Problémy se synem ve školce: Jak postupovat dál?
Ahoj, mám syna 2r8m, od února chodí do státní školky, na schůzce kde jsem byla se synem u paní ředitelky jsme se bavili co a jak, a zmínila jsem se že syn se neumí sám vyslect a oblict (ale už se začal snažit) a že si sám nedojde na záchod, někdy řekne že chce čůrat, ale často se ho spíše ptáme jestli chce na záchod, pleny má jen večer na noc. A paní ředitelka řekla že to není úplný problém, že je ještě malý, a že se to naučí. Tak ho dali do poslední třídy, kde je nejmladší, a jsou tam i děti kterým je 3-5.5 let. A ptala se mě kdy chceme aby nastoupil jestli až v září, tak jsem se ptala jestli by to šlo co nejdříve, a ona že můžeme od února.
No, první týden byl hektický, že prý hodně plakal, ale pak že je to sním lepší a lepší. Že to prostě půjde, že se naučí. Pak i šel vysmátý do třídy bez breku.
Pak byl 2.5 týdne doma, kvůli nemoci.
A od včera je ve školce, a přišla tam učitelka po nemoci, a ta mi řekla včera že je na školku moc malý, že furt pláče, chce maminku, že musí mít za zády furt dospělou osobu, nechce si hrát s dětmi, prý nechápe co po něm chcou, že nejsou chůvy, že mají na starost dalších 20 děti, že nemůžou se věnovat jen synovi. A ta učitelka co říkala že to půjde, tak dneska taky říkala že je na školku moc malý, že nic sám neumí.
Co by jste dělali na mém místě? Uvítám i jakoukoliv radu. Děkuji.
Stručné shrnutí
- Dítě ve věku kolem 2,5 roku může mít problém adaptovat se ve velké státní školce s 20 a více dětmi, protože personál obvykle tvoří dvě učitelky na takovou třídu.
- Dětská skupina nebo soukromá školka s menším počtem dětí (např. 10–13 dětí) a vyšším počtem pečujících (2–3 učitelky nebo učitelky + chůva) nabízí intenzivnější pomoc s oblékáním, toaletou a adaptací.
- Po návratu z nemoci se u některých dětí adaptace znovu zhorší, proto odborníci a rodiče v diskuzi doporučují postupnou adaptaci, dočasné prodloužení adaptační doby nebo odklad nástupu, pokud to situace dovolí.
Nejčastější otázky
Q: Jaké jsou obvyklé personální poměry ve státní školce a jak to ovlivňuje adaptaci dvouapůlletého dítěte?
A: V diskuzi bylo několikrát uvedeno, že ve státních školkách bývají třídy s přibližně 20 dětmi a dvěma učitelkami, což znamená menší kapacitu péče na jedno dítě ve srovnání s dětskou skupinou.
Q: Co je dětská skupina a kdy je vhodnější než státní školka?
A: Dětská skupina je zařízení s menším počtem dětí (v příkladech v diskuzi maximálně 10–12 dětí) a častěji 2–3 pečujícími osobami; v diskuzi byla doporučována pro děti 2–3 roky, protože personál v ní pomáhá s přebalováním, návštěvou toalety a oblékáním.
Q: Jak dlouho by měla trvat adaptace dítěte na školku?
A: V diskuzi rodiče uváděli individuální přístupy: některé děti zvládly adaptaci za 1 den, jiné potřebovaly týden nebo několik týdnů; doporučované řešení je domluvit s učitelkami postupnou adaptaci například na 2 týdny nebo jiný dohodnutý čas.
Q: Co dělat, když se adaptace po návratu z nemoci zhorší?
A: Rodiče v diskuzi doporučují dát dítěti čas na zvyknutí, vyjednat s učitelkami další adaptační období (např. 14 dní) nebo dočasně dítě stáhnout a hledat dětskou skupinu či jinou třídu s menším počtem dětí.
Q: Jak řešit, že dítě neumí na školku samo docházet na záchod nebo se oblékat?
A: V diskuzi bylo navrženo hledat zařízení, kde personál aktivně pomáhá (dětské skupiny s chůvami nebo asistencí), nebo se doma zaměřit na rozvoj sebeobsluhy před nástupem; rodiče také zmiňovali, že v menších skupinách personál dítěti častěji připomíná a dopomůže.
Q: Co zvážit, pokud rodič potřebuje dítě umístit co nejdříve kvůli práci?
A: V diskuzi rodiče doporučovali zvažovat alternativy jako dětská skupina, zkrácený úvazek rodiče, střídavou péči od členů rodiny nebo výběr soukromé školky s menším kolektivem, protože velká státní školka nemusí mít kapacitu individuální péče.
Závěry z diskuze
Shoda
- Většina příspěvků uváděla, že 2–2,5leté dítě je v běžné státní školce s velkým kolektivem často "brzy" a adaptace může být náročná.
- Shodně bylo doporučováno hledat dětskou skupinu nebo menší soukromou školku, kde je méně dětí a více pečujících osob.
Sporné názory
- Někteří účastníci tvrdili, že nástup do školky kolem 2 let je v pořádku a mnoho dětí se adaptuje bez problémů; opačný názor uváděl, že psychologové a pedagogové doporučují delší pobyt s rodičem do 3 let.
Otevřené otázky
- Jak dlouho zkusit adaptační období ve školce dříve než vyhledat jiné řešení?
- Do jaké míry mohou pozdější problémy dítěte (emoční nebo vývojové) souviset s brzkým nástupem do kolektivu versus individuální zralostí dítěte?
Zmíněné značky a firmy
státní školka, dětská skupina, soukromá školka, jesle
Zmíněné produkty a metody
adaptace na školku, spaní ve školce, přebalování/pomoc s plenami, asistentka ve třídě, chůva ve skupině, rozvoj sebeobsluhy (oblékání, toaleta)
Místa a osoby
Aš, Česko, Slovensko, Asie, Vietnam
Každé dítě je zralé jindy. Neřešila bych to úplně podle věku. Zásadní je, jestli tam musí a jak to tam snáší. Pokud tam musí, protože jinak skončíte pod mostem, tak není o čem mluvit. Možná pak řešit, jestli není jinde lepší školka, jestli si nemůžete zkrátit úvazek, jestli občas nemůže pohlídat babička atd.
A moje zkušenost: dcera měla ve školce holčičku (resp. ve skupince), které bylo 2,5. Ze začátku teda vyváděla hodně, pak se uklidnila a zvládala to dobře. A pak prý (dle slov učitelky) si nejspíš uvědomila, že tam je hodně a že je málo s rodiči. A prostě ze dne na den začala hodně plakat. U každého oblékání, jezení, různých jiných činností atd. Moje dcera to špatně snášela, protože holčička opravdu plakala furt. Až jsem jí přesunuli do jiné třídy. Učitelky si pak s rodiči promluvili a vymysleli, jak může být trochu více doma a aspoň občas chodit po obědě. Protože 2,5 leté dítě, které je nonstop s rodiči (rodičem) a najednou je ve školce od 7 do 4... tj prostě masakr.
Myslím, že vyřešené to stále nemají, ačkoli od přesunu mé dcery už je to 2 měsíce. Nedávno jsem viděla, že maminka je s holčičkou v té třídě, takže asi to pořád není ono.
Za mě, když to jde, tak nechat dítě doma. Pokud prostě mu školka neprospívá a pláče tam. Pokud to nejde, tak se jen snažit mu to nějak ulehčit. Držím palce.