Máte zkušenost s nevyhaslými primárními reflexy u dítěte?
Včera večer mi přišel email ze školy, že u syna (druhá třída) mají podezření na nevyhaslé primární reflexy. Schůzku mám domluvenou na úterý. Vím jak se to stane. Ale jsem z toho přešlá. Nějaký velký problémy ve škole nejsou. Hůř čte. Nesoustředí se. Ale všechno co má mít, tak má. Písemky taky. Známky nemají. Jen slovní hodnocení. Upřímně z toho moc nepoznám. Přijde mi, že tam vypíchne jen to, co mu jde.
Řešil jste to někdo? Pomohlo cvičení v něčem? Byl vidět pokrok? Ráda bych nějaké praktické zkušenosti. Moc děkuji
My je u syna řešili v pěti letech. Výrazně klesla unavitelnost, smyslová přetížitelnost a roztěkanost. Začal lépe spát, začal mít energii se učit a zajímat o svět kolem sebe. Vpodstatě se mi z dítěte jednoznačně do specky stalo dítě, které zvládá režim běžné základky s 25 dětmi ve třídě. Ne na jedničky, ale zvládá.
Mám kamarádku, která řeší nevyhaslé primární reflexy teď ve skoro čtyřiceti letech u sebe. Je zatím na začátku, zatím je vidět lepší vnímání pozice těla (obě se učíme šermovat, takže pohybově o sobě víme docela hodně).
Tak jestli tam máte učitelku, která o tom něco málo ví a takhle vás nasměruje, tak je to přece super, ne? Cvičením se to dá slušně odstranit, pomáhá to pak nejen ve škole, ale s možností celkového vyzrávání, které ty nevyhaslé reflexy blokují. Jde o pohyb, soustředěnost, učení se novým dovednostem, někdo uvádí i ten spánek. Cvičení se tedy platí, ale neznám nikoho, kdo by investice litoval.
@anonym_autor cvičíme od prosince, syn 9 let je v jedné oblasti nadaný, v jiné podprůměrný, pohybove nešikovný, máme na NVS doporučení z PPP, vede nás spec.pedagog na naší škole. Teď má syn měsíc ruku v sádře, takže šlo cvičení stranou, zatím jsem moc změny nezaznamenala, ale cvičení je krátké a baví ho.
S dcerou jsme cvičily inhibici primárních reflexů, když ji bylo 5 let. Sama jsem si k tomu našla informace, má vývojovou dysfázii a bohužel nikdo (logopedové, pediatra...) to nebral víc "komplexně", tak jsem musela já a ještě že tak. Neměla to moc výrazně, cvičily jsme asi na 4 reflexy. Trvalo to asi 5 měsíců, do toho jsme měly další terapie, které tedy pomáhaly na mluvení. Dost se jí nějaké věci pak zlepšily, třeba citlivost, lekavost, pohyblivost, paměť, pomohlo trochu s křížovou lateralitou, dost i to mluvení. Šla díky tomu bez odkladu (navíc narozená v létě, takže nejmladší mezi pomalu osmiletými), známky má v lepší polovině třídy, soustředí se skvěle, čeština, psaní i čtení jí jdou dobře a málokdo by na ní VD poznal. A to ještě ve 4,5 letech mluvila napůl svou řečí a napůl česky se strašnou výslovností bez gramatiky. Přísná učitelka o ní řekla, že je skoro dokonalá. Jsem ráda, že jsem si všechny ty terapie sama oběhala. Asi i něco podobného zkusím pro jistotu se synem za rok.
My jsme zatím v necelé půlce terapie. Syn narozený předčasně, hodně citlivý, emotivní, roztekany, často přetíženy, špatně spí... Urcitě vidím známky zlepšení, ale máme před sebou ještě dlouhou cestu.
Tak jestli tam máte učitelku, která o tom něco málo ví a takhle vás nasměruje, tak je to přece super, ne? Cvičením se to dá slušně odstranit, pomáhá to pak nejen ve škole, ale s možností celkového vyzrávání, které ty nevyhaslé reflexy blokují. Jde o pohyb, soustředěnost, učení se novým dovednostem, někdo uvádí i ten spánek. Cvičení se tedy platí, ale neznám nikoho, kdo by investice litoval.
Moc děkuji za zkušenosti. Já jsem do teď měla za to, že mám běžné dítě. Syn je hodně citlivý, ale nepřisuzovala jsem to ničemu. Prostě vlastnost. Ve škole bojuje se čtením, ale já jsme taky nebyla extra čtenář. Brala jsem to jak to je. Každý jsme nějaký a každý máme slabá místa.
Čím víc si o reflexech čtu, tím víc mi to na některé věci sedí. Pokud s tím půjde pracovat bude to určitě plus a pokud s některé věci zlepší, budu ráda!
@zuzkasim určitě to není tak, že bych to odmítala, spíš jsem byla překvapená, že s tím může mít problémy. Do teď bylo všechno v pořádku a nikdo nenaznačil, že by bylo něco špatně.
Já se víc informací dozvím příští týden, tak uvidíme, jestli mu bude stačit cvičení, co mu řeknou ve škole nebo ještě terapie bokem.
tak pokud žádný velký problémy ve škole nejsou, tak z toho přešlá nebuď. když se zjistí, že to tak je, tak je šance to co nejdřív napravit.
a třeba to i souvisí s tím, co popisuješ, že tam za problémy je. tak by to bylo fajn, kdyby se to zlepšilo, ne?