Spaní s miminkem v nemocnici. Jak to udělat?
Dobrý den, mám takový dotaz pro ty, jejichž děti běžně spí s maminkou v posteli, ideálně "nonstop" u prsa....
Vim, že v nemocnicích chtějí dítě v postýlce -> na monitoru dechu v bezpečí.
Nás čeká druhý pobyt v nemocnici a mám strach už teď. Poprvé měl syn 3m a spal jakž takž. Ale nad ránem už jsem si ho do postele dala. Teď má 9m a spí přiiiiiišerne. Jakože po hodině už musí ke mě. Doma je to ok, nevadí mi to, jsem zvyklá, jsem ráda, prostě můj život, moje dítě, moje prsa. Ale jak to mám dělat v té nemocnici? 😵💫
Děkuji moc za rady nebo povzbuzení ❤️🙏
Neřešila jsem to ani po porodu a obě děti jsem měla v posteli (před skoro 8 a 4 lety). To stejné teď v březnu s 3,5 letou. Prostě spala se mnou, ptz chtěla. Neřešil to vůbec nikdo - ani tehdy, ani teď.
Syn byl tedy už starší 2,5 roku (ale přísavka byl stále). Na JIP jsem seděla u jeho postele na židli. Když nás (po 24 hodinách) dali na normální pokoj, tak mi sestry s úplnou samozřejmostí řekly, ať spíme spolu (ani jsem se neptala). Tak jsme spali 🙂.
V nemocnici to dělej úplně stejně jako doma. Za své dítě neseš i v nemocnice plnou zodpovědnost ty, nikdo jiný, tudíž i ty rozhoduješ o tom, kde a jak bude dítě spát. Ošetřující personál ti k tomu může sdělovat nějaké své postřehy, ale rozhodně nemá právo ti cokoli nařizovat.
Úplně vás chápu ❤️ Taky bych z toho byla ve stresu, když je člověk doma zvyklý fungovat úplně jinak a dítě usíná jen u maminky. Upřímně si ale myslím, že sestřičky tohle vidí dnes a denně a nejste první ani poslední maminka, co má kontaktní dítě 😊
A často to v nemocnici nakonec nějak „přepne“ a dítě tam spí trochu jinak než doma. Klidně bych se hned po příjmu normálně zeptala, jak to tam řeší u větších miminek, která jsou zvyklá spát s maminkou. Většinou se dá aspoň nějak improvizovat, přisunout postýlka, držet ho za ruku, uspávat u sebe apod. ❤️
Měla jsem dítě u sebe v posteli, tak jak jsme zvyklí. Téměř všichni to brali automaticky, jen jedné sestřičce se to nelíbilo, ale sebrala jsem "síly" a bez ironie poděkovala, za starostlivost, že chápu její obavy, ale zároveň připomněla, že za dítě odpovídám já a tedy zůstane v posteli u mě. Proběhlo to naprosto korektně a věčně, ale i přesto jsem z toho byla v tu chvíli vyklepaná. Holt syndrom hodné holky ještě úplně nezapřu, ale učím se stát za svým a teď jsem na sebe hrdá, že jsem to ustála.
Mně dokonce v nemocnici i na JIP řekli, že si můžu dát dceru do postele, ale měli tam dva "pokoje" pro míň závazné případy, kde mohla být postel maminky i dítěte. Kdyby musela být na kyslíku, tak by to nešlo. A to jsem byla s 1,5 letou dcerou, která teda na mě byla dost vázaná, ale byla zvyklá spát ve své postýlce. Dokonce se i většina vyšetření zvládla u mě na břiše, aby se tolik nebála.
Vůbec bych tohle neřešila a kdyby do mě někdo vandroval, že je to problém, tak bych řekla, že to je na mou zodpovědnost. Já jsem jak v porodnici, tak pak i se 4týdenním miminkem normálně spala v posteli. Dokonce při tom druhém pobytu mi to doktorka i sestry doporučily. Já se paradoxně bála, protože byl syn po operaci, ale blízkost matky má pozitivní vliv snad na všechno. Samozřejmě pokud by šlo o život ohrožující stav, tak bych syna nechala mimo postel, ale jinak není důvod. Pokud řeší zalehnutí apod., tak by se měli v nemocnici dovzdělat, že to není jen tak, aby matka dítě zalehla.
Já měla malýho nonstop u sebe. Sestrám jsem říkala že zrovna kojím nebo uspávám😁Ale neřešily to
Dělala jsem to tak, že jsem měla zvedlé bočnice a když někdo přišel, tak jsem vzhůru a kojím, jen u toho usnul. Na to teda taky prskaly, že můžu usnout i já, že tam nemá být.
Děkuji moc všem za komentáře ❤️🙏 nakonec byla při příjmu sice starší sestra, ale když jsem na otázku jestli chci do postýlky monitor dechu odpověděla, že syn spí v posteli s náma, bylo to ok 🙏 ale samozřejmě měla komentář k tomu že se syn nějak často a špatně kojí (před ní chtěl na prso xkrát během půl hodiny)... Tak uvidíme co další sestry. A co "návštěvy" - myslím tím tatínka dítěte, to jsem si taky nastudovala zákon, ale jak tady někdo psal, syndrom hodne holky... 🫣💪
Když dcera už nechtěla být v postýlce, tak jsem ji nechala spát u sebe u zdi se zvedlou zábranou. Věděla jsem, že nemá kam spadnout. Kdyby přišla sestra, tak bych jí řekla, že jsem kojila 😉