Skoro 9letá dcera spí s námi v posteli, v pokoji se bojí
Ahoj potřebovala bych radu.Máme skoro 9 letou dceru a ta má svůj pokojíček hned vedle naší ložnice. Vždy chodila spát k sobě a v noci pokaždé přecházela k nám do psotele.Nevíme jak jí to odnaučit.Když jsme jí poslali zpět do pokojíčku,tak vyváděla že se tam bojí atd.Nyní asi už týden nechce v pokojíčku ani usínat.Takže spí u nás v ložnici hned od večera. Včera jsem zkoušeli že tam s ní budem než usne,ael ona prostě neusnula.Stále tvrdí že se jí tam nelíbí a že se tam bojí.Chodí do třetí třídy a učí se velice dobře.Je trochu více citlivější než ostatní.Nevíte nějakou radu? Nebo se mám už obrátit na psychologa?Moc děkuji, Jana
Stručné shrnutí
- Dítě kolem 9 let může odmítat spát ve vlastním pokoji kvůli nočním úzkostem, strachu z tmy nebo obavám z „duchů“, a běžná domácí řešení zahrnují lampičku, noční světlo, plyšáka, chůvičku, přelepení zrcadla nebo přestavění nábytku.
- Pokud domácí opatření (lampička, amulet, přestavění pokojíčku, přespávání rodičů) selhávají, v diskuzi se doporučovalo vyhledat psychologa; zmiňovali se i psychiatři (možnost antidepresiv), homeopat nebo Bachovy esence jako alternativy.
- Některé rodiny zmiňovaly náboženské či spirituální zásahy (vysvěcení bytu, kříž, svatá voda, spiritistka) jako jednu z možností, zatímco jiné rodiny preferovaly pragmatická pravidla (omezené přicházení do ložnice, motivace „smajlíky“, přeházení pokojů nebo přestěhování sourozenců).
Q: Kdy vyhledat psychologa pro dítě, které se bojí spát samo?
A: V diskuzi rodiče doporučovali kontaktovat psychologa, pokud strach trvá týdny a domácí opatření (lampička, noční světlo, amulet, přestavění pokojíčku) nepomáhají; jako další možnosti byly v textu zmíněny psychiatrista (léková terapie, antidepresiva), homeopat nebo Bachovy esence.
Q: Jakými nenásilnými metodami lze dítěti pomoci začít spát v pokoji?
A: Doporučené metody zahrnují lampičku nebo noční světlo, plyšáka, chůvičku, přelepení zrcadla, povolení rodiče přespávat u něj několik nocí, přemístění postele nebo nábytku, pořízení „amulettu“ vybraného dítětem a postupné motivace (např. nalepovací smajlíky za prospané noci).
Q: Jak nastavit pravidla, aby dítě přestalo každou noc přecházet k rodičům?
A: V diskusi se objevily konkrétní návrhy: jasná pravidla typu „přijít jen o víkendu nebo určité dny“, systém odměn (nalepit smajlíky za každou noc v pokojíčku) a přiměřené sankce; zároveň někteří varovali, že „jasná pravidla“ je třeba aplikovat citlivě u dětí s úzkostmi.
Q: Pomáhají náboženské praktiky jako svěcení bytu, kříž nebo svatá voda?
A: Názory jsou protichůdné: část rodičů hlásila pozitivní zkušenost s vysvěcením bytu, křížem nebo svatými obrázky, jiní varovali, že takové zásahy mohou situaci zhoršit nebo nejsou univerzálním řešením; v diskuzi taková opatření byla označena jako sporná.
Q: Pomůže změna dispozice (vyměnit ložnici s pokojem dítěte nebo přestěhovat sourozence)?
A: Více příspěvků navrhovalo vyměnit ložnici s dětským pokojem nebo přestěhovat mladšího sourozence k rodičům jako praktickou metodu; autoři uváděli, že přestavění může změnit asociace s místem, ale není zaručeno, že problém definitivně zmizí.
Q: Co lze udělat krátkodobě, když dítě přijde k rodičům v noci?
A: Krátkodobé možnosti v diskuzi zahrnovaly povolit dítěti přijít do ložnice občas (s podmínkou ticha), připravit v ložnici dočasné místo (válenda, polštáře), nebo nechat rodiče na noc spát v dětském pokoji, dokud dítě neusne.
Závěry z diskuze
Shoda
- Je běžné, že děti ve školním věku (okolo 7–9 let) mohou prožívat noční strachy a přecházet k rodičům.
- Základní domácí opatření doporučená v diskuzi jsou lampička/noční světlo, plyšák, chůvička, přelepení zrcadla, přestavění pokojíku a citlivý přístup bez násilného nátlaku.
- Pokud strach přetrvává a rodiče neví, jak dál, v diskuzi se doporučovalo vyhledat odborníka (psychologa) a zvážit i další odborné cesty (psychiatr, homeopat, Bachovy esence).
Sporné názory
- Možnost: vyhledat psychologa brzy, protože problém může být spojen s úzkostí; nebo možnost: počkat a nechat to přejít s věkem bez terapie.
- Možnost: použít náboženské/spirituální zásahy (vysvěcení bytu, kříž, svatá voda) jako pomoc; nebo možnost: považovat to za neúčinné či rizikové a volit psychologickou/medicínskou péči.
- Možnost: nastavit přísná pravidla a tresty (omezení přicházení do ložnice); nebo možnost: postupovat citlivě s větší otevřeností a postupnou expozicí, aby nedošlo k prohloubení úzkosti.
Otevřené otázky
- Co je skutečnou příčinou nočních strachů u konkrétního dítěte: mediální obsah, jednorázový zážitek, separační úzkost, „negativní zóna/energie“ nebo jiný spouštěč?
- Které dlouhodobé řešení je efektivnější: přestěhování sourozenců/změna dispozice pokojů nebo postupné nácviky samostatného spaní s odměnami?
- Jsou alternativní léčby (homeopatie, Bachovy esence) efektivní u dítěte s chronickými nočními úzkostmi, nebo je lepší klasická psychoterapie/medikace?
Zmíněné značky a firmy
Věřte-Nevěřte
Zmíněné produkty a metody
lampička, noční světlo, dětská chůvička, plyšák, amulet, přelepení zrcadla, přestavění nábytku, výměna ložnice a pokojíčku, válenda/velká postel, motivace nalepovacími smajlíky, psycholog, psychiatr (antidepresiva), homeopat, Bachovy esence, svěcení bytu, kříž, svatá voda, spiritistka
Místa a osoby
Řecko
syn 7 a půl spí u mě na manželský 😉 neřeším,ač má 43 kilo a 143 cm (čili vypadá na 13 let) mozeček má furt jako prvňáček 🙂
Muze to byt jen prechodne a o nic nejde, na druhou stranu znam u pripad kdy se nakonec ukazalo ze dite tihlo k rodicum do loznice, zacalo se schovavat i u nich pod postel misto skoly a nakonec se ukazalo v dospelosti ze je schbyvofrenik.
To jsem si teda početla!!! Já nevím ,jestli to moc neřešíte?? Rozhodně bych nesvětila byt atd...přijde mi naprosto normální, že děti chtějí a potřebují být se svými rodiči!! Až se jednou nepřijdou přitulit, bude nám to chybět. Můj syn (12let) s námi spí do dnes. Asi od 3let má svůj pokoj, kde jsme ho učili spát, ale stejně každou noc přišel i s plyšákem. Já celé noci nespala, slyšela jsem každé jeho zakašlání, otočení...a když se přišel přitulit, vždycky jsem mu s láskou ohřála studené nožky 🙂 Pracujeme s manželem oba dost nepravidelně (denní, noční a 24hodinové směny). Měli jsme dohodu, že když bude jeden z nás v práci, je ložnice povolená 🙂 Časem to dopadlo tak, že syn chodí každý den rovnou do ložnice a už to nikdo neřeší 🙂 Musím uznat jeho argument...Když já jsem v pokojíku sám a vy jste tam spolu!!! Až jednou přijde z první diskotéky nebo se slečnou, tak určitě nepůjde k mamince do ložnice!! 🙂 Já říkám...tulit se, dokud nám to naše děti dovolí!!!

@helen_h ano, pisete to presne tak, jak mi to jede v hlave. Musim si to v sobe uplne zpracovat. A pocitam s tim, ze to je beh na delsi trat. Kdyz me necha spat, tak at si to sama ridi jak chce... jen si to musim jeste domyslet abych se umela vyrovnat s pripadnymi dusledky, ktere by z toho mohly vyplynout. Ano, ubrat tlaky, souhlas. Uvidime.