Přísné hodnocení dětí ve druhé třídě: Je to správné?
Dobrý den,
chci se zeptat rodičů dětí z 2 tříd,jak hodnotí jejich p.učitelka žáky.
Nebo pokud je tu nějaký pedagog-zda mi může objektivně říct svůj názor.
Mám problém s tím,že mi příjde to naše hodnocení přísné a demotivační.
1-chyba-stupeň dolů-je to tak správně v polovině 2 třídy?
Příklad-diktát 5 vět-místo muškát-napsal prcek muška-protože špatně slyšel.
Je pravda,že si to potom mohli zkontrolovat podle učebnice,to ale přehlédl.
Dostal 2-je to odpovídající?
Děkuji moc za odpověď.👍
Stručné shrnutí
- V některých základních školách na 1. stupni se praktikují přísné známkovací postupy, kdy „1 chyba = stupeň dolů“ (příklad v diskuzi: diktát 5 vět, slovo „muškát“ napsáno jako „muška“ a žák dostal dvojku).
- Alternativy k takovému bodovému hodnocení uvedené v diskusi zahrnují slovní hodnocení, mírnější stupnice a čtvrtletní slovní zprávy pro rodiče.
- Doporučené kroky rodičů při nespokojenosti jsou nejprve jednání s učitelem, poté schůzka s ředitelkou nebo zástupcem pro 1. stupeň a školním psychologem, vedení zápisu o jednání, a v krajním případě přestup třídy nebo změna školy.
Nejčastější otázky
Q: Jaká známkovací škála se v diskuzi uváděla pro počet chyb v písemkách na 1. stupni?
A: Uvedená škála v diskuzi (od učitelky v 2. třídě) byla: 1 chyba = 1-, 2–3 chyby = 2, 4–5 chyb = 3, 6–7 chyb = 4, a označení N nebo „nezvládl“ pro horší výsledky.
Q: Je slovní hodnocení běžnou alternativou ke známkám na 1. stupni?
A: Ano, v diskusi rodiče uváděli, že některé školy používají slovní hodnocení nebo kombinaci slovního hodnocení a známek; konkrétní rodina v diskuzi měla ve škole slovní hodnocení místo číselných známek.
Q: Jak postupovat, když učitel považujete za příliš přísného?
A: Doporučený postup z diskuze je nejprve promluvit s učitelem, poté svolat schůzku s ředitelkou nebo zástupcem pro 1. stupeň a školním psychologem, udělat zápis ze schůzky a případně požádat o přemístění do jiné třídy nebo změnu školy.
Q: Mohou rodiče řešit problém kolektivně?
A: Ano, v diskuzi se rodiče radili, aby se spojili s dalšími rodiči a společně jednali s vedením školy, případně tlačili na změnu metod hodnocení.
Q: Je přísné hodnocení považováno za škodlivé pro psychiku dítěte?
A: V diskusi více rodičů uvádělo, že přísné známkování u 7–8letých dětí působí demotivující, způsobuje strach ze školy a může snižovat chuť k učení; konkrétní případy uváděly denní pláč a odmítání školy.
Q: Lze v diskuzi najít konkrétní metodické pokyny ke známkování na 1. stupni?
A: V diskuzi nebyly předloženy oficiální metodické pokyny; rodiče doporučovali obrátit se na ředitele, zástupce pro 1. stupeň nebo školního psychologa k vyžádání pravidel hodnocení.
Závěry z diskuze
Shoda
- Hodnocení „1 chyba = stupeň dolů“ bylo v diskusi několikrát uvedeno a většina přispěvatelů považovala takové přísné známkování za demotivující pro děti.
- Rodiče doporučují nejprve řešit problém s učitelem a poté s vedením školy nebo školním psychologem.
- Jako reálné alternativy byly uvedeny slovní hodnocení, mírnější známkování a možnost přestupu do jiné třídy nebo školy.
Sporné názory
- Někteří uživatelé obhajovali přísné bodování jako „spravedlivé a konzistentní“, zatímco jiní považovali systém „1 chyba = stupeň dolů“ za nevhodný a škodlivý pro vztah dítěte ke škole.
Otevřené otázky
- Existují na úrovni školy nebo školského úřadu jednoznačné metodické pokyny, které by omezovaly takto přísné hodnocení?
- Jaký dlouhodobý dopad má takové hodnocení na vztah dítěte ke vzdělávání a sebevědomí?
- Kdy je přestup do jiné třídy nebo školy vhodnější než snaha o nápravu v rámci současné školy?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
slovní hodnocení, diktát, přepis, známkovací škála (1 ch -1, 2–3 ch 2, 4–5 ch 3, 6–7 ch 4, N = nezvládl), zápis ze schůzky, kontaktovat ředitelku/zástupce pro 1. stupeň, školní psycholog, přestup do jiné třídy, změna školy, domoskolu
Místa a osoby
žádné
Vporadku mi to neprijde. Ja jsem na takove pancelky vylozene alergicka. Prvni stupen ma v detech podporit touhu po uceni, ne ji zadupat stupidnim hodnocenim. Ty jo fakt jsem rozcilila. Ja bych tam svoje dite nenechala, bala bych se, ze mu ta ucitelka znechuti skolu naporad.
@katerina1974 A není možné přestoupit do paralelní třídy, že by neměnil školu??
Pokud je paní učitelka obecně taková přísná a ten její styl učení vám nevyhovuje, upřímně si neumím představit, že byť by změnila bodovací škálu a hodnotila mírněji, že byste byli spokojeni a syn by chodil do školy rád...
@kakba myslím, že je.. u nás to třeba takhle nefunguje a jsem za to vděčná.. já sama to takhle nedělám, přijde mi absurdní, že by jedna chyba měla snížit známku o stupeň.. já třeba u prvňáků teprve teď začínám trochu víc známkovat (u nás ve škole se známkuje , ale já píšu i slovní hodnocení a v prvním pololetí jsem dávala razitka a sem tam jedničku, když se něco povedlo, jinak nic a každý měsíc měly děti hodnocení slovní, takže rodiče věděli, co umí s neumí), ale nejhorší známku jsem teď v druhém pololetí dala dvojku. U druháků výjimečně dávám trojky, když je to fakt zlé, horší známky nedávám, to jim to radši dám napsat znovu a i ti, co mají trojku mají možnost si to opravit.
A takovejhle problém bych teda neřešila jen s učitelkou. Kontaktovala bych přímo ředitele školy (nebo tzv. zástupce pro první stupeň - možná si pozjisti, kdo je vstřícnej), a taky se školním psychologem, pokud ho škola má - možná je to povinnost? Snad každej příčetnej člověk by měl s váma rodičema souhlasit, že tohle je značně poškozující. Psychologovi i řediteli, resp. zástupci bych barvitě vylíčila, co to s mým dítětem dělá už v druhý třídě, ačkoliv je to chytrý zvídavý dítě.
I když jsem přesvědčená, že to ke změně pomůže, i tak nevim, jestli bych chtěla, aby moje dítě takovouhle školu navštěvovalo. Kde ředitel něco takovýho toleruje - pokud to teda není učitelka, která čerstvě nastoupila, a netuší, jaký má učící a hodnotící metody.
A co úkoly? Nemá jich ještě naloženo tolik, že je dělá denně hodinu a půl? Pokud jo, tak by to byl pro mě další impulz hledat prostě jinou školu.
Ale nenech to bejt. Hele, to máš jak s tím porodnictvím. Myslíš, že se sami doktoři a asitentky zázrakem změnili? Ne, to byly tisíce žen, který se zajímaly o svůj porod a těhotenství, který chtěly převzat větší zodpovědnost za sebe sama a za svoje dítě, který postupně ten personál "vyškolily" tak, že jsou dneska věci jako bonding, nezasahování, pokud to není nutnost (o tom, co doktoři považuou za nutnost vs. co je opravdu nutnost radši teď pomlčíme:D), snaha omezovat nástřihy, atdatd v podstatě standard. Nemyslim si, že to bylo nějakejma befelama shora. Dobře to ukazuje z opačný strany příklad podpory kojení. Tam totiž jsou na západě úplně jinde, zatímco tady si ty sestry jedou do velký míry docela dost starý a kontraproduktivní metody, protože to je téma, o který se prvorodičky zas tolik nezajímaj, a logicky s tím nemaj zkušenost, tak nemůžou těm blbejm radám v porodnicích oponovat.
Čímž chci říct, že i jako jednotlivej rodič se můžeš podílet na změně debilního systému. Jsem si jistá, že najdeš i jiný rodiče, kterejm tohle není po chuti, ale když si každej postěžuje, že je to teda na H, ale nic s tím neudělá, tak jak má ta soudružka šanci na to přijít a dělat to jinak, když to evidentně sama nevidí? Postav se za svoje dítě, a pomož i ostatním rodičům se postavit za ty svoje. Jde přeci o ně, o jejich budoucnost, vyrovnanost... sebevědomí se buduje na celej život, a nemálo souvisí s celkovou spokojeností se životem, se schopností výst vztahy, a prostě se vším.
@kakba samozřejmě.... vzpomeň si, jak to bylo za nás... rozhodně se za 1 chybu nedávala dvojka, a to si myslim že snad i po celou základku....možná nějaký náznaky "abyste si zvykli na střední" v 9. třídě, a pak až na střední. a ani tak bezvýhradně. v dnešní době, kdy se skloňujou slova jako respektující přístup nebo wellbeing mi tohle přijde jako absolutní sci-fi, a nechápu, že to těm učitelkám může procházet...........ale prostě poslušnost rodičů, no.. a strach, aby si nezasedli na jejich dítě, což je nesmysl.
@normalnimatka Ano,já jsem odhodlaná to udělat,protože moje děti jsou pro mě všechno a nechci aby jim někdo ničil život bezdůvodně.Moc děkuji za podporu.👍🙂💃
@helen_h Právě to,že to tam nemá rád je asi nejhorší a velký impuls,že něco musím udělat.Děkuji za podporu !!👍
@kakba nemyslime, vime.
Ale nezamenovat za "vsude jinde je to lepsi".
(Btw, me treba vedeni porad upomina, ze znamkuju malo, je to tezke, pokud chcete neco delat jinak. Ale vedeni na druhou stranu chapu, na nem je casto to handrkovani s nekterymi rodici, jak na tom kdo je. V pripade zakladatelky to je ale naprosto absurdni)
Můj táta byl jako učitel na 1.stupni ZŠ hodně přísný, jestli si vzpomenu, schválně se ho zkusím zeptat jak znamkoval, už si to nepamatuju. Taky mi to připadalo na malé děti dost přísné, ale myslím, že za 1 chybu u něj bylo ještě 1- (asi). Ale muj táta zároveň vždycky tvrdil, že dvojka je ještě moc hezká známka a ať se podívám na slovní ekvivalent těch známek, že trojka je ještě "dobře" a čtyřka "dostatečně". A pětka znamená, že se to ten člověk musí naučit pořádně znovu. Prostě to nic nevypovídá o člověku, ale o tom, jak umí to konkrétní učivo v tu chvíli.
A co vím, mého tátu měli žáci vždycky celkem rádi, byl vždycky přísný (v něčem hodně), ale spravedlivý a člověk věděl, co od něj čekat. A uměl i podpořit.
Takže podle mě záleží dost i na dalším přístupu té učitelky...

@katerina1974 clovece, ja bych ho tam nenechavala, pokud by byla moznost. Asi bych zkusila zmenu nebo domoskolu. Tohle te poznamena na cely zivot. Vztah kr vzdelani, zivotu, autoritam. Nesnasim to. Tim spis, ze dneska uz takhle “ucit” nemusime. Br