čoraz viac. V utorok ideme na kontrolu, tak som zvedavá aj ja na nové triky, lebo už ho pritom neudržím :stuck_out_tongue_closed_eyes:
29. kvě 2008 ve 23:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak to nakonec nedopadlo až tak hrozně - u terapeutky na stole mi to docela šlo. Poradila mi ještě jak si ji přidržet předloktím, když ji dávám do té výchozí pozice. No a tak se ukázalo, že hlavní problém je skutečně v té podložce, která doma není ideální, protože málo "brzdí" (cvičím na stole, ale trochu to klouže). Mám objednané pěnové puzzle a možná ještě zkusím i karimatku. Na čem cvičíte vy?
30. kvě 2008 v 10:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak nám včera přidali reflexní plazení a to je fakt brutál. Malá přitom úplně zoufale brečí. Nejhorší je, že když takhle šíleně brečí po cvičení na jedné straně, tak s ní musím odcvičit ještě druhou stranu. :frowning2: A brečí pak ještě pěknou chvilku po cvičení. Achjo. :frowning2:
30. kvě 2008 ve 12:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Vo vaše dětičky? Zvykly si trochu a brečely pak míň? Fakt mě to docela dere.
30. kvě 2008 ve 12:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
minea, puzzle jsou super, máme takové ty velké a na nich se cvičí fajn a nic neklouže :wink:

listicka77, zkus ji na chvilku uklidnit než začneš cvičit druhou stranu.
Já jsem si ke cvičení připravila nějakou fajn hračku nebo něco, co jen tak nemohl mít a jakmile bylo po cvičení a on pořád plakal a plakal, tak dostal hračku a byl klid a mohla jsem ho alespoň v klidu obléct. Já jsem ho vždy po cvíku uklidnila, ale jakmile jsem se ho snažila položit, abych ho oblékla, tak se tak bál, že se zase bude cvičit, že prostě plakal a plakal a pomohlo ho jen rychle něčím zabavit.
U nás se ten řev při cvičení jen stupňoval, manžel chodil pryč, jelikož na to neměl, aby to poslouchal a já jsem se obrnila a pořád jsem si říkala, že to dělám pro jeho dobro a že ho to nebolí, jen je naštvanej, že ho nutím do nějaké polohy. Čím byl David starší, tím to bylo horší a vždy věděl, že se jde cvičit a stačilo ho dát na stůl a už spustil.
30. kvě 2008 ve 13:23  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lendy, já jí musím hned nacpat do pusy prso.
30. kvě 2008 ve 14:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
U nás pláč po několika týdnech přestal - ohlušující vřískání přešlo do zvuku, který bych popsala jako nesouhlasné mručení :slight_smile:. Pláč i mručení spolehlivě přestává v momentě docvičení. Máme spolu takový signál, že pozná, že už je konec. S nasazením nového cviku je to teď ale zase trochu horší.
30. kvě 2008 v 18:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
My jsme dneska cvičily prvně.Hroznej řev.Babička utekla.Zatím nám to moc nejde,uvidíme,co bude dál.
Chci se zeptat,nemělo to cvičení u vás nějakej vliv na spánek.Ze by dítě bylo rozrušený a začlo hůř spávat a nebo jíst.Co myslíte?
30. kvě 2008 v 19:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Rio, vliv na spánek to mít může, ale spíš se dá očekávat větší spavost. Upozorňovala mě na to terapeutka, ať se nedivím. Faktem je, že malá je po každé rehabilitaci tak vyřízená, že cestou domů spí jak dřevo hodinu a půl, což je u ní během dne naprosto neobvyklé. Ale horší spavost z rozrušení, to by možná taky dávalo smysl...
30. kvě 2008 ve 20:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
ria80: dieťatko Ti po cvičení bude skôr lepšie spinkať, jednak z toho, že sa vyplače a aj z toho, že ho to cvičenie unaví. Laura so spánkom problémy nikdy nemala, cvičili sme od pôrodnice. Skončili sme asi pred mesiacom a začali problémy so zaspávaním, mrnčí aj v noci, cez deň spí kratšie... Neviem či je to vekom, alebo tým, že sme prestali cvičiť ale začínať pre spánok určite nebudem.
30. kvě 2008 ve 20:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak u nás malá taky hodně pláče,ale stačí pak chvilku pochovat a už jen vzdychá,na oplátku se od ní ale nesmím další 2 hodinky ani hnout ,taky si přád říkám,že to dělám pro její dobro a že kdyby ne tak proč by ás do toho na rehabilitaci nutily že? Manžel s tím sice moc nesouhlasí a při cvičení utíká ,ale já se zatím držím,tak tajně doufám,že už dloho cvičit nebudem
30. kvě 2008 ve 22:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
listicka, moj maly postupne place pri cviceni menej (len aby som to teraz nezakrikla). Velmi pomaha, kym ho napolohujem, tak mu spievam. A ked ma zacat makat, tak prestanem. Lebo inak ma pocuva ako spievam a ma veget.
Ria, viem o com hovoris. U nas su tiez vsetci zvedavi, ze ako sa to vlastne cvici. No ale ked je niekto pri nas ked cvicim, tak reve o to viac. Ja ich vzdy posielam prec, ze to nemusia vidiet :frowning2:. No a raz a pozerala 7-rocna neter a tej stekali po licach slzy ako hrachy :frowning2:. Samozrejme sme jej vysvetlovali, ze mu pomahame.
A ten spanok - aj u nas je z toho viac naveny, cez den spi viac, lahsie zaspi, ale po podvecernom spanku uz necvicime, takze na nocny spanok to nema vplyv.
30. kvě 2008 ve 22:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Minea, my cvičíme na takej malej žinenke, kúpili sme ju u našej fyzioterapeutky, vraj to ušila nejaká mamina, čo tiež cvičí :slight_smile: . Máme aj to veľké penové puzzle, to je super,tam sa mi malý môže dosýta prevaľovať....

Veru,aj ja musím malého medzi cvikmi trošku utíšiť, väčšinou zaberá zrkadlo, ked sa tam zbadá,tak sa vyškiera, alebo mu pospevujem a akože s ním tancujem, to na neho platí, ale niekedy nepomôže nič a to je potom hrôôôza :cry: :cry:
No a čo sa týka spánku, my odkedy cvičíme, Martinko spí celkovo lepšie, od 4. mesiacov mi prespí celú noc, cca 7-8 hod, predtým sme sa budili 2-3x za noc. Aj cez den si pospí, ked sme boli očkovaní, 10 dní sme necvičili a vtedy sme si všimli rozdiel, cez den vôbec nespával a bol stále mrzutý a umrnčaný....
30. kvě 2008 ve 22:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj maminky, pročítám diskusi o vojtově metodě, taky nás paní neuroložka na ní poslala, malý neměl náladu ji ukázat, jak pase koníčky a šup a jsme na rehabce, byli jsme poprvé minulý týden a já mám pocit, že od té doby je Adámek umrčený, tak, jak byl klidné a pohodové mimčo, jakoby se obratem změnïl, může to cvičení mít vliv na psychiku, co myslíte?? a navíc, mi to láme srdce, když u cvičení brečí a já mám slzy v očích s ním, ach jo, přitom, když jsme doma tak krásně koníčkuje, v pondělí jdeme zas , už teď mám stažený žaludek. chodili jsme s malým na neurologii, ale to jen proto, že můj porod byl docela dramatický, odloučená placenta doma, rychlý převoz , velká ztráta krve,ale maličký se nedal, byl bojovník jako já a jak to bývá v pohádkách ,šťastný konec a přežili jsme oba, je to náš andílek, chvilinku byl kříšený, ale bojoval a dokázali jsme to a tak teď to tak těžce nesu i to cvičení :frowning2:
30. kvě 2008 ve 22:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte. Ja vás chcem len povzbudiť, aby ste to vydržali s cvičením :slight_smile: . Staršia sa narodila v 31 tt a tak sem cvičili. Plakali sme naozaj všetci. Babina sa zavrela v inej izbe a pustila si rádio nahlas. Ale ja som videla pokroky - spevnilo sa brušné svalstvo. Vždy sa pri cvičení pocikala a párkrát aj pokakala :sweat_smile: . Ale to je dobre, vtedy som aspoň vedela,že to robím dobre (to nám povedala MUDr.) . Cvičili sme skoro rok, chodili sme aj na pobyty, kde sa nič nerobí len cvičí 5x denne. A to bola teda makačka. Aj ten plač mi MUDr. vysvetlila,že je to normálna reakcia - maličký sa bránia, lebo tým cvičením nútime aby mozog dal povedal na činnosť, ktorú oni nechcú robiť.
A malá je teraz na nerozoznanie od rovesníkov.
Tak sa nevzdávajte a všetkým vám držím palce :slight_smile: :wink:
30. kvě 2008 ve 22:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Vďaka sticker! :wink: My cvičíme cca 5 mesiacov a už je to čoraz ťažšie,ale bojujeme statočne :sweat_smile: A vy ste kedy presne prestali cvičiť? Kes malá začala chodiť?
30. kvě 2008 ve 22:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Díky za rady.Jsem připravená vydržet,ale jestli bude pořád tak plakat,tak to bude hrozný.Usnula uplně unavená,měla i kruhy pod očima.
Právě,to mě taky zajímá,malá byla doted pohodová a klidná,tak doufám,že se tímto nezmění v mrzuté mimčo.Ted naposledy hned jak jsem ji položila na stůl,už začla plakat,takže to bych jen uklidnovala a ani bvysme nezačli.Zkusím zpívat. :sweat_smile:

Ještě by mě zajímalo,že mě přijde divný,že si toho doktorka nevšimla dřív.Tak mě napadá,oni se stím děti vždycky rodí?Nebo to může vzniknout i během života?Nemůže k tomu přispět i napjatá situace,kterou dítě cití?Nervové vypětí?Nemůže to vzniknout od nervů?
30. kvě 2008 ve 22:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ria, čo konkrétne máš na mysli, kvoli čomu cvičíte?
30. kvě 2008 ve 22:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Malá má hypotonii.Nejvíc asi svaly na zádech,proto se taky nezvedá.
31. kvě 2008 ve 14:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja osobne ked sme mali navstevu deti som ani nedovoilia aby boli u nas v dome ked sme cvicili,aby si nemysleli,ze malej ublizujem,alebo aby im nebolo luto,alebo nemali z toho nejake depresie alebo co....raz ma mama prehovarala ze ona sa chce pozriet na to ako cvicime....po dllllllllllhom prehovarani som pristala...nevyrdzala ani 20 sekund a uz vytahovala vreckovky...tkatkne som ju poziadala nech odide,lebo to nerobi dobre ani mne ani malej ani jej....nakolko so svokrovcami zijeme oni to ani raz nevideli a vzdy ked sme cvicili,tak odisli z domu na dvor do casti kde to bolo najmenej pocut(a to mame plastove okna :grinning: ).....bolo to tazke...a tie reci potom....co mala dnes tak plakala,dnes palakla viacej ako inokedy....a mne sa teda vooobec o tom nechcelo kazdy den3-4 krat o tom s nimi rozpravat,tak som bola dost neprijemna a odmietava na nich...ledvy som prehltala slzy a oni ma este trapili takymito vetami :sweat_smile: :sweat_smile: no bolo to tazke obdobie ale moja dcera je teraz sikovna maximalne inteligentna(to vam moze potvrdit aj tina 78)lebo deti kt.cvicia vojtovku su vyspelejsie dusevne ako"normalne"deti.....neverila som ked mi to fyzioterapeutka tvrdila,ale teraz to mam potvrdene...
dalej my sme nikdy nemali ani koliky,ani bolesti bruska,lebo cvicenim sa aj crievka popretahuju a to prispieva k urychleniu "vyprazdovania"my sme kakali pri kazdom cviceni do pol roka...preto som cvicila s plienkou iba tak lebabolo volne pripnutou aby som videla ako pracuje brusko aj vsetko....ale inak sa to proste nedalo.
aj ja som dllllho rozmyslala z coho mohla moja mala dostat"centr.poruchu tonusu a jedine co mne napadlo bolo...tazky strsujuci porod tak som si to predstavila,ze ako sa v "krci"narodila tak jej to aj zostalo...ale to zasa nemam potvrdele lebo pricin moze byt vela a to je len moja domnienka :sweat_smile:
baby vydrzte to stoji to zato!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
31. kvě 2008 v 18:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak jsme 7 týdnů cvičily reflexní otáčení a pořád žádný pořádný výsledek, rehábka měla ve čtvrtek řeči, že se malá na bříšku vůbec nezlepšuje... :frowning2: A přidala nám reflexní plazení. Už v pátek mi přišlo, že je na bříšku jistější a dneska se začala přetáčet ze zad na bříško! A na bříšku se pokouší plazit, ulezla asi 20 cm! Zítra jdeme na neurologii, tak jsem zvědavá, co bude Dr. říkat.

Jinak si ale myslím, že cvičení na psychiku vliv mít může, protože evolučně je vztah matky a dítěte naprogramován tak, že matka má dítě chránit a ne mu dělat nepříjemné věci. Takže si furt myslím, že by Vojtovka měla být omezena opravdu na případy, kdy je to velmi nutné, a nemělo by se na ni posílat v případě, že se mimčo vyvíjí trochu pomaleji, ale nemá žádné nesprávné pohybové vzorce. Verdik, co říkají na rehabilitaci? Naše rehábka ji vždycky před cvičením zkoukne a hodnotí pokroky. Je přece hloupost, abyste cvičili jen proto, že se mimču jednou nechtělo pást. Je ovšem taky otázka, jestli pase "správně" - ne každé zvednutí hlavičky a opření o ručky je to správné pasení!
1. čer 2008 ve 21:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, nakukuju, protože mám velké dilema a jak vidím, tak nejsem sama. Můj syn se narodil po termínu, všechno absolutně ok. V osmi měsících mi dr. řekla, že se jí zdá až moc pohyblivý! a že by měl dávno sedět (neposazovala jsem ho, sám si sedl o týden později). To mě docela šokovalo, protože znám spoustu mamin, kdy se děti v osmi měsících jen občas převalí a pomalu začínají lézt/plazit se a nikdo v tom nevidí problém. Poslala mě na rehabilitaci, tam nám vyplnili kartu ještě než jsme vešli do ordinace. Verdikt lékařky je, že je absolutně vývojově v normě a co se týká pohybu, tak zvládá vše co má zvládat. No ale řekla, že má slabé břišní svaly a dala nám jeden cvik. Měsíc jsem s ním cvičila, po kontrole nám rehábka řekla, že špatně. Cvičím na zemi, na stole ho neudržím, vlastně ani na zemi. Doporučila mi klečet u postele, ale on má obrovskou sílu a já to nezvládám. Vlastně mám pocit, že to ani nechci zvládat. Můj syn je velmi spokojené, usměvavé dítě a já nemám žaludek na to, abych ho nechala plakat. Lištička to píše moc pěkně - matka má dítě chránit a ne mu dělat nepříjemné věci. Navíc jsem minulý týden přestala kojit a chci se s ním mazlit, ne ho týrat...
Nevím jak dál - od úterní kontroly necvičím a nevím, jestli začít. Nejsem si totiž jistá, jestli tam nechodíme jen pro to, aby měl někdo body... Mám sto chutí tam zavolat a zrušit příští návštěvu a říct že cvičit nebudeme... Uvažuju o tom, že ještě zkontaktuju zvámého - je to ortoped se specializací i na dětskou ortopedii, aby malého zkoukl...
2. čer 2008 v 09:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Eho - cvičení, není týrání , ikdyž nám to tak přijde, oni pláčí, ale né proto, že je to bolí. A ortoped ti s tímhle nepomůže, né se svalama. My teď jdeme k ortopedovi, který se specializuje na neurologické dětské pacienty, to už je něco jiného. Kdybych si já tenkrát řekla, že cvičit nebudu, dodnes mi nebude dcerka chodit, jen aby si pak jednou nelitovala, že jsi třeba něco zanedbala. Když jsou slabé břišní svaly, odnesou to později záda a páteř. Dcerce budou 4 roky, a cvičím s ní stále a věř, že udržet 18kg dítko v poloze také není žádný med.
2. čer 2008 v 10:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
já si myslím, že poslední dobou velmi mnoho dětí končí zbytečně na neurologii a rehabilitacích :pensive: i když to téměř nepotřebují nebo minimálně. A téměř všude nasazují cvičení vojtovkou. Ano, určitě to smysl má, když se správně cvičí, často a dítě má opravdu vážné pohybové potíže, tak jo, určitě jo, když se začne včes, tak spousta dětí se krásně srovná do 1/2roku. Věřím tomu, že vojtovka opravdu pomáhá, ale myslím si, že u straších dětí se to prostě už nedá. Vždyť jsou i jiné možnosti např. Bobathova metoda, plavání, cvičení na overballu-sice asi ne tak moc účinné jako Vojtovka, ale rozhodně dítě u toho nepláče a vše probíhá formou hry, kde se mamina ani dítě nestresují. Teď jsem to myslela tak pro kojence od 9.měsíců. Pro mladší děti určitě vojtovka. Ale i můj neurolog mi na 9.měsíční kontrole řekl, že mám zmírnit se cvičením, jelikož je malej ve věku, kdy už si spojuje maminku s tím, že mu dělá něco, co nechce a není to moc vhodné na vzájemný vztah. A i když cvičením dítěti v žádném případě neubližuji, jen se jim to nelíbí, tak je to pro ně jistě nepříjemné. Zkusila jste si to některá z vás, že by vás někdo takhle napolohoval a nutil vás makat? Fakt je to dost nepříjemný. Po tom, co mi řekl neurolog, jsme snížili o vojtovku jedno cvičení denně, ale stejně nám to vydrželo jen cca měsíc, pak už absolutně nešel udržet v žádné poloze, co jsme měli k jedinému cviku co jsme měli cvičit. Prostě měl takovou sílu, že i 2 jsme měli problém. A na obou rehabilitacích usoudili, že to opravdu už nejde. Takže malému dávám teď co nejvíc prostoru, jelikož vidím, že i přez to, že je značně pohybově pozadu, jeho vývoj jde dopředu, i když ne tak rychle, ale na to konkrétně u nás má vliv dle neurologa i spousta jiných faktorů ne jen ta hypotonii. Ale raději budu v klidu já a nebudu trápit malého cvičením (navíc, když už to stejně nejde), chodíme plavat, snažím se ho hodně motivovat v pohybu a nedělat nic, co by mu ve vývoji mohlo ublížit (neposazuji, nedávám stát...).
Dřív mělo spousta dětí stejné potíže jako dnes, jen se o nich tolik nevědělo (predilekce, hypotonie, hypertonie...) a nikdo to neřešil, necvičilo se a přesto si myslím, že spousta těchto dětí běhá vesele po světě a jsou v pohodě, jen jim třeba vše šlo o něco déle.
Toď můj názor, ale nechci samozřejmě nikoho od cvičení odrazovat, jelikož vojtovce věřím a moc nám toto cvičení pomohlo.
2. čer 2008 v 10:28  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
lendy: o Vojtovce toho moc nevím, jen mě zarazilo, že někteří doktoři doporučovali cvičit Vojtovku např. v 5m, když ještě dítko neválelo sudy :confused: přičemž my válíme sudy někdy až od konce 6.měsíce.. :confused:
2. čer 2008 v 10:31  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lendy, bohužel Bobath se dá cvičit až s většíma dětima, protože musí reagovat na povel, cvičení je aktivní, dítě musí spolupracovat, kdežto u Vojtovky aktivuješ svalstvo ty správnou polohou. Zjišťovala jsem to pro jednu paní.
2. čer 2008 v 10:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,
možná trochu přispěju i já. Náš malý se narodil 34+4, byl bez problémů, ale protože je nedonošený, tak nás poslali na Vojtovku. Dokud jsem tam nedorazila, tak jsem netušila, co nás čeká. Čekárná plná ubrečených dětí, z ordinace řev. S malým jsme měli jeden cvik na posílení břišních svalů. Po měsíci, kdy jsem se docela poctivě snažila, mi řekli, že to cvičíme špatně. Cvik mi ukázali jinak. Za měsíc, na další kontrole, malého chválili, my jsme ale doma necvičili, cvik na břišní svaly nám byl opět ukázán a opět jinak. Pak nám přidali cvik, kdy malý visel půlkou těla ze stolu a mi mu měli mačkat loket. To už jsme ani nezačali cvičit. Na poslední kontrole, malému bylo 5 měsíců, dle Vojtovy metody mu bylo 3,5 měsíce, jsem dostala téměř vynadáno, protože malý dělal věci, které 5ti měsíční děti běžně dělají, dělal je dobře, ale on je přece dělat nemá! Je mu jenom 3,5! Po této zkušenosti jsem tam už nešla. Malému je dnes 6,5 měsíce, už téměř 3 měsíce na obě strany přetáčí, začíná lézt, hlavičku drží od 2 měsíců, nemá problémy s břišními svaly. Tohle všechno píšu proto, že v Čechách, pokud dítě není cvičená opička a neukazuje na požádání co a jak dělá, tak jde na Vojtovku. Nemyslím si, že vojtovka je to nejlepší, vím, že existují i šetrnější metody. A pokud je tak skvělá, jak to, že ji nepřevzal celý svět? Proč se ve velkém cvičí jenom u nás? Já jsem v sobě tu sílu na cvičení vojtovky nenašla, manžel (cizinec), striktně odmítl, domluvila jsem se s naší dětskou, která si také myslela, že nemusíme cvičit. Řídila jsem se jenom tím, co jsem cítila, že je nejlepší a malý prospívá. :slight_smile:
2. čer 2008 v 10:38  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Lendy, ještě jsem si vzpoměla, dítě si má vždy uklidnit ten, kdo jej při cvičení rozrušil. A funguje to. Pokud ti při cvičení pláče, nesmi přijít třeba babička a jít ho chlácholit, pak vzniká ta španá vazba - máma mi ubližuje. Víš, že s malou už cvičím 3 roky a přesto se za mnou chodí mazlit víc, než za kýmkoliv jiným. :slight_smile:
2. čer 2008 v 10:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek