Akutní šok?
Dobrý den, prosím o radu, mám 12 letou dceru, bezproblémová, šikovná, milá, prostě zlatíčko..., ale teď se jí ve škole přihodilo to, že jí spolužačka ustříhla 10 cm vlasy, které měla zapletené v copánku! Podotýkám, že je měla až pod zadeček a nikdy se nestříhala, s vláskama se už narodila a prostě k ní odjakživa patřily a znamenají pro ni hodně...ani konečky jsme nikdy nestříhali...v ten moment, kdy se to stalo a uviděla ten ustříhlý pramen, vykřikla a málem omdlela, kdyby ji holky nechytly, tak by spadla...jenže pak jí řekly, žeprý dala té holce pěsťovku a řekla jí, že je kráva, co si to dovolila..., ale ona si to vůbec nepamatuje! Prodělala akutní šok? jako když se stane nějaká nehoda a člověk neví co se stalo? Pak celou další hodinu probrečela , říkala, že se to nedalo ovládnout...byla to postraumatická reakce? Pak brečela až do večera, nemohli jsme ji uklidnit, že to doroste...ale ona má prostě pocit, že to byly ještě ty miminkovské vlásky a že jsou prostě fuč. navíc jí je učitelka vyhodila do koše, pak si je vytáhla. Nevím, zda zajít k psychologovi, jestli může zpětně dopátrat, zda opravdu prodělala šok, protože se to opravdu nepamatuje, Věřím jí, nikdy nelže a je na ni spolehnutí. Nebo to mám už nechat být..., ale stále ji to trápí, ikdyž už o tom nechceme s ní mluvit, aby se jí to nevracelo...vím, nechci to zveličovat, pro někoho jsou to jen vlasy, ale ona se opravdu nikdy nestříhala a během vteřiny jí to někdo ušmikne...
Stručné shrnutí
- Ustřižení vlasů bez souhlasu je v diskusi označováno jako zásah do osobního prostoru a většina radí řešit incident s třídní učitelkou a rodiči agresorky, včetně požadavku na omluvu nebo kázeňské opatření.
- Emocionální reakce dítěte může být silná; diskutující doporučují podporu doma (naslouchání, posílení důvěry) a praktická opatření jako návštěvu kadeřnice, uložení pramenu do krabičky nebo darování vlasů přes dlouhovláska.cz.
- Názory se liší ohledně odborné pomoci: někteří doporučují psychologa nebo školního psychologa při přetrvávajícím traumatu, jiní radí neurologické vyšetření při výpadku paměti a část diskutujících varuje, že předčasné nasazení psychoterapie může situaci zveličit.
Q: Kdy vyhledat psychologa nebo školního psychologa po tom, co dítěti někdo ustřihl pramen vlasů?
A: Diskuze uvádí, že psychologa je vhodné zvážit při přetrvávajících úzkostech, nočních probuzeních nebo výrazném odlišném chování dítěte; jako první krok je doporučován školní psycholog nebo podpora rodiče, přičemž někteří diskutující varovali, že „nutit“ psychoterapii hned nemusí vždy pomoci.
Q: Kdy doporučit vyšetření u neurologa po tom, že se dítě „nepamatuje“ na událost?
A: Několik příspěvků v diskuzi doporučovalo neurologické vyšetření, pokud dítě vypadá, že si na událost nevzpomíná nebo mělo krátkodobý výpadek vědomí; neurolog může vyloučit organické příčiny (paměťové poruchy, záchvaty).
Q: Jak postupovat se školou a rodiči druhého dítěte?
A: V diskuzi zaznívá doporučení obrátit se na třídní učitelku a rodiče agresorky, požadovat osobní pohovor a omluvu před třídou nebo jiné kázeňské opatření; součástí návrhů bylo i informování vedení školy nebo zapojení školního psychologa.
Q: Jak domácí podpora dítěti může konkrétně vypadat?
A: Doporučené kroky jsou naslouchat bez přehnaného pitvání (nabídnout podporu, posílit důvěru), případně společná návštěva kadeřnice, nabídnutí rituálu uložení ustřiženého pramenu do krabičky nebo darování vlásků (dlouhovláska.cz) jako copingová metoda.
Q: Je vhodné žádat školu, aby viníka potrestala?
A: Mnoho diskutujících považovalo jednání za nepřijatelné a doporučovalo domluvu s učitelkou a rodiči agresorky s požadavkem na omluvu nebo kázeňský zásah; jiní varovali, že učitelé nevolají rodičům kvůli každé „drobnému“ incidentu a volba postupu závisí na závažnosti a kontextu.
Q: Co udělat s ustřiženým pramenem vlasů?
A: V diskuzi se doporučovalo uložit pramen do krabičky jako památku nebo zvážit darování přes dlouhovláska.cz; také se zmiňovala možnost udělat symbolický obřad rozloučení.
Závěry z diskuze
Shoda
- Ustřižení vlasů bez souhlasu je nepřijatelné zásah do osobního prostoru a mělo by se to řešit alespoň na úrovni školy a rodičů.
- Vlasy dorostou, ale emocionální dopad může být významný a zaslouží si pozornost a podporu.
Sporné názory
- Někteří tvrdí, že je potřeba okamžitě vyhledat psychologa pro zpracování traumatu; jiní varují, že psycholog může situaci zbytečně zveličit a doporučují ponechat podporu v rodině nebo využít školního psychologa.
- Někteří považují incident za šikanu vyžadující trest; jiní jej vidí jako „blbost“ nebo dětskou klukovinu, kterou není vhodné přehnaně kriminalizovat.
Otevřené otázky
- Zda krátkodobá ztráta vzpomínek u dítěte skutečně indikuje akutní šok nebo vyžaduje neurologické vyšetření.
- Jaké konkrétní kázeňské opatření ve škole jsou adekvátní pro tento typ incidentu.
- Jaký bude dlouhodobý psychický dopad u citlivých dětí a kdy intervenovat odborně.
Zmíněné značky a firmy
dlouhovláska.cz
Zmíněné produkty a metody
psycholog, školní psycholog, neurolog, akutní šok, posttraumatická reakce, darování vlasů (dlouhovláska.cz), uložení pramenu do krabičky / rituál, zastřižení konečků, Bachovy esence
Místa a osoby
žádné
@kvakuska Myslím že ani nevíme, jestli střihačka toho sprda od učitelky dostala nebo ne.. tuším, že to tady nikde nepadlo. Ale ať neodbíhám- to tvoje ,,snadné" mi prostě nepřipadá tak snadné. Takhle to vidíš ty a na první pohled to logiku má, ale je to brutálně zjednodušující a lidi takhle nefungujou. To by ta holka musela mít koule na to si o tu omluvu sama říct, aby to mělo ten správný efekt. Nebo by ji musela tvrdě požadovat učitelka bezprostředně poté, co se to stalo. To pak jo. Jenže tohle už se prošvihlo. Pokud to za ni udělá teď někdo jiný (matka), někdo další to zprostředkuje (učitelka)... A ještě ke všemu až ex post (a možná poté, co to učitelka napoprvé nezvládla, situaci zlehčila a poškozenou holku ještě napomenula... opravdu to bude mít zrovna od této osoby efekt? já mám pochyby)... ano, svým způsobem by se to dalo nazvat tak jak píšeš- omluva může být ,,trapná". Nedůvěryhodná. Celá situace se znova rozrýpe, na slabé místo holky se znova upozorní, znova si všichni vzpomenou, že ,,zbytečně" (pro ni to nebylo zbytečně, ale pro všechny ostatní ano) vyváděla... prostě se udělá nové haló, nové téma na pokec o přestávkách.. a klidně se může dotyčná následně cítit mnohem hůř než předtím a spolužáci jí to příště zase rádi osolí a šrám v duši se prohloubí. A když se natrefí na jó blbou učitelku, může se to negativně projevit na vztahu k holce klidně i u ní. Netvrdím že to tak nutně musí být, ale prostor to podělat ještě víc než to je, vidím při postupu ,,matka do školy!" fakt hodně velký.
@muhehehe nevíme ani zda učitelka která se nachomýtla hned po "akci" byla třídní, ale tohle by měla řešit třídní učitelka, a klidně ex post (doneslo se mi, co se tu minulý týden přihodilo, měli bychom si jisté věci vyjasnit, přehnalas to a byla by vhodná omluva ... však o matce dlouhovlásky nemusí padnout ani slovo) ... víc k tomu asi nemám co dodat ...
@kvakuska Ani já ne.. třídní nebo netřídní, vůbec se to nevylučuje s tím, na co upozorňuju. Tak to budou dva lidé, no.. jeden to bezprostředně po akci smetl ze stolu a fláknul vlasy do koše (možná.. moc podrobností nevíme, možná to nebylo tak špatně), druhý teď začne kázat.. Další problém je fakt v tom, že ta věc nikdy nebude většinově vnímána jako závažný přečin- protože jsou to zkrátka ,,jen ty vlasy". Takže po divadýlku s omluvou asi nebude následovat všeobecná lítost nad situací a hrobový ticho, ale šuškanda o tom, jak to tele tehdy brečelo celou hodinu kvůli kravině, byť tedy formalitám bude učiněno zadost a omluva padne (jenže ty vlasy po ní beztak do dvou dnů nenarostou... prostřihnutá mikča by se alespoň dala koupit).. Já ani nevím, jestli by mi jako dítěti bylo líp, kdyby se mi někdo za něco nuceně omluvil. To je takové dospělácké řešení, které by mne tehdy asi uvedlo akorát do nepříjemných rozpaků. Mě by asi bylo líp, kdyby mi někdo konečně povolil toho křečka kterýho jsem si tak dlouho přála, a přišla bych na jiný myšlenky 🙂 A už to tady nebudu tapetovat, dobrou ;)
Já si myslím,že nikdo si tu nemyslí že by to byla prkotina..urcit se to stat nemelo a urcite to pro tu holcicku byl šok a hodně nepříjemný zážitek....jako matka bych se jí snažila vysvětlit ze je to sice hrozné ale teď už s tím nejde nic udělat. ..určitě bych jí v jejím smutku nijak zvlášť nepodporovala tím že bych s ní " brecela". .a hlavně bych se snažila zjistit jestli to ze strany spolužačky byla naprosto hloupá "klukovina" a nebo jestli to byl už náznak něčeho daleko horšího....
@fallingstars hodně záleží na tónu a jestli je na to vysvětlení dostatek času a opravdu dítě vnímá, že tam pro něj máma je a záleží jí na něm atd. (otázka je pokud tu nebude máma, tak kdo tu bude pro dítě, protože i my dospělí se často potřebujeme svěřit nebo poradit)
jestli tam je pod tím vším zpráva: jsem tu pro Tebe, poslouchám Tě.... a nebo jestli člověk vnímá: tvoje pocity jsou divné, nechci je, zastav to... z čehož si velmi často odvodí "já jsem divná"... a to bývá bod od kterého začínají různé potíže (úzkosti, snížené sebevědomí,
protože dělám emoční odbloky, tak na tohle velmi často narážím v hlubších terapiích kdy se pracuje třeba 2 hodiny a vracíme se do věcí, které se ukládají do podvědomí...
děti si názor dospělého (i ten nevyslovený) velmi často nevztáhnou na své chování, ale na sebe...
někdy pomůže vystoupit z té role dospělého... zavřít si oči a představit si jaké jsme my jako děti nebo dospívající měly pocity a vjemy...
jinak máte pravdu, hodně se toho tady v diskusi na MK ztratí...psané slovo versus mluvené slovo, to je velký rozdíl
@fallingstars
jinak pokud se to hodně dotýká maminky, tak by bylo určitě dobré řešit také proč (může to podvědomě vyvolávat vzpomínku na nějakou situace v obdobných kulisách - tedy někdo mi zasáhl do osobního prostoru a nevěděla jsem co mám dělat, např. fyzické tresty, ale také třeba rodič mi vzal bez domluvy se mnou oblíbené hračky a za trest je vyhodil kvůli něčemu - pak se uloží pocit bezmoci... ten se může pak aktivovat u rodiče, když se něco podobného stane dítěti
tohle pak může spadat pod to "rozmazávání"... kdy vlastně dítěti nepomáháme tím, že bychom tu pro něj byli a byli v klidu... místo toho:
- nás to hodně emocionálně vtahuje, protože buď máme svoji vlastní reakci na něco co se stalo nám (ačkoli si to neuvědomujeme), viz výš
- nebo jsou tyhle pocity hodně posilované, protože tam už před touhle situací byly u rodiče nějaké výčitky nebo zvýšená starostlivost (např. vymodlené těhotenství, nedostatek času na výchovu kvůli pracovní vytíženosti nebo potížím ve vztahu s partnerem, starost o sebe která se vyjadřuje jako starost o dítě atd.)
Tedy jde leckdy o situaci kdy přijde rodič s dítětem... a je třeba pracovat s rodičem...
To už jsem se ale rozepsala, vůbec nevím jak to je u zakladatelky, každopádně to, že je někdo hodně starostlivý může mít různé důvody...
Jak píšete: není to černobílé.
@somalicats Tak mi chybí, ostatně jako 99% diskutujících tady, protože všichni si tady jedou jen to svoje 😉 A kdyby sis pořádně přečetla můj první příspěvek, dočetla by ses, že chápu, že je na ty vlasy fixovaná, když se nikdy nestříhala... to ovšem nic nemění na mém názoru.
Stylem "nehysterči" to opravdu nelze udělat vždy, ale někdy to není na škodu.