Cvičení Vojtovou metodou, vaše názory a zkušenosti

Ahoj vsem,
moc vas prosim o radu.
Mam 3-mesicni dvojcatka, chlapecky.
Kubicek nechce moc past hribatka, a take mel preilekci hlavicky k jedne strane ( to se mi nastesti podarilo zvladnout - polohovani, pretaceni, motivovani k druhe strane ). Hodne spatne drzi hlavicku, musi se mu stale hodne podpirat, stale mu dosti " klimba " a zaklani dozadu.
Nase pani doktorka nas nikam poslat nechtela, ze pry na nej moc specham,ale nakonec jsem si to vydupala a neurolog doporucil cvicit Vojtovku. vcera jsme byli na prvnim cviceni.

Druhe dvojcatko, Filipek, je dle dr vyvojove dobry, ale me se nelibi jedna vec a to ta, ze je hodne drazdivy, casto place, leka se vlastnich rucicek, porad nervozne " kníká ", je hodne nervozni, lekavy, a dsot casto se uplne prohyba az do luku ! nase dr to neresi, ze pry je v poradku. Ale me se to nelibi, vim ze to eni dobre, ze by se takto prohybat nemel. Myslite, ze by mu na to take pomohlo cviceni ?

A jeste jsem se chtela zeptat, i kdyz Filipek pase podstatne lepe, stejne ma u toho zatnute pesticky. Nemel by je mit uz v tomto veku otevrene ?

neznate prosim nejakou dobrou rehabku, klidne soukromou, ja jsem od Melnika, ale tak do 50 km bych klidne dojizdela, jde mi hlavne o dobro deti, nechci nic zanedbat. Moc vam vsem dekuji.

Andulko a na čem cvičíš? Já buď na postely a musím si k tomu kleknout a nebo na stole - ten už je nám malej, takže musíme snést z půdy větší. Dnes nám zrušila "teta" cvik na boku, kdy jsem musela postavit nožku do našlápnutí a jakoby za koleno zabalit kyčel a tlačit proti pánvi. Ale máme takové jakob ždímání s protahováním, kdy jednou rukou pusobím proti pánvi a druhou proti zádům a přitom je jakoby oddaluji od sebe. Pěkně se mi pak třepaly ruce.
Jinak jsem jí říkala, že se mě hodně lidí ptá, proč ještě cvičíme, a ona mi říkala, že tou vojtovkou zpevňujeme celé tělo, aby pak později nedošlo třeba ke skolioze, takže by stejně pak musela jít cvičit vojtovku. A protože má vadné pohybové vzorce, má i ten jakoby tok informací zpřetrhaný a proto mi ho tím cvičením v mozku zpouštíme aby se vše správně propojilo. Jinak hurá hurá, byli jsme dnes na ortopedii a trošku se jí zlepšila ta plochost nožek už nemá třetí stupeň , ale už to má mezi třetím a druhým, i když v zátěži zas 3 stupeň. ( tady je to vidět na obrázku http://jindrichpolak.wz.cz/ostatni/plochenohy.php)

Gabinko, myslím že do 4 měsíce to je v pořádku ty pěstičky, kdyby nebylo něco v pořádku neuroložka by to poznala.

ahojte tak ako som pisala ze mam podozrenie na povynne ockovanie ,precitajte si OCKOVANIE JE ZLOCIN pisu tam o moznych ryzikach napr,strata koordinacie,porucha vo vyvoji atd,skor sa priklanam k tomu ze asi neockovat co si o tom myslite? kazdy tvrdi ine,ale ked to ockovanie naozaj skodi tak trpi dieta i rodic.

Simonko, nevím po jakém očkování to má. Ale já mám holky očkované jen základním povinným očkováním, a v pořádku. A proč se očkuje? Protože v případě, že se dítě dostane do styku s nemocí, proti kterým se očkuje a nebylo by naočkováno, mohlo by zemřít. A že už ty choroby proti kterým se očkuje nejsou? Omyl, letos se v našem blízkém okolí objevil černý kašel. Tetanus? Ten můžeš chytit i při rytí zahrádky, když se škrábneš a pak sáhneš do hlíny. A u dětí které mají od malička neurologické potíže se očkování odkládá.

Simonka to očkování je věc každé maminky ale raději budu mít dítě se spožděným vývojem....o měsíc...o půl roku....než any dostal černý kašek nebo nějakého koka.

Prevenar budu dávat až ve 2letech
Hexu nemáme a nejspíš nám dají něco jiného/ máme škaredou reakci na TBC a tak budeme mít očkování až tak v roce

Naprosto souhlasím s Maruškou

Gabi nevím jestli jsou dvojčata donošená nebo né....každopádně nám tvrdila RHB že nejpozději v dokončeném 4měsíci by měly být dlaně u pasení otevřené....taktéž pasení koníků by mělo být skoro "perfektní" tzn. opora o předloktí, žádný záklon hlavy, volně otáčet hlavu do obou stran za hračkou....atd atd

Maruš cvičím na přebalovacím pultu....mám ho dělaný na míru ale protože je manžel vysoký tak je dělaný i pro něj....a já na tyto nové cviky už nedosáhnu :( na Davídka......takže cvičím na gauči a to mi nejde....nemůžu si nějak zvyknout

Ohledně té délky cvičení....upřímně jsem překvapená že cvičíte tak dlouho ale rozhodně to není na škodu 🙂
taky gratuluji k vylepšení nožiček....na botky jsem koukala...a jsou super a ještě že vám na to pojišťovna přispívá

A co třeba na kuchyňském stole cvičit? To by nešlo?
A já se neptala jen kvůli tobě, oni i tady lidi z okolí se ptají. Jinak ještě že třikrát do roka ta pojišťovna přispívá, protože i tak mě ty botky s poštovným vyjdou kolem těch 500 , ty na které mám poukaz. Ale to je tak na jedny na jaro, jedny na léto, jedny na zimu, ale sandálky na doma a do školky ( a víme jak dětem rychle roste noha ) dělají zhruba 6 tisíc za rok za 4 páry.

gabina, to co popisuješ u malého měl můj David také-zvýšená dráždivost (byl dost lekavý, často měl trhavé pohyby, jak na něj někdo šáhnul, hned plakal...), navíc to propínání do luku, zvýšený záklon, to jsme taky měli. Vše je špatně, rozhodně si myslím, že by jste měli cvičit.
Na tu dráždivost nám neuroložka z Prahy napsala ten Pyridoxin, ale je to volně prodejný vitamín.
Mrkni ještě na tento článek, tam je popsané, co je špatně a jak by mělo vypadat správné pasení:
http://sedmikraska.mb-net.cz/view.php?cisloclan...

Já mám teda na očkování trošku jiný názor, ale to je mimo toto téma 😎

vojtova metoda je podla mna tyranie deti,
statistiky o vysledkoch su naprosto skreslujuce, nakolko mnoho rodicov klame svojich pediatrov a neurologov ze to cvicia s dietatom a vobec to nerobia, v severskych statoch a anglicku je to zakazane, pozrite si nejake zahranicne stranky, ako spolupracval isty fyzioterapeuticky ustav v norsku s psychologmi a ti sledovali niekloko rokov psychiku deti s ktorymi sa cvicila vojtovka a potvrdili si nervove poruchy u povodne kludnych deti a u niektorych sa potvrdil vznik epilepsie nasledkom stresu z cvicenia..
zaujimala so sa o to, lebo som to cvicila so synom, tory takisto byval kludny a dosttaval pri cviceni epilepticke zachvaty, som presvedcena ze to bolo z tejto metody, odkedy necvicime zachvaty vobec nema. radsej nech je postihnuty trochu telesne ako ma mat jazvy na dusi a epilepsiu.. je mnoho inych altrenativnych sposob cvicenia, trochu sa v zaujme dusevneho zdravia svojho dietata o tom poinformujte

vojtova metoda je podla mna tyranie deti,
statistiky o vysledkoch su naprosto skreslujuce, nakolko mnoho rodicov klame svojich pediatrov a neurologov ze to cvicia s dietatom a vobec to nerobia, v severskych statoch a anglicku je to zakazane, pozrite si nejake zahranicne stranky, ako spolupracval isty fyzioterapeuticky ustav v norsku s psychologmi a ti sledovali niekloko rokov psychiku deti s ktorymi sa cvicila vojtovka a potvrdili si nervove poruchy u povodne kludnych deti a u niektorych sa potvrdil vznik epilepsie nasledkom stresu z cvicenia..v sanatoriu tuto metodu nasledne celkom zavrhli a neskor sa zakazala aj v krajine nasledkom inych nezavislych studiii
dalsie studie za anglicka preukazali abslutnu nevhodnot tejto metody u deti s nejakym nalezom na mozgu, ako DMO , retard, hemipareza a pod. nakolko este viac porozsiruje postihnutie mozgu co bolo dokazane klinicky rentgenmi, sonami , CT a pod.
zaujimala so sa o to, lebo som to cvicila so synom, ktory takisto byval kludny a dostaval pri cviceni epilepticke zachvaty, som presvedcena ze to bolo z tejto metody, odkedy necvicime zachvaty vobec nema. radsej nech je postihnuty trochu telesne ako ma mat jazvy na dusi a epilepsiu.. je mnoho inych altrenativnych sposob cvicenia, trochu sa v zaujme dusevneho zdravia svojho dietata o tom poinformujte

ahojte vsetky moja mala bola ockovana len tym co je povynne,je jasne ze som zapochybovala o ockovani ci je dobre alebo zle ked bol na to nazor mamiciek dobry aj zly,ale kazdeho vec; a mam novinku moja mala sa vie sama posadit ked lezi na chrbatiku,ale ked sa prevrati na brusko tak si nevie sadnut dufam ze sa aj toto nauci .teraz 25, bude mat 14mesiacov ,nic ine si nezelam len aby uz chodila ,ale to si este asi pockame poriadne pocvicime.

Dolinko tvůj názor ti neberu. Ale já necvičit s dcerkou, tak bude na vozíčku, jen proto, že s ní necvičím. A Mentální vývoj jde ruku v ruce s tím tělesným. A rozhodně mi nepřijde, že by měla moje dcerka z cvičení jizvy na duši, sama si říká, že půjdeme cvičit a chodí se mazlit, takže si rozhodně nemyslí, že bych jí ubližovala.
A co řekneš na to, že spoustě lidí i dospělých pomohla Vojtovka k tomu, že zas chodí?
A když už tedy necháš dítě "aby bylo postižené" jak se pak bude smiřovat s tím, že bude mít těžší život? Já bych si nevzala na svědomí, že by dcerka nemohla chodit, nemohla bych se pak dívat jak se dívá na ostatní děti jak běhají a ona musí sedět na vozíčku... ale každá jsme hold jiná.
A včem přesně ti to přijde jako týrání, v tom, že určitou polohou spustíš správný polohový vzorec, který je v mozku každého?

Simonko, ona se z bříška posadí, až se dostane na všechny 4 a šikmo do sedu. Mě se Verunka rozlezla ve 13 měsících ve 14 si začala sedat a do 18 měsíců jsme zvládli i chodit. Hlavně jí pořádně masíruj ty achylovky, jinak jí to nepůjde, protože se bude stavět na špičky. Moje dcerka zas měla rozpojené tělo a spodek nespolupracoval zvrškem. Byla jako by neměla nohy, vůbec o nich nevěděla a když jsem ji chtěl postavit, tak nohy skrčila, žádná snaha se o ně opřít.

DOLINKO
Taktéž musím napsat že s tvým názorem nesouhlasím. Přečteš li si jaký koli článek kde dospělý popisuje jaké je to být reghabilitovaný Vojtovou metodou....NIKDE SE NEDOČTEŠ O TOM ŽE BY JE TO BOLELO

Děti nesnáší výt zafixovány v určité poloze....náš David třeba u některých cviků nepláče, no a některé děti nepláčou vůbec....jiné ale zase hodně to přiznávám

No a to že bych byla raději aby byl postižený než aby měl šrám na duši? Tak to NO COMENT.....NA TO NEODPOVÍDÁM

marusch, prosím tě, mám na tebe dotaz ohledně chůze. Já už nevím, co mám udělat, abych u D. překonala ten strach udělat krok do neznáma 😔 . Jako když ho něco zaujme, tak jde, jistím ho tím, že jdu hned za ním a mám ruce vedle něho, kdyby padal. Vždy udělá pár krůčků, pak se zastaví a už hledá, za co by se chytil nebo o co by se opřel, jak ihned nemá něco takového, tak ztrácí stabilitu a jde raději k zemi. Někdy nechce udělat krok ani za nic. Sám se pouští, když si stoupne, baví ho to, ale jen chvilku a prostě musí mít poblíž nějakou tu oporu, co kdyby...
Většinou to s tím chozením dělám tak, že když stojí, něčím ho zaujmu, ať za tím jde a pak ho pustím, on udělá pár krůčků a konec.
Když je něčím zaujatý, tak dokáže krásně držet stabilitu, ve stoji bez držení krásně stojí a vydrží dlouho, ale to je málokdy. Když mu dát třeba nějakou hračku, co ho zajímá, tak stojí bez opory, je úplně zaujatý hračkou a nevnímá, že stojí sám. Za chvilku mu to dojde a úplně na něm vidím, jak okamžitě přepne a hledá, čeho by se chytil a úplně z ničeho nic jakoby vypne a ztrácí stabilitu. Já už nevím co s tím 😢

to, co psala dolinka raději NEKOMENTUJI !!! Jsem někdy prudčí povahy 😀

Lendy, já to dělala tak, že když už se malá začala pouštět, tak jsem ji postavila ke gauči, a stoupla jsem si metr od ní, a natáhla jsem ruce aby šla ke mě, pak jsem ji dala zpátky a zas, a postupně jsem pomalu zvětšovala vzdálenost. Třeba zkus ho lákat na jeho oblíbenou hračku. Jinak oni mají hypotonici problém ze stabilitou - hůř ji při chůzi udržují ( protože ty svaly nejsou tak pevné, aby se citili stabilní), tak jsou občas pak jak řízené střely- letí střemhlav před sebe a jediným způsobem jak zastavit je pád. Ale je to fakt otázka několika dnů, né jednoho dne, třeba jeden den to dělej prvně na jeden metr pak na dva, další den to den přidej další metr. Chce to svatou trpělivost a vydržet, neboj on ze rozchodí 😉 Já v to u Verunky taky pomalu nedoufala a zadařilo se.

Lendy, Maruš jak to tak čtu tak se bojím že ten náš posránek bude taky takový :( Ach jo...
Lendy přeju svatou trpělivost...a hooodně nápadů jak motivovat....sama už si připadám jak idiot co vymýšlí kraviny na dětské dece jen aby zaujalo.

marusch, děkuji 🙂
No někdy už jsem zoufalá, jak pořád na něco čekáme 😔 Někdy to už fakt moc nezvládám a přijde mi, že vše už trvá snad nekonečně dlouho 😢 a že snad nebude chodit pořádně nikdy.
To, co píšeš jsem zkoušela, ale on se buď natáhnul rukama 😀 nebo šel raději dolů a přilezl po kolenou 😖
Pořád ho takto s manželem motivujeme, aby chodil mezi námi-od jednoho ke druhému a někdy to jde a někdy vůbec 😔 Mě vždycky deptá, jak se blíží ty datumy kontrol na neurologii, aby tam předvedl, to co má...už teď jsem z toho nervózní a to tam máme jít až za necelý měsíc.

Holky mám dotaz taky 😒 Jak dlouho se budeme houpat na kolínkách než začneme lezt? Máme strašně slabé lopatky....úplně se divím že se udrží na ručkách. Kupodivu se na nich ale dokáže udržet krásně 🙂

Dolinko: byla jsem vojtěné dítě (a díky tomu bez výrazných pohybových problémů) i vojtěný dospělý - i proto nemám problém cvičit se svými dětmi (které to obě, kvůli nějakým "drobnostem", potřebují), a na Ondřejíčkovi (5m) teď vidím, jak to funguje, a nemyslím, že bych mu tím působila jizvy na duši

Gabino75: chodíme k jedné moc fajn fyzioterapeutce do Vinohradské nemocnice - Praha10, kdybys chtěla kontakt, napiš mi prosím IP

Lendy vždycky když budeš mít splín vzpomeň si na to že jste u cíle a že už to jen pilujete 🙂 To co popisuješ je úplně normální u všech dětí(si myslím) jen ty jsi zbytečně nervozní protože ta cesta byla tak dlouhá.....ale ostatní děti taky hned nechodí jako machři....jistě, bez zaváhání, bez pádů

Takže hodně zdaru 😉 vždyť to nejhorší už máte dáááávno za sebou

Lendy, ráda bych tě s tou chůzí uklidnila. Ondráš cvičil jen do cca 10 měsíce, pak jsme toho museli nechat, protože mu diagnostikovali epilepsii, a neuroložka to nedoporučila. Oproti vašim dětem ale byl o něco rychlejší, lezl a seděl od devátého měsíce, od desátého stál a obcházel. Od 13. se pouštěl do prostoru, ale samostatně chodí až od 18 měsíců. A bylo to opravdu ze dne na den, klidně bych se byla vsadila, že to bude trvat ještě dlouho, a on druhý den najednou přešel celý pokoj. a ta nedůvěra pramenila z toho, že byl opravdu "vachrlatý", když jsme chtěli, aby chodil mezi námi, tak skákal šipku, v očích smrt. davídek je opravdu šikovný, jen si taky zřejmě ty krůčky piluje a čeká, až mu to v hlavičce úplně dozraje. a když někdy čtu, jak má výbornou jemnou motoriku, tak jen tiše závidím. ondra je plně donošený, cvičili jsme opravdu jen kvůli drobnostem, ale oproti vám klobouk dolů a ještě maličko trpělivosti 🙂

Lendy, malému je 15 měsíců že? Tak má na to chození ještě 3 měsíce 😉 Když totiž dítě začne chodit do nebo v 18 měsíci, bere se to, že to stihl "v normě". Takže dopřej mu trošku času. A jinak Verunka taky vždy padla na kolínka ale ona pak lezla ve vysokém kleku, né po čtyřech, prostě chodila po kolenách.

holky, všem děkuji 😵

marusch, už je mu 17.měsíců, korigovaně 15,5
jj, to chození ve vysokém kleku po kolínkách dělá teď často. No, dneska zatím ušel tak 1,5-2m sám, pak už letěl k zemi 😖 Tak snad se brzo rozchodí...

andulko, jsem včera vzpomínala jak to bylo s tím houpáním na kolínkách a lezením. Tak si vzpomínám, že David se občas na těch kolínkách zhopnul, ale žádná sláva, že by to třeba dělal několikrát za sebou nebo často, to ne. A pak asi tak max. do 3 týdnů lezl 😉 Všichni mi říkali, že jak se houpá, tak brzo poleze a on si dával pěkně na čas.

No jestli ti lezl do 3týdnů tak to je hooodně šikovný. David se houpe hodně často ale neví že se dá pohnout rukama dopředu.Navíc v zádech je pořád měkký na lezení si myslím že ještě nemá....ale kdo ví třeba překvapí. Houpe se týden a něco.

Andulko a zkoušíš ho houpat na owerbalu? Musí mít záda v rovině a houpat dopředu dozadu, ale taky dostran, neboj však on tě tím jednou překvapí 😉

Maruš na baloně už moc neposilujeme....hodně se zvedá na rukách a když ho svažuju do prava nebo leva tak se propíná do luku

Nevíte někdo cvik na posílení svalů u lopatek?