• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Cvičení Vojtovou metodou, vaše názory a zkušenosti

7. prosince 2016 
Ďakujeme :slight_smile:
19. čer 2008 v 10:30  • Odpověz  • To se mi líbí
lendy 1, prosim te, pochopila jsem, ze jsi rovnez s prckem cvicila vojtovku na predilekci - za jak dlouho se vam to spravilo? a jak dlouho jste cvicili?
19. čer 2008 v 17:25  • Odpověz  • To se mi líbí
marti, tak super :slight_smile:

harvyova, jj, ale já jsem to ze začátku fakt dost flákala a skoro vůbec necvičila (bo mi nikdo neřekl, jak moc je to důležitý a co a jak kolem vojtovky, neměla jsem žádné info, takže jsem na to kašlala). Pořádně jsme začali cvičit až od 3.měsíce a stejně to bylo ne vždy ideální. Náš David měl predilekci opravdu velikou, myslím, že se to srovnalo kolem 5.měsíce. Vím, že na kontrole na neurologii v 6.měsíci už to bylo o.k. Ale většinou stačí ten měsíc, dva cvičit a srovná se to :wink:

a jinak nám už zrušili rehabilitaci - HURÁ!!!!! :grinning: :grinning: :grinning:
David pár týdnů už pěkně leze, staví se k nábytku a dle dnešní kontroly u neurologa je velmi šikovný na jemnou motoriku (to až dr. valil oči, když jsem mu říkala, co vše David umí) a taky je prý vidět, že je chytrý a v tomhle krásně odpovídá věku. Jo, holt ty děti, co mají pohybové potíže si to prý kompenzují v jemné motorice a psychice :grinning:
19. čer 2008 v 17:38  •  1 dítě  • Odpověz  • To se mi líbí
lendy1, tak to je skvělé, že je tak šikovný, doufám, že Natálka taky nebude mít žádný problém. Nám to dětská doktorka zjistila až ve 3 měsících (ta predilekce je taky dost velká, asi protože se to nechalo tak dlouho), ve 3,5 jsme začali s cvičením, respektive polohováním bez vojtovky a vojtovku cvičíme teprve tak 10 dní. Nikdo nám k tomu taky nic neřekl, vše jsem musela nastudovat na netu. Tak teď budu zvědavá na naši kontrolu v 6 měsících, jestli to už budeme mít v pořádku.
Z tvého příspěvku jsem pochopila, že jste cvičili i po tom půl roce, chápu správně? Bylo to jako prevence?
19. čer 2008 v 18:04  • Odpověz  • To se mi líbí
harvyova, jj, ono to polohování je na nic, to spíš ta vojtovka je účinější.
My cvičili, jelikož malý je nedonošenec s mnoha potížemi (zvýšená dráždivost, predilekce, celková hypotonie, okrajová hypertonie a já nevím co ještě...). Bylo toho dost, ale postupně se to upravovalo díky vojtovce a teď už nám zbyla jen lehká hypotonie zad, ale to se spraví tím, jak malej leze.
Ta predilekce je potíž, když se s tím nic nedělá, ale když se poctivo cvičí, tak jsou výsledky brzo vidět :wink:
To se spraví, uvidíš...takže cvičení zdar :grinning:

tady jsme ještě řešili predilekci:
http://www.modrykonik.cz/forum/show.php?vThreadID=54683&vGroupOffset=360
19. čer 2008 v 18:24  •  1 dítě  • Odpověz  • To se mi líbí
Veru, dievčatá, cvičeniu zdar! :grinning: My cvičíme už pol roka a na malom je to poznať, má sedem mesiacov a už sa dáva na štyri, tak čakám, kedy príde na to, ako sa dá týmto spôsobom premiestňovať.... :wink:
19. čer 2008 ve 22:25  • Odpověz  • To se mi líbí
ahojte mamičky. som rada, že som konečne našla diskusiu ohladom cvičenia Vojtovou metodou. Mojej dcerke v 4 týždni zistili diagnózu - torticollis 1 dx - naordinovali nam cvičenie Vojtovou metodou. Má stvrdnutý kývač na pravej strane krku a preto viac otáča hlavu do ľavej strany. Musime cvičiť 3 x denne po 3 minúty na jedne strane a potom 3 minúty na druhej strane. Leží na brušku, hlavičku má otočenú smerom k pokrčenej ručičke a druhú má natiahnutú popri telu. Protilahlú nožičku musíme držať a zatláčat do petičky a tak isto pokrčenú ručičku držíme a zatláčame bod pod lakťom. Dohodla som sa s manželom že bude cvičiť 2 x za deň a ja len 1x, lebo je to dosť vyčerpavajúce tak či psichycky i fyzicky. Musím proste počkať kedy sa pekne napapká, odgrgne a vyspinka a potom sa ide na to. Veľmi mi jej je ľúto lebo hrozne plače a ja plačem s ňou. Preto som sa dohodla s manželom že aj on nám pomôže s cvičením. Neviem prečo ale neviem si proste zvyknúť na ten hrozný plač a najradšej by som ju zobrala do náručia začala utešovať. Bola by som rada keby ste mi daktorá napísala, ktorá má tiež podobný problém. Ako dlho cvičíte, či to vôbec pomáha a ako si dá na to zvyknúť?! Rozhodla som sa nás prihlásiť na plávanie, ktoré sa môže absolvovať až od ukončeného 3 mesiaca tak dúfam že aj to nám pomôže na uvolnenie svalstva. Prosím napíšťe ak niektorá máte podobný problém, veľmi by ma to potešilo.
4. črc 2008 v 17:09  • Odpověz  • To se mi líbí
katrinab, tak o tom, o čem píšeš je vlastně celá tato diskuze :wink:
Každá maminka podle mě nerada slyší ten hrozný pláč svého dítěte, ale prostě se musíš obrnit, zatnout zuby, říct si, že to děláš pro její dobro, aby byla v pořádku a že ji to vůbec nebolí, jen to cvičení prostě není nic příjemného, když ji nutíš být v polohách, v kterých nechce být.
Opravdu, když si přečteš pár stránek zpátky, tak to tu píše skoro každá maminka, jak je to cvičení těžké hlavně psychicky zvládnout.
Nepíšeš, jak dlouho cvičíte, ale opravdu to je tak ze začátku u každého a časem se to třeba trošku poddá. Spousta dětí pak časem ani při cvičení nepláče.
Ale chce to vydržet a cvičit :wink:
4. črc 2008 v 17:33  •  1 dítě  • Odpověz  • To se mi líbí
katrinab, my začali chodit na rehabku v necelých 3 měsících a vojtovku cvičíme 4x denně. klárka nezvedala na bříšku hlavičku a byla celá nakřivo, jednu kyčli i ramínko měla výš a ležela do oblouku. na první rehabce to bylo děsné, zvedali ji tam hlavou dolů za nohu a testovali reakce, řvala jako tur a mě řekli, že v poloze na bříšku je na úrovni 6ti týdenního dítěte :cry: po týdnu cvičení (měli jsme stejný cvik jako vy) to byl obrovský rozdíl a teď, skoro po 3 týdnech, ještě větší, na bříšku vydrží dlouho, otáčí hlavu a dokonce se na něm už i směje. teď cvičíme další 2 cviky navíc, jeden na boku, jeden na zádech, klárka řve podle nálady, občas hrozně, ale už se mi i stalo, že se na mě při posledním cviku začala malinko smát :slight_smile:

musím říct, že to nesu lépe, než jsem čekala, na její pláč jsem si zvykla, je to pro nás rutina, prostě vstanem, pohrajeme si, rychle odcvičíme a pak si zase pohrajeme a nakojíme a totéž pak ještě 3x. po cvičení ji dávám hned na bříško a ukazuju jí hračky (prý se to má, aby se ty aktivované svaly hned zapojily) a pak ji chvíli chovám a zpíváme si stejnou písničku. vlastně mě na tom nejvíc štve, že ji musím furt vyslíkat a oblíkat, i když teda v těch vedrech ji občas nechám nahatou celý den :wink:

vydrž, to se zlepší a hlavně to má smysl :wink: jo a paní na rehabce mi říkala, že se těmto dětem nedoporučuje plavat, protože si to své zakřivení ve vodě ještě víc zafixují (my totiž taky chodily na vaničky :unamused: ) tohle doporučení teda ale ignoruju...
4. črc 2008 v 18:06  • Odpověz  • To se mi líbí
lendy1, zuzik03. dakujem za odpoved. hej, čítala som si pár článkov, no chcela som počuť odpoveď aj na náš prípad. :frowning2: . cvičíme 2 týždne, no musím poveda´t že ke´d som dopísala tento príspevok( prvý ) tak sme s manželom začali cvičiť a naša Karinka skoro vôbec prvé 2 minúty neplakala, tak som bola šťastná ako blcha. No potom spistila ten strašný plač. Ale musím povedať že ako som si prečítala tie príspevky, cítim sa celkom lepšie a možno časom to fakt príde a zvyknem si na ten plač, ktorý možno časom aj prestane. :slight_smile: . Nám rehabilitačná sestra povedala že ke´d budeme chodiť plávať tak to bude super, lebo pri Vojtovej metóde sa striedavo nbapínajú svali ( ako pri posilňovaní ) takže sa napínajú a plávanie je ideálne aby sa tieto svali občas uvolňovali. Začneme plávať od agusta, tak potom Vám dám vedieť ako sme pokročili s cvičením a čí plávanie prispelo k lepšeniu diágnózy našej Karinky. :wink:
4. črc 2008 v 18:28  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj,tak se zas po delší době hlasím.Jsem tady naposledy řešila,že malá odmítla prso.Tak jsem se na to ptala na tý rehabilitaci a prý to opravdu může být cvičením.Ze jí dělám něco nepříjemnýho a ona mě tímto odmítá.Je to hrozný,že mě moje dítě nechce,že jí ubližuju.
Ale cvičíme dál,v tomhle věku je důležitější pohyb než mlíko.Ale je mi z toho smutno.
4. črc 2008 ve 20:27  • Odpověz  • To se mi líbí
katarinab, len vydrž a nevzdaj to,my cvičíme už takmer 7 mesiacov (bože to je celá večnosť!) a malý mi pri tom tiež strašne ručí a to aj naša rehabilitačná povedala, že on je jedno z mála detí, z ktorého ju po cvičení bolia uši, taký prenikavý a piskľavý hlas mal, ale teraz je to už iné, hlas sa trochu zmenil a pred sestričkou sa vždy predvádza a celé cvičenie sa väčšinou na ňu usmieva, zatiaľ čo doma kričí ako o život.
My ked sme začali cvičiť, tiež som to ťažko zvládala, najmä to načasovanie a zladenie s kojením bol problém, ale vždy som si opakovala dôvod, pre ktorý musíme cvičiť, že predsa nechcem, aby môj krásny synček bol čaptavý...a napodiv som to zvládala ešte lepšie ako môj muž, ten to vzdal skôr a to mi od začiatku pomáhal,i ked teraz občas pocvičí,ale ked sa dá, tak sa tomu snaží vyhnúť. No to cvičenie je horšie, ked sú detičky väčšie, viac sa bránia a viac si uvedomujú, čo sa s nimi deje, tak sa teraz riadne zapotíme. Ja v týchto teplách malého po cvičení vždy ovlažím v umývadle a z toho má ohromnú radosť, ked na neho tečie voda, tak ju chytá a smeje sa...
5. črc 2008 v 00:05  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj holky,tak my jsme se začaly housenkovat,respektivě,malá jde na kolínka a střídavě se odstrkuje,ale ručkama se jen přitahuje,už jsem se chtěla začít těšitže třeba už nebudem cvičit a prd :unamused: máme 3 cviky na učení lezenjí,moc se jí to nelíbí,ale cvičíme dál . Akortá jsem občas na pochybách jestly by se tohle nenaučila sama,že bych se na tro cvičení vykašlala,když děla docela pokroky,ale pak dostanu strach,že by to třeba bez cvičení nezvládla :pensive:
5. črc 2008 v 09:10  • Odpověz  • To se mi líbí
lenkazdenek, a kvoli čomu ste začali cvičiť? No, ja ti neviem, tiež by som sa bála prestať, ked povedia odborníci, že treba cvičiť, tak na tom niečo bude, počkaj, kým nezačne štvornožkovať a staviať sa na nohy sama :wink: Potom možno skončíte :wink:
6. črc 2008 ve 22:57  • Odpověz  • To se mi líbí
tina,kvůli predilekci a záklonu, já myslím,že my nepřestanem cvičit nikdy,už my bylo řečeno ,že jakmile začne lézt tak se budem učit sedět atd :frowning2:
7. črc 2008 v 09:15  • Odpověz  • To se mi líbí
Ale neboj, hlavu hore! Raz určite prestanete cvičiť a verím tomu, že aj my, lebo ja už len na to čakám pri každej kontrole a tú najbližšiu máme o mesiac :unamused: Naposledy mi na cvičení povedali, že ho nemáme dávať sedieť,lebo má vraj slabé bruško a pri sedení sa mu deformujú rebrá :frowning2: :angry: čo mi dosť skomplikovalo všetko, lebo, malý sa mi v kočiari sám posadí a chce sedieť a ked mu to nedovolím, tak sa jeduje a kričí, takže nemôžem ani nič robiť, kým nespí..........Tak baby, vydržme! :wink:
9. črc 2008 ve 22:54  • Odpověz  • To se mi líbí
tina ja si myslim,ze ak je maly schopny sa uz sam posadit,tak je zbytocne mu v tom aj branit tak isto ako mna sestricka haltovala,ze mala nesmie chodit a co ju mam na retaz priviazat,ked bola sikovna a zdrhala kade tade tak potom aj sestricka prisvedcila,ze branenie v pohybe by bolo este horsie :angry:
9. črc 2008 ve 23:00  • Odpověz  • To se mi líbí
ahojte kočky,
prajeme vám veľa úsilia a pevné nervy pri cvičení vojtovky, my sme to tiež museli cvičiť so staršou dcérkou od 5 mes. až do jedného roka, pokiaľ nežačala chodiť...bolo to strašné na psychiku a trpela tým celá rodina, ale nám to pomohlo a dnes si na to už nikto ani nespomenie :wink:
držíme palce :slight_smile:
9. črc 2008 ve 23:21  • Odpověz  • To se mi líbí
mimmka, ja už sa teraz neviem dočkať času, ked si na to nikto nespomenieme :wink: poctivo cvičíme od Martinkových 6-ich týždňov a už mám niekedy riadne krízy,ale zatiaľ bojujeme :angry: a nevzdávame sa :dizzy_face:

bubba, tiež sa mi zdá dosť čudné, brániť dieťaťu v pohybe, ale zatiaľ sa vie posadiť sám len v kočiari, ale ked začne štvornožkovať a podadí sa tak, už mu v tom rozhodne nokto nezabráni :slight_smile:
10. črc 2008 ve 23:29  • Odpověz  • To se mi líbí
holky já to poslední dny nják nezvládám,samotná sem byla nemocná a z malou sem cvičit prostě nezvládala a nikdo jiný to za mě holt doma neudělá :unamused: navíc když vidím jak je malá mrštná ,dokonce když jí dám na 4 a držím ppod ní ruku tak se sama na 4houpe ,až když dám ruku pryč tak se rozplácne na žábu,ale teď je mi líp tak opět cvičíme,jen my to popravdě už začíná nják připadat zbytečný :confused: :sweat_smile: :pensive: ,někdy už mám pocit že snad budem cvičit do jejích 18tin :sweat_smile:
11. črc 2008 ve 22:44  • Odpověz  • To se mi líbí
tinka, ale už finišujete s cvičením za chvíľu, lebo sa to cvičieva väčšinou do roka, cca. keď dieťa začne chodiť, ale je to dobre aj kvôli chrbátiku, tá naša ho mala rovný, ako keby zjedla pravítko :wink:

kočky, ja viem, že to nieje ľahké....aj mne z toho išlo srdce prasknúť, keď som videla, ako pri tom plače :unamused:
DRŽÍME PALČEKY!!!

lenka, aj ja som si myslela ako je moja staršia dcérka šikovná a robí pokroky a že my to vôbec cvičiť nemusíme, ale až teraz som to zistila, keď mám druhé dieťa, ktoré robí všetko automaticky, že to tak nebolo.
11. črc 2008 ve 22:55  • Odpověz  • To se mi líbí
mimmka, vdaka za povzbudenie :slight_smile: Už sa teším na definitívny finiš! Vždy si opakujem, že väčšinu cesty už máme za sebou a kde sme to vydržali doteraz, tak snád to pred cieľom nevzdáme, ale niekedy je to fakt ťažké, presne ako pri behu, pred ciieľom človek zbiera aj tie posledné sily, aby dobehol :wink:
No, ale každým dňom začne Martinko štvornožkovať, tak snád sa dočkáme potom skoro aj chodenia, dúúúúúúúfam a skončí cvičenie, potom urobím oslavu :grinning:
12. črc 2008 ve 22:51  • Odpověz  • To se mi líbí
holky, nepřijde vám někdy, že to ti fyzioterapeuti přehánějí ? mně přijde, že podle těch jejich měřítek má nějaký pohybový "problém" 90% prcků, ale jen malinko se jich dostane na rehabilitaci. taky si občas říkám, jestli už to nestačí, jestli klárku netrápím nadbytečně, uvidíme, nerada bych teda cvičila další půlrok :confounded:
12. črc 2008 ve 23:46  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahojte maminy, tak práve som si čítala príspevky v téme postihnuté dieťatko a normálne som rada, že my musíme iba cvičiť, teda že na náš problém existuje taká pomoc ako je Vojtovka :wink: Fakt som rada :wink:
12. črc 2008 ve 23:47  • Odpověz  • To se mi líbí
Zuziku, ono to, jestli má dítě problém má posuzovat neurolog, né fyzioterapeut. A i když mají nějaký problém, tak se cvičí až od vážnějších forem. Třeba lehčí formy CKP ( centrální koordinační poruchy ) se cvičí až od 3 stupně, dva předešlé se jen sledují. A jde ti o půl rok cvičení? Nebude lepší teď půl roku cvičit, než pak litovat, že je něco špatně? Já už cvičím s dcerkou skoro tři roky a nevím, jak dlouho ještě budeme cvičit a nikdo mi to není schopný říct a to dcerka není postižená.
14. črc 2008 v 15:12  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj maminy, chtěla jsem se Vás zeptat na Vaši zkušenost,jak dlouho jste cvičili jednotlivé cviky, než Vám je na rehabilitaci změnili? Čekali, až je bravůrně zvládnete (pokud ano, tak to si teda ještě hodně počkám :unamused: , nebo je změnili, že Vaše dítko postoupilo ve vývoji a chtělo třeba začít lézt, tak cviky vyměnili? My cvičíme vojtovku 1,5 měsíce 5x denně půl hodiny a teď máme 3 cviky na zádech a na boku na ref. otáčení a a na břiše na ref. plazení. Už jsem celá nedočkavá, až budeme mít nějaké "lehčí" cviky a hlavně nebudu muset malou pořád trápit svlékáním. Navíc se mi u toho vždy 2x počůrá a občas je celá počúraná ona, stůl , podlaha i já :angry: Někdy to skončí i tím, že ji musím vykoupat. No hlavně abychom se už alespoň procvičili k okamžiku, kdy ji to cvičení pomůže natolik, že už na ní nebude znát, že měla predilekci a od toho celé vadné držení levé části těla, že je zkroucená jak vanilkový rohlíček a špatně zapojuje svaly a má špatné pohybové vzorce. :frowning2:
21. črc 2008 ve 21:12  • Odpověz  • To se mi líbí
Harvyova, no my s Maťkom cvičíme od jeho 6 týždňov a celkovo sme doteraz mali len tri tie isté cviky, ale postupne ako rástol a pohybovo napredoval sa tie cviky máličko obmieňali, museli sme ho inak chytiť, lebo je stále viac a viac pohyblivejší a silnejší, ale v podstate ide stále o tie isté cviky. I ked jeden sme už úplne vypustili, ten na brušku, lebo už sme ho nemali šancu dostať a udržať v danej polohe, tak veľmi sa bránil. Takže teraz cvičíme 2, na chrbátiku a na boku :wink: a začíname štvornožkovať, tak snád už čoskoro budeme končiť, čakáme kedy sa postaví a to u nás rozhodne....
21. črc 2008 ve 23:25  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj maminky, my cvicime s malym od 1mesiaca, cviky sa nam malinko obmenili. viem ze je to velmi tazke pocuvat ako vase mimi place ale vsetci na rehabke mi povedali ze placka pretoze napr. nechce byt na brusku, nechce mat hlavicku polozenu tak ako to mi prave potrebujeme. mne maly zo zaciatku velmi plakaval, ale pomaha mi ked sa s nim rozpravam, spievam mu, ukazujem mu jeho oblubenu hracku, a hura prestali sme plakat pri cviceni.

harvyova: k tomu cikaniu, nas maly na kazdej rehabke, pocika uplne vsetko. terapeuticka nam povedala, ze je to sposobene aj tym cvicenim, ked cvicime na brusku mame uz nachystane handricky na utieranie potopy :grinning:
22. črc 2008 v 08:12  • Odpověz  • To se mi líbí
No, my v zásade cvičíme len v pamperske, máme ju uvolnenú, aby bolo vidno ako pracuje bruško, zo začiatku sme boli bez plienky,ale bolo to už neúnosné, aj na rehabke sme potom cvičili vždy s uvolnenou pamperskou, lebo nám sa malý pri cvičení aj pekne pokakal, tak sa uvolnil, že sa uvolnil aj obsah črievok a to je vraj tiež dôsledok cvičenia... :wink:
No jonatanka, ja tiež malému pri cvičení rozprávam alebo spievam, ale niekedy sa môžem aj pokrájať a plače akokeby sme ho z kože drali, nič nepomáha, od začiatku sa veľmi bránil a teraz, ked je väčší a všetko lepšie vníma, tak sa bráni ešte viac. Ale je to herec, lebo ked sme na rehabke a cvičíme pri sestričke, tak ani nezaplače a usmieva sa na nás, takže sa pred druhými predvádza a doma robí cirkus :sunglasses: :grinning:
23. črc 2008 ve 21:48  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj, můžu se přidat? My s naší Baruškou cvičíme zhruba od 6 týdnů, má bouličku na krku (je to svalové - důsledek polohy KP) a kvůli tomu taky točila hlavičku jen nalevo. Teď, co cvičíme, se to znatelně zlepšuje, boulička mizí a Barča občas dá hlavičku vpravo sama od sebe. Kilovku mouky už máme v postýlce de facto spíš pro jistotu :sweat_smile:

Jinak musím říct, že před prof. Vojtou smekám. Ta metoda mi připadá geniální. Tady je celkem zajímavé povídání: http://www.rodina.cz/clanek6469.htm
23. črc 2008 ve 23:01  • Odpověz  • To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek