Mám podezření, že je moje dítě autista. Kdo tomu rozumí?
Zdravím, je tu někdo kdo těmto věcem rozumí? Napadlo mě už několikrát, že by syn mohl mít tuto "nemoc" a teď, když jsme byli na tříleté prohlídce mám brouka v hlavě. Jde o to, že nechtěl absolutně spolupracovat s doktorkou, plakal, vyváděl (má z lékařů strach). Doktorka mi dala pár otázek a já jí odpovídala, její odpověď byla překvapivá řekla.. "nemá náhodou lehčí formu autismu"? V tu chvíli jsem stala jak opatřená, jak já to mám vědět? Žádné doporučení jsem nedostala.
@petra0612 prosim te, z toho co rikas neni nic, co by na to ukazovalo. Ale, pokud vahas, obrat se na ranou peci Nautis, prijdou, dite zkouknou a reknou, jestli je to k reseni. To, ze nekdy reaguje tak, jak reaguje muze byt prosty opozdeny vyvoj reci, povahovy rys, cokoliv.
Ja jsem teda nikdy nezkoumala, jestli se dite chce nebo nechce pochovat, ze bych spekulovala s diagnozou. Nechce a hotovo. Kazdx na to neni 😀 a paradoxne, nejstarsi je nejpritulnejsi dite ze vsech a ma tezky autismus.
Ty veci musis posuzovat v kontextu, jednotlivosti neznamenaji vubec nic
@petra0612 Pokud jsi si opravdu nejistá, tak řekni dr. Ať ti vypíše zadanku ke klinickému psychologovi ten ho vyšetří a poradi, jak s ním pracovat. Na neurologii by to v tomhle případě podle mne nemělo smysl. My jsne na neurologii chodili od 2 let kvůli chůzi. Ale vyšetření u psychologa jsem si musela říct sama u obvodní jaké mám podezření. A na vyšetření EEG a megnetickiu rezonanci nás poslali až v 6 letech,ale to šlo i v ruku v ruce s tou chůzi.
@petra0612 foniatrie, logopedie, psycholog, neurolog. Psychologa si najdi nejakeho, ktery se tim zabyva. Opet pomuze Nautis
Ale fakt byt tebou, zkusim nejdriv tu ranou peci. A jedna rada navic: nikdy, nikdy se nespolehej, ze to za tebe doktor vyresi. Proste se ev objednej a hotovo. A obrn se trpelivosti, protoze cekaci doby na vysetreni mohou byt az rocni.
Nautis má momentálně 15m čekací dobu na vyšetření, brutální. Já jsem se teď svěřila se synem do péče pedagožka Hartlove z Prahy, dělá s postiženými dětmi, zaujala mě skrz senzorickou integraci a neurovyvojovou stimulaci (tu ale dělá az od 4,5let). Abú máme za sebou, tam jen ryzovali peníze bez výsledků.
Rozhodně jak holky psaly, je potřeba to obejít, pak budeš chytřejší. My jsme přišli na to, že musíme nejvíc poradit motoriku, s tou jde ruku v ruce řeč a porozumění.
A z vlastní zkušenosti - sama se Vzdělávejte, necekej rok, že tě někdo spasí, sama zkus najít podpůrné skupiny i na FB, např, kde lidí poradí. My jsme čekali 6m na psycholožku, která mi vůbec nic nedala. Půl roku v háji. Takže se víceméně vzdelavam sama, mám kupu knížek v knihovně a čtu a zkouším...
@martt ahoj, autorce jsem neurologii napsala záměrně, protože jsem se dozvěděla v rámci jiné věci, nicméně dozvěděla, že co se týká diagnostiky PAS je potřeba dětský psychiatr, ke kterému odesílá neurolog, proto by se rodič měl obrátit na svého pediatra, aby mu vypsal žádanku na neurologii a tam se dál rozhodne, kam případně dál...
@xxx3d Já jsem to psala ze své zkušenosti. Mam dítě z PAS právě jsme začínali na neurologii s tím že tam vůbec nic nepoznali, neurologicky byl v pořádku tím pádem jsme žádnou jinou zadanku nedostali pro ně byl v pořádku. Až v pěti letech jsem konzultovala s dr. Právě klinického psychologa s tím, že pokud bude potřeba, tak pujdem k psychiatrovi. To nakonec potřeba nebylo.
@petra0612 Ze své zkušenosti a podle toho co píšeš bych navštívila klinického psychologa a logopedii. S tím, že uvidíš co vám psycholog řekne. Jestli bude potřeba navštívit ještě další odborníky. Ja jsem volila cestu nejdříve klinického psychologa, protože tady v okolí je jen jedna dětská psychiatrička která se s tím moc nepare a dává hned dětem medikace aniž by je pořádně vyšetřila a na víc má víc jak půl roku objednací lhůty
@meesha V pohode z toho co píše autorka bych ji spíše nejdříve doporučila toho klinického psychologa a logopedii. Protoze mne vyloženě na autismus nepřijde. Náš syn podle všech tabulek, a dotazníku byl ukázkový autista a nakonec autista není.😀 A stačilo asi 3 návštěvy psychologa. Sice diagnózu máme, ale s tím že se ted máme ozvat pokud nějaké přijdou problémy.
@martt ja to tam taky nevidim, presne jak pises, dobry postup 🙂
Ale psychologa dobre prolustrovat. My od prvniho odesli s tim, ze to neni stereotypni pohyb, ale masturbace nebo se kyve do rytmu a mam ho prihlasit do knihovny (bylo mu 14m). A osm stovek v haji. Nedala jsem se a fo dvou mesicu jsme meli dg, pomohla paradoxne neurologivka, ktera to podle videa poznala a poslala nas uz dal.
1) vymenila bych pediatra 2) konzultovala bych stadium vyvoje reci u dobreho logopeda, detskeho psychologa ci psychiatra a neurologa.
Proč měnit pediatra?
@meesha není. Pokud u ní maminka nebyla rok a půl, od poslední prohlídky, tak ví, že od ní žádanku na vyšetření nemá, ale mohla někam jít bez doporučení sama, to ta pediatra přece neví, a my taky ne, takže se zeptala otevřenou otázkou, já na tom nevidím nic šílenýho. Zatímco, pokud mi bude vyšetřovat dítě na tříleté prohlídce a vypálí tu větu s tím nádorem, tak to je úplně mimo mísu, to musíš minimálně cítit.
Normální dítě, klid a čas to spraví, vím o čem mluvím, syn byl to samé skoro a teď v 6 letech malej génius, naprosto se to obrátilo, školka pomůže hodně si myslím.
Mě přijde uhozeny údiv nad tím, že triletak nespolupracuje u lékaře! Když se lékaře boji. Tak jasně, tě tam bude ječet a bude hlavně chtít vypadnout.
Podle mě máš zakladatelko nároky na dítě jak na dospělého a hlavně máš neustálá očekávání, jak by se tvůj syn měl ( hlavně podle druhých) chovat.
Zkus sama přestat plnit očekávání druhých. Děcko není věc, aby na povel mluvilo s lidmi, protože ty to tak chceš, aby se na tvůj povel mazlilo, byť je to jeho babička. Vsadím boty, že právě ona to vyžaduje a pokud to tak není, tak ti nasazuje brouka do hlavy, jak to není normální. Půjčovat věci? No jsou to jeho věci, nemusí je na povel půjčovat.
Za mě máš normální tříleté dítě, akorát se na něj díváš moc náročnou optikou. Vyprdni se na okolí, ať si prudi. Svému synovi tím prokazes velkou sluzbu
@drakenn Vůbec nevíš! Neposlouchám své okolí, reaguji podle svých pocitů. Vidím a cítím, že je něco jinak. Co se týče půjčování věcí, nemusí půjčovat věci, které jsou jeho k tomu ho nenutim, on nepůjčí věci majitele, řve, hystericky křičí, nadává, kope kolem sebe jak smyslu zbavený. Dneska jsem to zažila u své sestry, byli jsme na návštěvě. Z 2,5 co jsme tam byli řval cca 2 hodiny! Babička nevyžaduje aby s ní nějak extra mluvil ale myslím, že alespoň pozdravit by jí mohl, je už velký aby to tohle zvládal. Babička se ho pouze ptá, co dělal, jak se má a on dělá ze neslyší, nebo se na ní upřeně podívá. Doma, když je sám je mnohem klidnější, proto ho mezi lidi beru aby věděl, že na světě není jen on! Nechci s ním zůstávat doma jen kvůli tomu, že vím co na návštěve bude následovat. Nemám na něj nároky jako na dospělého, vím, že je to ještě dítě, které méně chápe. Já ho svým způsobem chápu, ale takové věci co dělá ho neučím. Je vzteky, nervni, není v klidu... Neříkám, že musí mít přímo autismus, ale sama vidím a cítím, že něco není v pořádku... Občas se mi zdá mladší než je. Nepřirovnávam ho k ostatním, sama to nemám ráda, když to rodiče dělají.
@xxx3d Tak ti to upresnim. Dite silha. Doktorka jen tak mezi reci prohodi "aby nemelo nador". je to proste stejny. Dle tve logiky, by mohla myslet, ze s tim matka byla nekde sama (treba na ocnim, ze)
Tu vetu jsem vazne okopirovala z uvodu. Sileny to neni, ale koza to je. nasadit brouka do hlavy, snad aby rec nestala a hotovo. To se proste nedela. To jsme tim myslely, vis 🙂
(Ale jak pisu, ja jsem treba v tomhle dost rezistentni, neco me jen tak nevyvede z miry a jen (!) kvuli tomu bych mudr nemenila
@astyna88 Chápu. Já to nikdy neřesila to jaký je, prostě jsem ho brala takový jaký je. Jen mě zarazila ta otázka naší lékařky neboť samotnou mě to několikrát předtím napadlo... To, že se mě na to zeptala ve mě vzbudilo nejistotu. Já vím, že se tady nedozvím jestli to má nebo nemá, jen jsem chtěla vědět jestli to má někdo podobné. Chápu, že mu může být někdo nesympatický, ale nechápu, že mu jsou nesympatičtí všichni. Nesnese fyzický kontakt s jinými lidmi, třeba s babičkou, s lidmi, které zná od malička. Vadí mu to, rozčiluje ho to, kope okolo sebe, když si ho chce někdo "pochovat". Třeba babička by chtěla si ho vzít na klín a trochu s ním pokecat, ale to se prostě nikomu nepovede.