icon

Skoro 9letá dcera spí s námi v posteli, v pokoji se bojí

avatar
jendurka
7. bře 2016

Ahoj potřebovala bych radu.Máme skoro 9 letou dceru a ta má svůj pokojíček hned vedle naší ložnice. Vždy chodila spát k sobě a v noci pokaždé přecházela k nám do psotele.Nevíme jak jí to odnaučit.Když jsme jí poslali zpět do pokojíčku,tak vyváděla že se tam bojí atd.Nyní asi už týden nechce v pokojíčku ani usínat.Takže spí u nás v ložnici hned od večera. Včera jsem zkoušeli že tam s ní budem než usne,ael ona prostě neusnula.Stále tvrdí že se jí tam nelíbí a že se tam bojí.Chodí do třetí třídy a učí se velice dobře.Je trochu více citlivější než ostatní.Nevíte nějakou radu? Nebo se mám už obrátit na psychologa?Moc děkuji, Jana

Shrnutí diskuse
Automatické shrnutí diskuse vygenerované umělou inteligencí · 13. čer 2026 · 94 příspěvků

Stručné shrnutí

  • Dítě kolem 9 let může odmítat spát ve vlastním pokoji kvůli nočním úzkostem, strachu z tmy nebo obavám z „duchů“, a běžná domácí řešení zahrnují lampičku, noční světlo, plyšáka, chůvičku, přelepení zrcadla nebo přestavění nábytku.
  • Pokud domácí opatření (lampička, amulet, přestavění pokojíčku, přespávání rodičů) selhávají, v diskuzi se doporučovalo vyhledat psychologa; zmiňovali se i psychiatři (možnost antidepresiv), homeopat nebo Bachovy esence jako alternativy.
  • Některé rodiny zmiňovaly náboženské či spirituální zásahy (vysvěcení bytu, kříž, svatá voda, spiritistka) jako jednu z možností, zatímco jiné rodiny preferovaly pragmatická pravidla (omezené přicházení do ložnice, motivace „smajlíky“, přeházení pokojů nebo přestěhování sourozenců).


Q: Kdy vyhledat psychologa pro dítě, které se bojí spát samo?
A: V diskuzi rodiče doporučovali kontaktovat psychologa, pokud strach trvá týdny a domácí opatření (lampička, noční světlo, amulet, přestavění pokojíčku) nepomáhají; jako další možnosti byly v textu zmíněny psychiatrista (léková terapie, antidepresiva), homeopat nebo Bachovy esence.

Q: Jakými nenásilnými metodami lze dítěti pomoci začít spát v pokoji?
A: Doporučené metody zahrnují lampičku nebo noční světlo, plyšáka, chůvičku, přelepení zrcadla, povolení rodiče přespávat u něj několik nocí, přemístění postele nebo nábytku, pořízení „amulettu“ vybraného dítětem a postupné motivace (např. nalepovací smajlíky za prospané noci).

Q: Jak nastavit pravidla, aby dítě přestalo každou noc přecházet k rodičům?
A: V diskusi se objevily konkrétní návrhy: jasná pravidla typu „přijít jen o víkendu nebo určité dny“, systém odměn (nalepit smajlíky za každou noc v pokojíčku) a přiměřené sankce; zároveň někteří varovali, že „jasná pravidla“ je třeba aplikovat citlivě u dětí s úzkostmi.

Q: Pomáhají náboženské praktiky jako svěcení bytu, kříž nebo svatá voda?
A: Názory jsou protichůdné: část rodičů hlásila pozitivní zkušenost s vysvěcením bytu, křížem nebo svatými obrázky, jiní varovali, že takové zásahy mohou situaci zhoršit nebo nejsou univerzálním řešením; v diskuzi taková opatření byla označena jako sporná.

Q: Pomůže změna dispozice (vyměnit ložnici s pokojem dítěte nebo přestěhovat sourozence)?
A: Více příspěvků navrhovalo vyměnit ložnici s dětským pokojem nebo přestěhovat mladšího sourozence k rodičům jako praktickou metodu; autoři uváděli, že přestavění může změnit asociace s místem, ale není zaručeno, že problém definitivně zmizí.

Q: Co lze udělat krátkodobě, když dítě přijde k rodičům v noci?
A: Krátkodobé možnosti v diskuzi zahrnovaly povolit dítěti přijít do ložnice občas (s podmínkou ticha), připravit v ložnici dočasné místo (válenda, polštáře), nebo nechat rodiče na noc spát v dětském pokoji, dokud dítě neusne.

Závěry z diskuze

Shoda

  • Je běžné, že děti ve školním věku (okolo 7–9 let) mohou prožívat noční strachy a přecházet k rodičům.
  • Základní domácí opatření doporučená v diskuzi jsou lampička/noční světlo, plyšák, chůvička, přelepení zrcadla, přestavění pokojíku a citlivý přístup bez násilného nátlaku.
  • Pokud strach přetrvává a rodiče neví, jak dál, v diskuzi se doporučovalo vyhledat odborníka (psychologa) a zvážit i další odborné cesty (psychiatr, homeopat, Bachovy esence).


Sporné názory

  • Možnost: vyhledat psychologa brzy, protože problém může být spojen s úzkostí; nebo možnost: počkat a nechat to přejít s věkem bez terapie.
  • Možnost: použít náboženské/spirituální zásahy (vysvěcení bytu, kříž, svatá voda) jako pomoc; nebo možnost: považovat to za neúčinné či rizikové a volit psychologickou/medicínskou péči.
  • Možnost: nastavit přísná pravidla a tresty (omezení přicházení do ložnice); nebo možnost: postupovat citlivě s větší otevřeností a postupnou expozicí, aby nedošlo k prohloubení úzkosti.


Otevřené otázky

  • Co je skutečnou příčinou nočních strachů u konkrétního dítěte: mediální obsah, jednorázový zážitek, separační úzkost, „negativní zóna/energie“ nebo jiný spouštěč?
  • Které dlouhodobé řešení je efektivnější: přestěhování sourozenců/změna dispozice pokojů nebo postupné nácviky samostatného spaní s odměnami?
  • Jsou alternativní léčby (homeopatie, Bachovy esence) efektivní u dítěte s chronickými nočními úzkostmi, nebo je lepší klasická psychoterapie/medikace?


Zmíněné značky a firmy
Věřte-Nevěřte

Zmíněné produkty a metody
lampička, noční světlo, dětská chůvička, plyšák, amulet, přelepení zrcadla, přestavění nábytku, výměna ložnice a pokojíčku, válenda/velká postel, motivace nalepovacími smajlíky, psycholog, psychiatr (antidepresiva), homeopat, Bachovy esence, svěcení bytu, kříž, svatá voda, spiritistka

Místa a osoby
Řecko

Strana
z4
avatar
neeve
31. bře 2016

@helen_h ano, pisete to presne tak, jak mi to jede v hlave. Musim si to v sobe uplne zpracovat. A pocitam s tim, ze to je beh na delsi trat. Kdyz me necha spat, tak at si to sama ridi jak chce... jen si to musim jeste domyslet abych se umela vyrovnat s pripadnymi dusledky, ktere by z toho mohly vyplynout. Ano, ubrat tlaky, souhlas. Uvidime.

avatar
sylvka
18. dub 2016

syn 7 a půl spí u mě na manželský 😉 neřeším,ač má 43 kilo a 143 cm (čili vypadá na 13 let) mozeček má furt jako prvňáček 🙂

avatar
alert
18. dub 2016

Muze to byt jen prechodne a o nic nejde, na druhou stranu znam u pripad kdy se nakonec ukazalo ze dite tihlo k rodicum do loznice, zacalo se schovavat i u nich pod postel misto skoly a nakonec se ukazalo v dospelosti ze je schbyvofrenik.

avatar
alik25
18. dub 2016

To jsem si teda početla!!! Já nevím ,jestli to moc neřešíte?? Rozhodně bych nesvětila byt atd...přijde mi naprosto normální, že děti chtějí a potřebují být se svými rodiči!! Až se jednou nepřijdou přitulit, bude nám to chybět. Můj syn (12let) s námi spí do dnes. Asi od 3let má svůj pokoj, kde jsme ho učili spát, ale stejně každou noc přišel i s plyšákem. Já celé noci nespala, slyšela jsem každé jeho zakašlání, otočení...a když se přišel přitulit, vždycky jsem mu s láskou ohřála studené nožky 🙂 Pracujeme s manželem oba dost nepravidelně (denní, noční a 24hodinové směny). Měli jsme dohodu, že když bude jeden z nás v práci, je ložnice povolená 🙂 Časem to dopadlo tak, že syn chodí každý den rovnou do ložnice a už to nikdo neřeší 🙂 Musím uznat jeho argument...Když já jsem v pokojíku sám a vy jste tam spolu!!! Až jednou přijde z první diskotéky nebo se slečnou, tak určitě nepůjde k mamince do ložnice!! 🙂 Já říkám...tulit se, dokud nám to naše děti dovolí!!!

Strana
z4