Posmívání spolužáků, jak řešit?
Zdravím.
Dcerka chodí do třetí třídy. Od malička je oproti ostatním dětem velká a bohužel i silnější postavy (přesně tak jako její otec celé dětství). Už ve školce se občas stalo, že se jí nějaké děcko posmívalo, ale tam to ještě bylo v pohodě. Když šla do první třídy, tak jsme se přestěhovali, tudíž nastoupila mezi úplně nové děti. S holkama ve třídě vychází celkem dobře, s některými se kamarádí víc, s některými méně, což je asi normální.
Problém jsou ovšem asi tři chlapci. Neustále se dceři posmívají. Paradoxně jeden z nich je ještě silnější než ona, k svačině nosí zásadně koblihy a jiné sladkosti, ale zřejmě aby se pozornost neztrhla na něj, snaží se ji odvést jinam. Dcera je bohužel citlivá povaha, všechno si moc bere. Včera ráno, když měla jít do školy mi trvdila, že jí není dobře. Nechala jsem ji tedy doma, přes den ležela, ale večer jsem už viděla, jak si vesele hraje. Když se dnes ráno chystala do školy, nic jí nebylo, ale jakmile nandala tašku na záda a chystala se k odchodu, v očích slzičky a že prý jí je zase špatně. Tak jsem se začala vyptávat a dozvěděla jsem se, že se jí v pátek kluci ve škole zase posmívali.
Máte s tímto někdo zkušenost? Jak jste to řešili? Kontaktovali jste třídního učitele, nebo jste to řešili přímo s rodiči? Já jsem v kontaktu s paní učitelkou, ta o problému ví a snaží se ho řešit napřed přímo se žáky a pokud to nepomůže prý si pozve rodiče. Pak jsem taky uvažovala, jestli by dceři nepomohlo nenavštívit školní psycholožku.
Prosím odpusťte si rady a poznámky o tom, že jsem špatná matka, když mám doma dítě s nadváhou. Tento problém si uvědomuji, snažím se ho aktivně řešit a spolupracuji s lékaři a jinými odborníky.
Děkuji
Stručné shrnutí
- Posmívání dětí ve škole kvůli váze nebo vzhledu je běžný problém a školy bývají prvním místem, kam rodiče mohou situaci nahlásit třídnímu učiteli, ředitelce nebo školnímu psychologovi.
- Škola může použít intervence podle metodického pokynu MŠMT, například anonymní modelové situace, práci školního psychologa nebo PPP a vyzvat rodiče viníků k jednání.
- Rodičovské strategie v praxi zahrnují nácvik slovních reakcí a posílení sebevědomí dítěte, přihlášení na sport nebo bojový sport, osobní kontakt s rodiči viníků, případně formální zápis o šikaně; část diskutujících varovala před fyzickou konfrontací, která může situaci eskalovat.
Q: Jak mám postupovat, když se dítěti ve škole posmívají kvůli tělu nebo váze?
A: Kontaktujte třídního učitele a dohodněte konkrétní kroky; pokud náprava nepřijde, požadujte zásah ředitelky školy, zapojení školního psychologa nebo PPP a můžete trvat na písemném záznamu o nahlášení; v diskuzi byla zmíněna i možnost obrátit se na školní inspekci.
Q: Pomůže školní psycholog nebo PPP v řešení posmívání?
A: Školní psycholog nebo odborník z PPP může vést práci s třídou formou anonymních modelových situací a supervize, což v diskuzi rodiče hodnotili jako užitečnou intervenci pro změnu skupinového chování.
Q: Má smysl kontaktovat rodiče dětí, které se posmívají?
A: Několik rodičů doporučilo osobní setkání s rodiči viníků, ale zároveň bylo varováno, že někteří rodiče mohou reagovat neochotně nebo bráněně, proto je vhodné nejdříve řešit věc přes školu a mít u jednání přítomné vedení školy.
Q: Měla bych své dítě učit verbální sebeobraně nebo ho přihlásit na bojový sport?
A: Diskuze uváděla obě možnosti: nácvik slovních reakcí a přihlášení na sport může posílit sebevědomí, zatímco někteří účastníci varovali před učitelským nebo rodičovským nácvikem fyzické agrese, protože to může eskalovat konflikt.
Q: Kdy požadovat formální záznam či vyšší zásah školy?
A: Doporučovalo se trvat na tom, aby škola vedla zápis o nahlášení šikany u třídního učitele, a pokud se situace nezlepší, iniciovat zásah ředitelky školy nebo podat stížnost příslušným orgánům (školní inspekce).
Q: Kde hledat další informace a podporu online nebo mimo školu?
A: V diskuzi byly zmíněny weby minimalizacesikany.cz a sikana.org, a jako místní zdroje byla doporučována PPP a školní psycholog jako kontaktní místa pro odbornou pomoc.
Závěry z diskuze
Shoda
- Škola musí o problému vědět a učitelka či vedení školy by měly aktivně zasáhnout.
- Práce na sebevědomí dítěte a nácvik vhodných reakcí rodiči je důležitá podporující strategie.
- Zapojení školního psychologa nebo PPP a použití anonymních modelových situací jsou považovány za užitečné intervence.
Sporné názory
- Někteří doporučují učit dítě verbálně "odpálkovat" posměváčky a případně bojový sport pro sebevědomí, zatímco jiní varují, že nácvik agrese nebo fyzická konfrontace může situaci zhoršit.
- Někteří radili řešit věc osobně s rodiči viníků, jiní doporučovali nejprve postupovat přes školu a vedení, protože přímé konfrontace rodičů mohou být neúčinné.
Otevřené otázky
- Jaký je optimální moment, kdy změnit školu, pokud se situace se šikanou nelepší?
- Do jaké míry dokáže krátkodobá intervence školního psychologa odstranit hlubší dlouhodobé dopady posmívání na sebevědomí dítěte?
- Jak nejefektivněji sladit školní opatření a domácí výchovné strategie, aby nedošlo k eskalaci konfliktu?
Zmíněné značky a firmy
MŠMT, minimalizacesikany.cz, sikana.org, PPP, školní psycholog, školní inspekce
Zmíněné produkty a metody
metodický pokyn pro řešení šikany, anonymní modelové situace, supervize třídy, školní psycholog, PPP, nácvik slovní sebeobrany, role-playing (nácvik modelových situací), bojový sport, zhoršená známka z chování
Místa a osoby
žádné
@bartovka83 ahoj meli jsme stejnej problem .... .Je dobry jit i za skolni psycholozkou,ta pak s detmi mluvi a ma nad tridou supervizi nejakou dobu.To je asi nejlepsi reseni.Vyhni se tomu holku ucit ,ze se ma branit nadavkymi ,nebo fyzicky.Tu chybu jsme bohuzel udelali mi (respektive dedecek ,klukovi poradil) a situace se rychle obratila proti synovi,prtoze dedicky ,co syna sikanovali umeli nahlas kricet a byli drobny hubeny ,takze jasny ze se nikdo neptal na to ze mu 7 mesicu skakali doslova po brise ,videl se jenom ten tlustej agresivni kluk,co mlati hubeny bezbrany deti :/ .Jestli by nepomohl skolni psycholog ,nebo skola nespolupracovala zmente ji ,pokud jde...nema smysl to vydrzet ,dite tato zkusenost velmi ovlivni. U syna jsme to podcenili a jeste ted "sklizime " a problemy jsou velky .
Řešila bych to s daným posměváčkem a současně s jeho maminkou-otcem. Stylem-ty prý se posmíváš naší...-co Ty na to? Dceři bych se snažila vštípit, že kdo se posmívá druhým, je sám nejistý a hlavně hloupý- a na názoru takových nezáleží.
Nauc ji, jak je ma odpalkovat slovne a muzete si doma takovou situaci prehrat, aby je treba zastavila i vhodnymi gesty (treba ruce pred sebe a dost). Psychologa bych doporucila tem trem.